Okresní soud Brno-venkov · Rozsudek

43 C 88/2022

č. j. 43 C 88/2022-107

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-11-03 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBI:2022:43.C.88.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud Brno - venkov rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 18. listopadu, což vyplývá z bezdůvodného obohacení. Soud uznal, že smlouva o úvěru byla neplatná, protože žalovaný byl v době uzavření omezen ve svéprávnosti, a proto nebyl způsobilý k jejímu uzavření. Nárok na bezdůvodné obohacení nebyl promlčen, protože lhůta trvá deset let od přijetí prostředků. Žaloba byla ve zbývající části zamítnuta, protože žalobkyně nevykázala právní základ pro vyšší částku.

Plný text

Okresní soud Brno - venkov rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Večeřou, Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená titul jméno příjmení, titul, advokátem sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupen opatrovníkem celé jméno žalovaného, narozen datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 15 290 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7600 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 7600 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, kterou žalobkyně požaduje, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7690 Kč, kapitalizované úroky ve výši 4849,42 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1630,13 Kč, úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do 17. 11. 2020 a z částky 2400 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení, úroky ve výši 23,72 % p.a. z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 18. 11. 2020, která byla postoupena zdejšímu soudu dne 14. 4. 2022, domáhala vydání rozsudku, kterým soud žalovanému uloží zaplatit žalobkyni částku 25 290 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, ze dne datum, číslo na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty prostředky v hotovosti ve výši 10 000 Kč. Dluh ze smlouvy nebyl žalovaným uhrazen, a to ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalobkyně byla usnesením ze dne 16. 6. 2022 podle § 43 odst. 1 o.s.ř. vyzvána k doplnění žaloby, doplnění žaloby k výzvě soudu bylo žalobkyní podáno v soudem stanovené lhůtě dne 28. 6. 2022.

3. Žalovaný se k věci vyjádřil podáním doručeným soudu dne 17. 10. 2022, z obsahu listiny je patrné, že se na zpracování vyjádření podílel jak žalovaný, tak i jeho stálý opatrovník jmenovaný soudem, který zastupuje žalovaného v rozsahu, v jakém byl omezen ve svéprávnosti, ve kterém namítl promlčení dluhu vzhledem k uplynutí zákonné lhůty v délce 3 roků, současně uvedl, že v této záležitosti zaplatil částku 2500 Kč, je ochoten doplatit žalobkyni zbývající částku 7500 Kč formou měsíčních splátek 1000 Kč, hrazených vždy do 25. dne v měsíci.

4. V dodatečném vyjádření podaném dne 20. 10. 2020 žalobkyně poté, co byla soudem poučena o tom, že žalovaný byl v době uzavírání smlouvy omezen ve svéprávnosti v rozsahu zahrnujícím mj. i uzavření předmětné smlouvy, žalobkyně navrhla, nechť je vzhledem k úhradám žalovaného v celkové výši 2 400 Kč přiznáno z titulu bezdůvodného obohacení doplacení jistiny půjčky, tedy částky 7 600 Kč, dále nechť je žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení ode dne podání žaloby dne 18. 11. 2020 do zaplacení.

5. Ve věci bylo nařízeno jednání na 3. 11. 2022, žalovaný ani jeho stálý opatrovník se k jednání bez omluvy nedostavili, bylo podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v nepřítomnosti žalovaného.

6. Žalobkyně u jednání uvedla, že žaloba je podávána z důvodu smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce právnická osoba, kdy byly vyplaceny prostředky v hotovosti v částce 10 000 Kč, žalovaný uhradil celkem 2 400 Kč, jak doloženo bilancí na č.l. 81, následně mu bylo oznámeno postoupení na žalobkyni, a to dopisem ze dne 7. 1. 2020 na adresu kterou žalovaný sdělil. Co se týká omezení svéprávnosti a případné následky pro posouzení věci, toto žalobce ponechává na úvaze soudu, pokud by byla shledána neplatnost, žádá přiznání nezaplacené části jistiny v částce 7 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení od data podání žaloby do zaplacení a náhradu nákladů řízení nejméně náhrady SOP, jak uvedeno již ve vyjádření žalobce na č.l. 100 verte.

7. Soud dále vycházel z listinných důkazů smlouvou o postoupení pohledávek, výzvou k plnění, smlouvou o půjčce, kartou zákazníka, podacím lístkem, rozsudkem OS Brno - venkov č. j. Nc 606/2005-108 ze dne 30. 7. 2008, usnesením OS Brno – venkov č.j. P 373/2008-172 ze dne 29. 4. 2014, rozsudkem OS Brno – venkov č.j. P 373/2008-392 ze dne 12. 3. 2018, rozsudkem KS Brno č. j. 13 Co 116/2018-433 ze dne 16. 8. 2018, usnesením OS Brno – venkov č.j. P 373/2008-606 ze dne 11. 5. 2022, bilancí, podacím lístkem, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, oznámením o postoupení pohledávky.

8. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

10. Podle § 581 občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

11. Podle § 3033 odst. 1 občanského zákoníku osoby, které byly zbaveny způsobilosti k právním úkonům přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona omezena, nabudou svéprávnosti nejpozději uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ledaže soud rozhodne jinak.

12. Podle § 65 odst. 1 občanského zákoníku jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran.

13. Podle § 65 odst. 2 občanského zákoníku jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. To platí i v případě, že takové právní jednání schválil jednající sám poté, co nabyl svéprávnosti.

14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 638 odst. 1 občanského zákoníku právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

18. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně, který svoji pohledávku následně podle § 1879 občanského zákoníku platně postoupil na žalobkyni, což bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky, na jejímž základě svědčí žalobkyni podle § 1880 občanského zákoníku aktivní procesní legitimace, a žalovaným, je podle § 581 občanského zákoníku neplatná, neboť žalovaný byl v době uzavírání smlouvy omezen ve svéprávnosti, a nebyl proto způsobilý smlouvu uzavřít.

19. Žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu Brno - venkov ze dne 30. 7. 2008, č. j. Nc 606/2005-108, 10 P a Nc 135/2005, který nabyl právní moci dne 10. 9. 2008, výrokem I. rozsudku omezen ve způsobilosti k právním úkonům tak, že je způsobilý nakládat s peněžními částkami ve výši svého invalidního důchodu, příp. s částkami přivýdělku, není schopen manipulovat s majetkem movitým či nemovitým, není schopen uzavírat smlouvy majetkového charakteru. Toto omezení svéprávnosti tak nepochybně zahrnovalo i uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru, o jakou se jedná v projednávané věci.

20. Toto omezení svéprávnosti žalovaného přitom trvalo dáno i ke dni 20. 10. 2016], neboť usnesením Okresního soudu Brno – venkov ze dne 29. 4. 2014, č. j. P 373/2008-172, bylo zahájeno řízení o svéprávnosti žalovaného po účinnosti občanského zákoníku (tzv, nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.), o omezení svéprávnosti bylo následně nově rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Brno – venkov ze dne 12. 3. 2018, č.j. P 373/2008-392, 10 P a Nc 171/2014, 10 P a Nc 172/2014, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 8. 2018, č. j. 13 Co 116/2018-433, který nabyl právní moci dne 17. 10. 2018, podle § 3033 odst. 1 občanského zákoníku zůstaly účinky omezení svéprávnosti rozsudkem z roku 2008 zachovány až do nabytí právní moci rozsudku z roku 2018, kdy byl žalovaný omezen ve svéprávnosti na dobu 5 let, byl tedy omezen ve svéprávnosti i v době projednání věci, a to mj. i v rozsahu uzavírání smluv.

21. K tomu soud dodává, že za situace, kdy se v projednávané věci jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal prostředky ve výši 10 000 Kč s tím, že úvěr měl být splacen po 58 týdnech, tedy po 1 roce a 6 týdnech, a to v částce 17 690 Kč, tedy v částce navýšené o 76,90 %, jednalo se podle § 65 odst. 1 věty první občanského zákoníku nepochybně o právní jednání, které žalovanému působilo újmu. Současně podle § 65 odst. 2 věty první občanského zákoníku toto právní jednání nebylo následně schváleno stálým opatrovníkem žalovaného, když sice ve vyjádření k žalobě žalovaný společně se svým stálým opatrovníkem vyjádřil připravenost doplatit neuhrazenou část prostředků, které čerpal, toto vyjádření však nelze považovat za schválení smlouvy o spotřebitelském úvěru jako takové.

22. Za dané situace nebylo možno žalobě vyhovět z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, bylo však možno posoudit věc po právní stránce odlišně, a sice jako bezdůvodné obohacení, přičemž strany byly o této možnosti odlišného posouzení soudem u jednání poučeny.

23. K tomu soud dodává, že sice žalovaný nebyl pro omezení svéprávnosti způsobilý uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, byl však způsobilý přijmout částku 10 000 Kč v hotovosti do své majetkové sféry, což se také stalo, tyto prostředky je nezbytné, aby byly z majetku žalovaného navráceny žalobkyni. Ostatně sám žalovaný spolu se svým stálým opatrovníkem ve vyjádření k žalobě deklarovali připravenost přijaté prostředky vrátit, resp. doplatit rozdíl oproti tomu, co bylo v mezidobí již vráceno.

24. K tomu soud dále dodává k uplatněné námitce promlčení žalovaným, že nárok na bezdůvodné obohacení není promlčen, neboť ustanovení § 638 odst. 1 občanského zákoníku pro bezdůvodné obohacení stanoví promlčecí lhůtu v trvání 10 let od přijetí prostředků dne 20. 10. 2016, promlčecí lhůta tedy dosud neuplynula.

25. Bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě smlouvy o úvěru, vyplaceny prostředky v hotovosti ve výši 10 000 Kč, žalovaný uhradil celkem 2400 Kč, jak prokázáno bilancí na čl. 81, tedy zbývá doplatit 7600 Kč.

26. Výrokem I. bylo žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení uloženo uhradit žalobkyni částku 7800 Kč, neboť se jedná o rozdíl toho, co bylo žalovanému fakticky vyplaceno a co nebylo žalovaným vráceno.

27. Žalobkyni současně svědčí nárok podle § 1970 občanského zákoníku na úrok z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od 18. 11. 2020 do zaplacení, tedy od podání žaloby, jak žalobkyně označila za svůj nárok v dodatečném vyjádření podaném dne 20. 10. 2020, od následujícího dne má žalobkyně nárok na příslušenství pohledávky ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

28. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, a to ve standardní zákonem předepsané délce 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalované ukládána k zaplacení, rovněž s přihlédnutím k výši nároku na náhradu nákladů řízení.

29. Výrokem II. byla žaloba ve zbývající části 7690 Kč s příslušenstvím zamítnuta.

30. Vzhledem k tomu, že ve věci byl při zohlednění jistiny a příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku v zamítavé části rozsudku převážně úspěšný žalovaný, měl by nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva podle § 142 odst. 2 o.s.ř., ve výši podle poměru úspěšnosti, avšak žalovanému žádné prokazatelné důvodné náklady řízení nevznikly, bylo výrokem III. rozhodnuto tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nesplní-li dobrovolně povinná strana povinnost uloženou tímto vykonatelným rozhodnutím, může se strana oprávněná domáhat jejího soudního výkonu nebo exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.