5 C 161/2024

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Simonou Hájkovou ve věci žalobců:A) Jméno žalobce A, narozená dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A B) Jméno žalobce B, narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 3 440 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům A) a B) oprávněným společně a nerozdílně částku 3 440 000 Kč s 15% úrokem z prodlení p. a. z částky 3 440 000 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům A) a B) oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 280 403 Kč k rukám Jméno advokátky, advokátky, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 21. 11. 2024 se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení částky 3 440 000 Kč s úrokem z prodlení od 1. 3. 2023, přiznání práva na náhradu nákladů řízení. Žalobci tvrdili, že coby zapůjčitelé uzavřeli s jméno FO, vydlužitelem, smlouvu o zápůjčce finančních prostředků dne 19. 10. 2020, na základě, které poskytli vydlužiteli finanční prostředky v celkové výši 3 440 000 Kč. Převzetí finančních prostředků vydlužitel stvrdil svým podpisem, zápůjčka byla poskytnuta jako bezúročná. Vydlužitel se zavázal vrátit část zápůjčky ve výši 240 000 Kč formou pravidelných měsíčních splátek po 10 000 Kč, splatných vždy do 25. dne v měsíci převodem na účet žalobců, počínaje listopadem 2020 pod ztrátou výhody splátek, a zbývající část poskytnuté zápůjčky ve výši 3 200 000 Kč se zavázal vrátit nejpozději do 31. 12. 2022. Žalovaný svým prohlášením o ručitelském závazku (čl. IV. smlouvy) se zavázal uspokojit veškeré nároky z této smlouvy o zápůjčce, pokud vydlužitel své povinnosti nesplní řádně a včas. Na dlužnou částku nezaplatil vydlužitel žalobcům dosud ničeho. Žalobci proto vyzvali přípisem ze dne 13. 2. 2023 žalovaného coby ručitele, k úhradě dlužné částky. Jelikož se na adrese evidovaného trvalého bydliště nezdržuje, zaslali mu výzvu taktéž na adresu jeho zaměstnavatele. Žalovaný výzvu převzal dne 15. 2. 2023, na dlužnou částku však neuhradil ničeho.

2. Ve věci vydaný platební rozkaz podepsaného soudu z 27. 11. 2024 byl zrušen usnesením ze dne 25. 2. 2025, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.

3. Soud ve věci nařídil jednání na 31. 3. 2025. Předvolání k tomuto jednání doručoval podle § 50m, o. s. ř., dále na obě soudu známé adresy žalovaného. Jelikož uvedeného dne nebyly splněny podmínky pro jednání, bylo prvé jednání ve věci zahájeno dne 23. 4. 2025. Předvolání k tomuto jednání obdržel žalovaný prostřednictvím výzvy vyvěšené na úřední desce soudu podle § 50m o. s. ř., lhůta k přípravě jednání zůstala u žalovaného zachována.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nesdělil soudu svou skutkovou verzi, nevyjádřil se ani k možnostem úhrady dlužné částky. U jednání dne 23. 4. 2025 soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř., rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů. Přítomná právní zástupkyně doplnila, že žalovaný žalobcům opakovaně úhradu dlužné částky přislíbil, nicméně v poslední komunikaci sdělil, že nemá finanční prostředky na zaplacení poskytnuté zápůjčky.

5. Ze Smlouvy o poskytnutí zápůjčky datované 19. 10. 2020 bylo zjištěno, že tuto smlouvu uzavřeli zapůjčitelé manželé Jméno žalobce B a Jméno žalobce A s vydlužitelem jméno FO, a to za účasti Jméno žalovaného a manželky vydlužitele jméno FO. Zapůjčitelé dle bodu I. smlouvy poskytli vydlužiteli průběhu roku 2019 a 2020 postupně v hotovosti zápůjčku finančních prostředků v celkové výši 3 440 000 Kč, což vydlužitel stvrdil svým podpisem. Zápůjčka finančních prostředků byla poskytnuta jako bezúročná. V bodě III. citované smlouvy se smluvní strany dohodly na vrácení části poskytnuté zápůjčky ve výši 240 000 Kč formou pravidelných měsíčních splátek po 10 000 Kč měsíčně, splatných vždy do 25. dne v měsíci převodem na účet zapůjčitelů č. ú.: č. účtu, počínaje měsícem listopadem 2020 do zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek. Zbývající část poskytnuté zápůjčky ve výši 3 200 000 Kč měla být vrácena vydlužitelem zapůjčitelům převodem na shodný účet nejpozději do 31. 12. 2022. Žalovaný Jméno žalovaného prohlásil v čl. IV. smlouvy a svým podpisem pod smlouvou o poskytnutí zápůjčky potvrdil, že uspokojí veškeré nároky z této smlouvy, pokud vydlužitel jméno FO své povinnosti k vrácení zápůjčky nesplní řádně a včas. Zapůjčitelé prohlásili a podpisem pod smlouvu stvrdili, že závazek ručitele přijímají. Účastníci smlouvy prohlásili, že tato smlouva vyjadřuje jejich pravou a svobodnou vůli, jméno FO, coby manželka vydlužitele, prohlásila, že s takto uzavřenou smlouvou o zápůjčce souhlasí. Smlouva obsahuje doložku Prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem, smlouva byla dle tohoto prohlášení podepsána před Jméno advokátky jméno FO a Jméno žalobce A, jméno FO, Jméno žalovaného a jméno FO, jejichž totožnost byla zjištěna ze specifikovaných občanských průkazů dne 19. 10. 2020.

6. Jméno žalovaného v Prohlášení o přistoupení k závazku dne 19. 10. 2020 za účasti vydlužitele jméno FO a manželky vydlužitele jméno FO, jakož i zapůjčitelů, manželů Jméno žalobce B a Jméno žalobce A, prohlásil, že tímto přistupuje k závazku svých rodičů, vydlužitele jméno FO a jeho manželky jméno FO ze Smlouvy o poskytnutí zápůjčky, uzavřené dne 19. 10. 2020, vrátit zapůjčitelům zápůjčku v celkové výši 3 440 000 Kč a zavázal se tímto za vydlužitele a jeho jménem vrátit zapůjčitelům jméno FO a Jméno žalobce A poskytnutou zápůjčku tak, že část poskytnuté zápůjčky ve výši 240 000 Kč se zavázal vrátit formou pravidelných měsíčních splátek po 10 000 Kč měsíčně, splatných do 25. dne v měsíci převodem na účet zapůjčitelů, č. ú.: č. účtu, počínaje listopadem 2020 do zaplacení pod ztrátou výhody splátek a zbývající část poskytnuté zápůjčky ve výši 3 200 000 Kč se zavázal zapůjčitelům vrátit převodem na shodný účet nejpozději do 31. 12. 2022. Taktéž tuto listinu podepsali dle prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem, jak zapůjčitelé, tak i žalovaný přistupující k závazku, dále vydlužitel jméno FO a manželka vydlužitele jméno FO, rodiče žalovaného.

7. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky přípisem advokátky žalobců ze dne 13. 2. 2023, který byl žalovanému doručen dle informací právnická osoba dne 15. 2. 2023. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 3 440 000 Kč v termínu nejpozději do 28. 2. 2023. Ve výzvě k úhradě bylo konstatováno, že na úhradu shora uvedené pohledávky dle smlouvy o poskytnutí zápůjčky uzavřené dne 19. 10. 2020, nebylo dosud uhrazeno vydlužitelem ničeho.

8. Z provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti:

9. Žalobci coby zapůjčitelé poskytli vydlužiteli jméno FO, otci žalovaného v průběhu let 2019–2020 v hotovosti zápůjčku finančních prostředků v celkové výši 3 440 000 Kč. Přijetí zápůjčky stvrdil vydlužitel svým podpisem ve smlouvě ze dne 19. 10. 2020, zápůjčka byla poskytnuta bezúročně. Vydlužitel se zavázal zápůjčku zapůjčitelům vrátit, část zápůjčky ve výši 240 000 Kč ve splátkách po 10 000 Kč, počínaje 11/2020 pod ztrátou výhody splátek a část ve výši 3 200 000 Kč v termínu do 31. 12. 2022. Vydlužitel neuhradil zapůjčitelům ničeho. Žalovaný se prohlášením o ručitelském závazku zavázal veškeré nároky ze smlouvy o zápůjčce z 19. 10. 2020 uspokojit, pokud je neuspokojí vydlužitel jméno FO, jeho otec. Ručitelský závazek žalovaného byl zapůjčiteli přijat. Žalovaný přistoupil k závazku vydlužitele jméno FO a jeho manželky jméno FO ze smlouvy o poskytnutí zápůjčky z 19. 10. 2020, zavázal se za vydlužitele a jeho jménem vrátit zapůjčitelům poskytnutou zápůjčku, své smluvní povinnosti však nesplnil, a to ani na základě výzvy žalobců ze dne 13. 2. 2023, odeslané doporučeně a žalovanému doručené dne 15. 2. 2023.

10. Zjištěné skutečnosti soud hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, 11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2393 odst. 1 o. z., neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Podle § 2393 odst. 2, nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi. Podle § 2394 o. z., bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Podle § 2018 odst. 1 o. z., kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle odst. 2 ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Podle § 2019 o. z., ručení předpokládá platný dluh dlužníka; středník ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníků v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. Podle § 2021 o. z., věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. Podle § 2022, ručitel může plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka nemůže být uspokojena dlužníkem. Podle § 2026, ručení zaniká zánikem dluhu, který zajišťuje.

12. Žalobci v tomto řízení prokázali přenechání předmětu zápůjčky ve výši 3 440 000 Kč vydlužiteli, otci žalovaného, k dočasném užití, což bylo pro toto řízení podstatné, neboť smlouvu o zápůjčce obecná právní teorie řadí mezi tzv. reálné kontrakty. Právní úprava zápůjčky přitom nevylučuje případy, kdy dojde k přenechání věci předem a teprve následně je dosaženo shodných projevů vůle stran tak, jak tomu bylo ve věci nyní posuzované, jelikož smlouva o zápůjčce byla uzavřena v říjnu 2020 poté, co byly finanční prostředky otci žalovaného v průběhu let 2019-2020 poskytnuty. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena v písemné formě, ve smlouvě byl určen předmět zápůjčky, tj. finanční prostředky, které zápůjčkou byly přenechány a stanovena povinnost vydlužitele po čase vrátit věc stejného druhu. Stejně tak ve smlouvě došlo k určení času, po kterém byl vydlužitel povinen věc zapůjčitelům vrátit, a to zčásti ve výši 240 000 Kč ve splátkách, počínaje 11/2020 a v převážné části ve výši 3 200 000 Kč v termínu do 31. 12. 2022. Vydlužitel však dlužnou částku zapůjčitelům v termínu stanoveném ve smlouvě nevrátil, a to ani částečně, zapůjčitelé nicméně nevyužili možnosti od smlouvy odstoupit a požadovat splnění celého dluhu po prodlení vydlužitele delším 3 měsíců. Jelikož bylo za této situace nepochybné, že vydlužitel dluh nesplní, o vrácení zápůjčky požádali žalobci žalovaného, který písemně prohlásil, že uspokojí veškeré nároky z předmětné smlouvy, pokud je neuspokojí řádně a včas vydlužitel. K zajištění pohledávky ze smlouvy o zápůjčce z 19. 10. 2020 byl tedy použit zákonný zajišťovací institut, peněžitá pohledávka byla zajištěna ručením dle § 2018 a násl. o.z., písemné ručitelské prohlášení žalovaného taktéž v písemné podobě věřitelé přijali, proto důvodně žádali žalovaného o uspokojení vzniklého dluhu ze smlouvy. V řízení bylo žalobci prokázáno, že žalovaný byl vyzván k vrácení zápůjčky v její celkové poskytnuté výši, tedy ve výši 3 440 000 Kč, na dlužnou částku však nezaplatil v termínu uvedeném ve výzvě, tj. do 28. 2. 2023 ničeho.

13. S ohledem na vše shora uvedené soud posoudil žalobu jako zcela důvodnou, proto jí v plném rozsahu výrokem I. vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě částky 3 440 000 Kč s příslušenstvím, se zákonným úrokem z prodlení k rukám žalobců oprávněných společně a nerozdílně. Úhrada celkové částky měla být provedena žalovaným nejpozději do 28. 2. 2023, dnem následujícím, tedy dnem 1. 3. 2023, se žalovaný dostal podle § 1968 o. z. do prodlení, a vznikla mu povinnost ve smyslu § 1970 občanského zákoníku platit úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni jeho prodlení. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

14. Jelikož žalobci měli ve sporu úspěch, byla jim výrokem II. přiznána plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., a to za zaplacený soudní poplatek ve výši 172 000 Kč a za náklady právního zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 176/1996 Sb., advokátního tarifu za 4 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, předžalobní kvalifikovanou výzvu a účast u jednání soudu dne 23. 4. 2025 při zastoupení 2 osob), každý úkon á 22 060 Kč, 4x režijní paušál dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to 3x RP á 300 Kč ve výši 900 Kč ve znění účinném do 31. 12. 2024 a 1x RP ve znění účinném od 1. 1. 2025 á 450 Kč. Jelikož je právní zástupkyně žalobců plátkyní DPH, byla přiznaná částka dle § 137 odst. 3 o.s.ř. navýšena o 21 % DPH z přiznané odměny a náhrad ve výši 18 813,90 Kč. Celkem je tak žalovaný žalobcům oprávněným společně a nerozdílně povinen na náhradě nákladů řízení uhradit k rukám advokátky částku 280 403 Kč, a to ve lhůtě pariční dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov odstavec. Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas povinnost uloženou tímto vykonatelným rozsudkem, mohou se žalobci domáhat splnění této povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí či návrhem na exekuci u obecného soudu žalovaného.