5 C 162/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 50.721,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7.600 Kč od [datum] do zaplacení částku 4.300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4.300 Kč od [datum] do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 17.279,13 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.409,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.919,36 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 14.101,32 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6.501,32 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 29 % ročně z částky 14.101,32 Kč od [datum] do zaplacení, částky 21.542 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.321,57 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4.015,49 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15.014,28 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.714,28 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 29 % ročně z částky 15.014,28 Kč od [datum] do zaplacení, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne [datum], vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 24.879,13 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.409,25 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2.919,36 Kč, zákonným úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 14.101,32 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem 29 % ročně z částky 14.101,32 Kč od [datum] do zaplacení (nárok č. 1), a dále částky 25.842 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.321,57 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4.015,49 Kč, zákonným úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 15.014,28 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem 29 % ročně z částky 15.014,28 Kč od [datum] do zaplacení (nárok č. 2), a náhrady nákladů řízení v celkové výši 14.517,2 Kč.

2. K nároku č. 1 žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 17.333 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy, ve výši 3.577 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7.860 Kč, a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5.896 Kč, a to zároveň s poskytnutou jistinou v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 623 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Žalovaný celkově zaplatil částku 12.400 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2.919,36 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok z prodlení ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14.101,32 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do [datum]. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.409,25 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14.101,32 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do [datum].

3. K nároku č. 2 žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 21.542 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, ve výši 4.472 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 6.550 Kč, a částky za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 10.520 Kč, a to zároveň s poskytnutou jistinou v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 776 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Žalovaný celkově zaplatil částku 20.700 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 4.015,49 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok z prodlení ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 15.014,28 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do [datum]. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.321,57 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 15.014,28 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do [datum].

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

5. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů.

6. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaný jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla v hotovosti žalovanému částku 20.000 Kč jako zápůjčku, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku, úrok ve výši 3.577 Kč, částku 7.860 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, a částku 5.896 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, a to v 60 týdenních splátkách po 623 Kč (první až předposlední splátka) s tím, že poslední splátka bude činit pouze 576 Kč. Ke smlouvě jsou připojeny nikým nepodepsané smluvní podmínky.

7. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaný jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému částku 25.000 Kč jako zápůjčku (a to část ve výši 9.346 Kč na refinancování dřívější smlouvy o zápůjčce [číslo] zbývající část ve výši 15.654 Kč vyplacenou žalovanému v hotovosti), přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku, úrok ve výši 4.472 Kč, částku 6.550 Kč za zpracování, doručení a flexibilní splácení, a částku 10.520 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení, a to v 60 týdenních splátkách po 776 Kč (první až předposlední splátka) s tím, že poslední splátka bude činit pouze 758 Kč. Ke smlouvě jsou připojeny nikým nepodepsané smluvní podmínky.

8. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným dne [datum] činila 20.000 Kč, a ku dni [datum] žalobcem evidovaná dlužná jistina z titulu uvedené smlouvy činila částku celkem 14.101,32 Kč a žalovaným uhrazené platby činily celkem částku 12.400 Kč.

9. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným dne [datum] činila 25.000 Kč, a ku dni [datum] žalobcem evidovaná dlužná jistina z titulu uvedené smlouvy činila částku celkem 15.014,28 Kč a žalovaným uhrazené platby činily celkem částku 20.700 Kč.

10. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum].

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek s výzvou k úhradě dlužných částek ze dne [datum], adresovaného žalovanému, a z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávky věřitele [právnická osoba] z uvedených smlouvy o zápůjčce byly postoupeny žalobci a žalovaný byl o této skutečnosti informován.

13. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalovaných pohledávek.

14. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že žalovaný byl zaměstnán jako zedník, přičemž jeho pravidelný měsíční příjem (za poslední tři měsíce) měl tvořit částku 26.724 Kč, z toho 8.724 Kč čistý příjem žalovaného a 18.000 Kč ostatní příjmy žalovaného (bez dalšího upřesnění resp. konkretizace), a běžné měsíční výdaje žalovaného činily odhadované měsíční výdaje ve výši 8.000 Kč (rovněž bez dalšího upřesnění resp. konkretizace). Mezi ověřenými dokumenty byla uvedena pracovní smlouva a dvě výplatní pásky za měsíce říjen a listopad [rok].

15. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že žalovaný byl zaměstnán jako zedník, přičemž jeho pravidelný měsíční příjem (za poslední tři měsíce) měl tvořit částku 28.352 Kč, z toho 16.352 Kč čistý příjem žalovaného a 12.000 Kč ostatní příjmy žalovaného (bez dalšího upřesnění resp. konkretizace), a běžné měsíční výdaje žalovaného činily interní splátky PF ve výši 3.492 Kč (bez bližší specifikace) a odhadované měsíční výdaje ve výši 8.000 Kč (rovněž bez dalšího upřesnění resp. konkretizace). Mezi ověřenými dokumenty byla uvedena pracovní smlouva a tři výplatní pásky za měsíce prosinec [rok] a leden a únor [rok].

16. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smluv o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., jako spotřebitelský úvěr.

17. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

20. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

21. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

22. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

23. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 z. č. 257/2016 Sb.).

24. Podle § 551 až §554 o. z. právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

25. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

26. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

28. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

29. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

30. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce, resp. jeho právní předchůdce, řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smluv o zápůjčce. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smluv o zápůjčce právní předchůdce žalobce řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento soudu nepředložil žádné konkrétní dokumenty, ze kterých právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel. S ohledem k příjmům žalovaného soud ze zákaznických karet alespoň zjistil, že tyto měly plynout z pracovního poměru žalovaného (doloženého pracovní smlouvou a výplatními páskami) a jeho„ ostatních příjmů“ (tyto ovšem nebyly nikterak doloženy ani specifikovány). Ohledně výdajů žalovaného byla uvedena pouze (kromě interní splátky PF v případě zákaznické karty z [datum]) odhadovaná měsíční částka výdajů žalovaného ve výši 8.000 Kč (bez jakéhokoli bližšího upřesnění co do výše a druhu těchto výdajů, a bez uvedení zdrojů a způsobu verifikace tohoto údaje). Ze zákaznických karet nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce vůbec ověřoval uváděné výdaje žalovaného, nejsou zde zmíněny žádné doklady předložené k ověření výdajové stránky žalovaného. Nadto soud ze samotné smlouvy o zápůjčce [číslo] zjistil, že předmětná zápůjčka, respektive její část byla použita na splacení zůstatku dlužné částky žalovaného z již dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] ve výši celkem 9.346 Kč. Uvedená skutečnost rovněž nepřisvědčuje tomu, že by právní předchůdce žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného další poskytnutou zápůjčku řádně a včas splácet. Lze uzavřít, že právní předchůdce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o zápůjčce dle citovaného zákona o ochraně spotřebitele a úvěruschopnost žalovaného řádně neověřil. Soud proto podle § 87 odst. 1 z. s. ú., považuje uvedenou smlouvu o úvěru za sjednanou neplatně.

31. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku č. 1 na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku 20.000 Kč. Žalovaný na poskytnutou částku zaplatil 12.400 Kč, proto je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši 7.600 Kč žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky 7.600 Kč za dobu od [datum] do zaplacení v odpovídající výši sazby 9,75 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný dostal právě až dnem [datum], což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě ze dne [datum], jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle potvrzení o odeslání byla žalovanému výzva odeslána dne [datum], tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tedy dnem [datum] se považuje zásilka za doručenou; žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění 10 dní od data doručení, splatnost proto nastala dne [datum]. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvního pololetí roku [rok], ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 1,75 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7.600 Kč, a to od [datum] do zaplacení.

32. Soud má dále za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku č. 2 na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku 25.000 Kč. Žalovaný na poskytnutou částku zaplatil 20.700 Kč, proto je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši 4.300 Kč žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky 4.300 Kč za dobu od [datum] do zaplacení v odpovídající výši sazby 9,75 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný dostal právě až dnem [datum], což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě ze dne [datum], jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle potvrzení o odeslání byla žalovanému výzva odeslána dne [datum], tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tedy dnem [datum] se považuje zásilka za doručenou; žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění 10 dní od data doručení, splatnost proto nastala dne [datum]. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvního pololetí roku [rok], ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 1,75 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4.300 Kč, a to od [datum] do zaplacení.

33. Protože soud shledal předmětné smlouvy o zápůjčce neplatnými, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.