5 C 168/2023

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: Anonymizováno sídlem Jméno žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 190.780 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 190.780 Kč s úrokem z prodleníve výši 9,75 % ročně z částky 73.765 Kč od 25. 5. 2019 do zaplacení,ve výši 10,00 % ročně z částky 2.950 Kč od 22. 5. 2020 do zaplacení,ve výši 10,00 % ročně z částky 42.014 Kč od 30. 5. 2020 do zaplacení,ve výši 10,00 % ročně z částky 9.446 Kč od 17. 6. 2020 do zaplacení,ve výši 8,25 % ročně z částky 9.446 Kč od 28. 7. 2020 do zaplacení,ve výši 8,25 % ročně z částky 9.446 Kč od 26. 8. 2020 do zaplacení, Anonymizovánove výši 8,25 % ročně z částky 9.446 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení,ve výši 8,25 % ročně z částky 4.571 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení,ve výši 8,50 % ročně z částky 29.696 Kč od 25. 9. 2021 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10.139 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 26. 6. 2023, domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 190.780 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného nájemného a neuhrazených služeb. Návrh žalobce odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne 18. 10. 2013 nájemní smlouvu č. , Anonymizováno, , ve znění dodatků č. 1 a č. 2, na pronájem pozemku , Anonymizováno, , jehož součástí je , Anonymizováno, , a část pozemku , Anonymizováno, , vše k. ú. , adresa, . Přípisem ze dne 15. 10. 2019 uznal žalovaný žalobci dluh za neuhrazené vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 88.765 Kč a zavázal se splácet dluh ve splátkách dle splátkového kalendáře. Z uznaného dluhu uhradil žalovaný pouze dne 25. 11. 2019 částku 15.000 Kč. Z důvodu neplacení nájemného a nedodržení splátkového kalendáře byla dne 10. 1. 2020 dána žalobcem žalovanému okamžitá výpověď nájemní smlouvy. Dne 19. 5. 2020 byla žalovanému zaslána faktura č. , hodnota, k vyúčtování záloh za poskytované služby za rok 2019 ve výši 42.014 Kč, se splatností 29. 5. 2020. Žalovanému byly zaslány výzvy k úhradě dlužných částek dne 10. 1. 2020 a dne 30. 9. 2020. Dne 1. 3. 2021 byla žalovanému zaslána další výzva k úhradě dlužné částky, a to neuhrazeného vyúčtování energií za rok 2018 ve výši 73.765 Kč, neuhrazeného vyúčtování energií za rok 2019 ve výši 42.014 Kč a k úhradě za bezesmluvní užívání nemovitých věcí za období od 1. 5. do 15. 10. 2020 ve výši 76.692 Kč. Na základě vyúčtování energií za rok 2020 byla žalovanému zaslána dne 3. 9. 2021 faktura č. , hodnota, na úhradu služeb ve výši 29. 696 Kč, se splatností 24. 9. 2021. Dne 30. 11. 2022 byla žalovanému zaslána výzva k úhradě částky ve výši 190.780 Kč, označená jako předžalobní upomínka, s rozpisem pohledávek a s upozorněním, že v případě nezaplacení dlužné částky ve stanoveném termínu bude přistoupeno k soudnímu vymáhání. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval. Žalobce rovněž požaduje úrok z prodlení z uplatněné dlužné částky 190.780 Kč, od marného uplynutí lhůty k úhradě jednotlivých dlužných částek, z nichž se celková dlužná částka skládá, dle příslušných faktur s jejich vyúčtováním ode dne prodlení s jejich úhradou do jejich zaplacení.

2. Žalovaný se na výzvu soudu nikterak nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

3. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobce i žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřili, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání.

4. Soud ve věci provedl dokazování na základě doložených listin, konkrétně dle nájemní smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 18. 10. 2013, dodatků č. 1 a č. 2 k této smlouvě, uznání dluhu a žádosti o splátkový kalendář ze dne 15. 10. 2019, výpovědi z nájemní smlouvy , Anonymizováno, ze dne 10. 1. 2020, výzev k úhradě dlužné částky a k vyklizení nemovitých věcí ze dne 19. 5. 2020, 30. 9. 2020 a ze dne 1. 3. 2021, faktur – daňových dokladů č. , hodnota, ze dne 4. 5. 2020, č. , hodnota, ze dne 18. 5. 2020, č. , hodnota, ze dne 2. 6. 2020, č. , hodnota, ze dne 13. 7. 2020, č. , hodnota, ze dne 5. 8. 2020, č. , hodnota, ze dne 25. 9. 2020, č. , hodnota, ze dne 5. 10. 2020 a č. , hodnota, ze dne 3. 9. 2021, a předžalobní upomínky ze dne 30. 11. 2022 s rozpisem pohledávek a z doručenky o odeslání na jméno žalovaného s datem uložení dne 1. 12. 2022. Na základě uvedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

5. Dne 18. 10. 2013 uzavřel žalobce jakožto pronajímatel, se žalovaným jakožto nájemcem, nájemní smlouvu č. , Anonymizováno, , ve znění dodatků č. 1 a č. 2, jejímž předmětem byl pronájem pozemku , Anonymizováno, , jehož součástí je , Anonymizováno, (budova na , adresa, v , adresa, sestávající ze dvou místností), a části pozemku , Anonymizováno, vše k. ú. , adresa, . Žalovaný se na základě této smlouvy zavázal hradit měsíčně nájemné za předmět nájmu a zálohy za poskytované služby související s předmětem nájmu, a to na základě faktur vystavených žalobcem.

6. Z uznání dluhu a žádosti o splátkový kalendář ze dne 15. 10. 2019 a z výpovědi z nájemní smlouvy , Anonymizováno, ze dne 10. 1. 2020 soud zjistil, že listinou o uznání dluhu shora žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci v celkové výši 88.765 Kč, a to za neuhrazené vyúčtování služeb za rok 2018 s současně se zavázal uhradit tento svůj dluh v šesti splátkách, první až pátá ve výši 15.000 Kč, šestá ve výši 13.765 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek. Z faktur – daňových dokladů č. , hodnota, ze dne 18. 5. 2020 na částku ve výši 42.014 Kč a č. , hodnota, ze dne 3. 9. 2021 na částku ve výši 29.696 Kč soud zjistil, že těmito fakturami byly žalovanému vyúčtovány služby k nebytovému prostoru shora za rok 2019 a za období 1. 1. 2020 – 15. 10. 2020. Z faktur – daňových dokladů č. , hodnota, ze dne 4. 5. 2020, č. , hodnota, ze dne 2. 6. 2020, č. , hodnota, ze dne 13. 7. 2020, č. , hodnota, ze dne 5. 8. 2020, č. , hodnota, ze dne 25. 9. 2020, všechny na částku ve výši 16.446 Kč, a č. , hodnota, ze dne 5. 10. 2020 na částku ve výši 7.958 Kč, soud zjistil, že těmito fakturami byly žalovanému vyúčtovány zálohy na služby a nájemné k nebytovému prostoru shora za výše uvedená období.

7. Dopisem ze dne 30. 11. 2022, označeným jako předžalobní upomínka, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky z titulu neuhrazeného nájemného a služeb s ním spojených ve výši 190.780 Kč, a to ve lhůtě do třiceti dnů od doručení této upomínky. Spolu s upomínkou byl žalovanému zaslán rozpis pohledávek. Z doručenky o zaslání předžalobní upomínky žalovanému soud zjistil, že tato byla žalovanému zaslána na adresu jeho trvalého pobytu, dne 1. 12. 2022 byla uložena a připravena k vyzvednutí.

8. Předmětem tohoto řízení je nárok žalobce jakožto vlastníka nemovité věci na zaplacení neuhrazeného nájemného a za neuhrazené paušální platby za služby související s nájemním vztahem, resp. nákladů spojených s užíváním nebytového prostoru, podle ustanovení § 2246 a § 2247 ve spojení s § 2303 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vůči žalovanému.

9. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2201 o. z.).

10. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (ustanovení § 1968 věta první o. z.).

11. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (ustanovení § 1970 o. z.).

12. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

13. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům.V řízení bylo prokázáno, že žalobce přenechal žalovanému k úplatnému užívání na základě nájemní smlouvy uzavřené dle § 2201 a násl. o. z. nebytové prostory, blíže popsané shora. Žalovaný řádně nehradil ujednané platby nájemného a platby za služby související s nájemním vztahem, dlužná částka tak činila k 30. 11. 2022 celkem 190.780 Kč. K její úhradě byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 30. 11. 2022. Žalovaný v řízení ničeho netvrdil, do řízení ničeho nevnesl, nevyvrátil skutková tvrzení a důkazy žalobce, ani neprokázal jejich opak. Na základě shora uvedeného tak soud nárok žalobce shledal oprávněným, a proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnost, aby žalobci zaplatil dlužnou částku, a to včetně zákonného úroku z prodlení z uplatněné částky v zákonné výši sazby, neboť tento je v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy soudu je současně z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení jednotlivých dlužných částek činila repo sazba České národní banky 1,75 % (25. 5. 2019), 2 % (22. 5. 2020, 30. 5. 2020, 17. 6. 2020), 0,25 % (28. 7. 2020, 26. 8. 2020, 26. 9. 2020, 27. 10. 2020) a 0,5 % (25. 9. 2021), a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 9,75 %, 10 %, 8,25 % a 8,5%, ode dne prodlení do dne zaplacení, z požadovaných částek, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí shora.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, a má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Ta je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 9.539 Kč, a dále náklady za dva úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a návrh ve věci samé) po 300 Kč za úkon, tedy celkem ve výši 600 Kč, a to ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak uvedená náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci, činí částku 10.139 Kč.

15. Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř).