5 C 112/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Simonou Hájkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 87 159,92 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 741,19 Kč s 12,75% úrokem z prodlení p. a. z částky 34 741,19 Kč od 13. 9. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 52 418,73 Kč s 12,75% úrokem z prodlení p. a. z částky 47 023,49 Kč od 13. 9. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 605 Kč k rukám , Jméno advokáta, , advokáta, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne 13. 5. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 87 159,92 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených splátek dle smlouvy o úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, uzavřené mezi společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným dne 29. 8. 2018. Na základě smlouvy o úvěru byl žalovanému dne 29. 8. 2018 poskytnut na bankovní účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, úvěr ve výši 180 588 Kč, který se žalovaný zavázal splácet ve formě 96měsíčních splátek. Žalovaný se dále zavázal poskytnutý úvěr právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 4,40 % p.a. ode dne čerpání do konečné splatnosti úvěru. Žalovaný porušil své povinnosti z úvěrové smlouvy vyplývající, kdy se dostal s hrazením měsíčních splátek do prodlení. Právní předchůdce žalobkyně následně upomínkou ze dne 12. 9. 2024 celý úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k jeho úhradě. Právní předchůdce žalobkyně následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024 pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Žalobkyně tak po žalovaném nárokuje zaplacení dlužné jistiny ve výši 81 764,68 Kč, smluvní úrok ve výši 5 395,24 Kč a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Skutková tvrzení k posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla žalobkyní k výzvě soudu doplněna podáním ze dne 20. 11. 2025 a výpisy z účtu žalovaného, vedeného právní předchůdkyní žalobkyně, za období od 05-07/. Dále uvedla, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně před postoupením pohledávky 98 823,32 Kč na jistinu, 28 493,17 Kč na smluvní úrok a 852,78 Kč na sankční úrok, celkem 128 169,27 Kč.

4. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými důkazy, jež předložila žalobkyně, a které si soud vyžádal.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru „, Anonymizováno, ze dne 28. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaný požádal o uzavření smlouvy o úvěru právní předchůdkyni žalobkyně, na základě které by byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 180 588 Kč, a to ve výši 150 000 Kč bez prokazování účelu, ve výši 1500 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru, ve výši 29 088 Kč na úhradu pojištění schopnosti splácet úvěr s tím, že žalovaný by následně poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně společně s příslušenstvím vrátil ve formě 96 měsíčních splátek po 2 235 Kč splatných vždy k 25. dni kalendářního měsíce. V případě řádného plnění smlouvy by žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil za předpokladu neměnné sazby částku 215 403,45 Kč. RPSN dle návrhu činila 9,76 % p.a.

6. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 28. 9. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně návrh žalovaného přijala, čímž došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný byl informován, že první splátka úvěru je splatná 25. 10. 20108.

7. Z žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru – , datum, soud zjistil, že žalovaný akceptoval pravidla banky při nakládání s jeho osobními údaji, heslo pro sekundární identifikaci při komunikaci s bankou.

8. Z Doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru - , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný doplnil žádost o informaci, že je svobodný, vyučen, a bydlí ve vlastním bytě/domě. Žalovaný dále prohlásil, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., jako vedoucí pracovník, jeho čistí měsíční příjem činí 30 000 Kč, výdaje (vyjma splácení úvěrů) byly uvedeny ve výši 8 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 2 000 Kč, výdaje na domácnost ve výši 5 000 Kč, ostatní pravidelné výdaje ve výši 1 000 Kč. Žalovaný dále uvedl součet splátek úvěrů ve výši 10 223 Kč, součet limitů kreditních karet ve výši 40 000 Kč a součet limitů kontokorentů 5 000 Kč. Žalovaný projevil zájem o pojištění skupinového pojištění splácet spotřebitelský úvěr s měsíčním pojistným.

9. Z informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, základní údaje o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovanému a způsobu jeho splacení.

10. Z výpisů účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 5. 2018 do 31. 7. 2018 soud zjistil, jaký byl pohyb finančních transakcí na účtu žalovaného vedeného právní předchůdkyní žalobkyně. Počáteční zůstatek 05/2018 činil 162 809,88 Kč, konečný zůstatek: -891,31 Kč, v 06/2018 byly příjmy žalovaného 215 000 Kč, výdaje 18 798,53 Kč. Převod v rámci banky 13. 6. 2018 215 000 Kč, v 07/2018 byly výdaje 111 701,13 Kč, příjmy 0 Kč, konečný zůstatek 83 609,03 Kč11. Z výpisu z úvěru/tranše za období od 1/2018 do 8/2024 soud zjistil, že v předmětném období došlo k čerpání úvěru ve výši 150 000 Kč, zaplacení poplatku za úvěrovou dokumentaci 1 500 Kč a dalšímu čerpání ve výši 29 088 Kč, k zaplacení poplatku za pojištění úvěru. V rámci tohoto období 08/2024 byl k úvěru evidován zůstatek jistiny 81 764,68 Kč, z toho po splatnosti 17 674,41 Kč, řádné úroky po splatnosti 2 519,10 Kč, úroky z prodlení 1 211,22 Kč a poplatky po splatnosti 0 Kč, odložené úroky 2 7420,97 Kč.

12. Z oznámení o okamžité splatnosti úvěru ze dne 12. 9. 2024 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovaného vyrozuměla o zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 88 463,76 Kč nejpozději do 26. 9. 2024, odeslání oznámení bylo prokázáno poštovním podacím archem z 12. 9. 2024.

13. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky dle Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené 10. 12. 2024 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, a to pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené 29. 8. 2018, odeslání oznámení bylo prokázáno poštovním podacím archem.

14. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 8. 2018 byla bankou postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení souboru pohledávek z 11. 12. 2024, jejíž nedílnou součástí byl seznam pohledávek, v němž byla pohledávka za žalovaným vedena pod č. , hodnota, .

15. Z výzvy ze dne 19. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 88 463,76 Kč za jistinu a ve výši 18 004,80 Kč za náklady právního zastoupení. Odeslání výzvy bylo doloženo podacím lístkem z téhož dne.

16. Ze sdělení právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že bankovní účet č. , Anonymizováno, byl veden na jméno žalovaného, i v období 29. 8. 2018, kdy byla na tento účet připsána částka 180 588 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, .

17. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Soud se při právním hodnocení věci zabýval nejprve tím, zda mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v režimu zákona o spotřebitelském úvěru. Posuzoval přitom, zda žalovaný projevil vůli uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně závazek a řídit se obsahem smlouvy (§ 1724 a násl. občanského zákoníku). Soud s odkazem na výše pospaný skutkový stav došel k závěru, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, přičemž smlouva byla uzavřena akceptací návrhu žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 29. 8. 2018.

22. Žalobkyně v posuzované věci v dostatečné míře prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému sjednaný úvěr ve výši 180 588 Kč. Z výpisu z úvěru vyplývá, že dne 29. 8. 2018 došlo k čerpání úvěru, kým byl úvěr čerpán, i na jaký bankovní účet byla finanční částka převedena, kdo byl majitelem tohoto účtu. Nesporné a žalobkyní rovněž doložené bylo, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil z předmětné poskytnuté částky částku 98 823, 32 Kč započtenou na jistinu, částku 28 493,17 Kč na smluvní úrok a částku 852,78 Kč na sankční úrok. Celkem žalovaný před postoupením pohledávky uhradil 128 169,27 Kč, po postoupení pohledávky žalobkyni již neuhradil ničeho.

23. Soud v této věci zaslal žalobkyni výzvu k doplnění skutkových tvrzení, nejen ve vztahu k výpočtu žalované částky, ale rovněž k ověření schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splatit apod., kdy žalobkyně na tuto výzvu věcně reagovala podáním z 20. 11. 2025 a doložila soudu výpisy z účtu žalovaného za období od 05/2018 do 07/2018, z nichž banka při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela.

24. Soud žalobkyni u jednání nicméně poučil, že netvrdila a předloženými částečnými výpisy neprokázala, jaké příjmy a výdaje banka posuzovala, ani k jakým konkrétním závěrům došla. Nevyplýval z nich ani pravidelný příjem žalovaného, ani nebylo zřejmé, jaké konkrétní příjmy byly na účet žalovaného připisovány. Soud proto poučil žalobkyni o nutnosti doplnění skutkových tvrzení a doložení listin prokazujících řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně byla rovněž poučena o možnosti jiné právní kvalifikace uplatněného nároku, neboť soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neprověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, kdy se spokojila s tvrzením žalovaného o jeho příjmech a výdajích, která jsou navíc co do stránky výdajů zcela nerealistická a neodpovídají předloženým výpisům z účtu žalovaného, např. 05/2018 výdaje ve výši 163 701, 19 Kč. Již tento samotný fakt postačuje k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila svou povinnost řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného. Ohledně příjmové stránky se taktéž spokojila s pouhým prohlášením žalovaného o jeho měsíčním příjmu, který však není ničím doložen. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nemohla dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného tvrzený úvěr splatit. Důsledkem porušení povinnosti posoudit řádně úvěruschopnost žalovaného je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy, proto z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva.

25. Důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného je ve smyslu § 87 odst. 1 téhož zákona neplatnost smlouvy. Jedná se ve smyslu § 588 občanského zákoníku o neplatnost absolutní, neboť tvrzená úvěrová smlouva, pokud by bylo prokázáno její uzavření, by se zjevně příčila dobrým mravům, odporovala zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně narušovala veřejný pořádek.

26. S ohledem na výše uvedené, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 180 588 Kč, žalovaný však z toho žalobkyni, které byla pohledávka za žalovaným řádně postoupena, vrátil 128 169, 27 Kč.

27. Jelikož vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v průběhu jednání v rozsahu částky 34 741,19 Kč s příslušenstvím a řízení bylo v tomto rozsahu výrokem I. zastaveno dle § 96 odst. 1,2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, pak částka 52 418,73 Kč, k jejíž úhradě byl žalovaný zavázán výrokem II. tohoto rozsudku, představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které je povinen žalobkyni, coby oprávněné, vydat.

28. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je shora uvedený dopis z 12. 9. 2024, odeslaný téhož dne žalovanému. Dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, a od téhož dne mu vznikla povinnost podle § 1970 občanského zákoníku platit úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 12,75 % ročně.

29. Na základě všech výše uvedených skutečností zavázal soud žalovaného k povinnosti vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 52 4108,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 47 023,49 Kč od 13. 9. 2024 do zaplacení.

30. Žalobkyně měla ve sporu úspěch ohledně 60 % předmětu sporu a neúspěch ohledně 40 %. Úspěch žalobkyně představuje jistina 52 418,73 Kč a úrok z prodlení 8 069,49 Kč, celkem tedy 60 488,22 Kč. Neúspěch žalobkyně představuje částka v rozsahu zpětvzetí 34 741,19 Kč a úroky z prodlení 5 348,16 Kč, celkem 40 089,35 Kč. Žalobkyni náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jejím úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 20 %. Soud vzal do úvahy, že dle § 142a o. s. ř. žalobkyně více než 7 dní před zahájením řízení odeslala žalovanému výzvu k plnění. Náklady žalobkyně se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 3 487 Kč, z odměny za právní zastoupení za 4 úkony právní pomoci po 4 620 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze 4 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 4 258,80 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty, vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby a účast u jednání. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činí 28 025,80 Kč, z čehož jí soud přiznal 20 %, tedy 5 605 Kč.