5 C 187/2022

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 4.624 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 4.624 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.324 Kč od 5. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky v [obec], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se návrhem, soudu doručeným dne 12. 5. 2022, domáhal vůči žalované zaplacení částky 4.624 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 4.324 Kč od 5. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Uvedl, že žalovaná, coby vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru na 1350 cm3 do 1850 cm3, evidovaný v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl v době ode dne 3. 12. 2019 do 3. 3. 2020 k tomuto uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; vozidlo tak bylo nepojištěno 92 dnů. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce právo na příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo zůstalo bez výše uvedeného pojištění. Výši příspěvku žalobce vyčíslil částkou denního poplatku 47 Kč dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V daném případě při nepojištěných 92 dnech tak výše poplatku činí 4.324 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. žalobce rovněž nárokoval zaplacení příspěvku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal dne 21. 5. 2020 žalované výzvu k úhradě příspěvku, přičemž jí poskytl lhůtu k úhradě, která uplynula dne 4. 8. 2020 (splatnost). Žalobce se tak domáhal rovněž zaplacení úroků z prodlení z částky pojistného ve výši 4.324 Kč, počínaje dnem 5. 8. 2020 do zaplacení. Žalobce žalované dne 9. 3. 2022 odeslal ještě předžalobní výzvu ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

3. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. K prokázání svých tvrzení žalobce předložil výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 21. 5. 2020 s potvrzením o odeslání z téhož dne, upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 26. 8. 2020, II. upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 9. 10. 2020 s doručenkou ze dne uložení 12. 10. 2020 a s potvrzením o uložení zásilky do 23. 10. 2020, výzvu k zaplacení dlužné částky ze dne 5. 1. 2022, předžalobní upomínku ze dne 9. 3. 2022 s potvrzením o odeslání z téhož dne, a údaje o vozidle a povinných osobách. V souladu s § 128 o. s. ř. podal soud rovněž žádost o sdělení skutečností k [stát. instituce], odboru správních činností, a to ohledně vlastnictví, provozování a objemu válců motoru předmětného vozidla ve shora uvedeném období.

5. Nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (§ 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb.).

6. Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.).

7. Denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 včetně ve výši 47 Kč (§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb.).

8. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb.).

9. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.).

10. Výše nákladů [anonymizována tři slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. činí 300 Kč (§ 2a uvedené vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb.).

11. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).

12. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

13. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalovaná byla v rozhodném období evidována jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, které nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Jelikož žalovaná v řízení ničeho netvrdila, ani neoznačila a nedoložila důkazy, kterými by nárok uplatněný žalobcem vyvrátila či prokázala jeho opak, shledal soud žalobu za zcela důvodnou, a to jak ve výši požadovaného příspěvku ve výši 4.324 Kč, tak nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., a rovněž přiznal žalobci požadovaný úrok z prodlení z částky 4.324 Kč ode dne následujícího po uplynutí lhůty od doručení výzvy k úhradě příspěvku, (splatnost 4. 8. 2020). Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2020, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 0,25 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % z požadované částky 4.324 Kč ode dne 5. 8. 2020 do zaplacení. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dva úkony po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a návrh ve věci samé), celkem tedy v částce 600 Kč Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalované u soudu. Dle citovaného ustanovení je totiž možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je třeba poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Neplatí přitom absolutně, že náklady na právní zastoupení jsou vždy v celém rozsahu účelné již jen proto, že účastník, jehož zastupuje advokát, tímto způsobem realizuje své právo na právní pomoc zajištěné článkem 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V daném případě je důvodné přihlédnout i k tomu, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem, kterému je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinen, a pro nějž jsou příspěvky podle § 24c zákona č. 168/1999 Sb. jedním z těchto zdrojů. Soudní vymáhání takového příspěvku je pak činností žalobce, kterou musí být žalobce schopen právě z těchto zdrojů zajistit, aniž by v soudních sporech, v nichž zaplacení příspěvku vymáhá, využíval odborné pomoci advokátů. Nelze ani pominout značnou jednoduchost těchto skutkově obdobných věcí nevyžadující vyjma sepisu tzv. vzorové žaloby zvlášť odborných znalostí, neboť v těchto věcech je rozhodováno většinou platebním rozkazem, případně bez jednání podle § 115a o. s. ř., nebo sice po jednání, u něhož však účast žalobce nebývá nutná, neboť jsou zpravidla dány podmínky pro to, aby soud rozhodl v jeho prospěch na základě předložených listinných důkazů. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto na jejich náhradu žalobce nemá právo. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je přiznaná náhrada nákladů řízení splatná na účet právní zástupkyně žalobce.

15. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

16. Soud vyhotovil zkrácené odůvodnění rozsudku v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.