5 C 12/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 33.321,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcičástku 33.071,70 Kč,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 33.071,70 Kč od 19. 3. 2019 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplaceníčástky 250 Kč,zákonného úroku z prodlení z částky 33.321,70 Kč ve výši 8,5 % ročně od 22. 2. 2018 do 18. 3. 2019,zákonného úroku z prodlení z částky 250 Kč ve výši 8,5 % ročně od 19. 3. 2019 do zaplacení,zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.458,34 Kč k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta v , Anonymizováno, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce, společnost , právnická osoba, ., se sídlem , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , právnická osoba, ., , Anonymizováno, , se žalobou, soudu doručenou dne 11. 8. 2020, doplněnou na výzvu soudu podáním ze dne 7. 5. 2021, soudu doručeným dne 10. 5. 2021, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 33.321,70 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 33.321,70 Kč od 22. 2. 2018 do zaplacení. K uplatněnému nároku uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo dne 2. 8. 2017 k uzavření smlouvy o hotovostním úvěru , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 40.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto půjčku splatit formou 12 pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši 3.333,33 Kč, splatných vždy k 2. dni každého měsíce, přičemž první splátka byla splatná dne 2. 9. 2017. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, i přes písemné výzvy tento stav nenapravil, právní předchůdce žalobce tedy odstoupil od smlouvy a poskytnutý úvěr zesplatnil ke dni 21. 2. 2018. O tomto byl žalovaný písemně vyrozuměn a byl rovněž vyzván k okamžitému zaplacení dlužné částky. Předžalobním pokusem o smír s výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 27. 2. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost soudního vymáhání dané pohledávky. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval, na předmětnou pohledávku žalovaný uhradil celkem 6.928,30 Kč.

2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 11. 2022, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce, jako postupitelem, a žalobcem, jako postupníkem, právní předchůdce žalobce postoupil celou svou pohledávku za žalovaným, ohledně níž je vedeno toto řízení, na žalobce. Jelikož tak po zahájení soudního řízení nastala uzavřením výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky právní skutečnost, s níž občanský soudní řád spojuje možnost převodu práv účastníka řízení, soud na návrh právního předchůdce žalobce postupoval podle ustanovení § 107a odst. 1 o. s. ř. a rozhodl usnesením č. j. 5 C 12/2021-66, které nabylo právní moci dne 10. 10. 2023, o tom, žalobce, jako nabyvatel práva, o nějž v řízení jde, vstupuje do soudního řízení na místo jeho právního předchůdce.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

4. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce na výzvu soudu sdělil, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů.

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 8. 2017 a ze smlouvy o hotovostním úvěru , Anonymizováno, ze dne 2. 8. 2017 , Anonymizováno, soud zjistil, že tuto smlouvu o úvěru uzavřeli společnost , právnická osoba, . jako banka a žalovaný jako klient. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost se zavázala poskytnout žalovanému částku 40.000 Kč jako neúčelový spotřebitelský úvěr, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného , Anonymizováno, , a žalovaný se zavázal vrátit tento úvěr spolu s úroky (ve výši úrokové sazby 0,00 % p. a.) a dalším příslušenstvím (jednorázový poplatek 800 Kč) 12 stejně vysokými anuitními měsíčními splátkami ve výši 3.333,33 Kč, splatnými vždy k 2. dni každého kalendářního měsíce, nejpozději do 2. 8. 2018 (datum poslední splátky).

6. Z transakční historie účtu , Anonymizováno, ze dne 13. 3. 2020, vedeného na jméno žalovaného, uvedeného ve smlouvě o úvěru shora, soud zjistil, že na tento účet byla dne 8. 2. 2017 připsána platba ve výši 40.000 Kč, označená jako poskytnutí úvěru , Anonymizováno, .

7. Z historie úvěru , Anonymizováno, ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil ve splátkách celkem částku ve výši 6.928,30 Kč.

8. Z první a druhé výzvy k uhrazení dlužné částky vzniklé v souvislosti s uzavřenou smlouvou o hotovostním úvěru , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, ze dne 21. 11. 2017 a ze dne 12. 12. 2017 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce těmito výzvami vyzval žalovaného k zaplacení dlužných splátek úvěru.

9. Z poslední výzvy k uhrazení dlužné částky / odstoupení od smlouvy ze dne 3. 1. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužných splátek a vyrozuměl ho o skutečnosti, že pokud dlužné částky ve stanovené lhůtě neuhradí, je tato výzva zároveň i odstoupením od smlouvy o úvěru shora.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 11. 2022, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, jako postupitelem, a žalobcem, jako postupníkem, z přílohy k této smlouvě se seznamem postoupených pohledávek a z potvrzení o zaplacení kupní ceny z této smlouvy soud zjistil, že touto smlouvou právní předchůdce žalobce postoupil celou svou pohledávku za žalovaným, ohledně níž je vedeno toto řízení, na žalobce.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 2. 2019 a z poštovního podacího archu z 5. 3. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání v případě jejího neuhrazení.

12. V odpovědi na výzvu soudu, aby uvedl, zda a jakým způsobem si ověřil úvěruschopnost žalovaného, respektive tuto skutečnost doložil dokumenty užitými k ověření finanční situace žalovaného, právní předchůdce žalobce soudu sdělil, že před uzavřením smlouvy o hotovostním úvěru “, Anonymizováno, “ ze dne 2. 8. 2017 zkoumal úvěrovou schopnost žalovaného. Posuzoval výši pravidelného příjmu žalovaného (15.550 Kč netto) oproti výši úvěrové splátky (3.333,33 Kč) s pozitivním výsledkem, dále ověřoval, zda žalovaný prochází evidencí dlužníků (bankovní registr dlužníků, nebankovní registr dlužníků SOLUS, evidence exekucí vedená Exekutorskou komorou ČR) a lustroval Insolvenční rejstřík, to vše s negativním výsledkem. Právní předchůdce žalobce dále posuzoval existenci vyživovacích povinností žalovaného (0), jak bylo žalovaným uvedeno v žádosti o poskytnutí úvěru, a dále ověřoval obrat žalovaného na , Anonymizováno, za poslední tři měsíce. Ze zjištěného dospěl k závěru, že je v možnostech žalovaného úvěr splatit, a proto byla žádost žalovaného o poskytnutí úvěru schválena. Navíc v případě neposkytnutí úvěru by postup právního předchůdce žalobce mohl být považován za diskriminační.

13. Z žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru , Anonymizováno, – předschválená nabídka ze dne 2. 8. 2017 soud zjistil, že v této žádosti žalovaný uvedl rodinný stav svobodný, počet vyživovaných osob 0, status bydlení pronajatý dům, doba bydlení na uvedené adrese 8 měsíců, jako jediný zdroj příjmu (příjem od 28. 11. 2016) je uveden, jako hlavní příjem, zaměstnanec na dobu neurčitou, dělník v automobilovém průmyslu ve společnosti s ručením omezeným, s čistým měsíčním příjmem ve výši 15.500 Kč. Jiné příjmy žalovaného nejsou v žádosti uvedeny, v kolonce závazky není uveden žádný závazek žalovaného.

14. Z transakční historie účtu , Anonymizováno, ze dne 13. 3. 2020, vedeného na jméno žalovaného, uvedeného ve smlouvě o úvěru shora, soud zjistil, že tento účet byl zřízen dne 2. 3. 2017, první pohyb na účtu proběhl dne 26. 3. 2017, za období od 26. 3. 2017 do 2. 8. 2017 zde jako příjmy byly připsány jako příchozí platby z jiné banky , jméno FO, ve výši 15.484 Kč (28. 3. 2017), 15.778 Kč (27. 4. 2017), 15.580 Kč (29. 5. 2017), 15.778 Kč (28. 6. 2017) a 15.580 Kč (27. 7. 2017). Jiné příjmy zde nejsou uvedeny. Jako výdaje jsou v tomtéž období mimo jiné uvedeny platby kartou ve prospěch sázkových portálů ifortuna.cz (1x), BET365 (17x).

15. Žádné jiné doklady ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného nebyly soudu předloženy.

16. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

17. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

20. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

21. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

22. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

23. Podle § 104 z. č. 257/2016 Sb. z. s. ú. platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

24. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

26. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.).

29. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

30. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (, právnická osoba, ), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

31. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

32. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to dle dikce zákona ve znění platném ku dni uzavření smlouvy neplatností relativní. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 3/20, však konstatoval, že takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

33. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce, resp. jeho právní předchůdce řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobce řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Žalobce ani jeho právní předchůdce soudu nepředložili ani neoznačili žádné konkrétní dokumenty (vyjma výše uvedené žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru a transakční historie účtu , Anonymizováno, ), ze kterých právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel, resp. jím uváděné dokumenty a výstupy z nich soudu nedoložil, resp. údaje z nich zjištěné nevyhodnotil adekvátně jejich obsahu a okolnostem. Rovněž výpovědní hodnota skutečností zjištěných na základě provedených luster (pouze tvrzených, nedoložených) v insolvenčním rejstříku a externích úvěrových registrech (SOLUS, BRKI, NRKI, evidence exekucí vedená Exekutorskou komorou ČR) s negativním výsledkem, je ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle názoru soudu velmi omezená (insolvenční rejstřík a úvěrové registry schopnost splácet úvěr nevyvrací, ale ani nepotvrzují) až nicotná (s ohledem na skutečnost, že takto bylo možno zjistit finanční historii žalovaného za jen velmi krátké období předcházející žádosti o úvěr – příjem ze zaměstnání od 28. 11. 2016, bydlení v pronajatém domě 8 měsíců před žádostí, účet , Anonymizováno, zřízený 6 měsíců před žádostí). Údaje o příjmech a výdajích žalovaného byly zjištěny, resp. stanoveny na základě údajů sdělených žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru a zjištěných z výpisu z , Anonymizováno, žalovaného shora. Takto byl zjištěn (i tvrzen) pouze jediný příjem žalovaného ve výši cca 15.500 Kč měsíčně. Ohledně výdajů žalovaného právní předchůdce žalobce navíc neprovedl šetření vůbec žádná, resp. tato netvrdil ani nedoložil. Z žádosti o poskytnutí úvěru nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce vůbec ověřoval výdaje žalovaného, žádné jeho výdaje zde nejsou uvedeny. Jediné informace o výdajích žalovaného, vyplývající z výpisu z jeho účtu, nebyly žalobcem vůbec reflektovány. Skutečnost, že žalovaný často úplatně navštěvoval herní portály, dle názoru soudu rozhodně nepřisvědčuje tomu, že by právní předchůdce žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. V této situaci učiněný závěr, že je ve schopnostech žalovaného úvěr splatit (posouzením výše pravidelného příjmu žalovaného 15.550 Kč netto oproti výši úvěrové splátky 3.333,33 Kč), při absenci zohlednění jakýchkoli jiných výdajů žalovaného (na bydlení, stravu, dopravu, popř. jiné), se soudu jeví jako naprosto neodůvodněný a účelový. Soud dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalovaného se tak právní předchůdce žalobce dostatečně nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalovaného, kdy tato dle názoru soudu nebyla vůbec prověřena.Lze tak uzavřít, že právní předchůdce žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o půjčce, resp. spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

34. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku 40.000 Kč. Žalovaný na poskytnutou částku zaplatil 6.928,30 Kč, proto je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši 33.071,70 Kč žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky 33.071,70 Kč za dobu od 19. 3. 2019 do zaplacení ve výši sazby 8,5 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný dostal prokazatelně právě až dnem 19. 3. 2019, což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě, obsažené v předžalobní výzvě ze dne 27. 2. 2019, jako nejzazší den k úhradě dluhu. Výzva byla žalovanému odeslána dne 5. 3. 2019, dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání tato výzva byla doručena žalovanému dne 8. 3. 2019, žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění 10 dní od data doručení výzvy, splatnost proto nastala dne 18. 3. 2019 a žalovaný je tak v prodlení od 19. 3. 2019. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvního pololetí roku 2019, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 1,75 %, proto měl žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně. Žalobce však požadoval úrok z prodlení pouze ve výši 8,5 % ročně a proto mu byl soudem přiznán v této jím požadované výši, z částky a za období, jak je uvedeno a zdůvodněno výše.

35. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o půjčce, resp. o spotřebitelském úvěru za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

36. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva představovaly náklady jeho právního zastoupení, dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod. 3 a. t. sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., částku celkem 1.800 Kč. K tomu náleží advokátovi daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.800 Kč ve výši 378 Kč. Náklady žalobce za právní zastoupení advokátem tak činí celkem částku 2.178 Kč. K tomuto žalobci náleží částka ve výši 1.333 Kč, kterou vynaložil na úhradu soudního poplatku dle položky 2 bodu 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Celkem tak náklady řízení žalobce činily částku 3.511 Kč. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 98,5 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci, činí částku 3.458,34 Kč. Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).