43 C 97/2026

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Večeřou, Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena Jméno Zástupce A , Anonymizováno sídlem Anonymizováno , Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozen Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupen Jméno Zástupce B , Anonymizováno sídlem Anonymizováno , Anonymizováno o zaplacení částky 67 630,23 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou žalobkyně navrhuje, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 67 630,23 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 67 630,23 Kč od 21. 12. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 %, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 10 334 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 19. 2. 2026, který byl převeden do rejstříku C dne 24. 3. 2026, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 67 630,23 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, ), dne 16. 7. 2025, prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , na jejímž základě žalovaný čerpal finanční prostředky v konečné výši 67 630,23 Kč. Dluh ze smlouvy v nárokované výši nebyl žalovaným uhrazen, a to ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 13. 5. 2026, kdy uvedl, že si u právní předchůdkyně vzal daný úvěr, přičemž žádost o úvěr byla vyplněna dle pokynů právní předchůdkyně. Právní předchůdkyně dále nijak nevyhodnocovala situaci žalovaného, úvěr mu byl poskytnut bez řádného prověření jeho finanční a majetkové stránky. Žalovaný tak namítá neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy.

3. Žalobkyně byla usnesením ze dne 21. 4. 2026, č. j. 43 C 97/2026-56, podle § 43 odst. 1 o. s. ř. výrokem I. vyzvána, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení písemně odstranila vady žaloby spočívající v nedostatečných skutkových tvrzeních, současně byla bodovým výčtem poučena, jakým způsobem je třeba vady odstranit. Výrokem II. usnesení byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení označila důkazy k prokázání tvrzení ohledně skutečností uvedených ve výroku I. usnesení a předložila soudu veškeré listinné důkazy, pokud již nejsou ve spise založeny. Byla poučena, že v případě odkazu na smluvní ujednání je třeba vždy označit konkrétní ustanovení smlouvy nebo všeobecných obchodních podmínek a doložit příslušnou smluvní dokumentaci, pokud už není založena ve spise. Dále byla poučena, že pokud nebude návrh ve stanovené lhůtě doplněn způsobem uvedeným pod bodem I. a II., může být zamítnut pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.

4. Na tuto výzvu žalobkyně žádným způsobem nereagovala, a to v soudem stanovené lhůtě, která marně uplynula dne 11. 5. 2026, ani následně až do termínu nařízeného jednání, kdy soudu byla ze strany žalobkyně doručena dne 14. 5. 2026 toliko omluva z nařízeného jednání.

5. Ve věci bylo nařízeno jednání na 21. 5. 2026.

6. U jednání bylo žalobkyni po poučení podle § 118a odst. 2 o. s. ř. a podle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. opakovaně dáno poučení, že je povinna doplnit tvrzení a důkazní návrhy v rozsahu podle výroku I. a výroku II. usnesení o výzvě k odstranění vad žaloby s tím, že jinak může být žaloba zamítnuta pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Na následcích poučení žalobkyně ničeho nemění, že se žalobkyně k jednání nedostavila, z účasti u jednání se omluvila, aniž by požádala o odročení jednání, čímž sama zmařila možnost, aby mohla na poučení dané u jednání odpovídajícím způsobem reagovat.

7. Podle § 43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

8. Podle § 43 odst. 2 o. s. ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

9. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.

10. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.

11. Podle § 118a odst. 2 o. s. ř. má-li předseda senátu za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodných skutečností; postupuje přitom obdobně podle odstavce 1.

12. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

13. V projednávané věci soud dospěl k nevyhnutelnému závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Žalobkyně ani přes výzvu soudu a poučení o následcích nevyhovění, a to jednak usnesením soudu, jednak u jednání nařízeného k projednání věci samé, nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedla neúplně, nenavrhla důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

14. Jednalo se přitom o skutková tvrzení a důkazní návrhy ohledně skutečností zásadních pro posouzení věci, týkající se upřesnění, jakým způsobem byla smlouva prostřednictvím webového rozhraní konkrétně uzavřena.

15. Dále doložení jednotlivých úhrad žalovaného na splátkách úvěru, tak aby byly patrné jednotlivé splátky a celková částka uhrazená žalovanou a na co byla započtena; doložení posouzení úvěruschopnosti žalovaného včetně dokumentů opatřených žalobkyní k doložení výše příjmů, výše pravidelných měsíčních výdajů, jiných závazků žalovaného, prověření bankovních a nebankovních registrů.

16. Výrokem I. proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

17. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva.

18. Výrokem II. proto byla žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení, a která sestává z odměny za právní zastoupení podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) advokátního tarifu po 3 820 Kč, a sice převzetí a přípravu zastoupení a vyjádření k žalobě. Ke každému úkonu náleží podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušální částka náhrady hotových výdajů 450 Kč, celkem tak náleží 8 540 Kč. Zástupce žalovaného je plátcem daně z přidané hodnoty, částka odměny a náhrad se tak navyšuje o 21 % sazby daně na 10 334 Kč. Celkem tak žalovanému na náhradě nákladů řízení přísluší částka 10 334 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného.

19. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to ve standardní zákonem předepsané délce 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši nároku na náhradu nákladů řízení, která je žalobkyni ukládána k zaplacení.