5 C 119/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 93.689 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části nároku b) žaloby ve výši částky 10.093,56 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 25.600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25.600 Kč od [datum] do zaplacení, částku 6.618,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.618,44 Kč od [datum] do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části o zaplacení částky 25.683 Kč kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5.105,05 Kč kapitalizovaného úroku ve výši 13.274,77 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28.501,93 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.901,93 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 27 % ročně z částky 28.501,93 Kč od [datum] do zaplacení, částky 25.694 Kč kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4.572,48 Kč kapitalizovaného úroku ve výši 13.153,58 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25.528,54 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18.910,10 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 27 % ročně z částky 25.528,54 Kč od [datum] do zaplacení, <b>zamítá.</b>

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum], domáhal po žalované zaplacení částky celkem 93.689 Kč s příslušenstvím, sestávající ze dvou nároků, a to nároku a) jistiny 51.283 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5.105,05 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13.274,77 Kč, a úroku z prodlení z částky 28.501,93 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, a úroku 27 % ročně z částky 28.501,93 Kč od [datum] do zaplacení (dále„ nárok a)“), a z nároku b) – jistiny 42.406 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4.572,48 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13.153,58 Kč, úroku z prodlení z částky 25.528,54 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, a úroku 27 % ročně z částky 25.528,54 Kč od [datum] do zaplacení (dále„ nárok b)“).

2. Podáními ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], a [datum], vzal žalobce žalobu částečně zpět z důvodu částečných úhrad žalovanou v celkové výši částky 10.093,56 Kč, kterou započetl na poplatky z titulu smlouvy [číslo] specifikované níže, respektive na nárok b) žaloby.

3. Podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

4. Soud proto v souladu s § 96 o. s. ř. řízení co do uvedených částek na jistině v celkové výši 10.093,56 Kč zastavil.

5. Řízení tak bude nadále vedeno ohledně nároku a) v nezměněném znění návrhu dle bodu 1. tohoto odůvodnění a ohledně nároku b) pak ve výši jistiny 32.312,44 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4.572,48 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13.153,58 Kč, úroku z prodlení z částky 25.528,54 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, a úroku 27 % ročně z částky 25.528,54 Kč od [datum] do zaplacení.

6. K nároku a) žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5.310 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně sjednanou v čl. 4 smluvních podmínek, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 7.473 Kč, a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 12.900 Kč, a to zároveň s poskytnutou částkou v 60 týdenních splátkách po 929 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila na uvedený dluh částku 4.400 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 5.105,05 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 28.501,93 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky do data postoupení [datum].

7. K nároku b) uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 35.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6.873 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně sjednanou v čl. 4 smluvních podmínek, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5.346 Kč, a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 13.475 Kč, a to zároveň s poskytnutou částkou v 15 měsíčních splátkách po 4.047 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila na uvedený dluh částku 18.288 Kč do dne podání žaloby a po podání žaloby pak uhradila ještě částku 10.093,56 Kč, (o kterou vzal žalobce žalobu v případě nároku b) zpět), celkově tedy na nárok b) uhradila 28.381,56 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 4.572,48 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 25.528,54 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky do data postoupení [datum].

8. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

9. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě doložených listinných důkazů.

10. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaná se svým příjmením za svobodna jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalované v hotovosti částku 35.000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku, úrok ve výši 6.873 Kč, částku 5.346 Kč za administrativní činnost, a částku 13.475 Kč za hotovostní režim splátek, a to v 15 měsíčních splátkách po 4.047 Kč a jednou, poslední splátkou ve výši 4.036 Kč.

11. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaná se svým příjmením za svobodna jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalované v hotovosti částku 30.000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku, úrok ve výši 5.310 Kč, částku 7.473 Kč za administrativní činnost, a částku 12.900 Kč za hotovostní režim splátek, a to v 60 týdenních splátkách po 929 Kč a jednou, poslední splátkou ve výši 872 Kč.

12. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] bylo ke dni vyhotovení výpisu [datum] zjištěno, že částka čerpaná žalovanou dne [datum] činila výši 35.000 Kč.

13. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] bylo ke dni vyhotovení výpisu [datum] zjištěno, že částka čerpaná žalovanou dne [datum] činila výši 30.000 Kč.

14. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou.

15. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum].

16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne adresovaného žalované a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávky věřitele [právnická osoba] z uvedených smluv o zápůjčce byly postoupeny žalobci, a žalovaná byla o této skutečnosti informována.

17. Z výzvy datované dnem [datum] a z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky.

18. Ze zákaznické karty vztahující se ke smlouvě o zápůjčce bez uvedení čísla, avšak ve výši částky 30.000 Kč, ze dne podpisu žalovanou [datum], soud zjistil, že žalovaná měla k tomuto dni být svobodná, bezdětná, pracující na plný pracovní úvazek jako dělnice. Mezi pravidelným měsíčním příjmem byla uvedena čistá mzda ve výši 15.000 Kč, přičemž další příjmy domácnosti tvořily částku 18.000 Kč, příjmy tedy celkem činily částku 33.000 Kč, a mezi běžnými měsíčními výdaji pak byla uvedena částka 4.000 Kč za nájem/inkaso, 200 Kč za telefon, 4.047 Kč jako interní splátky„ PF“, dále částka 800 Kč a 707 Kč jakožto externí splátky zápůjček, a 5.000 Kč za výdaje na domácnost, výdaje tedy byly uvedeny výši 13.954 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji, který byl označen za použitelný příjem, činil výši 19.046 Kč (V tomto bodě soud upozorňuje na skutečnost, že součet výdajových částek činí částku 14.754 Kč, nikoli pouze částku 13.954 Kč, ke které dospěl právní předchůdce žalobce, následně tak i použitelný příjem by dosáhl nižší částky). Z uvedené karty soud dále zjistil, že žalovaná měla zápůjčku u jiné společnosti. Mezi výčtem ověřených dokumentů byly zaškrtnuty pouze – občanský průkaz, pracovní smlouva, výplatní pásky za měsíce květen, červen a červenec bez uvedení roku, a nájemní/podnájemní smlouva.

19. Ze zákaznické karty vztahující se ke smlouvě o zápůjčce bez uvedení čísla, avšak ve výši částky 35.000 Kč, ze dne podpisu žalovanou [datum], soud zjistil, že žalovaná měla k tomuto dni být svobodná, bezdětná, pracující na plný pracovní úvazek jako dělnice. Mezi pravidelným měsíčním příjmem byla uvedena čistá mzda ve výši 18.000 Kč, a mezi běžné měsíční výdaje pak byla uvedena částka 4.000 Kč za nájem/inkaso, 200 Kč za telefon, 3.200 Kč jako interní splátky„ PF“, dále částka 707 Kč jakožto externí splátky zápůjček, a 2.500 Kč za výdaje na domácnost, výdaje tedy činily celkovou výši 10.607 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji, který byl označen za použitelný příjem, činil výši 7.393 Kč. Mezi výčtem ověřených dokumentů byly zaškrtnuty pouze – občanský průkaz, pracovní smlouva, výplatní pásky za měsíce únor, březen a duben bez uvedení roku, a nájemní/podnájemní smlouva.

20. Z ostatních důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

21. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smluv o zápůjčkách, uzavřených podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 145/2010 Sb., jako spotřebitelský úvěr.

22. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce (§ 2390 o. z.).

23. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 věta první o. z.).

24. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).

25. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.).

26. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.).

27. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).

28. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

29. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), (§ 1879 o. z).

30. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 o. z.).

31. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání (§ 573 věta prvá o. z.).

32. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru).

33. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

34. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, tento uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

35. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se právní předchůdce žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalované při uzavírání smluv o zápůjčkách se žalovanou. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by ani v jednom případě byla řádně ověřována úvěruschopnost žalované, jak to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobce se spokojil pouze s údaji uvedenými žalovanou, aniž by k těmto předložil jakékoli dokumenty, ze kterých žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel, tedy soudu není vůbec zřejmé, jak k těmto výším dospěl, respektive ke skutečnosti, že příjmy a výdaje žalované představovaly skutečně právě uvedených výší. Ostatně ze zákaznických karet ani nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce vůbec ověřoval nějaké výdaje žalované, kdy mezi doklady předloženými k hodnocení klienta měly být žalovanou předloženy pouze – občanský průkaz, pracovní smlouva, výplatní pásky, a nájemní/podnájemní smlouva, avšak žádné dokumenty vypovídající o výdajích žalované. Nadto, jak již soud podotknul v bodě 18. tohoto odůvodnění, právní předchůdce žalobce v případě jedné ze zákaznických karet navíc nesprávně sečetl výdaje žalované, kdy uvedl nižší výdajovou částku, na základě čehož dospěl k vyšší použitelné částce příjmu žalované. S ohledem na výše uvedené tak soud podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., považuje obě uvedené smlouvy za sjednané absolutně neplatně.

36. Soud pak má za prokázané, že na základě těchto neplatných smluv byla ve prospěch žalované poskytnuta v případě nároku a) částka 30.000 Kč, přičemž v řízení vyplynulo, že na tuto žalovaná uhradila pouze částku 4.400 Kč, žalovaná tak je povinna rozdíl uvedených částek žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení ve výši 25.600 Kč; a v případě nároku b) pak byla žalované poskytnuta částka 35.000 Kč, kdy v řízení vyplynulo, že na tuto žalovaná uhradila celkem částku 28.381,56 Kč, a je tak povinna rozdíl uvedených částek žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení ve výši 6.618,44 Kč; a to v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení, soud tento žalobci přiznal z částky 25.600 Kč v případě nároku a) a z částky 6.618,44 Kč v případě nároku b) vždy za dobu od [datum] do zaplacení, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaná dostala právě až dnem [datum], což je den následující po dni určeném ve výzvě ze dne [datum] jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle potvrzení o odeslání byla žalované dne [datum] výzva odeslána, tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum] se považuje zásilka za doručenou, a žalobce žalované ve výzvě stanovil lhůtu k plnění 10 dní od doručení, což vychází na den [datum] (splatnost).

37. Z důvodu shledání absolutní neplatnosti obou smluv tak žalobce nemá právo na úhradu žádných jiných nároků než těch přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Proto soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

38. Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř).

39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.