Okresní soud v Břeclavi · Rozsudek

5 C 12/2026

č. j. 5 C 12/2026-36

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-02-26 · ECLI:CZ:OSBV:2026:5.C.12.2026.36

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Břeclavi potvrdil nárok žalobce na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny, který byl zjištěn v období bez smluvního vztahu. Soud uznal, že žalovaná bez právního důvodu odebírala elektřinu, a proto je povinna zaplatit částku včetně úroku z prodlení ve výši 12 % ročně. Nárok na úrok z prodlení byl odůvodněn výší repo sazby ČNB a příslušným zvýšením o 8 procentních bodů. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení, včetně poplatku a nákladů na výzvy, ve výši určené podle soudních sazeb.

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 51.529 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se návrhem, doručeným soudu dne datum, domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši částka spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Uvedl, že je držitelem licence na distribuci elektřiny a zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí. Při kontrole odběrného místa adresa, bylo dne datum zjištěno, že po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem s elektřinou dne datum žalovaná stále elektřinu odebírá, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobce provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně činností souvisejících s nápravou závadného stavu a vystavil žalované dne datum fakturu č. hodnota znějící na částku ve výši částka splatnou do datum. Žalovaná na tuto fakturu uhradila dne datum částku ve výši částka a dne datum částku ve výši částka, ke dni podání žaloby tak činí výše dluhu částka. Tuto částku žalovaná neuhradila ani na předžalobní výzvu žalobce.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

3. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

5. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne datum soud zjistil, že u žalované coby odběratelky byl zjištěn bezesmluvní neoprávněný odběr elektrické energie na odběrném místě adresa, v důsledku ukončení smlouvy ke dni datum. Bezesmluvní elektroměr nebyl odstraněn a demontován v důsledku nepřístupnosti odběrného místa a nepřítomnosti odběratelky.

6. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne datum soud zjistil, že v odběrném místě adresa, byl v tento den za přítomnosti žalované odstraněn a demontován bezesmluvní elektroměr.

7. Ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny soud zjistil, že žalovaná na adrese odběrného místa adresa, spotřebovala v období od datum do datum Anonymizováno) elektřiny, a to neoprávněně bez uzavřené smlouvy, přičemž náhrada škody za toto činí částka.

8. Ze stanovení výše nákladů v souvislosti s neoprávněným odběrem elektřiny žalovanou soud zjistil, že tyto byly vyčísleny na celkem částka.

9. Z faktury č. hodnota, vystavené dne datum na jméno žalované, soud zjistil, že tato byla vystavena na částku částka, a dále 21 % DPH ve výši částka, tedy částku v celkové výši částka (po zaokrouhlení), se splatností dne datum, a to jako náhrada za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese: adresa, za období od datum do datum.

10. Z upozornění na nepřijatou platbu – avízo č. hodnota ze dne datum, adresovaného žalované, soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě pohledávky ve výši částka, se splatností do datum.

11. Z upozornění na nepřijatou platbu – avízo č. hodnota ze dne datum, adresovaného žalované, soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě pohledávky ve výši částka, se splatností do datum, a současně ji upozornil na důsledky jejího neuhrazení, včetně možnosti soudního vymáhání.

12. Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl (§ 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, dále „energetický zákon“).

13. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (§ 51 odst. 2 energetického zákona).

14. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (§ 51 odst. 3 energetického zákona).

15. Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny (§ 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny).

16. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).

17. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále „o. z.“). Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

18. Na základě provedeného dokazování ve spojení s citovanými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce jakožto držitel licence na distribuci elektřiny zjistil, že žalovaná na výše uvedeném odběrném místě neoprávněně odebírala elektřinu bez právního titulu, čímž naplnila skutkovou podstatu neoprávněného odběru elektřiny bez právního důvodu dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Žalobce žalované vyúčtoval náhradu za neoprávněný odběr elektřiny, respektive škodu vzniklou tímto neoprávněným odběrem elektřiny v celkové výši částka. Žalovaná na vyfakturovanou náhradu žalobci uhradila pouze dne datum částku ve výši částka a dne datum částku ve výši částka, zbývající částku ve výši částka žalovaná neuhradila ani na základě následných výzev k úhradě, včetně předžalobní výzvy. Žalovaná do řízení ničeho nevnesla, nárok uplatněný žalobcem nikterak nerozporovala, ani neoznačila a nedoložila žádné důkazy. Žalovaná se tak z důvodu neuhrazení faktury řádně a včas, splatné dne datum, dostala dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soudu je pak z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení datum činila repo sazba České národní banky 4 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 12 % ročně, a to z částky částka ode dne datum do datum, z částky částka ode dne datum do datum a z částky částka ode dne datum do zaplacení, který mu byl soudem přiznán, jak je uvedeno v bodě I. výroku rozsudku shora.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, a má proto vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Ta je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši částka, a dále náklady za dva úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a návrh ve věci samé) po částka za úkon, tedy celkem ve výši částka, a to ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak uvedená náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci, činí částku částka.

20. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.