5 C 132/2022

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 6.385 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4.395 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.095 Kč od 13. 4. 2020 do zaplacení, částku ve výši 1.990 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.690 Kč od 22. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky v [obec], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se návrhem, soudu doručeným dne 26. 3. 2022, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 6.385 Kč s příslušenstvím, sestávající ze dvou nároků. K nároku č. 1 uplatněnému ve výši 4.395 Kč s úrokem z prodlení z částky 4.095 Kč od 13. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně uvedl, že žalovaný, coby vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3, evidovaný v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl v době ode dne 27. 9. 2019 do dne 28. 11. 2019 k tomuto sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; vozidlo tak bylo nepojištěno 63 dnů. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce právo na příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo zůstalo bez výše uvedeného pojištění. Výši příspěvku žalobce vyčíslil částkou denního poplatku 65 Kč dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V daném případě při nepojištěných 63 dnech tak výše poplatku činí 4.095 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. žalobce rovněž nárokoval zaplacení příspěvku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalobce odeslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho uplatnění dne 27. 2. 2020, doručil dne 13. 3. 2020, přičemž mu poskytl lhůtu k úhradě, která uplynula dne 12. 4. 2020 (splatnost). Žalobce se tak domáhal rovněž zaplacení úroků z prodlení z částky 4.095 Kč, počínaje dnem 13. 4. 2020 do zaplacení (dále„ nárok č. 1“). Žalobce žalovanému před podáním žaloby odeslal předžalobní výzvu prostřednictvím svého právního zástupce.

2. K nároku č. 2 uplatněnému ve výši 1.990 Kč s úrokem z prodlení z částky 1.690 Kč od 22. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně uvedl, že žalovaný, coby vlastník/provozovatel vozidla reg, zn. [anonymizováno], [VIN kód], osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3, evidovaný v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl v době ode dne 20. 7. 2019 do dne 14. 8. 2019 k tomuto sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; vozidlo tak bylo nepojištěno 26 dnů. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce právo na příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo zůstalo bez výše uvedeného pojištění. Výši příspěvku žalobce vyčíslil částkou denního poplatku 65 Kč dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V daném případě při nepojištěných 26 dnech tak výše poplatku činí 1.690 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. žalobce rovněž nárokoval zaplacení příspěvku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalobce odeslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho uplatnění dne 7. 5. 2020, doručil dne 22. 5. 2020, přičemž mu poskytl lhůtu k úhradě, která uplynula dne 21. 7. 2020 (splatnost). Žalobce se tak domáhal rovněž zaplacení úroků z prodlení z částky 1.690 Kč, počínaje dnem 22. 7. 2020 do zaplacení (dále„ nárok č. 2“). Žalobce žalovanému před podáním žaloby odeslal předžalobní výzvu prostřednictvím svého právního zástupce.

3. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a to i přes poučení soudu o presumpci jeho souhlasu za uvedené situace, a žalobce s uvedeným postupem souhlasil, soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. K prokázání svých tvrzení žalobce předložil výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 27. 2. 2020 k období 27. 9. 2019 – 28. 11. 2019 s potvrzením o podání téhož dne, a dále výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 7. 5. 2020 k období 20. 7. 2019 – 14. 8. 2019, upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 24. 6. 2020 a z dne 13. 8. 2020, II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 7. 8. 2020 a ze dne 23. 9. 2020, doručenky ze dne uložení 10. 8. 2020 a 24. 9. 2020, dvě výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne 22. 11. 2021 od příkazníka [právnická osoba], dvě předžalobní upomínky ze dne 24. 1. 2022 s potvrzeními o odeslání z téhož dne, a údaje o vozidle a povinných osobách. K důkazu žalobce soudu navrhl taktéž výpis z centrálního registru vozidel, kdy soud za tímto účelem podal v souladu s § 128 o. s. ř. žádost o sdělení skutečností k [stát. instituce], a to ohledně vlastnictví, provozování a objemu válců motoru předmětného vozidla ve shora uvedeném období.

5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

6. Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.).

7. Denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně ve výši 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb.).

8. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb.).

9. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.).

10. Podle § 2a uvedené vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., výše nákladů [anonymizována tři slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. činí 300 Kč.

11. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).

12. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

13. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalovaný byl v rozhodných obdobích evidován jako vlastník a provozovatel předmětných vozidel, která neměla sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Jelikož žalovaný v řízení ničeho netvrdil, ani neoznačil a nedoložil důkazy, kterými by nároky uplatněné žalobcem vyvrátil či prokázal jejich opak, shledal soud žalobu za zcela důvodnou, a to ve výši obou požadovaných příspěvků, tj. v částce 4.095 Kč v případě nároku č. 1, a v částce 1.690 Kč v případě nároku č. 2, tak i nákladů na jejich uplatnění ve výši 300 Kč pro každý z uplatněných nároků dle § 4 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., a rovněž přiznal žalobci úroky z prodlení z uplatněných částek, jdoucích vždy ode dne následujícího po uplynutí stanovené lhůty od doručení vždy dané výzvy k úhradě příspěvku, (splatnosti). Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení 13. 4. 2020 činila repo sazba České národní banky 2 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % v případě nároku č. 1 od 13. 4. 2020 do zaplacení, a dále ke dni prodlení 22. 7. 2020 činila repo sazba České národní banky 0,25 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % v případě nároku č. 2 od 22. 7. 2020 do zaplacení. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 600 Kč za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a za dva požadované úkony (výzva k plnění a návrh ve věci samé) po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu. Dle citovaného ustanovení je totiž možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je třeba poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Neplatí přitom absolutně, že náklady na právní zastoupení jsou vždy v celém rozsahu účelné již jen proto, že účastník, jehož zastupuje advokát, tímto způsobem realizuje své právo na právní pomoc zajištěné článkem 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V daném případě je důvodné přihlédnout i k tomu, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem, kterému je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinen, a pro nějž jsou příspěvky podle § 24c zákona č. 168/1999 Sb. jedním z těchto zdrojů. Soudní vymáhání takového příspěvku je pak činností žalobce, kterou musí být žalobce schopen právě z těchto zdrojů zajistit, aniž by v soudních sporech, v nichž zaplacení příspěvku vymáhá, využíval odborné pomoci advokátů. Nelze ani pominout značnou jednoduchost těchto skutkově obdobných věcí nevyžadující vyjma sepisu tzv. vzorové žaloby zvlášť odborných znalostí, neboť v těchto věcech je rozhodováno většinou platebním rozkazem, případně bez jednání podle § 115a o. s. ř., nebo sice po jednání, u něhož však účast žalobce nebývá nutná, neboť jsou zpravidla dány podmínky pro to, aby soud rozhodl v jeho prospěch na základě předložených listinných důkazů. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto na jejich náhradu žalobce nemá právo. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je přiznaná náhrada nákladů řízení splatná na účet právní zástupkyně žalobce.

15. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

16. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. soud vyhotovil zkrácené odůvodnění rozsudku.