5 C 156/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 37.220 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8.230 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.230 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení, částku ve výši 6.670 Kč úrokem z prodlení e výši 8,25 % ročně z částky 6.670 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení, částku ve výši 6.250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6.250 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení, částku ve výši 11.350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11.350 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení, částku ve výši 4.720 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.720 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.089 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky v [obec], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se návrhem, soudu doručeným dne 4. 3. 2021, domáhal vůči žalovanému úhrady pěti nároků, konkrétně zaplacení částky 8.230 Kč společně s úrokem z od 3. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně (nárok 1), částky 6.670 Kč společně s úrokem z prodlení od 3. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně (nárok 2), částky 6.250 Kč společně s úrokem z prodlení od 16. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně (nárok 3), částky 11.350 Kč společně s úrokem z prodlení od 16. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně (nárok 4), a částky 4.720 Kč společně s úrokem z prodlení od 1. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně (nárok 5), 2. K nároku 1 uvedl, že žalovaný, coby vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], objem nad 1850 cm3 do 2500 cm3, evidované v registru silničních vozidel jako provozované, neměl v době ode dne 1. 9. 2019 do 31. 12. 2019 k tomuto uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; vozidlo tak bylo nepojištěno 122 dnů. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce právo na příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo zůstalo bez výše uvedeného pojištění. Výši příspěvku žalobce vyčíslil částkou denního poplatku 65 Kč dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V daném případě při nepojištěných 122 dnech tak výše poplatku činí 7.930 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. žalobce rovněž nárokoval zaplacení příspěvku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalobce odeslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho uplatnění dne 19. 8. 2020, tuto považoval za doručenou dne 3. 9. 2020, přičemž mu poskytl lhůtu k úhradě, která uplynula dne 2. 11. 2020 (splatnost). Žalovaný na základě této však ničeho neuhradil. Žalobce se tak domáhal rovněž zaplacení úroků z celkové částky 8.230 Kč z prodlení počínaje dnem 3. 11. 2020 do zaplacení.

3. K nároku 2 uvedl, že žalovaný, coby vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], objem nad 1000 cm3 do 1350 cm3, evidované v registru silničních vozidel jako provozované, neměl v době ode dne 1. 9. 2019 do 29. 2. 2020 k tomuto uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; vozidlo tak bylo nepojištěno 182 dnů. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce právo na příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo zůstalo bez výše uvedeného pojištění. Výši příspěvku žalobce vyčíslil částkou denního poplatku 35 Kč dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V daném případě při nepojištěných 20 dnech tak výše poplatku činí 6.370 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. žalobce rovněž nárokoval zaplacení příspěvku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalobce odeslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho uplatnění dne 19. 8. 2020, tuto považoval za doručenou dne 3. 9. 2020, přičemž mu poskytl lhůtu k úhradě, která uplynula dne 2. 11. 2020 (splatnost). Žalovaný na základě této však ničeho neuhradil. Žalobce se tak domáhal rovněž zaplacení úroků z celkové částky 6.670 Kč z prodlení počínaje dnem 3. 11. 2020 do zaplacení.

4. K nároku 3 uvedl, že žalovaný, coby vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], objem nad 1000 cm3 do 1350 cm3, evidované v registru silničních vozidel jako provozované, neměl v době ode dne 15. 3. 2019 do 31. 8. 2019 k tomuto uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; vozidlo tak bylo nepojištěno 170 dnů. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce právo na příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo zůstalo bez výše uvedeného pojištění. Výši příspěvku žalobce vyčíslil částkou denního poplatku 35 Kč dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V daném případě při nepojištěných 170 dnech tak výše poplatku činí 5.950 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. žalobce rovněž nárokoval zaplacení příspěvku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalobce odeslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho uplatnění dne 30. 1. 2020, tuto považoval za doručenou dne 14. 2. 2020, přičemž mu poskytl lhůtu k úhradě, která uplynula dne 15. 3. 2020 (splatnost). Žalovaný na základě této však ničeho neuhradil. Žalobce se tak domáhal rovněž zaplacení úroků z celkové částky 6.250 Kč z prodlení počínaje dnem 16. 3. 2020 do zaplacení.

5. K nároku 4 uvedl, že žalovaný, coby vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], objem nad 1850 cm3 do 2500 cm3, evidované v registru silničních vozidel jako provozované, neměl v době ode dne 15. 3. 2019 do 31. 8. 2019 k tomuto uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; vozidlo tak bylo nepojištěno 170 dnů. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce právo na příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo zůstalo bez výše uvedeného pojištění. Výši příspěvku žalobce vyčíslil částkou denního poplatku 65 Kč dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V daném případě při nepojištěných 170 dnech tak výše poplatku činí 11.050 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. žalobce rovněž nárokoval zaplacení příspěvku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalobce odeslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho uplatnění dne 30. 1. 2020, tuto považoval za doručenou dne 14. 2. 2020, přičemž mu poskytl lhůtu k úhradě, která uplynula dne 15. 3. 2020 (splatnost). Žalovaný na základě této však ničeho neuhradil. Žalobce se tak domáhal rovněž zaplacení úroků z celkové částky 11.350 Kč z prodlení počínaje dnem 16. 3. 2020 do zaplacení.

6. K nároku 5 uvedl, že žalovaný, coby vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], objem nad 1850 cm3 do 2500 cm3, evidované v registru silničních vozidel jako provozované, neměl v době ode dne 15. 3. 2019 do 21. 5. 2019 k tomuto uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; vozidlo tak bylo nepojištěno 68 dnů. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce právo na příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo zůstalo bez výše uvedeného pojištění. Výši příspěvku žalobce vyčíslil částkou denního poplatku 65 Kč dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V daném případě při nepojištěných 68 dnech tak výše poplatku činí 4.420 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. žalobce rovněž nárokoval zaplacení příspěvku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalobce odeslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho uplatnění dne 15. 1. 2020, tuto považoval za doručenou dne 30. 1. 2020, přičemž mu poskytl lhůtu k úhradě, která uplynula dne 29. 2. 2020 (splatnost). Žalovaný na základě této však ničeho neuhradil. Žalobce se tak domáhal rovněž zaplacení úroků z celkové částky 4.720 Kč z prodlení počínaje dnem 1. 3. 2020 do zaplacení.

7. Žalobce žalovanému rovněž dne 5. 2. 2021 a dne 12. 1. 2021 odeslal předžalobní výzvy prostřednictvím svého právního zástupce, ani přesto však žalovaný ničeho neuhradil.

8. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

9. S ohledem na to, že žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, a to i přes poučení soudu o presumpci jeho souhlasu za uvedené situace, a žalobce s uvedeným postupem souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez jednání na základě obsahu spisu a předložených důkazů.

10. K prokázání svých tvrzení žalobce předložil pět výzev k úhradě příspěvků do garančního fondu [anonymizováno] ke všem pěti uplatněným nárokům - ze dne 16. 1. 2020 (1x), 30. 1. 2020 (2x) a 19. 8. 2020 (2x), upozornění na nedoplatek ze dne 9. 4. 2020, 22. 4. 2020, 30. 4. 2020, upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 25. 11. 2020 (2x), pět předžalobních upomínek ze dne 12. 1. 2021 (3x) a ze dne 5. 2. 2021 (2x) s potvrzeními o odeslání z týchž dnů, a potvrzení o odeslání ze dne 15. 1. 2020, 30. 1. 2020, 5. 2. 2020. K důkazu žalobce soudu navrhl taktéž výpis z centrálního registru vozidel, kdy soud za tímto účelem podal v souladu s § 128 o. s. ř. žádost o sdělení skutečností k městskému úřadu v Břeclavi, registru vozidel, a to ohledně vlastnictví, provozování a objemu válců motoru předmětných vozidel ve shora uvedených obdobích.

11. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 12. [příjmení] tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.).

13. Denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně ve výši 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb.) a pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1000 cm3 do 1350 cm3 včetně ve výši 35 Kč (§ 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb.)

14. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb.).

15. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.).

16. Podle § 2a uvedené vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., výše nákladů [anonyizováno] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. činí 300 Kč.

17. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).

18. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

19. Po zhodnocení předložených důkazů soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalovaný byl ve výše uvedených rozhodných obdobích evidován jako vlastník a provozovatel předmětných vozidel, která neměla sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný v řízení ničeho netvrdil, ani neoznačil a nedoložil důkazy, které by jakkoli vyvracely skutková tvrzení či důkazy žalobce. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl v rozsahu požadovaného příspěvku ve výši 7.930 Kč (nárok 1), 6.370 Kč (nárok 2), 5.950 Kč (nárok 3), 11.050 Kč (nárok 4), 4.420 Kč (nárok 5) a nákladů na jeho uplatnění ve výši 5 x 300 Kč dle § 4 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., a to společně s požadovaným zákonným úrokem z prodlení z uvedených částek včetně nákladů na uplatnění, vždy ode dne následujícího po uplynutí lhůty od doručení dané výzvy k úhradě příspěvku. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení 3. 11. 2020 činila repo sazba [obec] národní banky 0,25 % a ke dni prodlení 1. 3. 2020 a 16. 3. 2020 výši 2 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.720 Kč ode dne 1. 3. 2020 do zaplacení, z částky 11.350 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení, z částky 6.250 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení a na úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 6.670 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení a z částky 8.230 Kč od 3. 11.2020 do zaplacení. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 2.089 Kč za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.489 Kč a šest úkonů po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (5x předžalobní výzva a návrh ve věci samé). Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu. Dle citovaného ustanovení je totiž možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je třeba poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Neplatí přitom absolutně, že náklady na právní zastoupení jsou vždy v celém rozsahu účelné již jen proto, že účastník, jehož zastupuje advokát, tímto způsobem realizuje své právo na právní pomoc zajištěné článkem 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V daném případě je důvodné přihlédnout i k tomu, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem, kterému je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinen, a pro nějž jsou příspěvky podle § 24c zákona č. 168/1999 Sb. jedním z těchto zdrojů. Soudní vymáhání takového příspěvku je pak činností žalobce, kterou musí být žalobce schopen právě z těchto zdrojů zajistit, aniž by v soudních sporech, v nichž zaplacení příspěvku vymáhá, využíval odborné pomoci advokátů. Nelze ani pominout značnou jednoduchost těchto skutkově obdobných věcí nevyžadující vyjma sepisu tzv. vzorové žaloby zvlášť odborných znalostí, neboť v těchto věcech je rozhodováno většinou platebním rozkazem, případně bez jednání podle § 115a o. s. ř., nebo sice po jednání, u něhož však účast žalobce nebývá nutná, neboť jsou zpravidla dány podmínky pro to, aby soud rozhodl v jeho prospěch na základě předložených listinných důkazů. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto na jejich náhradu žalobce nemá právo. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je přiznaná náhrada nákladů řízení splatná na účet právní zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1. o. s. ř.