43 C 71/2026

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Večeřou, Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena Jméno Zástupce , Anonymizováno sídlem Anonymizováno , Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozen Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 48 755,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48 755,97 Kč, s úrokem od 31. 3. 2024 do 14. 7. 2025 ve výši 7 940,01 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 1. 12. 2024 do 14. 7. 2025 ve výši 3 571,58 Kč, s úrokem z částky 47 555,97 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 47 555,97 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení ve výši 12,75 %, to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 855 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 20. 9. 2025, který byl převeden do rejstříku C dne 3. 3. 2026, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 48 755,97 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o revolvingové, úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, , akciová společnost a žalovaným, ze dne 6. 10. 2021, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši úvěrového rámce 50 000 Kč. Dlužná částka ze smlouvy nebyla žalovaným uhrazena, a to ani na základě předžalobní výzvy.

2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, elektronický platební rozkaz byl proto zrušen.

3. Žalobkyně byla usnesením ze dne 20. 3. 2026 podle § 43 odst. 1 o. s. ř. vyzvána k doplnění žaloby, doplnění žaloby k výzvě soudu bylo žalobkyní podáno dne 31. 3. 2026.

4. Žalovaný se k věci nevyjádřil5. Ve věci bylo nařízeno jednání na 30. 4. 2026, žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, bylo podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v nepřítomnosti žalobkyně, žalovaného.

6. Soud vycházel z listinných důkazů smluvní dokumentací, posouzením úvěruschopnosti, bilancí, postoupením pohledávky, výzvou a předžalobní výzvou.

7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

12. Bylo prokázáno, že právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne 6. 10. 2021, č. , hodnota, , bilancí úvěru bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému převodem na účet prostředky ve výši 47 555,97 Kč, které nebyly žalovaným právní předchůdkyni, resp. žalobkyni, následně vráceny, což odpovídá smlouvou sjednanému úvěrovému rámci.

13. Soud předně neshledal pochybnosti ohledně platnosti smlouvy z důvodů posouzení úvěruschopnosti podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť poskytovatel úvěru ověřoval osobní, majetkové, příjmové a výdajové poměry žalovaného, a to na podkladě podrobné analýzy příjmů a výdajů žalovaného, rovněž jeho základních osobních poměrů, vyhodnocení jeho dalších závazků, rovněž z prověření bankovních a nebankovních registrů. Posouzení úvěruschopnosti bylo provedeno bankovní institucí, kdy právní předchůdkyní byla ověřena výše příjmu žalovaného ve výši 25 000 Kč, dále byla provedena lustrace v systému SOLUS, přičemž bylo zjištěno, že žalovaný nemá žádné jiné závazky vůči bankovním a nebankovním společnostem, dále byly ověřeny výdaje žalovaného.

14. K tomu dále přistupuje, že sice žalobkyně i s ohledem na právní nástupnictví nebyla ani vzdor snaze ověřit tuto okolnost schopna doložit soudu, zda měl žalovaný před poskytnutím úvěru veden u poskytovatele běžný účet, nicméně se v daném případě jednalo o dlouhodobější úvěrový produkt s předem sjednaným úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč, kdy nejen že byly poměry žalovaného ověřovány za využití bankovních standardů, jak uvedeno shora, ale úvěrový produkt byl po určité časové období realizován, i tím byla obsahově prokázána úvěruschopnost žalovaného.

15. Žalobkyní byla prokázána výše nároku a její dílčí složky, žalobkyně srozumitelně vysvětlila, z jakých dílčích částek se skládá nárokovaná částka.

16. Byl prokázán nárok na částku 47 555,97 Kč, odpovídající neuhrazené jistině, na částku 1 200 Kč odpovídající smluvním poplatkům, dále kapitalizovaný úrok za dobu od 31. 3. 2024 do 14. 7. 2025 ve výši 7 940,01 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 1. 12. 2024, tj. ode dne následujícím po zesplatnění úvěru dne 30. 11. 2024, jak založena na čl. 95, do 14. 7. 2025 ve výši 3 571,58 Kč. Žalobkyně výši nároku srozumitelně vysvětlila a prokázala patřičnou dokumentací, zejména podrobnou a přehlednou bilancí smlouvy o úvěru, ze které je zřejmé, z jakých dílčích částek se skládá nárokovaná částka.

17. Rovněž byl prokázán nárok na smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně, dále nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, ve výši dané § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., to vše z neuhrazené částky jistiny, za navazující dobu od 15. 7. 2025 do zaplacení.

18. Smluvní úrok je nárokován v souladu s § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, který se dle přechodných ustanovení novely č. 186/2020 použije tehdy, dostal-li se dlužník do prodlení po dni nabytí účinnosti novely, i když smlouva byla uzavřena před nabytím její účinnosti, novela nabyla účinnosti dne 24. 4. 2020, žalovaný se dostal do prodlení poprvé po účinnosti novely, současně prodlení žalovaného přesáhlo 90 dnů. V daném případě byl v souladu se zákonem po uplynutí příslušného období nárokován smluvní úrok v sazbě 12,75 %, tj. odpovídající platné sazbě zákonného úroku z prodlení.

19. K tomu soud dále ověřil, že poskytnutý úvěr byl zatížen smluvní úrokovou sazbou ve výši 22,68 %, což je úroková sazba, která nepřiměřeně nepřekračovala úrokovou míru obvyklou v době uzavření smlouvy, tedy při poměření požadavky zákona a konstantní judikatury odpovídala úrokové míře v době sjednání obvyklé, stanovené zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005), když z podkladů obecně dostupných na webových stránkách České národní banky se podává, že obvyklá úroková míra u obdobného produktu v relevantním období činila 14,60 %.

20. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku ze smlouvy o revolvingovém úvěru podle § 1879 občanského zákoníku platně postoupila na žalobkyni, což bylo prokázáno dokumentací k postoupené pohledávce, na jejichž základě svědčí žalobkyni podle § 1880 občanského zákoníku aktivní procesní legitimace. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 11. 2023.

21. Výrokem I. proto bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno.

22. Žalobkyně byla v řízení ve vztahu k žalovanému plně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva.

23. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 1 951 Kč, z odměny za právní zastoupení podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v souladu s návrhem žalobkyně, za tři úkony právní služby po 700 Kč, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu, kdy pod tento úkon soud řadí i doplnění žaloby k výzvě soudu, tedy o náležitosti, které žaloba měla již zprvu obsahovat. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč. Celkem tak náleží 2 400 Kč, navýšené o DPH v sazbě 21 %, když zástupce doložil, že je plátcem DPH, náleží tak 2 904 Kč + 1 951 Kč = 4 855 Kč.

24. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to v délce 30 dnů od právní moci rozsudku, když soud shledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalovanému ukládána k zaplacení, rovněž s přihlédnutím k výši nároku na náhradu nákladů řízení, tak aby měl žalovaný reálně možnost dluh včas uhradit, i s ohledem na jeho tvrzení týkající se aktuálně realizovaného prodeje domu k úhradě dluhu.