43 C 87/2022

Plný text

Okresní soud Brno - venkov rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Večeřou, Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená titul jméno příjmení, titul, advokátem sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 15 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8100 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8100 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, kterou žalobkyně požaduje, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7400 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 98,08 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum, která byla postoupena zdejšímu soudu dne datum, domáhala vydání rozsudku, kterým soud žalovanému uloží zaplatit žalobkyni částku 15 500 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, ze dne datum, číslo na jejímž základě byly poskytnuty peněžní prostředky v hotovosti ve výši 10 000 Kč. Dluh ze smlouvy nebyl žalovaným uhrazen, a to ani na základě předžalobní výzvy.

2. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací, vyslovil název soudu svou místní nepříslušnost, po právní moci usnesení byla věc postoupena Okresnímu soudu Brno – venkov jako soudu místně příslušnému.

3. Žalobkyně byla usnesením ze dne datum podle § 43 odst. 1 o.s.ř. vyzvána k doplnění žaloby, doplnění žaloby k výzvě soudu bylo žalobkyní podáno dne datum.

4. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

5. Ve věci bylo nařízeno jednání na datum, žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, současně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, bylo podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v nepřítomnosti žalobkyně, žalovaného.

6. U jednání byl proveden důkaz listinami, zejména smlouva o postoupení pohledávek, smlouva o půjčce, výzva k plnění, karta zákazníka, podací lístek a přehled úhrad žalovaného.

7. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

9. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

10. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně, který svoji pohledávku následně podle § 1879 občanského zákoníku platně postoupil na žalobkyni, což bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky, na jejímž základě svědčí žalobkyni podle § 1880 občanského zákoníku aktivní procesní legitimace, a žalovaným, je neplatná z důvodu absence odpovídajícího posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Tato základní náležitost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak zakotvena v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nebyla žalobkyní doložena, a to ani přes výzvu k doplnění žaloby, rovněž nikoli na základě poučení u jednání.

15. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce nesplnil povinnost ze zákona s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací. Je třeba považovat za zcela nedostatečné posouzení úvěruschopnosti vycházející výhradně z údajů sdělených žalovaným, nepodložených objektivizovanými dokumenty vystavenými např. zaměstnavatelem nebo jiným plátcem příjmů žalované. Mimoto vyvstávají pochybnosti ohledně výdajové stránky karty zákazníka, když náklady na bydlení – nájem a inkaso – jsou ve výši 4000 Kč, zejména pak výdaje domácnosti zahrnující telefon, jídlo, léky, dopravu, oblečení jsou vykázány v částce 3500 Kč celkem, což se jeví jako částka zjevně nepřiměřeně nízká, která nebyla rovněž podložena žádnými doklady.

16. Za dané situace nebylo možno žalobě vyhovět z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, bylo však možno posoudit věc po právní stránce odlišně, a sice jako bezdůvodné obohacení, přičemž strany byly o této možnosti odlišného posouzení soudem u jednání poučeny.

17. Bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě smlouvy o úvěru, vyplaceny prostředky v hotovosti ve výši 10 000 Kč, žalovaný uhradil 1900 Kč, jak prokázáno bilancí čl. 65, tedy zbývá doplatit 8100 Kč.

18. Výrokem I. proto bylo žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení uloženo uhradit žalobkyni částku 8100 Kč, neboť se jedná o rozdíl toho, co bylo žalovanému na základě neplatných smluv reálně vyplaceno a co nebylo žalovaným vráceno.

19. Žalobkyni současně svědčí nárok podle § 1970 občanského zákoníku na úrok z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od 19. 12. 2019, neboť oznámení o postoupení pohledávky, od kterého se odvíjí aktivní legitimace žalobkyně, společně s výzvou k úhradě dluhu žalobkyni bylo žalovanému odesláno dne 13. 12. 2019, jak prokázáno podacím lístkem na čl. 68, podle § 573 občanského zákoníku je třeba vycházet z domněnky dojití této zásilky žalované 3. pracovní den po odeslání, tj. dne 18. 12. 2019, od následujícího dne má žalobkyně nárok na příslušenství pohledávky ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty.

21. Výrokem II. byla žaloba ve zbývající části 7400 Kč zamítnuta.

22. Žalobkyně byla v řízení ve vztahu k žalované převážně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva, v poměrné výši podle míry úspěchu.

23. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 1000 Kč, z odměny za právní zastoupení podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby po 300 Kč, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu, kdy pod tento úkon soud řadí i doplnění žaloby k výzvě soudu, tedy o náležitosti, které žaloba měla již zprvu obsahovat. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč Celkem tak náleží 1200 Kč, navýšené o DPH v sazbě 21 %, když zástupce doložil, že je plátcem DPH, náleží tak 1452 Kč + 1000 Kč = 2452 Kč. Soud se neztotožnil s návrhem žalobkyně na přiznání náhrady nákladů řízení v plné výši, neboť dle soudu byly naplněny znaky § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.

24. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla úspěch v rozsahu 52 %, žalovaný měl úspěch v rozsahu 48 %, svědčí žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených v rozsahu 4 %. Soud proto žalobkyni výrokem III. přiznal částku 98,08 Kč.

25. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. v zákonné délce 3 dnů, když soud neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nesplní-li dobrovolně povinná strana povinnost uloženou tímto vykonatelným rozhodnutím, může se strana oprávněná domáhat jejího soudního výkonu nebo exekuce.