5 C 203/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 33.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5.682 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.682 Kč od 14. 8. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 27.318 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 33.000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 33.000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 33.000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 33.000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 33.000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, zákonného úroku z prodlení z částky 33.000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50 %, zákonného úroku z prodlení z částky 33.000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, zákonného úroku z prodlení z částky 33.000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, zákonného úroku z prodlení z částky 33.000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9 %, zákonného úroku z prodlení z částky 33.000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, zákonného úroku z prodlení z částky 33.000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, zákonného úroku z prodlení z částky 33.000 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním rokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, kapitalizovaného úroku ve výši 1.458 Kč od 20. 1. 2007 do 19. 7. 2008, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 27. 4. 2021, vůči žalované domáhal zaplacení částky 33.000 Kč spolu s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení ve výši 3.196 Kč.

2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne 20. 1. 2007 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 33.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, tuto skutečnost žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem částku ve výši 61.776 Kč, a to jistinu ve výši 33.000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 28.776 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 792 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 7. 2008. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, celkově zaplatila právnímu předchůdci žalobce (původnímu věřiteli) částku ve výši 27.318 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 přechodnému věřiteli [právnická osoba] [anonymizováno] s účinností ke dni 1. 7. 2015 a toto postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015. Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobcem s účinností k témuž dni došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobce a toto postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno přípisem ze dne 13. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 12. 4. 2021, zaslanou jí právním zástupcem žalobce dne 14. 4. 2021.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

4. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů.

5. Z předložené smlouvy o půjčce [číslo] datované dnem 20. 1. 2007, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] a žalovaná jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla v hotovosti žalované částku 33.000 Kč jako peněžitou půjčku, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 28.776 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 792 Kč.

6. Ze smlouvy o půjčce shora a sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovanou činila 33.000 Kč a žalovanou uhrazené platby právnímu předchůdci žalobce činily celkem částku 27.318 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužných částek ze dne 25. 6. 2015, adresovaného žalované, a z poštovního podacího lístku ze dne 29. 7. 2015 soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaná byla o této skutečnosti informována a současně vyzvána k uhrazení dlužné částky.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužných částek ze dne 13. 9. 2018, adresovaného žalované, a z poštovního podacího archu ze dne 19. 9. 2018 soud zjistil, že pohledávka přechodného věřitele [anonymizována dvě slova] z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena [právnická osoba] [anonymizováno], tj. žalobci a žalovaná byla o této skutečnosti informována.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 4. 2021, adresované žalované, a z poštovního podacího archu ze dne 14. 4. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky a současně ji upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.

10. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle § 3028 odst. 3 citovaného zákona není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé včetně práv a povinností z porušených smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o půjčce, uzavřené podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 321/2001 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr. Je nepochybné, že tehdejší věřitel uzavřel smlouvu s žalovanou, která má postavení spotřebitele a vztahovalo se na ni tedy i ustanovení § 4 a § 6 z. s. ú., podle nichž smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze zákona, a ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou. Tyto informace se v předmětné smlouvě nenachází.

12. Podle ustanovení § 6 z. s. ú. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4 pokládá se spotřebitelský úvěr za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se spotřebitelský úvěr sjednává a ujednání o jiných platbách se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

13. Podle ustanovení § 657 o. z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 o. z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

14. Podle ustanovení § 39 o. z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Podle ustanovení § 451 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle § 451 odst. 2 o. z. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

16. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

19. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

20. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

21. Při posuzování důvodnosti uplatněného nároku a platnosti předmětné smlouvy uzavřené mezi žalovanou a původním věřitelem soud kromě již zmíněných nedostatků (smlouva neobsahovala v části před podpisy smluvních stran ustanovení o roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze zákona ani ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou) zohlednil dále i skutečnost, že smlouva byla uzavřena na předtištěném formuláři, do kterého byly doplněny pouze osobní údaje žalované, výše poskytnuté částky, výše souhrnného poplatku a výše a počet splátek. Tento (z výše uvedených okolností jediný možný vyplývající) způsob vzniku smlouvy dle názoru soudu jednoznačně dokládá, že žalované nebyl umožněn jakýkoli aktivní projev vůle při tvorbě (až na výše zmíněné doplňované údaje), resp. modifikaci předtištěných smluvních podmínek a smluvní ujednání jí tak v podstatě bylo vnuceno. Takový postup při uzavření smlouvy mezi původním věřitelem a žalovanou je v rozporu s ustanovením § 39 o. z. a proto soud shledal předmětnou smlouvu za absolutně neplatnou. Přihlížel rovněž i k tomu, že veskrze celý formulář smlouvy je předtištěn drobným písmem a odkazuje na smluvní podmínky, které však žalovanou nebyly podepsány a není tedy jisté, zda se s nimi vůbec seznámila. Navíc ve smluvních podmínkách uvedené příklady výše roční procentní sazby nákladů (RPSN) neobsahují variantu (s ohledem na dobu trvání smlouvy, resp. počet týdenních splátek), která byla uvedena v samotné smlouvě, a žalovaná se tak ani v případě eventuálního seznámení se se smluvními podmínkami z nich tuto informaci nemohla dovědět. Dále soud zohlednil skutečnost, že výše částky tvořící tzv. souhrnný poplatek dosahuje 87,2 % z půjčené částky, což dle názoru soudu nelze považovat za ujednání v souladu s dobrými mravy.

22. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalované částku 33.000 Kč. Žalovaná na poskytnutou částku zaplatila 27.318 Kč, proto je povinna nesplacenou částku jistiny ve výši 5.682 Kč žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky 5.682 Kč za dobu od 14. 8. 2015 do zaplacení ve výši sazby 8,05 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaná dostala právě až dnem 14. 8. 2015, což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě ze dne 25. 6. 2015 jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle potvrzení o odeslání byla žalované výzva odeslána dne 29. 7. 2015, tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tedy dnem 3. 8. 2015 se považuje zásilka za doručenou; žalobce žalované ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do 10 dní po obdržení výzvy, splatnost proto nastala dne 13. 8. 2015 a žalovaná je tak v prodlení od 14. 8. 2015. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2015, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 0,05 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky a za období, jak je uvedeno a zdůvodněno výše.

23. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o půjčce za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný, resp. žalované žádné náklady nevznikly.