5 C 127/2013

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobkyně má ve výlučném vlastnictví geometrickým plánem [číslo] vypracovaným ing. [jméno] [příjmení], oddělenou část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], která je tímto geometrickým plánem označena jako pozemek parc. [číslo] – zahrada, o výměře 247 m2, v k.ú. [část obce], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 47.432 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec], do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi na náhradě nákladů řízení částku 5.483 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum], v návaznosti na její doplnění a upřesnění domáhala určení, že je vlastnicí části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], vymezeného geometrickým plánem [číslo] [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] jako pozemek parc. [číslo] – zahrada, o výměře 247 m2, v k.ú. [část obce] (dále jen„ předmětný pozemek“). Uvedla, že se stala výlučnou vlastnicí pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 3.328 m2, pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost o výměře 14 m2 a pozemku ve zjednodušené evidenci parcela původ pozemkový katastr (PK) č. [rok] o výměře 34 m2, vše v k.ú. [část obce], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k.ú. [část obce], okres [okres], a to na základě rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum] Tyto nemovitosti byly původně vedeny jako pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původ pozemkový katastr (PK) č. [rok] o výměře 3.802 m2 v k.ú. [část obce]. Předchozí vlastnice [jméno] [příjmení] pozemek získala na základě rozhodnutí státního notářství ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]. Pozemek pak prodala žalobkyni a jejímu bývalému manželovi kupní smlouvou sepsanou formou notářského zápisu dne [datum], sp. [značka automobilu], [spisová značka], registrovanou dne [datum rozhodnutí]. Žalobkyně a její bývalý manžel byli od té doby v dobré víře, že užívají vlastní pozemek v celé koupené výměře 3.082 m2. Pozemek užívala s bývalým manželem již od roku 1982 v zaužívaných hranicích na základě ústní smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení]. Převodem pozemku ve zjednodušené evidenci parcela původ pozemkový katastr (PK) č. 1953 v k.ú. [část obce] na stávající pozemky v katastru nemovitostí, byla výměra původního pozemku zmenšena o 445 m2. Přesto žalobkyně užívala pozemek tak, jak byl jí a bývalému manželovi předán v roce 1982 a byl jejich vlastnictvím od roku 1990.

2. Žalovaná se stala výlučnou vlastnicí mj. pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 2.270 m2 v k.ú. [část obce], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k.ú. [část obce], okres [okres], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (právní účinky vkladu práva ke dni [datum]). Tato nemovitost byla původně vedena jako pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původ pozemkový katastr (PK) č. [rok] o výměře 3.550 m2 v k.ú. [část obce], avšak v roce 1985 při obnově operátu novým mapováním, kdy došlo k vytvoření nových pozemků, činila výměra pozemku 3.806 m2, což je o 256 m2 více. K tomu zřejmě došlo tak, že hranice pozemků byly vyšetřovány při místním šetření v roce 1986, kdy byly vlastníci a uživatelé pozemků vyzváni k trvalému označení hranic pozemků v terénu, výsledky šetření byly zaznamenány v náčrtech o místním šetření a současně byl podepsán souhlas s vyznačeným průběhem hranic pozemků v protokolu [číslo] zástupcem Českého zahrádkářského svazu, tehdejším uživatelem pozemku. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] byl na základě geometrického plánu ze dne [datum] rozdělen na pozemek parc. [číslo] – ovocný sad (1790 m2) a vinice (500 m2) – celkem o výměře 2.290 m2 a parc. [číslo] ovocný sad o výměře 1.398 m2. Část nemovitostí, a to parc. [číslo] – ovocný sad a vinice, o výměře 2.270 m2, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 20 m2 a pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původ pozemkový katastr (PK) č. [rok] o výměře 73 m2 (zbytek původního PK [rok] v k.ú. [část obce]), vše v k.ú. [část obce], prodali manželé [jméno] [jméno] [celé jméno svědka] žalované na základě zmíněné kupní smlouvy ze dne [datum].

3. Předmětný pozemek je dle žalobkyně součástí pozemku parc. [číslo] v jejím vlastnictví a v rozporu s tímto je v katastru nemovitostí veden jako součást pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalované. Vedení hranice mezi pozemky par. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně a parc. [číslo] ve vlastnictví žalované je nesprávné jak v nynějších operátech, ale také v terénu, kde je vymezena kovovými trubkami, resp. plotem, kterým hranici vyznačila žalovaná v roce 2010, s čímž žalobkyně nesouhlasí. Uvedla, že [celé jméno svědka] (právnímu předchůdci žalované) s manželem povolili vysadit si na jeho pozemku vinohrad, avšak poslední řádek tohoto vinohradu byl 20 cm od hranice jejich pozemku. Tím mu umožnili tento vinohrad obdělávat za použití části jejich pozemku v šířce téměř jednoho metru, kdy dle původních zaužívaných hranic, v nichž byly pozemky žalobkyní a jejím bývalým manželem užívány, vedla hranice tak, že tato byla 90 cm za současně vyznačenou hranicí, byla tedy posunuta o 90 cm do nynějšího pozemku parc. [číslo] oba v k.ú. [část obce]. V těchto hranicích byl pozemek žalobkyní užíván v dobré víře, že je jejím vlastnictvím od roku 1992, resp. od roku 1990 a její dobrá víra byla narušena až v průběhu stavebního řízení v roce 2011. Na pozemku žalobkyně vznikla 20 cm od hranic mezi spornými pozemky uježděná cesta šířky asi 1,2 m, kterou užívala žalobkyně, právní předchůdce žalované a následně i žalovaná. Žalobkyně s manželem užívali pozemek jako zahradu, pěstovali různé plodiny. Po rozvodu manželství v roce 1995 žalobkyně pozemek užívala dále, chodila na zahradu, měla zde slepice a její bývalý manžel pozemek dál užíval jako zahradu. Po vypořádání společného jmění se pozemek stal jejím výlučným vlastnictvím a dosud ho užívá jako zahradu. Pozemek byl vždy žalobkyní a jejím bývalým manželem užíván v hranicích, které odpovídaly tereziánskému katastru v dobré víře, že užívají vlastní pozemek v původních hranicích na základě kupní smlouvy ze dne [datum], která je nabývacím titulem. Problémy vznikly až v roce 2010, kdy si žalovaná vyznačila hranice mezi pozemky zatlučením železných kůlů na pozemku žalobkyně, a v roce 2013 syn žalované umístil na pozemek žalobkyně dřevěné kolky a natáhl šňůry, čímž jí znemožnil přístup k části jejího pozemku a jeho obdělávání. Žalobkyně se starala i o travnatý pás vzniklý tím, že s jejím svolením [celé jméno svědka] obdělával řádek své vinice nacházející se pouze 20 cm od hranice pozemku žalobkyně, a to tím způsobem, že tento pás sekala její kamarádka sekačkou. Žalobkyně nikdy neupozornila žalovanou na to, že užívá část pozemku v jejím vlastnictví, neměla k tomu důvod.

4. Žalobkyně vybudovala na místě původního sklepa na parcele [číslo] v k.ú. [část obce] zahradní chatku a jímku na vyvážení. Stavebním úřadem bylo zjištěno, že přesah střechy zahradní chatky žalobkyně zasahuje do oplocení, které žalovaná vybudovala bez stavebního povolení a ohlášení údajně na hranici pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Z tohoto důvodu bylo řízení o dodatečném povolení stavby zahradní chatky a jímky na vyvážení vedené u Městského úřadu v Břeclavi pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] usnesením ze dne [datum] přerušeno do doby, než bude ukončeno řízení o předběžné otázce spočívající ve vyřešení sporu o hranici pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] a parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Současně byla žalobkyně výzvou z [datum] vyzvána, aby podala žalobu o vyřešení předběžné otázky příslušnému civilnímu soudu.

5. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení hranice mezi uvedenými pozemky, jakož i na určení vlastnického práva ke sporné části pozemku, jež spatřuje ve skutečnosti, že bez vyřešení této otázky nebude dokončeno řízení o dodatečném povolení stavby, která je jejím vlastnictvím a je vybudována na jejím pozemku.

6. Současně žalobkyně doložila geometrický plán vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] na jehož základě byl pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] rozdělen na pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 2.023 m2 v k.ú. [část obce] a pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 247 m2, ke kterému se domáhá určení vlastnictví, s tím, že tento geometrický plán má tvořit přílohu rozhodnutí soudu.

7. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že pozemek parc. [číslo] o výměře 2.270 m2, zapsaný na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce], užívá po celou dobu od jeho zakoupení kupní smlouvou ze dne [datum] přesně v jeho hranicích tak, jak tento pozemek do této doby užívali předchozí vlastníci, manželé [jméno] a [celé jméno svědka], přičemž hranice pozemku jí při koupi pozemku [celé jméno svědka]. Po celou dobu, až dosud, nikdy nedošlo ke změně hranice, či jejímu zpochybnění, a to až do doby, než si žalobkyně na svém pozemku postavila chatu bez stavebního povolení. Upozornila na to, že žalobkyně v podání ze dne [datum] uvedla, že předložila soudu geometrický plán [anonymizováno] [příjmení], který byl vypracován k rozdělení pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jenž je ve vlastnictví žalobkyně, ovšem jak vyplývá z listu vlastnictví [číslo] jediným a výlučným vlastníkem tohoto pozemku je žalovaná, nikoliv žalobkyně. Tato informace by mohla být považována za chybu v psaní (neboť správně mělo být uvedeno, že pozemek je ve vlastnictví žalované), pokud by předmětný geometrický plán [anonymizováno] [příjmení] nebyl vypracován pouze za účelem oddělení části pozemku (pruhu o šíři 1 metru) z pozemku žalované parc. [číslo] by nová, červenou čarou vyznačená hranice pozemku, byla skutečnou hranicí pozemku mezi pozemky parc. [číslo]. Žalobkyně není vlastníkem pozemku parc. [číslo] neboť tento nově vzniklý pozemek nechala oddělit z důvodu, aby se střecha její nové zahradní chaty nenacházela nad jejím pozemkem. Oddělovací plán [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nestanovuje žádnou správnou hranici pozemků mezi žalobkyní a žalovanou, ale mohl by být pouze podkladem pro uzavření event. kupní smlouvy na prodej pruhu pozemku na společné hranici. Popřela vlastnické právo žalobkyně k předmětné části pozemku, která si toto vlastnické právo vykonstruovala s cílem dosáhnout vyhovění žalobě za situace, kdy si žalobkyně na svém pozemku postavila zahradní domek přímo na hranici s pozemkem žalované, bez souhlasu žalované. Přesah střechy tohoto zahradního domu zasahoval nad pozemek žalované, to žalobkyni zkomplikovalo vyřízení kolaudačního rozhodnutí, neboť žalovaná jí neudělila souhlas.

8. Žalovaná doplnila, že v období od roku 2003 do roku 2009 žalobkyně na svůj pozemek nechodila, neobdělávala jej, byl zarostlý vysokou trávou, kterou občas posekala. Popřela, že by bývalý manžel žalobkyně pozemek užíval jako zahradu. Zemní sklep, na jehož základech žalobkyně začala stavět chatu, byl menších rozměrů než sklep původní a žalobkyně stavbu chaty rozšířila směrem k pozemku žalované asi o 2,5 metru, čímž se dostala na hranici, možné těsně za hranici pozemků. Od posledního řádku vinice žalované se nacházel více jak jednometrový pruh trávy než začínal pozemek žalobkyně a žalovaná takto svůj pozemek jako vlastní obdělávala. Jedná se tedy o zatravněnou plochu, kterou žalovaná seče a chodí po ní. Zdůraznila, že geodet [jméno] [příjmení] vyhotovil polohopisný plán dne [datum], tedy několik dnů před podáním žaloby ([datum]) a geometrický plán zhotovil až dne [datum], tedy až v průběhu tohoto řízení, v něm oddělil sporný pruh z pozemku žalované na účelovou žádost žalobkyně. Tuto část pozemku žalobkyně nikdy nevlastnila, ani jej nemohla vydržet, neboť nikdy nemohla být v dobré víře, že jej užívá jako vlastník., mj. s ohledem na obnovu operátu novým mapováním, jehož platnost byla vyhlášena k [datum]. Žalobkyni upozornila na to, že užívá její pozemek, chodí po něm, což si nepřeje až v době, kdy žalobkyně začala na svém pozemku stavět chatu.

9. Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem (§ 80 občanského soudního řádu).

10. Soud se ve věci nejprve zabýval naléhavým právním zájmem žalobkyně na podání určovací žaloby.

11. Dle cit. ust. § 80 občanského soudního řádu se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. O takový vztah se jedná, jestliže rozhodnutí soudu může zjednat určitost, jistotu a jasnost právních vztahů účastníků, mezi nimiž až do té doby byla existence právního vztahu neurčitá, nejistá a nejasná. Žaloba, domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo byly porušeny a kde je třeba se domáhat ochrany žalobou na plnění. V případě, kde lze žalovat na splnění povinnosti může však být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se tak případným dalším žalobám na plnění, nebo jestliže žaloba na plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a rozsah sporného právního vztahu nebo práva.

12. Žalobkyně prokazuje naléhavý právní zájem tím, že bez vyřešení této otázky nebude dokončeno řízení o dodatečném povolení stavby, která je jejím vlastnictvím a je vybudována na jejím pozemku.

13. Z usnesení Městského úřadu v Břeclavi, odboru stavebního řádu a obecního živnostenského úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že bylo přerušeno řízení zahájené podáním žádosti dne [datum] o dodatečné povolení stavby: zahradní chata a jímka na vyvážení [okres], [část obce] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], kterou podala žalobkyně jako stavebník, do doby ukončení řízení o předběžné otázce, která spočívá ve vyřešení sporu o hranici pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] sousedícího s pozemkem parc. [číslo] v k. ú. [část obce], do kterého zasahuje přesah střechy zahradní chatky stojící na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Stavební úřad žalobkyni vyzval, aby předložila doklad o tom, že byla podána žaloba k řízení ve věci předběžné otázky u příslušného civilního soudu.

14. Pokud žalobce navrhuje určení svého vlastnického práva k nemovitosti nebo jiného práva, které se zapisují do katastru nemovitostí České republiky, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí či právo zaznamenáno do katastru nemovitostí České republiky a tímto způsobem má být dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí České republiky.

15. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobkyně má v této věci naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby.

16. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

17. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav ze dne [datum] soud zjistil, že k tomuto datu je na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], okres [okres], zapsáno vlastnické právo pro žalobkyni k pozemkům parc. [číslo] o výměře 3328 m2 zahrada, parc. [číslo] o výměře 14 m2 trvalý travní porost a pozemku ve zjednodušené evidenci – parcela původ pozemkový katastr (PK) parc. č. [rok] o výměře 34 m2. Jako nabývací titul je zapsán rozsudek soudu o vypořádání BSM sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci ke dni [datum].

18. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, ze dne [datum], soud zjistil, že k tomuto datu je na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], okres [okres], zapsáno vlastnické právo pro žalobkyni k pozemkům parc. [číslo] o výměře 15 m2 ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, parc. [číslo] o výměře 3.328 m2 zahrada a parc. [číslo] o výměře 14 m2 trvalý travní porost. V oddílu jiné zápisy pro parcelu [číslo] je poznamenána změna číslování parcel, změna výměr obnovou operátu a změna číslování parcel původní označení: pozemek ZE – PK p. č. [rok]. Nabývacím titulem pro nemovitosti je zapsán rozsudek soudu o vypořádání BSM sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], právní moc ke dni [datum].

19. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, ze dne [datum] soud zjistil, že k tomuto datu je na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], okres [okres], zapsáno vlastnické právo pro žalovanou k pozemkům parc. [číslo] o výměře 22 m2 zastavěná plocha – způsob využití ostatní komunikace, parc. [číslo] o výměře 2270 m2 zahrada, parc. [číslo] o výměře 20 m2 zastavěná plocha a nádvoří, přičemž jeho součástí je stavba bez č. p./č. e. jiná stavba a parc. [číslo] o výměře 2.192 m2 orná půda. Jako nabývací listina je zapsána kupní smlouva ze dne [datum], právní účinky vkladu práva ke dni [datum] a kupní smlouva ze dne [datum], právní účinky vkladu práva ke dni [datum]. Stejná skutková zjištění soud učinil z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav ze dne [datum] k tomuto dni.

20. Soud dále provedl důkaz srovnávacím sestavením parcel datovaným dne [datum] projekt [část obce], [list vlastnictví], rozhodnutím Státního notářství v [obec] č. j. [spisová značka], kupní smlouvou ze dne [datum], sepsanou formou notářského zápisu Státním notářstvím v [obec], částečným výpisem z evidence nemovitostí ze dne [datum] z listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], okres [okres], informací o parcele parc. [číslo] o výměře 15 m2, zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] jako vlastnictví žalobkyně, potvrzením Městského úřadu v Břeclavi ze dne [datum] o změně příjmení žalobkyně, výpisem z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, ze dne [datum], list vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], okres [okres], výpisem z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, ze dne [datum], list vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], okres [okres], informací o parcele parc. [číslo] o výměře 22 m2 zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] jako vlastnictví žalované, informací o parcele parc. [číslo] o výměře 20 m2 zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] jako vlastnictví žalované, informací o stavbě typ stavby budova bez čísla popisného nebo evidenčního způsob využití jiná stavba na parcele [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] jako vlastnictví žalované, srovnávacím sestavením parcel datovaným dne [datum] projekt [část obce], list vlastnictví [číslo] srovnávacím sestavením parcel datovaným dne [datum] projekt [část obce], list vlastnictví [číslo] výpisem z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav ze dne [datum] [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], okres [okres], výpisem z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav ze dne [datum] [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], okres [okres], výpisem z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav ze dne [datum] [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], okres [okres], kupní smlouvou ze dne [datum] sepsanou Státním notářstvím v [obec] formou notářského zápisu sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka], kupní smlouvou ze dne [datum] sepsanou Státním notářstvím v [obec] formou [anonymizováno] zápisu sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka] geometrickým plánem vyhotoveným [jméno] [příjmení] dne [datum] [číslo] usnesením Okresního soudu v Břeclavi z [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka], [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], kupní smlouvou ze dne [datum], kupní smlouvou ze dne [datum], kopií katastrální mapy vyhotovené dne [datum] pro k.ú. [část obce], mapový list č. [obec a číslo] stav ke dni [datum], grafickým vyjádřením sporné hranice v k.ú. [část obce], výpisem z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav ze dne [datum] [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], okres [okres], výpisem z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav ze dne [datum] [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], okres [okres], výpisem z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav ze dne [datum] [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], okres [okres] a mapou tereziánského katastru, na které má být dle tvrzení žalobkyně křížky vyznačen její pozemek v původní hranici.

21. Z polohopisného plánu k.ú. [část obce], zakázka [číslo] [rok], vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], soud zjistil, že je v něm graficky znázorněn přesah střechy zahradní chatky žalobkyně postavené na pozemku parc. [číslo] do pozemku žalované parc. [číslo] to v rozsahu od 0,69 cm do 0,70 cm.

22. Z geometrického plánu [číslo] – [číslo] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o rozdělení pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], soud zjistil, že byl vypracován na základě objednávky žalobkyně a z pozemku parc. [číslo] o výměře 2.270 m2 byl oddělen pozemek parc. [číslo] o výměře 247 m2 způsob využití zahrada; hranice mezi těmito pozemky je vyznačena červeně.

23. Ze srovnávacího sestavení parcel z [datum] soud zjistil, že pozemku původní parcela KN [číslo] o výměře 2.270 m2 odpovídá v katastru nemovitostí pozemek parc. [číslo] o výměře 2.270 m2 zahrada, pozemku původní parcela KN [číslo] o výměře 20 m2 odpovídá v katastru nemovitostí pozemek parc. [číslo] o výměře 20 m2 zastavěná plocha a nádvoří a pozemku původní parcela 1950 o výměře 73 m2 vedeném v pozemkovém katastru odpovídá v katastru nemovitostí pozemek parc. [číslo] o výměře 22 m2 ostatní plocha, vše v [katastrální uzemí], zapsáno na [list vlastnictví]; výměra pozemku dle původního stavu byla celkem 2.363 m2, výměra pozemku dle nového stavu je 2.312 m2, rozdíl činí 51 m2.

24. Ze srovnávacího sestavení parcel ze dne [datum] soud zjistil, že pozemku původní parcela KN [číslo] o výměře 3.328 m2 odpovídá v katastru nemovitostí pozemek parc. [číslo] o výměře 3.328 m2 zahrada, pozemku původní parcela KN [číslo] o výměře 14 m2 odpovídá v katastru nemovitostí pozemek parc. [číslo] o výměře 14 m2 trvalý travní porost a pozemku [rok] o výměře 34 m2 vedeném v pozemkovém katastru odpovídá v katastru nemovitostí pozemek parc. [číslo] o výměře 15 m2 ostatní plocha, vše v [katastrální uzemí] zapsáno na listu vlastnictví [číslo]; výměra původních pozemků činila celkem 3.376 m2, výměra dle nového stavu činí celkem 3.357 m2, rozdíl je 19 m2.

25. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřeli manželé [jméno] [jméno] [celé jméno svědka] jako prodávající a žalovaná jako kupující o převodu nemovitostí budovy bez č. p. jiné stavby na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. [číslo] zahrada a pozemku ve zjednodušené evidenci – původ pozemkový katastr parc. č. [rok], vše v obci [okres] a k. ú. [část obce], které jsou zapsány pro [katastrální uzemí] na listu vlastnictví [číslo] za dohodnutou kupní cenu ve výši 50.000 Kč zaplacenou v hotovosti před podpisem kupní smlouvy; smlouva obsahuje podpisy prodávajících a podpisy kupující, jejichž totožnost byla ověřena advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Vklad práva byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu v [obec] [číslo jednací] a právní účinky vkladu vznikly dnem [datum].

26. Z kopie katastrální mapy ze dne [datum] vyhotovené [jméno] [příjmení] pro [katastrální uzemí] soud zjistil, že v této mapě je znázorněn pozemek ve vlastnictví žalované parc. [číslo].

27. Z vytyčovacího náčrtu č. [rok] 2010 pro [katastrální uzemí], obec Břeclav, okres [okres] vypracovaného [jméno] [příjmení] dne [datum], ověřeného úředně oprávněnou zeměměřičskou inženýrkou [jméno] [příjmení] dne [datum] a z protokolu o vytyčení hranice pozemku vyhotoveného [jméno] [příjmení] č. zakázky 2063 2010, soud zjistil, že dne [datum] byly na žádost [jméno] [příjmení] vytyčeny body [číslo] na vlastnické hranici mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obec Břeclav, okres [okres] s tím, že vytyčení bylo provedeno na podkladě souřadnic podrobných bodů mapy DKM. Z popisu vytyčovacích prací soud zjistil, že souřadnice S-JTSK vytyčovaných bodů byly převzaty z podkladů DKM. V terénu byly body vytyčeny polárně z pomocného měřického bodu [číslo] totální stanicí [právnická osoba] 530 R. Kontrola vytyčených bodů byla provedena opětovným zaměřením s porovnáním souřadnic vytyčovaných a vytyčených, vytyčené body byly v terénu označeny zabetonovanými železnými trubkami. K seznámí s výsledky vytyčení byly písemně pozváni vlastníci, a to žalovaná jako vlastnice pozemku parc. [číslo] žalobkyně jako vlastnice pozemku parc. [číslo] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako podíloví spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] přičemž z údaje o účasti vyplývá, že žalovaná a žalobkyně se zúčastnili. Protokol je datován dnem [datum]. Součástí vytyčovacího náčrtu a protokolu o vytyčení hranic pozemku je měřický náčrt na vytyčení části hranice v [katastrální uzemí], a to hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] a parc. [číslo].

28. Z oznámení [jméno] [příjmení] – geodetické práce ze dne [datum] soud zjistil, že je adresováno žalobkyni a je v něm uvedeno, že dne [datum] byla předána část hranice mezi pozemky p. č. KN [číslo] a p. č. KN [číslo], kterého se žalobkyně zúčastnila. Podpisem doručenky má žalobkyně potvrdit účast při předání vytyčení části hranice uvedených pozemků.

29. Z pozvánky ze dne [datum] soud zjistil, že je v ní uvedeno následující:„ Dostavte se prosím v den [datum] v 10:00 hodin na parcelu [anonymizována dvě slova], k.ú. [část obce]. Jedná se o předání vytýčených hranic. Vytyčení hranic se provádělo na základě žádosti p. [celé jméno žalované] a p. [jméno] [příjmení]. Vytýčení prováděl: [jméno] [příjmení] – geodetické práce, [ulice a číslo], [obec]“ Pozvánka obsahuje nečitelný podpis.

30. Z geometrického plánu [číslo] 2003, který zhotovil [anonymizováno] [právnická osoba] pro [katastrální uzemí], obec Břeclav, okres [okres], ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem [jméno] [příjmení] dne [datum], se kterým vyslovil katastrální úřad souhlas dne [datum], soud zjistil, že byl vypracován pro vyznačení budovy na pozemku parc. [číslo]; z výkazu dosavadního a nového stavu údajů v katastru nemovitostí soud zjistil, že v dosavadním stavu je označen pozemek parc. [číslo] o výměře 2.290 m2 zahrada, v novém stavu je označen pozemek parc. [číslo] o výměře 2.270 m2 zahrada a pozemek parc. [číslo] o výměře 20m2.

31. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně požádala o prošetření pozemků vedených na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Poštorná, jedná se o parcely katastr nemovitostí dnešní označení [číslo]. V roce 1992 byla na základě hlášení změn [číslo] větší část pozemku PK [rok] převedena do bývalé evidence nemovitostí pod označením parcel [číslo], [číslo], zbytek pozemku o výměře 34 m2 zůstal veden ve zjednodušené evidenci, protože hlášením změn byl nahlášen uživatel k pozemku pozemkového katastru PK [rok] a užívací vztahy nešly evidovat k pozemkům zjednodušené evidence – původ pozemkový katastr. Výměra této parcely byla tímto zpřesněna. Pod položkou Z [číslo] 2009 (obnova převodem do digitálního vyjádření) došlo u parcely PK [rok] k přečíslování na parcelu v katastru nemovitostí KN [číslo] a ze souřadnic grafického počítačového souboru byla přesněji vypočtena výměra nové parcely na 15 m2. Prošetřením bylo zjištěno, že údaje v katastru nemovitostí jsou evidovány správně.

32. Z vyrozumění o prošetření Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně požádala o porovnání starého a nového operátu k pozemku původně vedeného ve zjednodušené evidenci – původ pozemkový katastr parcela č. [rok] o výměře 3.802 m2 v [katastrální uzemí] a prověření výměry pozemku parcely č. PK [rok]. Katastrální úřad mimo jiné žalobkyni k její žádosti sdělil, že hranice parcel [číslo] [číslo] byly vyšetřeny při obnově operátu novým mapováním, platnost byla vyhlášena k [datum], kdy došlo ke změně označení pozemků, k upřesnění hranic a výměr pozemků. Při této obnově byla dřívější pozemková mapa evidence nemovitostí sáhového měřítka a grafické zobrazení jednotlivých nemovitostí na této mapě nahrazena pozemkovou mapou dekadického měřítka s číselným vyjádřením jednotlivých lomových bodů v souřadnicích a upřesnění výměr. Obnova operátu evidence nemovitostí novým mapováním se prováděla podle zákonných norem vyhotoveným Základní mapy velkého měřítka (podle zákona č. 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí a vyhlášky č. 23/1964 Sb.). Dle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/1964 Sb. místní národní výbory vyhlašovaly v obcích způsobem obvyklým, většinou místním rozhlasem, příslušná opatření orgánů geodezie, jako konání místního šetření a zajišťování účasti vlastníků a uživatelů. Vlastníci a uživatelé nemovitostí byli v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 22/1964 Sb. orgány geodezie vyzváni k trvalému označení hranic pozemků v terénu. Při místním šetření se zjišťují zejména vlastnické hranice, druhy pozemků a budov, jména a bydliště vlastníků, pochůzkou je zjišťován skutečný stav. Výsledky šetření byly zaznamenány v náčrtech o místním šetření a současně byl podepsán souhlas s vyznačeným průběhem hranic pozemků v protokolu [číslo] zástupcem Českého zahrádkářského svazu, tehdejším uživatelem pozemku. Výsledky zjišťování hranic průběhu pozemků pak byly tehdejšími orgány geodezie (potažmo orgány zeměměřictví a katastru) vázány při následujícím vyhotovení obnoveného operátu katastru nemovitostí podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 22/1964 Sb. Na výsledky zjišťování průběhu hranic navazovaly geodetické a výpočetní práce, při kterých byly zaměřeny všechny lomové body vyšetřených hranic, výsledky měření jsou zaznamenány v zápisnících podrobného měření a v měřickém náčrtu [číslo]. U všech zaměřených bodů byly vypočteny souřadnice v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (dále jen S-JTSK) a následně byla vyhotovena nová mapa evidence nemovitostí. Ze souřadnic lomových bodů hranic pozemků byly vypočteny nové výměry jednotlivých parcel. V rámci námitkového řízení nebyla vlastníkem pozemku parc. č. [rok] vznesena námitka proti vyšetřenému a následně zaměřenému stavu, v té době byla vlastníkem pozemku parcela č. [rok] paní [jméno] [příjmení]. Žalobkyně získala pozemky parcela [číslo] parcela [číslo] pozemek vedený ve zjednodušené evidenci – původ pozemkový katastr parcela č. [rok] rozsudkem soudu o vypořádání BSM sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kdy pozemky parcela [číslo] a [číslo] již byly označeny podle stavu po obnově operátu novým mapováním v hranicích zjištěných při obnově, zápis proveden na listu vlastnictví [číslo]. Následně v roce 2009 katastrální úřad prováděl v [katastrální uzemí] zpracování digitální katastrální mapy (dále DKM), tj. převod dosavadní grafické katastrální mapy vedené do té doby v číselné formě v souladu s ustanovením § 63 vyhláška č. 26/2007 Sb. a u pozemků vedených ve zjednodušené evidenci – původ PK (pozemkový katastr) také v grafické formě původní katastrální mapy v sáhovém měřítku 1: 2880 do formy počítačového souboru. Při tomto převodu se nezjišťuje průběh hranic pozemků v terénu, a to zvláště u pozemků vedených ve zjednodušené evidenci a do vyhotovených digitálních katastrálních map se doplňují zemědělské a lesní pozemky. Zápis nově vyhotovené digitální katastrální mapy do katastru nemovitostí byl proveden v květnu roku 2009 a její zplatnění proběhlo ke dni [datum]. Digitalizací došlo u pozemků zjednodušené evidence – původ pozemkový katastr ke změně označení parcel a zpřesnění výměr. Původní výměry pozemků vedených v sáhové mapě měřítka 1: 2880 byly zjišťovány převážně planimetricky a po zachování geometrického a polohového určení těchto pozemků byly nové výměry určeny číselně ze souřadnic lomových bodů hranic pozemků. Při obnově katastrálního operátu převodem byla mapa pozemkového katastru s pozemkem parcela č. PK [rok] transformována do platné mapy katastru nemovitostí, čímž vznikl pozemek parcela [číslo]. Katastrální úřad porovnal geometrické a polohové určení pozemku parcela č. PK [rok] v mapě katastru nemovitostí po zpracování nové digitální katastrální mapy ze zákresu v mapě pozemkového katastru. Z porovnání hranic pozemku parcela č. PK [rok] v mapě dřívější pozemkové evidence a v mapě katastru nemovitostí je zřejmé, že po novém převodu do digitálního vyjádření se jejich geometrické a polohové určení nezměnilo. Dále katastrální úřad provedl kontrolní výpočet výměry pozemků parcela č. PK [rok] digitálním planimetrem v originálu původní mapy pozemkového katastru. Zjištěná poměrná celková hodnota výměry, tj . 3.475 m2 neodpovídá původní evidované výměře v parcelním protokolu, která byla 3.802 m2. Údaje o původní celkové výměře parcely č. PK [rok] byly zatíženy chybou podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona. Tato chyba byla při obnově operátu odstraněna. Rozdíl mezi zjištěnou průměrnou celkovou výměrou a celkovou výměrou pozemků dnes vedených na [list vlastnictví] o hodnotě 3.357 m2 je v rámci mezní odchylky určení výměry. Mezní odchylka byla určena podle bodu 14.9 přílohy k vyhlášce č. 26/2007 Sb., kde rozdíl činí – 118 m2. Z uvedeného vyplývá, že údaje v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] jsou vedeny správně v souladu s listinami předloženými katastrálnímu úřadu k zápisu, v této věci byla žalobkyně úřadem informována již jednou sdělením ze dne [datum].

33. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] znalkyně [celé jméno znalkyně] a jeho příloh, přičemž úkolem znalkyně bylo na základě spisového materiálu provést prohlídku předmětných nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně a žalované a na základě tohoto určit skutečný a správný průběh sporné hranice mezi těmito pozemky, a to zda přesah střechy zahradního domku ve vlastnictví žalobkyně postavené na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], okres [okres], je či není nad pozemkem ve vlastnictví žalované, soud zjistil, že vlastnická hranice mezi pozemky parc. [číslo] podle katastru nemovitostí je v terénu označena železnými trubkami (označení bylo provedeno již v roce 2010), které jsou v terénu patrné, a není sporná. Plastové mezníky (geoharpony) – 6 kusů nevyznačují platnou vlastnickou hranici mezi pozemky označené parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], podle katastru nemovitostí. Přesah střechy zahradní chatky byl zaměřen průnikem jejího obvodu s terénem, z kterého je patrné, že zasahuje do pozemku označeného parc. [číslo] viz grafická příloha posudku. Při provedeném místním šetření na místě samém znalkyně provedla kontrolní měření stávajícího stavu pozemků včetně stávajících zahradních domků, krajního řádku vinice, částečného oplocení 6kusů plastových mezníků, které vznikly geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. plánu [číslo], potvrzeným Katastrálním úřadem v [obec] dne [datum]. Znalkyně provedla zaměření skutečného stavu obvodu zahradní chatky. Půdorysné základy zahradní chatky leží v plném rozsahu na pozemku označeném parc. [číslo]. Dále zaměřila přesah střešního pláště zahradní chatky včetně okapové rýny, a to průnikem jejího obvodu s terénem. Z grafické situace je patrné, že přesah středního pláště této zahradní chatky zasahuje do pozemku označeného parc. [číslo] ve vlastnictví žalované a plošná výměra tohoto přesahu je 5 m2. Vlastnická hranice mezi pozemky [číslo] a [číslo], vše v k.ú. [část obce] byla vyšetřena při obnově operátu novým mapováním, platnost byla vyhlášena k [datum], kdy došlo ke změně označení pozemků a k upřesnění hranic výměr pozemků. Dřívější mapa evidence nemovitostí sáhového měřítka byla nahrazena pozemkovou mapou dekadického měřítka s číselným vyjádřením jednotlivých zlomových bodů v souřadnicích a s upřesněním výměr. Podkladem pro zaměření a zobrazení pozemku do mapy katastru nemovitostí je platná mapa katastru nemovitostí poskytnutá Katastrálním pracovištěm Břeclav a další údaje původních výsledků zeměměřických činností, kde je jeho geometrické a polohové určení zobrazeno, a to náčrt [číslo] z roku 1985, kterým byla vyšetřena a zaměřena vlastnická hranice mezi pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce], náčrt [číslo] z roku 1990, kterým došlo k rozdělení pozemku parc. [číslo] na nově vytvořené pozemky parc. [číslo] a parc. [číslo] v k.ú. [část obce], náčrt [číslo] z roku 2003 pro vyznačení budovy (zahradní chatky) na pozemku parc. [číslo] měřický náčrt č. [rok] z roku 2010 na vytyčení části vlastnické hranice č. zakázky [rok] [rok] v k.ú. [část obce].

34. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalované prodal pozemek [parcelní číslo] v šíři pozemku 7,6 metru. Tento pozemek koupil v roce 1979 a užíval ho v hranicích, které mu ukázal tehdejší prodávající a v těchto hranicích ho následně prodal žalované. Při prodeji pozemku žalované ukázal hranice svého pozemku v reálu a rovněž ji odkázal na náčrt. Od předchozího majitele kupoval pozemek o velikosti cca 47 arů, ten byl v polovině délky rozpůlen, polovinu o výměře cca 23 arů prodal žalované a druhou část pozemku prodal jinému zájemci. Tehdejší prodávající mu sdělil, že na pozemku je jedna řada ovocných stromů, které se nacházejí přímo uprostřed pozemku. Z toho tehdy vycházel, od řady ovocných stromů na obě strany naměřil stejnou hodnotu, aby pozemek měl 47 arů a takto ho užíval. Na pozemku vysázel vinici, přičemž směrem k pozemku žalobkyně vysadil poslední řádek vinice, a to stále na svém pozemku. Vinici obdělával i pomocí techniky, a to malotraktoru, přičemž z vnější strany posledního řádku vinice směrem k pozemku žalobkyně pozemek objížděl po ornici. Tímto pojezdem se vytvořil chodníček, a to mezi posledním řádkem vinice na jeho pozemku a pozemkem manželů [příjmení] v šířce asi 70 cm, který k chůzi používali i manželé [příjmení] a tento chodníček se vedle posledního řádku vinice na jeho pozemku stále nacházel i v době prodeje pozemku žalované. Žalobkyni ani jejího bývalého manžela nežádal o svolení k tomu, aby mohl malotraktorem obdělávat svůj poslední řádek vinice na svém pozemku z jejich strany, tedy při hranicích mezi pozemky, prostě si tímto způsobem poslední řádek vinice obdělával a jezdil po chodníčku s vědomím, že tento užívají i manželé [příjmení]. Svůj pozemek si vědomě žádným způsobem nerozšířil. Byl tam dřív než manželé [příjmení], kteří mu nikdy sami neřekli, že by měl jezdit po jejich pozemku, nikdy mu nic nevytýkali. Manželé [příjmení] si svůj pozemek koupili až po něm, někdy v roce 1980, 1981. Užívali ho společně, a to i se synem. Pan [anonymizováno] na pozemku vysázel stromy, vybudoval závlahy, pěstoval tam různé plodiny a rovněž na pozemku postavil chatku. Svůj pozemek obdělávali až k chodníčku, který se nacházel vedle posledního řádku vinice na pozemku svědka. Nevěděl jak dlouho manželé [příjmení], nebo některý z nich, svůj pozemek užívali. Ohledně užívání pozemků mezi svědkem a manžely [příjmení] nikdy nebyly žádné spory, nikdy se neřešilo, jestli svědek užívá jejich pozemek nebo oni jeho, hranice mezi nimi nebyly vyměřovány odborným způsobem.

35. Svou výpověď svědek [celé jméno svědka] doplnil popisem svého náčrtu zažurnalizovaného ve spisu na č. l. 272, na který při prodeji žalovanou odkázal a ze kterého mimo jiné vyplývá, že žalované prodal svůj pozemek v šíři 7,6 m.

36. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že mu není nic známo o tom, zda žalobkyni a jejímu manželovi byly do užívání předány pozemky, které„ odpovídaly původnímu pozemku“ a že roku 1992, respektive 1990, byla žalobkyně a její manžel v dobré víře, že pozemek, který užívali, byl jejich vlastní. Neví nic o hranicích pozemku užívaného žalobkyní a jejím manželem ani o tom, na základě čeho pozemek užívali. Uvedl pouze to, že měl od žalobkyně pronajaté pole, které užíval, a když ho chodil obdělávat, chodil okolo vinohradu. Pozemek, který užíval na základě dohody s žalobkyní, nebyl odborně vyměřen. Užíval ho po dobu čtyř nebo pěti let, minimálně šest let již pozemek neužívá a nechodí tam. Svědkovi není nic známo o hranicích mezi pozemky ve vlastnictví žalobkyně a žalované, ani o rozsahu pozemku, který užívala žalobkyně a její manžel, ani o tom na základě čeho ho užívali.

37. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že má vědomost o tom, že žalobkyně s manželem měli od roku 1980 zahradu, neví, jaký k ní měli vztah, jestli ji vlastnili, nebo jen užívali. Nemá žádnou vědomost o tom, že by žalobkyni a jejímu manželovi byli do užívání předány pozemky, které„ odpovídaly původnímu pozemku“. Vedle pozemku žalobkyně užíval pozemek pan [celé jméno svědka], oba své pozemky užívali až k hranici. Při obdělávání svého pozemku až k jeho samotné hranici neměl pan [celé jméno svědka] jak chodit po pozemku, chodil tedy po chodníčku vedle svého pozemku, který se už nacházel na pozemku žalobkyně. Vědomost o tom, že pan [celé jméno svědka] svůj pozemek užíval až k hranici a chodil po chodníku už na pozemku žalobkyně, nabyla tak, že přes dvě zahrady od pozemku žalobkyně má svoji zahradu. Tuto ji doporučil manžel žalobkyně a v době kdy byla žalobkyně a její manžel na zahradě, stýkala se s nimi. Právě od žalobkyně a jejího manžela získala vědomost o tom, že pan [celé jméno svědka] chodil po chodníčku, nacházejícím se na pozemku žalobkyně. Svědkyně sama neviděla pana [celé jméno svědka] chodit po chodníčku, který se měl údajně nacházet na pozemku žalobkyně, tuto skutečnost si sama dedukovala z toho, že pan [celé jméno svědka] neměl jinou možnost kudy chodit. Nevěděla, zda zmiňovaný chodníček na pozemku žalobkyně užíval i někdo další. Nikdy nebyla přítomna neshodám mezi žalobkyní, případně jejím manželem, a panem [celé jméno svědka] ohledně hranice pozemků. Žalobkyně a její manžel pozemek užívali tím způsobem, že tam vysadili hodně stromů a pěstovali na něm běžné plodiny, například brambory a rajčata. K dotazu, zda byla obeznámena úředním způsobem o tom, kudy vede hranice mezi spornými nemovitostmi nebo zda viděla geometrický plán, uvedla, že poté co se udělal geometrický průzkum, byly tam značky, které pan [celé jméno svědka] vzal a posunul je. Doplnila k tomu, že osobně neviděla pana [celé jméno svědka] umístěné značky přemisťovat, o tom, že to udělal pan [celé jméno svědka], se však na zahradách mluvilo. Svědkyně dále uvedla, že pan [celé jméno svědka] měl na svém pozemku chatu, která tvořila hranici mezi pozemky a je tam dodnes. Problémy mezi žalobkyní a žalovanou začaly poté, kdy si žalobkyně postavila chatu. Svědkyně dále uvedla, že chata pana [celé jméno svědka] je od opravované chaty žalobkyně asi padesát nebo šedesát metrů. Když se manželé [příjmení] rozváděli, na zahradu nechodili, to trvalo roky. Tenkrát byla jejich zahrada obdělávaná jen částečně, chodil tam jejich syn a otrhával ovoce. Žalobkyně stavěla chatu jako novou, neví tedy, zda se rozšiřovala půdorysně nebo zůstala ve stejných základech. Žalobkyně jí řekla, že bude žádat její svědectví v této věci, byla překvapená, protože nevěděla, kvůli čemu a co má říkat. Žalobkyně se moc neptala čeho se má svědectví týkat, byla dlouhodobě nemocná, na zahradu nechodila, dozvěděla se, že svědectví by se mělo týkat hranic pozemků.

38. Soud ve věci dále provedl důkaz fotografiemi předloženými žalobkyní a výpisy z KN, [list vlastnictví] a [číslo] pro [územní celek], k.ú. [část obce].

39. Vlastnictví věci lze nabýt, kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. Nabývá-li se vlastnictvím rozhodnutím státního orgánu, nabývá se vlastnictví dnem v něm určeným, a není-li určen, dnem právní moci rozhodnutí (§ 132 odst. 1, 2 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obč. zák.“).

40. Převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Převádí-li se na základě smlouvy nemovitá věc, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, nabývá se vlastnictví okamžikem účinnosti této smlouvy (§ 133 odst. 2, odst. 3 obč. zák.).

41. Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu 10 let, jde-li o nemovitost (§ 134 odst. 1 obč. zák.).

42. Držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní, nebo kdo vykonává právo pro sebe (§ 129 odst. 1 obč. zák.).

43. Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným, v pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.).

44. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům:

45. Žalobkyně se domáhala určení svého vlastnického práva k předmětnému pozemku na základě svých tvrzení, že předmětný pozemek je součástí pozemku parc. [číslo] v jejím vlastnictví a v rozporu s tímto je v katastru nemovitostí veden jako součást pozemku parc. č [číslo] ve vlastnictví žalované a že vedení hranice mezi pozemky par. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně a parc. [číslo] ve vlastnictví žalované je nesprávné jak v nynějších operátech, ale také v terénu, kde je vymezena kovovými trubkami, resp. plotem, kterým hranici vyznačila žalovaná v roce 2010, s čímž žalobkyně nesouhlasí. Tvrdila, že společně s manželem povolili [celé jméno svědka] (právnímu předchůdci žalované) vysadit si na jeho sousedním pozemku vinohrad, avšak poslední řádek tohoto vinohradu byl 20 cm od hranice jejich pozemku a tím mu umožnili tento vinohrad obdělávat za použití části jejich pozemku v šířce téměř jednoho metru, kdy dle původních zaužívaných hranic, v nichž byly pozemky žalobkyní a jejím bývalým manželem užívány, vedla hranice tak, že tato byla 90 cm za současně vyznačenou hranicí, byla tedy posunuta o 90 cm do nynějšího pozemku parc. [číslo] oba v k.ú. [část obce]. V těchto hranicích byl pozemek žalobkyní užíván v dobré víře, že je jejím vlastnictvím, a to v původních hranicích na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a její dobrá víra byla narušena až v průběhu stavebního řízení v roce 2011.

46. Po provedeném dokazování má soud za to, že skutková tvrzení žalobkyně, na základě kterých se domáhala určení svého vlastnického práva k předmětnému pozemku, nebyla prokázána.

47. Své závěry soud opřel o znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], kterým bylo prokázáno, že vlastnická hranice mezi pozemky parc. [číslo] podle katastru nemovitostí je v terénu označena železnými trubkami, které jsou v terénu patrné a není sporná. Plastové mezníky (geoharpony) nevyznačují platnou vlastnickou hranici mezi pozemky, a že přesah střechy zahradní chatky zasahuje do pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalované, přičemž plošná výměra tohoto přesahu je 5 m2 O odborné způsobilosti znalkyně nemá soud žádné pochybnosti, znalecký posudek splňuje odborná kritéria, znalkyně řádně odůvodnila postup, samotné měření a jeho podklady a odborný závěr. Námitky žalobkyně proti tomuto posudku nejsou relevantní. Se znaleckým posudkem korespondují další listinné důkazy, a to vytyčovací náčrt č. [rok] [rok] geodeta [jméno] [příjmení] ze dne [datum], protokol o vytyčení hranice pozemků č. zakázky [rok] [rok] ze dne [datum], jehož součástí je i měřický náčrt, které byly zpracovány rovněž odborným způsobem a oznámení ze dne [datum], kterým je prokázáno, že dne [datum] byla předána část hranice mezi pozemky p.č. KN [číslo] a p.č. KN [číslo], kterého se žalobkyně zúčastnila. Soud dále vyšel ze sdělení Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav ze dne [datum] a z vyrozumění o prošetření téhož úřadu ze dne [datum], ze kterého zjistil, že údaje v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] jsou vedeny správně v souladu s listinami předloženými katastrálnímu úřadu k zápisu. Údaje o původní celkové výměře parcely č. PK [rok] byly zatíženy chybou podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona, která byla při obnově operátu odstraněna. Rozdíl mezi zjištěnou průměrnou celkovou výměrou a celkovou výměrou pozemku dnes vedených na [list vlastnictví] o hodnotě 3.357 m2 je v rámci mezní odchylky určení výměry. Katastrální úřad provedl kontrolní výpočet výměry pozemků parcela č. PK [rok] digitálním planimetrem v originálu původní mapy pozemkového katastru. Katastrální úřad porovnal geometrické a polohové určení pozemků parcela č. PK [rok] v mapě katastru nemovitostí po zpracování nové digitální katastrální mapy ze zákresu v mapě pozemkového katastru a z porovnání hranic pozemku parcela č. PK [rok] v mapě dřívější pozemkové evidence a v mapě katastru nemovitostí je zřejmé, že po novém převodu do digitálního vyjádření se její geometrické a polohové určení nezměnilo.

48. Na základě těchto důkazů dospěl soud k závěru, že hranice mezi spornými pozemky v reálu odpovídá tomu, jak jsou tyto pozemky v zaužívaných hranicích užívány a jak je užívali předchozí vlastníci žalobkyně a žalované. To bylo rovněž potvrzeno výpovědí svědka [celé jméno svědka], který uvedl, že žalované při prodeji své části pozemku ukázal hranice pozemku v reálu a odkázal ji na náčrt pozemku. Rozhodné je, že svědek popřel, že by někdy žalobkyni nebo jejího bývalého manžela žádal o svolení, aby mohl s malotraktorem obdělávat svůj poslední řádek vinice, o to nikdy nežádal a svůj pozemek vědomě žádným způsobem nerozšířil. Vinici obdělával i pomocí techniky, a to malotraktoru, přičemž z vnější strany posledního řádku vinice směrem k pozemku žalobkyně pozemek objížděl po ornici, pojezdem se vytvořil chodníček, a to mezi posledním řádkem vinice na jeho pozemku a pozemkem manželů [příjmení] v šířce asi 70 cm, který k chůzi používali i manželé [příjmení] a tento chodníček se vedle posledního řádku vinice na jeho pozemku stále nacházel i v době prodeje pozemku žalované. Manželé [příjmení] mu nikdy sami neřekli, že by měl jezdit po jejich pozemku a nikdy mu nic nevytýkali.

49. Ani výslechem svědka [jméno] [příjmení] nebyla prokázána skutková tvrzení žalobkyně o sporné hranici mezi pozemky, neboť svědek o této hranici, ani o rozsahu a důvodu užívání pozemku žalobkyní a jejím bývalým manželem nevěděl ničeho. Soud vychází také z toho, co uvedla žalobkyně, a to, že žalovanou sama nikdy neupozornila na to, že užívá část jejího pozemku, neboť k tomu neměla k tomu žádný důvod. Až poté, co žalobkyně na svém pozemku postavila zahradní chatu, která sahala až k hranici pozemku ve vlastnictví žalované, aniž by si pro stavbu vyžádala předchozí souhlas žalované, přičemž přesah střešního pláště zahradní chatky zasahoval do pozemku žalované, což je prokázáno výše citovanými listinnými důkazy (zejména znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], [číslo] usnesením Městského úřadu v Břeclavi, odboru stavebního řádu a obecního živnostenského úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]) a následně poté, kdy na základě žádosti žalobkyně o dodatečné povolení stavby zahradní chaty a jímky na vyvážení Městský úřad v Břeclavi jako příslušný stavební úřad řízení přerušil do doby vyřešení sporu o hranice pozemků žalobkyně a žalované, teprve potom začala žalobkyně tvrdit, že hranice mezi pozemky je sporná a že předmětný pozemek je v jejím vlastnictví. Následně na žádost žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypracoval geometrický plán [číslo] o rozdělení pozemku parc. [číslo] ze kterého byl na základě objednávky žalobkyně oddělen předmětný pozemek, tento geometrický plán však nestanovuje žádnou správnou hranici mezi pozemky žalobkyně a žalované. V tomto kontextu lze žalobu o určení vlastnictví k předmětnému pozemku považovat za účelovou, neboť jak bylo citovanými listinami prokázáno, žalobkyně si na svém pozemku postavila zahradní chatu bez předchozího souhlasu žalované, přičemž přesah střechy této zahradní chaty zasahuje do pozemku ve vlastnictví žalované, což žalobkyni zkomplikovalo vydání rozhodnutí v řízení o dodatečném povolení stavby příslušným stavebním úřadem.

50. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že hranice mezi pozemky žalobkyně a žalované tak, jak byla zaměřena znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], je správná, není sporná a je v terénu označena železnými trubkami, které jsou v terénu patrné. Dále dospěl k závěru, že předmětný pozemek je správně ve vlastnictví žalované, je součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú [část obce]. Žalovaná předmětný pozemek užívá po celou dobu od jeho zakoupení kupní smlouvou ze dne [datum] přesně v jeho hranicích tak, jak pozemek do té doby užívali předchozí vlastníci, po celou dobu nikdy nedošlo ke změně hranice, či jejímu zpochybnění, a to až do doby, než žalobkyně bez stavebního povolení postavila na svém pozemku chatu.

51. Soud se dále zabýval tvrzením žalobkyně, že se stala vlastnicí předmětného pozemku na základě vydržení, neboť tento pozemek užívala nejprve se svým manželem od roku 1990 na základě kupní smlouvy sepsané formou notářského zápisu dne [datum], sp. [značka automobilu], [spisová značka], registrované dne [datum rozhodnutí], která je nabývacím titulem, a to v dobré víře, že se jedná o pozemek vlastní, v celé koupené výměře v původních zaužívaných hranicích a následně se stala výlučnou vlastnicí pozemku na základě rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], kdy její dobrá víra byla narušena až v průběhu stavebního řízení v roce 2011 a dále tvrzením, že právnímu předchůdci žalované [celé jméno svědka] s manželem povolili vysadit si na jeho pozemku vinohrad, avšak poslední řádek tohoto vinohradu byl 20 cm od hranice jejich pozemku, čímž mu umožnili tento vinohrad obdělávat za použití části jejich pozemku v šířce téměř jednoho metru, kdy dle původních zaužívaných hranic, v nichž byly pozemky žalobkyní a jejím bývalým manželem užívány, vedla hranice tak, že tato byla 90 cm za současně vyznačenou hranicí, byla tedy posunuta o 90 cm do nynějšího pozemku parc. [číslo] oba v k.ú. [část obce]. Dle tvrzení žalobkyně pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce] žalobkyně a její manžel užívali jako zahradu, pěstovali zde plodiny. Předmětný pozemek, který je tvořen travnatým pásem, měla žalobkyně užívat tím způsobem, že na něm její kamarádka sekačkou sekala trávu. K prokázání užívání pozemku v dobré víře a k rozsahu tohoto užívání žalobkyně navrhla výslech svědků [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědkyně]. Provedenými důkazy výslechem navržených svědků však žalobkyně svá tvrzení neprokázala. Jak je uvedeno výše svědek [celé jméno svědka] popřel tvrzení žalobkyně, že ji a jejího bývalého manžela žádal o svolení k tomu, aby mohl malotraktorem obdělávat svůj poslední řádek vinice na svém pozemku z jejich strany, tedy při hranicích mezi pozemky, obdělával svůj pozemek a mezi chodníčkem vzniklým pojezdem malotraktorem po ornici a pozemkem žalobkyně bylo asi 70 cm. Svůj pozemek nikdy vědomě nerozšířil. Svědkovi [jméno] [příjmení] nebylo nic známo o hranici, ani o rozsahu a důvodu užívání pozemku žalobkyní a jejím bývalým manželem. Tomuto svědkovi ani svědkyni [celé jméno svědkyně] nebylo nic známo o tom, že žalobkyni a jejímu manželovi měly být do užívání předány pozemky„ odpovídající původnímu pozemku“. Ani výpovědí svědkyně [celé jméno svědkyně] nebyla prokázána skutková tvrzení žalobkyně o vydržení předmětného pozemku. Navíc soud hodnotí výpověď této svědkyně jako nevěrohodnou, neboť o své výpovědi před soudem a čeho se má týkat mluvila s žalobkyní a svědkyně s rozhodností tvrdila skutečnosti, přestože u nich nebyla osobně účastna, neviděla je, dozvěděla se o nich pouze z doslechu nebo je dedukovala na základě vlastních úvah. Soud má za to, že žalobkyně nemohla vydržet právo k předmětnému pozemku, neboť nikdy nemohla být v dobré víře, že ho užívá jako vlastník, a to s i ohledem na obnovu operátu novým mapováním, jejíž platnost byla vyhlášena k [datum] (viz výše) a žalobkyně tehdy hranice pozemků odsouhlasila, následně tedy nemohla být v dobré víře. Ani způsob užívaní, který žalobkyně ohledně předmětného pozemku uvedla, tedy že na něm její kamarádka sekala trávu, nemůže být relevantní pro nabytí vlastnického práva vydržením.

52. Protože ve věci nebyla prokázána rozhodná skutková tvrzení žalobkyně, dospěl soud k závěru, že žalobkyně není vlastnicí předmětného pozemku a žalobu žalobkyně jako zcela nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

53. Ve věci nejsou relevantní tvrzení žalobkyně o zmenšení rozsahu původní výměry pozemků v jejím vlastnictví, způsobené zřejmě při převodech vlastnického práva právními předchůdci žalobkyně, neboť nelze prokázat, že se to týká právě předmětného pozemku.

54. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění soud již nevzal z ostatních provedených důkazů nic podstatného ani významného pro posouzení tohoto sporu, neboť je považuje za nadbytečné, které by ve věci nepřinesly nic nového. V rozsudku není uveden obsah listin, kterými žalobkyně dokládala historii převodů pozemků ve vlastnictví žalobkyně a žalované jako důkazů nadbytečných, navíc soud konstatuje, že těmito listinami se spisový materiál stal nepřehledným. Soud má za to, že rozhodl na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu.

55. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení. Náklady žalované potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a.t.“), dle níž činí odměna za čtrnáct úkonů právní pomoci po 2.500 Kč, vypočtené z tarifní hodnoty 35.000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5. a.t., čtrnáct paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. – převzetí a příprava zastoupení dne [datum], podání ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum] (odměna byla přiznána za dva úkony právní pomoci, neboť tohoto dne jednání u soudu překročilo dvě hodiny), účast na jednání před soudem dne [datum] (odměna byla přiznána za dva úkony právní pomoci, neboť tohoto dne jednání u soudu překročilo dvě hodiny), účast na jednání před soudem dne [datum] a [datum], podání ze dne [datum] a [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], [datum] (odměna byla přiznána za dva úkony právní pomoci, neboť tohoto dne jednání u soudu překročilo dvě hodiny), a účast na jednání před soudem dne [datum] dle § 11 odst. 1, písm. a), písm. d), písm. g), celkem částku 39.200 Kč, zvýšenou o částku 8.232 Kč, která představuje 21 % daň DPH, neboť právní zástupce žalované je plátcem této daně. Náhrada nákladů za právní zastoupení žalované tak činí celkem 47.432 Kč, která je splatná na účet právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu).

56. Náklady znaleckého posudku činily celkem částku 5.483 Kč. Tato částka byla znalkyni vyplacena z rozpočtových prostředků soudu. Žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná, proto je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 5.483 Kč, neboť u ní nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 148 odst. 1 občanského soudního řádu).

57. Pro úplnost soud uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, podle dosavadních předpisů.