5 C 110/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 5.600 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 5.600 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 1 % ročně z částky 5.000 Kč od datum do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.000 Kč od datum do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části o zaplacení částky 600 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.600 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 600 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky 5.000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta v obec, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 5.600 Kč s úrokem z prodlení z částky 5.600 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 %, a s úrokem 30 % ročně z částky 5.000 Kč od datum do zaplacení.

2. Podáním ze dne datum a ze dne datum vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co ve výši sazby 1% ročně na úroku z úvěru, a ve výši sazby 1,75 % na zákonném úroku z prodlení.

3. Podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

4. Soud proto v souladu s § 96 o. s. ř. řízení co do uvedených výší na sazbách smluvního úroku a úroku z prodlení zastavil.

5. Řízení tak bude nadále vedeno ohledně částky ve výši 5.600 Kč s úrokem z prodlení z částky 5.600 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a s úrokem 29 % ročně z částky 5.000 Kč od datum do zaplacení.

6. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba (dále také„ banka“) uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno k tomuto běžnému účtu, jejíž nedílnou součástí jsou dispozice ke kontokorentnímu úvěru, produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, všeobecné obchodní podmínky, úrokový lístek, a sazebník. Žalované byl poskytnut úvěrový limit ve výši 5.000 Kč, přičemž tato se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem, že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu, a neocitne se v prodlení se splněním jakéhokoli svého závazku vzniklého z uvedené smlouvy. Žalovaná však smluvní závazky porušila zejména tím, že na svém běžném účtu opakovaně nedodržela podmínku minimálního měsíčního kreditního příjmu, proto uvedená banka dopisem ze dne datum vypověděla žalované příjmení, tj. zrušila povolený debet na běžném účtu, a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě nepovoleného debetního zůstatku do datum, který byl ve výši 5.000 Kč dne datum převeden na nově otevřený úvěrový účet. Žalovaná na poskytnutý úvěr neuhradila ničeho. Ode dne následujícího, tj. od datum se tak dlužná částka 5.000 Kč dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 29 % ročně dle úrokového lístku banky. Žalobce žalovanou vyzval upomínkou ze dne datum k úhradě dlužné částky, za kterou či účtoval poplatek ve výši 600 Kč. Žalobce rovněž ode dne datum požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 5.600 Kč. S účinností ke dni datum totiž došlo k postoupení pohledávky z banky na žalobce. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy žalobce odeslanou doporučeně dne datum.

7. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

8. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, a to na základě níže uvedených, doložených listinných důkazů:

9. Žádost o povolení debetního zůstatku anonymizováno ze dne datum, ze které vyplynulo, že žalovaná je svobodná, bez vyživovací povinnosti, bydlí ve vlastním bytě/domě, má pracovní poměr v gastronomii na dobu určitou do datum s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 19.290 Kč a celkovým čistým příjmem domácnosti ve výši 20.000 Kč, srážky ze mzdy ani jiné měsíční splátky neměla, nebyla ve zkušební ani výpovědní lhůtě; dále byly doloženy dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne datum o povoleném limitu 5.000 Kč, s úrokovou sazbou z nepovoleného debetního zůstatku 29 % ročně, smlouva o bankovních produktech a službách ze dne datum, výpis z běžného účtu žalované ze dne datum s uvedeným převodem dluhu na úvěrový účet dne datum, výpisy z úvěrového účtu žalované s dluhem po splatnosti na jistině ve výši 5.000 Kč a splatných poplatků/pojištění/pokut ve výši 600 Kč, potvrzení o výši příjmu ze dne datum, ve kterém byla žalovaná zaměstnána jako kuchařka na smlouvou uzavřenou na dobu určitou, s čistým příjmem 19.290 Kč, platební historii žalované s čerpáním úvěru ve výši 5.000 Kč dne datum, všeobecné obchodní podmínky, upomínku k zaplacení dlužné částky ze dne datum účtující navíc poplatek ve výši 600 Kč, úrokový lístek určující smluvní úrok z nepovoleného debetního zůstatku ve výši 29 % ročně, oznámení o převedení dluhu z běžného účtu na úvěrový účet ze dne datum, poštovní podací arch ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek, podací lístek z datum, a předžalobní výzva ze dne datum s podacím lístkem ze dne datum.

10. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že v předmětem řízení byl žalobci postoupen nárok věřitele vyplývající ze smlouvy o bankovních produktech a službách, s poskytnutím kontokorentního úvěru, kterou tak soud kvalifikoval ve smyslu § 2395 a násl. o. z. a z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

11. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ číslo o. z).

12. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky (§ číslo o. z).

13. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.).

14. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).

15. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od datum.

16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Podle § 551 až §554 o. z. právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

19. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

20. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání (§ 573 věta prvá o. z.).

22. Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí (§ 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016; dále„ z. s. ú.“).

23. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 z. s. ú.).

24. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 odst. 2 z. s. ú.).

25. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú).

26. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

27. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, tento uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

28. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se právní předchůdce žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalované při uzavírání smlouvy se žalovanou. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by byla řádně ověřována a vyhodnocena úvěruschopnost žalované, jak to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru. V žádosti o povolení debetního zůstatku anonymizováno ze dne datum byly uvedeny pouze příjmy žalované, avšak zde nebylo uvedeno, že by žalovaná měla nějaké výdaje, čemuž lze jen stěží uvěřit. Právní předchůdce žalobce se sice zcela nespokojil pouze s údaji uvedenými žalovanou, kdy žalobce uvedl, že při hodnocení úvěruschopnosti žalované z interních zdrojů banka zjistila, že žalovaná měla v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 4.068 Kč, a z externích zdrojů pak banka zjistila, že žalovaná měla v této době také další závazky s celkovou výší měsíčních splátek 4.665 Kč, avšak dále uvedl, že při hodnocení úvěruschopnosti žalované banka porovnávala příjem a výdaje pouze odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, na základě čehož banka získala částku disponibilních zdrojů žalované. Z uvedeného vyplývá, že právní předchůdce žalobce neověřoval další běžné výdaje žalované, ani nepředložil žádné důkazy o konkrétních výdajích žalované. Mezi doloženými dokumenty byly pouze – potvrzení zaměstnavatele žalované o výši příjmu, platební historie dokazující pouze čerpání úvěru ve výši 5.000 Kč, výpis z běžného účtu prokazující transakce ze dnů datum – datum o převedení zůstatku 5.000 Kč, a výpisy z úvěrového účtu žalované dokazující pouze dluhy žalované po splatnosti u právního předchůdce žalobce, avšak žádné dokumenty vypovídající o výdajích žalované. S ohledem na uvedené tak lze uzavřít, že právní předchůdce žalobce řádně neprověřil a nevyhodnotil úvěruschopnost žalované při poskytnutí úvěru. S ohledem na výše uvedené tak soud podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., považuje obě uvedené smlouvy za sjednané absolutně neplatně.

29. Soud pak má za prokázané, že na základě této neplatné smlouvy byla ve prospěch žalované poskytnuta částka 5.000 Kč, přičemž v řízení vyplynulo, že na tuto žalovaná ničeho neuhradila. Soud vzal rovněž za prokázané, že pohledávka právního předchůdce žalobce byla postoupena na žalobce. Žalovaná tak je povinna poskytnutou částky žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení ve výši 5.000 Kč, a to v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení, soud tento žalobci přiznal z částky 5.000 Kč za dobu od datum do zaplacení, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaná dostala právě až dnem datum, což je den následující po dni určeném ve výzvě ze dne datum jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle potvrzení o odeslání byla žalované dne datum výzva odeslána, tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum se považuje zásilka za doručenou, a žalobce žalované ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do datum (splatnost).

30. Z důvodu shledání absolutní neplatnosti smlouvy tak žalobce nemá právo na úhradu žádných jiných nároků než těch přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Proto soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

31. Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř).

32. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř., i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V tomto případě měl byl žalobce úspěšný co do částky 5.000 Kč s příslušenstvím a neúspěšný pouze co do částky 600 Kč s příslušenstvím, proto mu soud přiznal vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení, které spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v nákladech na zastoupení žalobce advokátem, kdy odměna advokáta činí 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí zastoupení a příprava, předžalobní upomínka a podání žaloby) podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), a paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 300 Kč za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a náhrada 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů advokáta, tj. z částky 900 Kč, činí 189 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení představuje částku ve výši 1.489 Kč, tato je přitom splatná na účet právního zástupce žalobce (§149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li splněny dobrovolně povinnosti, které ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat výkonu rozhodnutí.