5 C 207/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Simonou Hájkovou ve věci žalobkyně: ; Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne 18. 10. 1970 bytem adresa žalovaného o zaplacení 6 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6.500 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 7. 1. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – na účet Okresního soudu Brno-venkov na soudním poplatku z návrhu částku 1.000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 6. 1. 2020 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 6.500 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 7. 1. 2020 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný způsobil dne datum ve obec, na ulici adresa úraz jméno příjmení, datum narození tím, že ho udeřil pěstí do pravého nadočnicového oblouku a do pravého oka. Tímto jednáním mu způsobil zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Žalobce uhradil v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví smluvním zdravotnickým zařízením zdravotní výkony, náklady na ambulantní péči a dopravu v celkové výši 6.500 Kč. Nárok na uplatnění náhrady škody má zdravotní pojišťovna podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb. Žalovaný svým jednání porušil ustanovení § 2900 zákona č. 89/2012 Sb. a v návaznosti na ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Odpovědnost žalovaného za shora uvedené poškození zdraví vyplývá z oznámení o zranění osoby Policie České republiky, KŘ policie Jihomoravského kraje, územní odbor obec, OOP obec ze dne 25. 4. 2018, číslo jednací číslo, ze záznamu o podání vysvětlení dle § 137 správního řádu ze dne 20. 6. 2018, číslo jednací a bloku na pokutu na místě nezaplacenou stát. instituce č. A číslo ze dne 20. 6. 2018.

2. V průběhu řízení byl zjištěn trvalý pobyt žalovaného z výpisu Centrální evidence obyvatel. Na tuto adresu soud zasílal žalovanému veškeré písemnosti včetně žaloby, procesního poučení a usnesení dle § 115a o. s. ř. Jedná se přitom o abstraktní vymezení pro adresy pro doručování. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede adresu pro doručování, u níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. I dle četných nálezů Ústavního soudu, např. nálezu sp. zn. II ÚS 1308/10 ze dne 30. 6. 2010, daná úprava doručování a legitimní tlak na adresáta nezasahují do jeho ústavně chráněných práv vyjádřených v Listině základních práv a svobod, tj. nikoho nevylučují z účasti na řízení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce či jím předložené listinné důkazy žádným způsobem nezpochybnil.

4. Účastníci v souladu s § 115a o. s. ř. souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení podepsaného soudu ze dne 30. 9. 2020 bylo doručeno žalobci dne 2. 10. 2020, žalovanému do vlastních rukou dne 14. 10. 2020. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se nevyjádřil ve lhůtě stanovené soudem (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Dne 2. 11. 2020 soud veřejně vyhlásil rozsudek ve věci.

5. Z listin předložených žalobcem soud vzal za osvědčený tento skutkový stav: Z přípisu ze dne 25. dubna 2018, adresovaného žalobci, z oznámení podle § 55 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, které učinila Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, územní odbor obec, OOP obec, číslo jednací číslo, bylo zjištěno, že jméno příjmení, datum narození, trvale bytem adresa, toho času bytem adresa žalovaného, utrpěl dne 24. 4. 2018 v 19:30 hodin na adrese současného pobytu zranění, u něhož je podezření, že bylo způsobeno jednáním známé osoby, spočívající v tom, že pachatel udeřil poškozeného celkem třemi údery uzavřenou pěstí ruky do oblasti pravého nadočnicového oblouku a pravého oka, kdy tímto jednáním pachatele vzniklo poškozenému zranění, v důsledku něhož byl 24. 4. 2018 ošetřen ve Fakultní nemocnici v obec. Ze záznamu o podání vysvětlení podle § 137 správního řádu učiněného žalovaným dne 20. 6. 2018 před Komisí pro projednávání přestupků územní celek, bylo zjištěno, že žalovaný potvrdil napadení jméno příjmení dne 24. 4. 2018, kterého litoval. Uvedl, že žije s dcerou napadeného, nyní spolu vychází normálně. Žalovaný souhlasil s uložením příkazu na místě. Z bloku na pokutu na místě nezaplacenou, vydaným územní celek, Komisí pro projednávání přestupků, číslo bloku A číslo ze dne 20. 6. 2018 soud vzal za prokázané, že za skutek popsaný shodně v oznámení Policie České republiky z 25. 4. 2018, byla žalovanému uložena pokuta za přestupek podle § 7/1b zákona č. 251/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve formě úmyslu, ve výši 4.000 Kč. Žalovaný vyslovil souhlas s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě, potvrdil správnost údajů uvedených ve všech částech bloku.

6. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení jméno příjmení, vyhotoveného žalobcem, bylo zjištěno, že v příčinné souvislosti s újmou na zdraví jméno příjmení ze dne 24. 4. 2018, byly žalobcem vynaloženy náklady na léčení ve výši 6.500 Kč, které byly vyplaceny Fakultní nemocnici obec za úkony od 24. 4. 2018 do 25. 4. 2018. K zaplacení částky 6.500 Kč byl žalovaný vyzván před žalobní výzvou žalobce ze dne 22. 5. 2019 odeslanou na adresu jeho trvalého pobytu.

7. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

8. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

9. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vzniklé, vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

10. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše citovaná ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění a občanského zákoníku soud dospěl k závěru, že listinnými důkazy předloženými žalobcem bylo prokázáno, že v příčinné souvislosti s léčbou újmy na zdraví způsobenou žalovaným jméno příjmení dne 24. 4. 2018, vynaložil žalobce náklady na jeho léčení ve výši 6.500 Kč Ze záznamu o podání vysvětlení žalovaného před Komisí pro projednávání přestupků územní celek a bloku na pokutu na místě nezaplacenou vyplývá, že k újmě na zdraví u poškozeného došlo v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného. Pravomocným rozhodnutím územní celek, komise pro projednávání přestupku, byla shledána odpovědnost žalovaného za přestupek podle zákona č. 251/2016 Sb., § 7 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, za tento přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 4.000 Kč 11. V tomto řízení byl uplatněný nárok žalobce prokázán v plném rozsahu, žaloba byla shledána zcela důvodnou. Jelikož žalovaný žalobci dlužnou částku k jeho výzvě neuhradil, soudu nezbylo než žalovaného zavázat k úhradě částky specifikované ve výroku I. ve výši 6.500 Kč s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle něhož má žalobce právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož byl žalovaný vyzván k plnění doporučenou výzvou z 22. 5. 2019, která se vrátila žalobci jako nevyzvednutá, není pochyb o jeho prodlení k datu, k němuž úroky z prodlení žalobce požaduje, tj. k 7. 1. 2020.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznaná plná náhrada nákladů řízení za 2 úkony ve výši 2× 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

13. Jelikož je žalobce osvobozen od placení soudního poplatku dle paragrafu 11 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, poplatková povinnost přechází dle § 2 odst. 3 citovaného zákona na žalovaného, kterého soud zavázal výrokem III. k úhradě soudního poplatku ve výši dle Sazebníku soudních poplatků - položky 1 bod 1 písm. a) ve výši 1.000 Kč.

14. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10.000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se žalobce jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí u obecného soudu žalovaného či prostřednictvím soudního exekutora návrhem na exekuci.