5 C 203/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 8.766,92 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části o zaplacení částky ve výši 75,27 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6.799 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 333,46 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části o zaplacení částky ve výši 1.967,92 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 169,53 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.222,83 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6.000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, <b>zamítá.</b>

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 15. 7. 2020, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 8.766,92 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 578,26 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.222,83 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 6.000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 %, a úroku 29 % ročně z částky 6.000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 24. 11. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem a zavázal se zaplatit právnímu předchůdci žalobce kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 799 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, odměny za zpracování a doručení ve výši 950 Kč, a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 2.863 Kč, a to zároveň s poskytnutou částkou v 45 týdenních splátkách po 236 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 10. 2017. Žalovaný neuhradil na sjednané splátky ničeho. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 16 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1.222,83 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6.000 Kč od 5. 10. 2017, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení 14. 6. 2018. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 578,26 Kč uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6.000 Kč od 10. 4. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do data postoupení 14. 6. 2018.

2. Podáním ze dne 6. 12. 2021, soudu doručeným dne 7. 12. 2021, vzal žalobce žalobu v části 75,27 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení zpět.

3. Soud proto v souladu s § 96 o. s. ř. řízení co do uvedené částky 75,27 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení zastavil. Předmětem řízení zůstal nárok žalobce na zaplacení částky ve výši částky 8.766,92 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 502,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.222,83 Kč, úroku z prodlení z částky 6.000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 %, a úroku 29 % ročně z částky 6.000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

5. Žalovaný se nevyjádřil na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

6. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 24. 11. 2016 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaný jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému částku 6.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku, úrok ve výši 799 Kč, částku 950 Kč za zpracování a doručení, a částku 2.863 Kč za komfortní a flexibilní splácení, a to v 45 týdenních splátkách po 236 Kč a jednou splátkou ve výši 228 Kč. Až na druhé straně smlouvy je malým písmem a nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení zápůjčky.

7. Z tabulky umoření bylo ke dni vyhotovení 1. 7. 2018 zjištěno, že částka čerpaná žalovaným dne 24. 11. 2016 činila výši 6.000 Kč.

8. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum].

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne adresovaného žalovanému, a z podacího lístku ze dne 13. 7. 2018 soud zjistil, že pohledávka věřitele [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] z uvedené smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobci.

11. Z výzvy datované dnem 12. 3. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky.

12. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je žalobci postoupený nárok věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 145/2010 Sb. jako spotřebitelský úvěr.

13. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

16. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

17. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě (§ 6 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb.).

20. Podle § 551 až §554 o. z., právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

21. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

22. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 11. 2016 poskytl žalovanému částku 6.000 Kč za úrok 799, Kč a žalovaný měl zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 6.799 Kč, zapůjčiteli ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaný na poskytnutou zápůjčku ničeho neuhradil, respektive v řízení nebylo prokázáno, že by něčeho uhradil, je s nesplacenou částkou 6.799 Kč v prodlení, proto soud žalobci kromě dlužné částky 6.799 Kč přiznal rovněž kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně ode dne následujícího po splatnosti poslední stanovené splátky, tj. od 6. 10. 2017 do data postoupení pohledávky 14. 6. 2018 z požadované jistiny 6.000Kč ve výši celkem 333,46 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z požadované částky jistiny 6.000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Soud proto žalobě v této části vyhověl.

24. Ve zbývající části, soud žalobu zamítl z následujících důvodů:

25. K úroku z prodlení požadovanému z celkové dlužné jistiny soud uvádí, že tento nebylo možné žalobci přiznat dříve, než ode dne následujícího po splatnosti poslední stanovené splátky, tedy nikoli již od požadovaného data 10. 4. 2017. Pokud se jedná o sjednané částky 950 Kč za zpracování a doručení a 2.863 Kč za komfortní s flexibilní splácení, pak tuto povinnost žalovaného zaplatit soud považuje za sjednanou v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze sjednat pouze úroky a s ohledem na výši těchto částek, která činí 63,55 % z poskytnuté částky, kdy není jasné, za co konkrétně mají být hrazeny, má soud za to, že tímto zapůjčitel pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutou zápůjčku, kterou by měl být úrok, a to jak v rozporu s dobrými mravy, tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Soud proto ujednání o povinnosti žalované platit tyto částky považuje za neplatné. Požadovaný roční úrok ve výši 29 % ze zapůjčené částky, který žalobce požadoval s odkazem na stranu druhou smlouvy, soud považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že ve smlouvě je jasně a zřetelně na první straně sjednán úrok pevnou částkou 799 Kč a nic dalšího o tom, že tento úrok je vypočten sazbou výše uvedenou a že se týká pouze období, ve kterém má být zápůjčka splacena, a že poté bude zapůjčená a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, u tohoto ujednání uvedeno není. Ujednání o různých úrokových sazbách při různých způsobech splácení zápůjčky, je uvedeno až dále ve smlouvě, což daná ujednání smlouvy obecně činí nepřehlednými a matoucími, a což je v rozporu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou zápůjčku, základním ujednáním smlouvy o zápůjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo ve smlouvě jasně a srozumitelně. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel zápůjčky, je velkým, ručně vepsaným písmem uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok týkající se různých sazeb a různých způsobů splácení je uveden drobným, předtištěným písmem až na druhé straně smlouvy, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy zdánlivě, proto soud k tomuto ujednání nepřihlíží.

26. Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř).

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.