5 C 161/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 12.539 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.900 Kč a na náhradě nákladů řízení částku 2.232,15 Kč k rukám , Jméno advokáta, , advokáta v Brně,to vše měsíčními splátkami ve výši 800 Kč, splatnými vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení některé ze splátek řádně a včas.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 3.639 Kč zamítá.

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , vůči žalovanému domáhal zaplacení částky , částka, . K návrhu žalobce uvedl, že mezi ním a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření úvěrové smlouvy (, Anonymizováno, , na základě které poskytl žalobce žalovanému jako bezúčelový spotřebitelský úvěr peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet uvedený ve smlouvě č. , č. účtu, , a to dne , datum, . Úvěr společně s poplatky byl splatný, po prodloužení splatnosti provedeném žalovaným tzv. korunovým odkladem, dne , datum, . Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, žalobci uhradil celkem pouze částku ve výši , částka, a dostal se tak do prodlení s úhradou dlužné částky. Žalobce vyzval žalovaného ke splacení celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., zaslanou mu právním zástupcem žalobce. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne , datum, , soudu doručeném dne , datum, , uvedl, že nárok tak, jak je uplatněný v žalobě, neuznává, neboť předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná jednak z důvodu nedostatku právního jednání (neplatnost smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku) a dále z důvodu nesplnění povinnosti žalobce jako věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného jako dlužníka, a že jediným existujícím nárokem tak může být nárok na vypořádání, resp. vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 8.900 Kč, když od žalobce převzal jakožto jistinu úvěru 10.000 Kč, na kterou doposud zaplatil 1.100 Kč. Částku 8.900 Kč však není schopen zaplatit najednou a žádá o umožnění její úhrady v měsíčních splátkách ve výši 800 Kč. V případě nedostatku právního jednání považuje za spornou skutečnost, zda předmětná smlouva, sjednaná prostřednictvím elektronické komunikace na dálku, byla vůbec uzavřena (z důvodu neprokázání jejího podpisu žalovaným), případně uzavřena ve znění předloženém žalobcem. Nedostatečnost ověřování jeho úvěruschopnosti pak žalovaný spatřuje v tom, že žalobce nezohlednil a neprověřil jeho další závazky. Žalobce si nijak neověřoval jeho příjmy a výdaje, a žádné další dokumenty a potvrzení (např. nájemní smlouvu, doklady k inkasu, výpis odchozích plateb) od něj nežádal. Žalovaný dále uvedl, že kromě předmětné smlouvy ze dne , datum, se žalobcem uzavřel ještě smlouvy o úvěru ze dne , datum, na úvěr ve výši , částka, , ze dne , datum, na úvěr ve výši , částka, a ze dne , datum, na úvěr ve výši , částka, , ohledně všech smluv se snažil s žalobcem dohodnout mimosoudně, nejprve návrhem na uzavření smírného řešení sporu ze dne , datum, , posléze návrhem na zahájení řízení u finančního arbitra. Žalobce se k návrhu k finančnímu arbitrovi vyjádřil s tím, že je ochoten se dohodnout na uzavření dohody o narovnání ohledně smluv ze dne , datum, , , datum, a , datum, , ohledně smlouvy ze dne , datum, však již podal dne , datum, návrh k Okresnímu soudu v , adresa, . V podání doručeném soudu dne , datum, poté žalovaný soudu předložil dohodu o narovnání závazků z úvěrové smlouvy, uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, .

3. Ve vyjádření k podání žalovaného shora žalobce soudu svým podáním ze dne , datum, , soudu doručeným téhož dne, sdělil, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo postupováno dle Metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta a byl vypočítáván limit nejvyšší měsíční splátky (MLS) klienta a domácnosti. Výpočet MLS klienta byl proveden z údajů příjem klienta z žádosti , částka, , životní minima dospělých členů domácnosti , částka, , splátky jiným společnostem z NRKI mimo HC , částka, , splátky v HC , částka, , buffer žadatele , částka, , výše splátky schváleného úvěru , částka, , zbývající MLS klienta , částka, . Dále je zde uveden výpočet , jméno FO, domácnosti s údaji příjem klienta z žádosti , částka, , příjem ostatních členů domácnosti , částka, , splátky jiným společnostem z NRKI mimo HC , částka, , splátky v HC , částka, , minimální výdaje na bydlení , částka, , životní minimum členů domácnosti , částka, , výše splátky schváleného úvěru , částka, , zbývající MLS domácnosti , částka, . Tyto dva výpočty se porovnají a využije se ten MLS, který je nižší. Dále žalobce provedl lustraci žalovaného v registrech NRKI, SOLUS, CRIBIS a ISIR s výsledky nenalezen žádný závazek po splatnosti (SOLUS), klient nalezen – pozitivní vyhodnocení (NRKI), v registru nenalezen (ISIR) a bez exekuce (CRIBIS). Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky žalobce shledal žalovaného schopným splácet předmětný úvěr.Ohledně případného splacení dluhu žalovaného prostřednictvím měsíčních splátek žalobce uvedl, že může souhlasit se splácením dluhu formou pravidelných měsíčních splátek v minimální výši 800 Kč, splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém nabude rozhodnutí soudu právní moci, s tím, že v případě prodlení s úhradou jedné splátky, a to i částečně, se stává splatným celý zůstatek dlužné částky.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na den , datum, , žalobce i žalovaný byli k tomuto jednání řádně předvoláni. Žalovaný se k tomuto jednání dostavil, žalobce ani jeho zástupce se k jednání nedostavili, svoji neúčast omluvili.

5. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z úvěrové smlouvy, datované dnem , datum, , soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , právnická osoba, . jako věřitel a žalovaný jako klient. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému hotovostní bezúčelový úvěr ve výši , částka, , s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, s roční úrokovou sazbou 0 %, s roční procentní sazbou nákladů 48,3 %, splatný dne , datum, .

7. Z žalobního návrhu, z úvěrové smlouvy shora, z výpisu čerpání, splátek a úhrad k úvěrové smlouvě shora a z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, od , právnická osoba, soud zjistil, že na účet, uvedený ve smlouvě o úvěru shora, byla dne , datum, odeslána částka ve výši 10.000 Kč, pod variabilním symbolem uvedeným ve smlouvě o úvěru shora.

8. Z žalobního návrhu a z výpisu čerpání, splátek a úhrad k úvěrové smlouvě shora soud zjistil, že na splátkách žalovaný uhradil žalobci celkem 1.100 Kč.

9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, , adresované žalovanému, a z poštovního podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.

10. Z karty klienta ze dne , datum, na jméno žalovaného soud zjistil, že spotřebitelský úvěr ve výši , částka, byl schválen , datum, , žalovaný jako klient je zde specifikovaný počtem dětí 0, jako finanční údaje jsou uvedeny zdroj příjmu klienta – zaměstnanec, výše příjmu – , částka, , příjem ostatních členů domácnosti – , částka, , splátky jiným společnostem uvedené v žádosti – , částka, . Dále z karty vyplývá, že byly provedeny lustrace v registrech (s odpovědí): dne , datum, v ISIR (rodné číslo není v ISIRu), NRKI (OK), SOLUS (klient není v Solusu nebo má příznak C, Z), CRIBIS (klient nemá exekuci), dne , datum, v ISIR (rodné číslo není v ISIRu), NRKI (OK), SOLUS (klient není v Solusu nebo má příznak C, Z), CRIBIS (klient nemá exekuci) a dne , datum, v ISIR (rodné číslo není v ISIRu), SOLUS (klient není v Solusu nebo má příznak C, Z), CRIBIS (klient nemá exekuci).

11. Z úvěrové zprávy (výpis z NRKI) na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovaný zde má uvedeny tyto kontrakty: splátkové – 2 ve fázi žádost, 3 ve fázi odmítnuto, 22 ve fázi odvoláno, 3 existující a 20 ukončených, nesplátkové - 0, kreditní karty - 1 ve fázi žádost, 3 ve fázi odmítnuto.Předčasně ukončený osobní úvěr s počátečním datem , datum, a datem ukončení , datum, vykazoval za období , Anonymizováno, celkem , hodnota, dlužných splátek, s délkou dnů po splatnosti 4 x 6, 5 x 7 a 1 x 4.Existující osobní úvěr s počátečním datem , datum, a datem ukončení , datum, vykazoval za období , Anonymizováno, celkem , hodnota, dlužných splátek, s délkou dnů po splatnosti (od 2/2024) 2, 5, 21, 17, 12, 15, 11, 6, 9, 4 a počtem dlužných splátek (od 2/2024) 1, 1,3, 3, 2, 3, 2, 1, 2, 1, při periodicitě 7 dní. Suma zbývajících splátek činí , částka, , výše měsíční splátky , částka, .Existující osobní úvěr s počátečním datem , datum, a datem ukončení , datum, nevykazoval žádnou dlužnou splátku ani splátku po splatnosti. Suma zbývajících splátek činí , částka, , výše měsíční splátky , částka, .Existující osobní úvěr s počátečním datem , datum, a datem ukončení , datum, nevykazoval žádnou dlužnou splátku ani splátku po splatnosti. Suma zbývajících splátek činí , částka, , výše měsíční splátky , částka, .Za období od , datum, do , datum, , vesměs v měsících , Anonymizováno, bylo žalovaným učiněno 27 žádostí o úvěr (26x osobní, 1x spotřební), z toho 22 žádostí odvoláno, tři odmítnuty, 2 dosud nevyřízeny.Dále byly žalobcem učiněny žádosti o kreditní karty (3x) a revolvingový úvěr (1x) ve dne , datum, , , datum, , , datum, (vše odmítnuto) a dne , datum, (dosud nevyřízeno).

12. Z listiny Posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalobce prověřuje bonitu spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre (credit scoringu). Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka, a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Tento model je postaven na logistické regresi, kde se jednotlivé dichotomické proměnné opírají o další. V rámci ověřování schopnosti klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje je zohledňováno rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta minimalizuje žalobce kontrolou klienta v externích registrech. Využívány jsou úvěrové registry SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, z nichž jsou zjišťovány např. informace jako existence závazků, jejich výše, historická platební morálka klienta. Žalobce má za to, že popsaný statistický model je mnohem spolehlivějším způsobem posouzení úvěruschopnosti, než je posouzení na základě vyžádaných dokladů. Pokud jde o prokázání příjmové stránky spotřebitele, praxe spočívající v doložení potvrzení zaměstnavatele se ukázala být nedostatečnou, a to jednak z důvodu možného pozměňování či padělání potvrzení, jednak z důvodu jeho zastarávání, když skutečnost, že klient v uplynulých několika měsících dosáhl určitého příjmu neznamená, že tohoto příjmu bude dosahovat po celou dobu trvání úvěrového vztahu. Naopak statistický model umožňuje identifikovat pravděpodobnou výši příjmu, kterého je spotřebitel schopen dlouhodobě dosahovat. Pouhá skutečnost, že má klient v době poskytnutí úvěru určité příjmy a výdaje, ho nedeterminuje k tomu, zda bude schopen po dobu trvání úvěrového vztahu úvěr splácet. Takovou informaci dá věřiteli pouze statistický model, který zohledňuje mimo jiné právě i statistická data, jakož i empirickou a odbornou zkušenost věřitele. Co se týká výdajové stránky, běžný spotřebitel si řady svých výdajů často není vědom a neuvědomí si je ani při cíleném dotazování. Dokladování výdajů je tak ještě větším problémem než dokladování příjmů, když běžní spotřebitelé si často žádné doklady o svých výdajích neukládají. Řadu výdajů lze též při převzetí úvěrového zatížení omezit, když tyto výdaje mají zbytný charakter. Jiným způsobem, než je cílený dotaz na spotřebitele, též nelze spolehlivě zjistit, kolik má na svou osobu vedených účtů, a zda všechny výběry z těchto účtů jsou výdaji v pravém slova smyslu. Je sice možné se na tyto případy spotřebitelů dotázat, avšak půjde o zcela neověřená tvrzení. Vzhledem k uvedenému se žalobci rovněž jeví spolehlivější a efektivnější metoda hodnocení výdajů na základě statistického modelu.

13. Z dohody o narovnání závazků z úvěrové smlouvy, uzavřené dne , datum, mezi žalobcem a žalovaným, soud zjistil, že touto dohodou byly narovnány vzájemné vztahy mezi žalobcem a žalovaným, vzniklé ze smluv o úvěru ze dne , datum, na úvěr ve výši , částka, , ze dne , datum, na úvěr ve výši , částka, a ze dne , datum, na úvěr ve výši , částka, , tak, že žalobce zaplatí žalovanému částku ve výši , částka, , když žalovaný namítal, že žalobce při uzavírání těchto smluv nedostatečně posoudil jeho úvěruschopnost.

14. Z dalších soudem provedených důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti, mající vliv na posouzení věci.

15. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

16. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

19. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

20. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Dle ustanovení § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

24. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (, právnická osoba, je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

25. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

26. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o úvěru řádně tuto úvěruschopnost žalovaného ověřoval, neboť jednak vycházel z údajů, jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je omezená (lustra v registrech ISIR, NRKI, SOLUS, CEE, s výjimkou skutečností zjištěných z NRKI), nebo z údajů sdělených žalovaným (jako jsou údaje o příjmech a výdajích obsažené v žádosti o úvěr), resp. údajů zjištěných za použití statistického modelu (kreditní skóre), které se obojí rovněž ve vztahu k předmětu zkoumání jeví jako naprosto nevalidní, jednak z důvodu absence uvedení a doložení zdrojů (v otázce příjmové zejména v případě tvrzených příjmů žalovaného ve výši , částka, shora a příjmů ostatních členů domácnosti ve výši , částka, shora, v otázce výdajové v případě měsíčních výdajů na bydlení ve výši , částka, a životního minima členů domácnosti ve výši , částka, , resp. , částka, shora), které by mohly přispět k jejich osvědčení, resp. verifikaci.Výpočty kreditního skóre, vycházející primárně z nijak neověřeného, a tedy nepřezkoumatelného (ale pro samotný výpočet přitom zásadního) tvrzení žalovaného o výši jeho příjmů či příjmů ostatních členů domácnosti, se jeví soudu jako naprosto bezcenné, pouze pro forma, resp. účelově tvrzené. Žalobcovo vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného se ve spojení s nereflektováním dle soudu velmi znepokojivých informací, zjištěných z rejstříku NRKI o úvěrové historii žalovaného, zejména o počtu jeho úvěrů, ať už existujících či zejména odvolaných a odmítnutých, resp. ve fázi žádosti, dále parametrů jednotlivých půjček (vesměs půjčky s jednou splátkou, s velmi krátkou lhůtou splatnosti v řádu jednotek dnů a s velkým rozdílem mezi výší půjčky a výší splátky), o zvyšujícím se počtu realizovaných půjček a zejména poptávaných úvěrů v časové ose v období bezprostředně předcházejícím žádosti o nový úvěr, o celkové výši ostatních (dle NRKI) nesplacených dluhů žalovaného a o celkové výši měsíčních splátek existujících úvěrů v době žádosti o úvěr, jeví soudu opět jako účelové a realitu chování žalovaného naprosto nepostihující. V situaci, kdy se úvěrová aktivita žalovaného zvyšuje, žalovaný začíná konzumovat či poptávat úvěry ve zvyšujícím se počtu, je v dlouhodobém prodlení se splátkami u jednoho ze stávajících úvěrů a kdy pouhá suma měsíčních splátek aktivních úvěrů žalovaného (, částka, ) mnohonásobně (takřka 27x) přesahuje údaj o jeho, resp. domácnostních výdajích uvedený ve výpočtu MLS (, částka, + , částka, ) by dle názoru soudu již bylo namístě slovy žalobce minimalizovat existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta i předložením nějakého dokumentu, potvrzujícího (i pro aplikaci statistického modelu zásadního) tvrzení žalovaného stran jeho (resp. ostatních členů domácnosti) příjmů a výdajů. Některé z žalobcových argumentů (např. že běžný spotřebitel si řady svých výdajů často není vědom a neuvědomí si je ani při cíleném dotazování, že řadu výdajů lze též při převzetí úvěrového zatížení omezit, když mají zbytný charakter, že cíleným dotazem na spotřebitele nelze spolehlivě zjistit, kolik má účtů, resp. zda všechny výběry z těchto účtů jsou výdaji v pravém slova smyslu, kdy je sice možné se na tyto případy spotřebitelů dotázat, avšak půjde o zcela neověřená tvrzení) jsou přitom ve zjevném rozporu s jeho argumentací ve prospěch jeho postupu při ověřování úvěruschopnosti (že je výše příjmů a výdajů uvedená žalovaným ve smlouvě resp. v žádosti o úvěr neověřená, nevadí).V otázce výdajové se pak soudu kromě výše zmíněného jeví jako zásadní chybějící reflexe celkového dluhového zatížení žalovaného a vůbec jeho úvěrové historie, vyplývajících z lustra v NRKI, v okamžiku žádosti o úvěr. Údaje o výdajích žalovaného, uvedené v žádosti klienta, resp. výpočtu MLS shora a posuzované žalobcem, jsou dle názoru soudu eufemisticky řečeno povšechné, neúplné, neprokazatelné, nepřezkoumatelné, a zejména dle názoru soudu naprosto nereálné, a tedy skutečný stav nedokládající a neosvědčující, a soudu se tak jeví ve vztahu k finanční realitě žalovaného (v její předpokládané pestrosti) jako velmi sporné až postrádající elementární výpovědní hodnotu, když dle názoru soudu si lze jen stěží představit (či spíše vůbec nelze), že by žalovaný (a obecně i jakákoli jiná osoba v jeho situaci – nesplacená suma aktivních úvěrů , částka, , suma měsíčních splátek aktivních úvěrů , částka, ) neměl v rámci i jen běžného ekonomického provozu žádné další výdaje, než jsou uvedené v kartě klienta, resp. výpočtu MLS shora (když v žádosti o úvěr, resp. kartě klienta ani žádné jiné výdaje kromě splátek jiným společnostem ve výši , částka, uvedeny nejsou). Přitom rozpor mezi údajem o výši splátek a z NRKI zjištěnou sumou měsíčních splátek existujících úvěrů žalovaného shora nebyl žalobcem nijak reflektován, pomineme-li žalobcův závěr, že shledal žalovaného schopným splácet poskytovaný úvěr. Nadto dále výše popsaná, v době žádosti o úvěr žalobci z lustra NRKI známá skutečnost, že žalovaný již čerpá a zejména ve velkém množství poptává jiné úvěry výše popsaného charakteru, rovněž nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného jím poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Dle názoru soudu tak žalobce potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil.Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o ochraně spotřebitele a úvěruschopnost žalovaného, zejména po stránce výdajové, řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

27. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku 10.000 Kč. Žalovaný na poskytnutou částku zaplatil 1.100 Kč, proto je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši 8.900 Kč žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. Úrok z prodlení z dlužné částky žalobci neuplatňoval, a proto mu nebyl přiznán. Soud zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky i částky odpovídající přiznané náhradě hotových výdajů žalobce, jak je popsána níže, v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. s ohledem na finanční situaci žalovaného, na základě jeho žádosti a souhlasného vyjádření žalobce, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 800 Kč, splatných vždy do 25. dne každého měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

28. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení, jak je blíže popsáno shora. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

29. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva sestávají z nákladů za zastoupení advokátem stanovených dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), dle níž náleží právnímu zástupci žalobce odměna dle § 14b odst. 1 bod 2. a. t. za tři úkony právní pomoci dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepis a podání žaloby) ve výši 400 Kč za úkon (počítáno z tarifní hodnoty ve výši 12.539 Kč dle § 8 odst. 1 a. t.), tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., odměna dle § 7 bod 5. a. t. za jeden úkon právní pomoci dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (replika žalobce ze dne , datum, k vyjádření žalovaného k žalobě) ve výši 1.620 Kč za úkon a jedna paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem 3.570 Kč. Právnímu zástupci žalobce přitom náleží též daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3.570 Kč, což činí částku 749,70 Kč. Náklady za právní zastoupení žalobce tak činí včetně daně z přidané hodnoty celkem 4.319,70 Kč. Žalobci dále bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.000 Kč za jím zaplacený soudní poplatek z žaloby. Celková částka nákladů řízení účelně vynaložená žalobcem tak činí částku 5.319,70 Kč. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 41,96 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci, činí částku 2.232,15 Kč. Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. v měsíčních splátkách, jak je blíže popsáno shora, tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).