5 C 209/2019

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení neexistence zástavního práva

I. Žaloba, aby soud určil, že neexistuje omezení vlastnického práva v podobě zástavního práva smluvního vzniklého na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], s právními účinky vkladu ke dni [datum], zatěžující podíl ideální jedné poloviny k nemovitostem- pozemku parc. č. [anonymizována dvě slova], zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], [územní celek], se zamítá.

II. Žalované se vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum], podanou zdejšímu soudu téhož dne, domáhal určení, že neexistuje omezení vlastnického práva v podobě zástavního práva smluvního zatěžující podíl ideální ½ k nemovitostem specifikovaným ve výroku I rozsudku (dále také„ předmětné nemovitosti“). Uvedl, že původními vlastníky nemovitostí byli [jméno] [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], každý k podílu o velikosti ½ vzhledem k celku. Předmětné nemovitosti byly celé zatíženy zástavním právem smluvním ve prospěch žalované na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žalobce se stal vlastníkem podílu původního vlastníka [anonymizováno] vydražením v rámci exekučního řízení vedeného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Na základě jeho vyrozumění o zániku zástavních práv ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hustopeče (dále jako„ katastrální úřad“) dne [datum] proveden vklad výmazu omezení zástavním právem k celým předmětným nemovitostem. Dne [datum] uzavřel žalobce s [jméno] [příjmení] kupní smlouvu na koupi jejího spoluvlastnického podílu o velikosti ½ v přesvědčení, že tento podíl je bez jakýchkoliv vad či závazků a následně byl zapsán jako vlastník převáděného spoluvlastnického podílu bez jakéhokoliv omezení vlastnického práva či jeho dispozičního oprávnění. Přípisem katastrálního úřadu ze dne [datum] mu bylo oznámeno, že tento úřad provedl opravu chybného zápisu a vyznačil omezení vlastnického práva v podobě zástavního práva smluvního k podílu ideální ½ předmětných nemovitostí ve prospěch žalované. Jako důvod uvedl pochybení pracovníka úřadu, který zřejmě omylem vymazal omezení vlastnického práva k celým předmětným nemovitostem, nikoliv pouze k podílu ideální ½. S touto opravou vyjádřil nesouhlas, bylo zahájeno správní řízení, ve kterém bylo dne [datum] vydáno rozhodnutí, [číslo jednací], kterým nebylo nesouhlasu žalobce vyhověno. Proti tomuto rozhodnutí se odvolal, přičemž Zeměměřický a katastrální inspektorát v [obec] (dále také„ ZKI“), jako odvolací orgán, rozhodnutím ze dne [datum], sp. zn. ZKI VR-O [číslo], změnil výrok I. a II. napadeného rozhodnutí, avšak pouze z formálně právních důvodů, aby výrok přesněji vystihoval, jakým způsobem bylo v dané věci rozhodnuto. Tento postup jako nezákonný napadl v rámci správního soudnictví, ve kterém je od [datum] u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] vedeno řízení o žalobě proti citovanému rozhodnutí ZKI. S právními názory napadených rozhodnutí žalobce nesouhlasí, byl jimi zkrácen na svých veřejných subjektivních právech, neboť nebyla respektována zásada materiální publicity veřejných seznamů. Správní orgány nepostupovaly správně, pokud byl vklad zástavního práva do katastru nemovitostí obnoven za pomoci institutu opravy chyb v katastrálním operátu, čímž bylo nepřípustně zasaženo do jeho vlastnického práva garantovaného článkem 11. Listiny základních práv a svobod. O zápisu všech věcných práv se rozhoduje ve vkladovém řízení, které je završeno rozhodnutím o povolení vkladu, proti kterému jsou vyloučeny veškeré opravné prostředky, a je možné napadnout ho jedině určovací žalobou u civilního soudu. I nesprávně povolený a provedený vklad je publikován a vyvolává účinky, které s ním spojuje občanský zákoník. K nápravě chybně povoleného a provedeného vkladu musí předcházet nové povolení vkladu nebo rozhodnutí soudu vydané na základě určovací žaloby podle § 986 občanského zákoníku, opravy nelze dosáhnout za pomoci opravy chyby podle § 36 katastrálního zákona. Odkázal především na výslovné zakotvení principu materiální publicity v ust. § 984 odst. 1 občanského zákoníku. V rámci vkladového řízení č. j. V [číslo] žalobce nabyl vlastnické právo k předmětné ideální ½ vzhledem k celku v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu s tím, že spoluvlastnické podíly nejsou zatíženy žádnými právy třetích osob. Katastr nemovitostí ve věci opravy chyby rozhodoval v době, kdy účinky ohledně zapsaných práv již nastaly. Provedení„ opravy“ fakticky spočívající v obnovení zápisu zástavního práva má podstatné soukromoprávní dopady, přičemž nelze připustit, aby bylo možné zasahovat do již provedených zápisů věcných práv opravou chyby, a to zvláště v případě, kdy na takto chybně provedený vklad již bylo navazováno dalším právním jednáním. Žalobce nabyl vlastnické právo k podílu původní podílové spoluvlastnice [jméno] [příjmení] bez jakéhokoli zatížení v dobré víře, neboť jako kupující nevěděl a při obvyklé míře opatrnosti ani vědět nemohl, že došlo k výmazu zástavního práva v důsledku chyby katastru. V době uzavření kupní smlouvy byl seznámen s příslušným výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum] a [datum], z něhož se žádné omezení vlastnického práva nepodávalo a navíc byl v kupní smlouvě ze dne [datum] ubezpečen v tom smyslu, že nemovité věci jsou prosty jakýchkoliv práv třetích osob, zejména smluvních či zákonných věcných břemen. Nebylo jeho povinností jako osoby, která nahlédla do veřejného seznamu, aby prováděl jakákoli další šetření proto, aby se ujistil, zda je zde soulad mezi skutečným a evidenčním právním stavem, není třeba ověřovat, zda zápisy ve veřejném seznamu odpovídají listinám, podle kterých byly provedeny, či zda jsou tyto listiny způsobilým titulem k nabytí zapsaného práva. Opačný přístup by byl v rozporu s ust. § 980 odst. 2 občanského zákoníku, který zakládá domněnku souladu stavu zapsaného a skutečného právního stavu a kladl by nepřiměřené nároky na smluvní strany. Odkázal na § 7 občanského zákoníku, který presumuje dobrou víru. Princip materiální publicity slouží k ochraně nabyvatele. Katastrální úřad provedl opravu chyby v katastrálním operátu tak, že podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitostech zatížil zástavním právem smluvním ve prospěch žalované, i přes zásadu materiální publicity veřejných seznamů dle § 948 odst. 1 občanského zákoníku za situace, kdy do zápisu o věcných právech zasáhl pouhou opravu chyby bez ohledu na § 980 občanského zákoníku. Tímto postupem byl nastolen vadný stav, který žalobce poškozuje a náprava tohoto vadného stavu je možná pouze uplatněním nároků žalobce soudní cestou, neboť pouze na základě rozhodnutí soudu, že neexistuje zástavní právo smluvní zatěžující předmětné nemovitosti ve prospěch žalované, může dojít k provedení zápisu v katastru nemovitostí odpovídající skutečnému stavu. Na požadovaném určení má žalobce naléhavý právní zájem, neboť je na svých právech ohrožen zápisem předmětného zástavního práva.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že žalobce nebyl při nabývání ideální ½ předmětných nemovitostí v dobré víře, neboť měl a mohl mít pochybnosti ohledně právního stavu nemovitosti, zejména když v době dražby, v níž vydražil ideální ½ nemovitostí, bylo ze zápisu v katastru nemovitostí zřejmé, že zástavní právo vázne na celé nemovitosti a že vlastníci zástavy se potýkají s nemalými finančními problémy. Tyto okolnosti mohly a měly u žalobce vzbudit pochybnosti ohledně zániku zástavního práva a bylo v jeho zájmu ověřit pravý stav věci nahlédnutím do listin založených u katastrálního úřadu, popřípadě dotazem u žalované jako zástavního věřitele. Pokud tak neučinil a cítí se zkrácen na svých právech, nelze to přičítat k tíži žalované. Zástavní právo váznoucí na předmětných nemovitostech existuje po právu, vzniklo platně na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne [datum], [číslo] jejím vkladem do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu tohoto práva ke dni [datum]. Zástavní právo zajišťuje splacení úvěrové pohledávky žalované, který stále existuje, doposud nebyla splacena a není zde ani žádná jiná skutečnost, která by mohla mít za následek zánik tohoto zástavního práva. Skutečnost, že existence zástavního práva nebyla z katastru nemovitostí po jistou dobu zřejmá v důsledku chyby tohoto úřadu, nemůže být důvodem zániku zástavního práva. Tím by došlo k nepřípustnému ohrožení oprávněných zájmů žalované a obecně by vznikla právní nejistota na straně zástavních věřitelů.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti [číslo] soud zjistil, že ji dne [datum] uzavřela žalovaná jako zástavní věřitel, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako zástavci a [jméno] [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] jako dlužníci (dále jen také společně„ klient“), o zřízení zástavního práva k nemovitostem, a to budově [adresa] (v části [územní celek]) na pozemku parc. č. St. [anonymizováno] (stavební parcela), pozemku parc. č. St. [anonymizováno] (stavební parcela) a pozemku parc. [číslo] (pozemková parcela), vše zapsáno v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, Katastrální pracoviště Hustopeče, pro katastrální území a [územní celek] na [list vlastnictví], kdy velikost spoluvlastnických podílů zástavců je u každého ½. Smlouva byla uzavřena k zajištění úvěru ve výši 3.500.000 Kč, který se žalovaná zavázala poskytnout klientovi na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Vklad zástavního práva byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, Katastrální pracoviště Hustopeče, dne [datum] s právními účinky ke dni [datum].

5. Z výpisů z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hustopeče ze dne [datum] prokazující stav evidovaný k témuž datu a ze dne [datum] prokazující stav evidovaný k datu [datum], soud zjistil, že na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], okres [okres], je v části C k pozemkům parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], bydlení, a parc. [číslo] jejichž podílovými spoluvlastníky jsou zapsáni žalobce a [jméno] [příjmení], každý k podílu ve výši ½, mimo jiné pro žalovanou zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávek v celkové výši 3.500.000 Kč s příslušenstvím a veškerých budoucích pohledávek, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle občanského zákoníku V [číslo] [rok], V [číslo] [rok] [číslo], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

6. Z výpisů z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav ze dne [datum] prokazující stav evidovaný k témuž datu a ze dne [datum] prokazující stav evidovaný k témuž datu, soud zjistil, že na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], okres [okres], jsou jako podíloví spoluvlastníci pozemků parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], bydlení, a parc. [číslo] zapsáni [jméno] [příjmení] a žalobce, každý k podílu ve výši ½, přičemž oddíl C Omezení vlastnického práva je bez jakéhokoliv zápisu.

7. Ze spisu Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hustopeče, sp. zn. V [číslo], soud zjistil, že katastrální úřad na základě vyrozumění soudního exekutora o zániku práv (§337h o. s. ř.) – [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], provedl v řízení vedeném pod sp. zn. V [číslo] výmaz omezení zástavním právem zatěžující předmětné nemovitosti pro žalovanou, přičemž vklad práva byl proveden dne [datum] s právními účinky k [datum] v 20: 18:09 hod.

8. Ze spisu Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hustopeče, sp. zn. V [číslo], soud zjistil, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] bylo pro žalobce nově zapsáno vlastnické právo k pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], bydlení, a k pozemku parc. [číslo] přičemž vklad práva byl proveden [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum] ve 14: 19:18 hod. Kupní smlouva není součástí spisu.

9. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hustopeče, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že tímto rozhodnutím se nevyhovuje nesouhlasu s provedením opravy, neboť se jedná o chybu v katastrálním operátu podle ust. § 36 katastrálního zákona a na základě podaného nesouhlasu opravu zápisu věcného práva zatěžující předmětné nemovitosti pro žalovanou dle smlouvy o zřízení zástavního práva pod [číslo jednací] neprovedl. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí soud zjistil, že katastrálnímu úřadu bylo dne [datum] doručeno vyrozumění soudního exekutora o zániku zástavních práv č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], vedené pod řízením [číslo jednací], kdy vklad výmazu práva byl proveden dne [datum]. V tomto vyrozumění žádá soudní exekutor mimo jiné o výmaz práva zatěžující pozemky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí, a to na spoluvlastnický podíl ideální ½ předmětných nemovitostí. Zřejmým omylem však katastrální úřad při provedení zápisu tohoto zániku věcného práva provedl výmaz omezení k celým předmětným nemovitostem, nikoliv pouze k jejich ideální ½, která byla předmětem dražebního jednání. Katastrální úřad provedl v řízení OR opravu chybného zápisu a vyznačil omezení vlastnického práva dle smlouvy o zřízení zástavního práva smluvního dle Smlouvy o zřízení zástavního práva, [číslo jednací], k podílu ideální ½ předmětných pozemků. Souběžně s touto prováděnou činností obdržel katastrální úřad dne [datum] podání žalované, jejímž obsahem byla žádost o prošetření ve věci neevidování zápisu smluvního zástavního práva [číslo jednací], k předmětným nemovitostem, kdy byla žádána oprava chybného zápisu v katastru nemovitostí s vyznačením zápisu omezení dle smlouvy o zřízení zástavního práva [číslo jednací], k původnímu spoluvlastnickému podílu ideální ½ předmětných nemovitostí spoluvlastníka [jméno] [příjmení] (žádost vedena pod řízením PU [číslo]). V daný okamžik zpracování řízení PU [číslo], již však bylo řízení OR katastrálním úřadem založeno v rámci vlastní činnosti, proto již úřad žádost žalované neposuzoval jako nový návrh na opravu chyby, ale pouze ji přiřadil do spisu k již probíhajícímu řízení OR. Dopisem ze dne [datum] zaslal Oznámení o opravě chybného údaje v katastru nemovitostí současnému vlastníku nemovitosti (společnosti [právnická osoba]), oprávněnému subjektu ([právnická osoba]) a dlužníkům z uvedené zástavní smlouvy ([příjmení] [příjmení] [jméno] a [příjmení] [jméno]). V tomto oznámení uvedl, že chybu spatřoval v pochybení pracovníka, který prováděl zápis vyrozumění o zániku zástavních práv ve vkladovém řízení [číslo jednací], kdy zřejmým omylem vymazal omezení vlastnického práva [číslo jednací] k celým předmětných nemovitostem. Toto pochybení považoval za zřejmý omyl a chybu v údajích katastru v souladu s ust. § 36 katastrálního zákona a proto vyznačil opravou chyby k podílu ideální ½ předmětných nemovitostí omezení dle smlouvy [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] byl katastrálnímu úřadu doručen nesouhlas žalobce, s obsahem oznámení o opravě chyby, ve kterém bylo upozorněno na princip materiální publicity dle § 984 odst. 1 občanského zákoníku s tím, že dobrá víra se posuzuje v době, kdy k právnímu jednání došlo, vzniká-li však věcné právo až zápisem do vedeného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis. Společnost žalobce dále uvedla, že nabyla nemovitosti nezatížené jakýmkoliv právem třetí osoby a není tudíž možné zpětně s odkazem na oznámení o opravě chyby obnovit zápis zástavního práva smluvního pro žalovanou. V odůvodnění tohoto rozhodnutí pak katastrální úřad uvedl, že je přesvědčen o tom, že nabyvatel vlastnického práva z kupní smlouvy [číslo jednací], byl zcela nepochybně seznámen s právní situací předmětných nemovitostí a musel vědět o existenci smluvního zástavního práva pro žalovanou, původně zřízeného k celým předmětným nemovitostem. V exekuční dražbě vydražil pouze spoluvlastnický podíl ideální ½ a na základě této dražby nemohlo dojít k zániku celého zástavního práva pro žalovanou, ale pouze k vydraženému spoluvlastnickému podílu, tj. podílu ideální ½. Z tohoto je zřejmé, že společnost žalobce nemohla být při koupi spoluvlastnického podílu ideální ½ předmětným nemovitostem v dobré víře, že tyto nemovitosti jsou právně čisté a nevázne na nich rozporované zástavní právo pro žalovanou. K pochybení při zápisu výmazu smluvního zástavního práva pak došlo časově velmi krátce před uzavřením kupní smlouvy [číslo jednací], a společnost žalobce byla vždy účastníkem správního řízení. Není proto splněna základní podmínka ust. § 984 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, protože nebyla v dobré víře a nesvědčí jí tak zapsaný stav v katastru nemovitostí. K námitce právního zástupce společnosti žalobce o tom, že o zápisu věcných práv se rozhoduje ve vkladové řízení, které je završeno rozhodnutím o povolení vkladu, je uvedeno, že v daném případě se nejedná o zápis vzniku nového věcného práva na základě nové zástavní smlouvy, ale o již existující zástavní právo, které bylo pouze chybně vymazáno. Jedná se tedy o opravu chyby v katastrálním operátu dle § 36 katastrálního zákona a ust. § 44 vyhlášky č. 357/2013 Sb. (katastrální vyhláška), neboť dle ust. § 44 odst. 2 katastrální vyhlášky lze na základě ust. § 36 katastrálního zákona opravit chybné údaje, které vznikly zřejmým omylem při vedení o obnově katastru, a to mimo jiné i údaj o právu. Zjištěna chyba při zápisu řízení, [číslo jednací], v daném případě charakterizuje zcela nesporně zřejmý omyl při vedení a obnově katastru dle § 36 katastrálního zákona, který byl způsobený pochybením pracovníka při zápisu této listiny tím, že nepřenesl správně obsah listiny do souboru popisných informací katastru nemovitostí. Účelem institutu opravy chyby je právě odstranění rozporu mezi stavem zápisu v katastru a obsahem listin, které byly podkladem pro jejich zápis a jsou součástí sbírek listin katastrálního úřadu. Řízení OR nelze napravit chybně evidovaný stav, se stavem skutečným, pokud není předložen listinou již založenou již ve sbírkách listin. Zjištěná chyba, kdy byl proveden výmaz zástavního práva k předmětným nemovitostem k celku namísto k podílu ideální ½ na vydražený spoluvlastnický podíl, je nutné považovat nesporně právě za chybu dle § 36 katastrálního zákona, která byla způsobena lidským pochybením, a proto byla následně napravena. Podle § 36 katastrálního zákona se řeší i stav, kdy byl zápis vkladu proveden v rozporu s pravomocným rozhodnutím o povolení vkladu nebo v rozporu s obsahem listiny doručené katastrálnímu úřadu podle ust. § 14 odst. 2 katastrálního zákona a lze ji proto hodnotit právě jako chybu v údajích katastru nemovitostí způsobených zřejmým omylem.

10. Z odvolání ze dne [datum] soud zjistil, že toto žalobce podal proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hustopeče, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a to k Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Brně.

11. Z rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Brně ze dne [datum], sp. zn. ZKI BR-O [číslo], soud zjistil, že tímto rozhodnutím nebylo vyhověno nesouhlasu žalobce s provedením opravy chyby. Z odůvodnění rozhodnutí soud zjistil, že Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně jako správní orgán věcně a místně příslušný k rozhodnutí o odvolání dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s právními předpisy a napadené rozhodnutí bylo změněno pouze z formálně právních důvodů, proto aby výrok přesněji vystihoval, jakým způsobem bylo v dané věci rozhodnuto. Odvolací orgán konstatoval, že předmětný zápis zástavního práva k nemovitostem na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], byl provedenou opravou chyby uveden do souladu s listinou, která byla pro tento zápis podkladem. V řízení o opravě chyby nelze napravit chybně evidovaný stav, pokud by nebyl podložen listinou již založenou ve sbírce listin. Katastrální úřad provedl opravu chyby proto, že listina existuje, je založena ve sbírce listin, ale její obsah nebyl v důsledku chyby způsobené zřejmým omylem správně přenesen do souboru popisných informací katastru nemovitostí. Podstatou řízení o opravě chyby je odstranění rozporu mezi údaji v katastru nemovitostí a podklady uloženými v katastrálním operátu, podle nichž jsou tyto údaje v katastru nemovitostí evidovány. Proto nebylo možné vyhovět odvolání, neboť po provedené opravě není v katastru chybný údaj a evidence je v souladu s listinami uloženými ve sbírce listin.

12. Z žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že ji žalobce podal proti žalovanému - Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v [obec] proti jeho rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. ZKI BR-O [číslo], a to ke Krajskému soudu v Brně.

13. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že jako odvolací soud zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne [datum], sp. zn. ZKI BR-O [číslo]. V odůvodnění uvedl, že předmětem přezkumu byl nesouhlas žalobce s opravou chyby v katastrálním operátu podle § 36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), ve znění pozdějších předpisů. V řízení nebylo možné zabývat se námitkou žalobce, že provedení opravy má podstatné soukromoprávní dopady, přičemž na původně provedený výmaz zástavního práva bylo navázáno dalším právním jednáním, a to koupí ideální ½ nemovitostí, k nimž bylo dodatečně opravou zapsáno zajištění. Předmětem přezkumu soudu rozhodujícího ve správním řízení je postup správních orgánů a skutečnost, zda byly splněny podmínky pro aplikaci § 36 katastrálního zákona, tyto přitom splněny byly. Rozhodnutí o opravě chyby katastrálního operátu má pouze evidenční účinky. V daném řízení proto nelze řešit otázku, kdo má jaký právní vztah k určité nemovitosti. Řízení o opravě chyby v katastrálním operátu neslouží k řešení sporů ohledně existence právních vztahů k nemovitostem, řešení těchto sporů přísluší pouze soudům v občanskoprávním řízení. Správní orgány proto postupovaly správně, pokud se odmítly námitkami žalobce tohoto směru zabývat z důvodu přesahu jejich kompetence. Pokud se žalobce domáhá ochrany nabytí jeho vlastnického práva (zániku nezapsaného zástavního práva v době koupě) s ohledem na princip materiální publicity dle občanského zákoníku, je na něm, aby situaci řešil v občanskoprávní rovině a v takovém případě by se měl obrátit na civilní soud. Skutečnost, že žalobce byl při koupi podílu s ohledem na tehdejší podobu příslušného listu vlastnictví, z něhož nebylo zástavní právo z roku [rok] patrno, v dobré víře, že na kupované nemovitosti žádné smluvní zástavní právo nevázne, a že na tuto skutečnost nebyl prodávajícím upozorněn, je již otázkou ryze soukromoprávní, která nemohla být v přezkoumávaném správním řízení, ani v řízení před správním soudem, zohledněna. Žalobci nic nebrání podniknout další soukromoprávní kroky s ohledem na možné porušení práv a povinností plynoucí z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi ním a prodávající. Konstatoval, že v daném případě nalezl rozpor mezi údaji zapsanými v katastru nemovitostí a podklady evidovanými v dokumentaci katastrálního úřadu. Ve věci došlo k chybě ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, kterou bylo nutno opravit postupem podle tohoto ustanovení, což správní orgány učinily a oprava byla provedena zcela v souladu se zákonem. Pokud žalobce namítá nutnost zohlednění principu materiální publicity a svou dobrou víru, že nabyl nemovitosti od osoby oprávněné bez jakéhokoliv zatížení právy třetích osob, je na něm, aby se s touto otázkou obrátil na příslušný soud, který o ní rozhodne v občanskoprávním řízení.

14. Z výpisu z knih [právnická osoba], ze dne [datum] soud zjistil, že zůstatek úvěru v původní výši 3.500.000 Kč podle smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] činí ke dni [datum] na jistiny částku 2.449.611,89 Kč, na úrocích částku 1.505.710,81 Kč, na úrocích z prodlení částku 1.996.855,06 Kč, na poplatcích 150 Kč, celkem částku 5.952.327,76 Kč.

15. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hustopeče, ze dne [datum] prokazující stav evidovaný k témuž datu, soud zjistil, že na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], okres [okres], je na nemovitosti, a to pozemek parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] v obci [obec], bydlení, a pozemku parc. [číslo] vše ve vlastnictví žalobce, v oddílu C zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky k ideální ½ v celkové výši 3.500.000 Kč s příslušenstvím a veškerých budoucích pohledávek, a to pro žalovanou na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle občanského zákoníku V [číslo] [rok] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Jako nabývací titul je pro žalobce kromě usnesení soudního exekutora zapsána kupní smlouva ze dne [datum] s právními účinky k okamžiku téhož dne 14: 19:18.

16. Je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje (§ 980 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“).

17. Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis (§ 984 odst. 1 o. z.).

18. Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí za zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje v době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis (§ 1311 odst. 1 o. z.).

19. Zástavním právem lze zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoliv v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu (§ 1311 odst. 1 o. z.).

20. Zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý, nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje (§ 1312 odst. 1 o. z.).

21. Zástavní právo k věci zapsané ve veřejném seznamu vzniká zápisem v tomto seznamu, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak (§ 1316 o. z.).

22. Zanikne-li zajištěný dluh, zanikne i zástavní právo (§ 1376 o. z.).

23. Určení, zda tu právní poměr, nebo právo, je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem (§ 80 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).

24. Nezbytnou podmínkou přípustnosti žaloby na určení podle cit. ust. § 80 o. s. ř. a předpokladem úspěšnosti takové žaloby je existence naléhavého právního zájmu a skutečnost, že účastníci mají věcnou legitimaci. Žalobce má právní zájem na požadovaném určení, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým.

25. Určovací žaloba je prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než toto jeho postaveno bude porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany. Určovací žaloba proto není opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny, a kde je třeba domáhat se ochrany žalobou na plnění, neboť prevence již ztratila smysl. Určovací žaloba je odůvodněna tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, a dále i v těch případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že tyto funkce bude určovací žaloba plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení.

26. Z výše uvedeného vyplývá, že o naléhavý právní zájem může jít zásadně jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, zda právní vztah nebo právo existuje, buď bylo ohroženo právo žalobce, nebo by se jeho postavení stalo nejistým, to znamená, že u žalobce musí jít buď o právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí), nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, případně by mohl být vystaven konkrétní újmě pro své nejisté postavení.

27. V této věci jde o žalobu na učení, že neexistuje omezení vlastnického práva předmětných nemovitostí v podobě zástavního práva smluvního s tím, že zápisem tohoto zástavního práva ve prospěch žalované, je žalobce ohrožen na svých právech, přičemž pouze rozhodnutím soudu, kterým bude určeno, že zástavní právo smluvní zatěžující předmětné nemovitosti ve prospěch žalované neexistuje, může dojít k provedení zápisu v katastru nemovitostí tak, aby odpovídal skutečnému stavu. Navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti nebo jiného práva, které se zapisuje do Katastru nemovitostí České republiky, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do Katastru nemovitostí České republiky a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v Katastru nemovitostí České republiky. Z toho vyplývá, že žalobce má naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě, neboť v tomto případě navrhuje určení neexistence zapsaného věcného práva týkající se nemovitostí v jeho vlastnictví, přičemž soudní rozhodnutí ohledně tohoto práva má být podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a mělo by jím být dosaženo shody mezi právním stavem a stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem.

28. Na základě výše uvedených skutkových zjištění v návaznosti na citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k následujícím právním závěrům:

29. Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitosti [číslo] ze dne [datum] uzavřenou mezi žalovanou jako zástavním věřitelem, zástavci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a dlužníky – klienty [jméno] [příjmení] [jméno] a [jméno], původně [příjmení], bylo zřízeno zástavní právo k nemovitostem, jež měli zástavci v podílovém spoluvlastnictví, každý o velikosti ½ podílu, a to k pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa] a pozemku parc. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec], zapsané na LV [číslo] to k zajištění úvěru ve výši 3.500.000 Kč, který se zástavní věřitel zavázal poskytnout klientovi na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]; vklad zástavního práva byl povolen rozhodnutím katastrálního úřadu a byl zapsán v katastru nemovitostí dne [datum] s právními účinky ke dni [datum], přičemž zástavním právem byly zatíženy celé nemovitosti. Následnou kupní smlouvou ze dne [datum] (vklad vlastnického práva proveden s právními účinky vkladu ke dni [datum]) bylo v katastru nemovitostí evidováno vlastnického právo k předmětným nemovitostem pro dlužníky, každému k podílu ve výši ideální ½. Usnesením soudního exekutora o udělení příklepu č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], nabyl žalobce vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu k ideální ½ předmětných nemovitostí, kdy vklad vlastnického práva z příklepu byl katastrálním úřadem proveden s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Dne [datum] bylo katastrálními úřadu doručeno Vyrozumění o zániku zástavních práv, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], vedené katastrálním úřadem ve správním řízení pod [číslo jednací], jejímž obsahem bylo vyrozumění žádosti o výmaz zástavních práv zatěžující nemovitosti žalobce, a to spoluvlastnického podílu ideální ½ předmětných nemovitostí. Při provedení zápisu výmazu věcných práv z této listiny pochybil pracovník katastru, který předmětný zápis výmazu zástavních práv pod vkladovým řízení V [číslo] prováděl a namísto výmazu věcného práva smluvního pro žalovanou vedeného pod [číslo jednací] k podílu ½ pro žalobce, provedl chybně výmaz tohoto smluvního práva i ke spoluvlastnickému podílu ideální ½ pro [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]), kdy zápis výmazu omezení byl proveden dne [datum] Kupní smlouvou ze dne [datum] prodala [jméno] [příjmení] svůj spoluvlastnický podíl ideální ½ předmětných nemovitostí žalobci, přičemž právní účinky zápisu nastaly ke dni [datum]. Návrh vkladu vlastnického práva žalobce byl podán 30 dnů po provedení chybného výmazu zástavního práva pro žalovanou. Na základě provedeného šetření katastrální úřad provedl opravu chybného zápisu a vyznačil omezení vlastnického práva dle smlouvy o zřízení zástavního práva smluvního dle smlouvy o zřízení zástavního práva [číslo jednací] k podílu ideální ½ k předmětným nemovitostem. Dopisem ze dne [datum] zaslal Oznámení o opravě chybného údaje v katastru nemovitostí žalobci, žalované a dlužníkům ze zástavní smlouvy, a to [jméno] [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení]. V tomto oznámení uvedl, že chybu spatřoval v pochybení pracovníka, který prováděl zápis vyrozumění o zániku zástavních práv ve vkladovém řízení [číslo jednací], kdy zřejmým omylem vymazal omezení vlastnického práva [číslo jednací] k celým předmětným nemovitostem. Toto pochybení katastrální úřad považoval za zřejmý omyl a chybu v údajích katastru v souladu s ust. § 36 katastrálního zákona, a proto vyznačil opravou chyby k podílu ideální ½ předmětných nemovitostí omezení dle smlouvy [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] byl katastrálnímu úřadu doručen nesouhlas žalobce s obsahem oznámení o opravě chyby k provedenému zápisu věcného práva dle výše citované zástavní smlouvy pro žalovanou k podílu ideální ½ a dne [datum] byl tomuto úřadu doručen nesouhlas [jméno] [příjmení]. Proto katastrální úřad zahájil správní řízení, o kterém dopisem ze dne [datum] uvědomil dotčené účastníky. Následně katastrální úřad rozhodnutím ze dne [datum] nevyhověl nesouhlasu s provedením opravy a na základě podaného nesouhlasu opravu zápisu věcného práva zatěžující nemovitosti neprovedl s odůvodnění, že zjištěná chyba, na základě které byl proveden výmaz zástavního práva k celým předmětných nemovitostem, namísto k podílu ideální ½ na vydražený spoluvlastnický podíl, je chybou dle ust. § 36 katastrálního zákona, byla způsobena lidským pochybením, a proto byla následně napravena, jako chyba v údajích v katastru nemovitostí způsobená zřejmým omylem. K odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí katastrálního úřadu Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Brně rozhodnutím ze dne [datum] nesouhlasu žalobce a [jméno] [příjmení] s provedením opravy chyby nevyhověl, neboť po provedené opravě není v katastru chybný údaj a evidování předmětných pozemků je v souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Konstatoval, že zápis zástavního práva k nemovitostem na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], byl provedenou opravou chyby uveden do souladu s listinou, která byla podkladem pro tento zápis. V řízení o opravě chyby nelze napravit chybně evidovaný stav, pokud by nebyl podložen listinou již ve sbírce listin založenou, přičemž katastrální úřad provedl opravu chyby proto, že listina existuje, je založena ve sbírce listin, ale její obsah nebyl v důsledku chyby způsobené zřejmým omylem, správně přenesen do souboru popisných informací katastru nemovitostí. Podstatou řízení o opravě chyby je odstranění rozporu mezi údaji v katastru nemovitostí a podklady uloženými v katastrálním operátu, proto nebylo možné odvolání žalobce vyhovět. Proti rozhodnutí tohoto úřadu podal žalobce dne [datum] žalobu ke Krajskému soudu, avšak dne [datum] byla jeho žaloba rozhodnutím Krajského soudu v Brně zamítnuta s odůvodněním, že předmětem přezkumu byl nesouhlas žalobce s opravou chyby v katastrálním operátu podle § 36 katastrálního zákona a v tomto řízení nebylo možné zabývat se námitkou žalobce, že provedení opravy má podstatné soukromoprávní dopady, kdy na původně provedený výmaz zástavního práva bylo navázáno dalším právním jedním, a to koupí ideální ½ nemovitostí, k nímž bylo dodatečně opravou zapsáno zajištění. Řízení o opravě chyby v katastrálním operátu neslouží k řešení sporů ohledně existence právních vztahů k nemovitostem a řešení těchto sporů přísluší pouze soudů v občanskoprávním řízení.

30. Výše citovanými rozhodnutími byly vypořádány námitky žalobce uplatněné proti postupu katastrálního úřadu, který provedl opravu chybného zápisu a vyznačil omezení vlastnického práva v podobě zástavního práva smluvního k podílu ideální ½ nemovitostí, jejichž je žalobce vlastníkem, ve prospěch žalované. Lze tedy uzavřít, že ohledně veškerých námitek žalobce uplatněných ve správním řízení bylo pravomocně rozhodnuto a je mimo přesah pravomoci zdejšího soudu tato rozhodnutí vydaná ve správním řízení přezkoumávat.

31. Žalobce s odkazem na princip materiální publicity zakotvený v ust. § 984 odst. 1 o. z., namítá, že vlastnické právo k podílu původní podílové spoluvlastnice [jméno] [příjmení] nabyl bez jakéhokoli zatížení v dobré víře, neboť jako kupující nevěděl a při obvyklé míře opatrnosti ani vědět nemohl, že došlo k výmazu zástavního práva v důsledku chyby katastru. V době uzavření kupní smlouvy byl seznámen s příslušnými výpisy z katastru nemovitostí, z nichž se žádné omezení vlastnického práva nepodávalo a navíc byl v kupní smlouvě ze dne [datum] ubezpečen v tom smyslu, že nemovité věci jsou prosty jakýchkoliv práv třetích osob, zejména smluvních či zákonných věcných břemen. Zdůrazňoval, že nebylo jeho povinností jako osoby, která nahlédla do veřejného seznamu, aby prováděl jakákoli další šetření proto, aby se ujistil, zda je zde soulad mezi skutečným a evidenčním právním stavem, kdy opačný postup by byl v rozporu s ust. § 980 odst. 2 o. z., který zakládá domněnku souladu stavu zapsaného a skutečného právního stavu. Zápisem předmětného zástavného práva ve prospěch žalované byl žalobce na svých právech ohrožen a pouze rozhodnutím soudu, kterým bude určeno, že neexistuje zástavní právo smluvní ve prospěch žalované, může dojít k provedení zápisu v katastru nemovitostí tak, aby odpovídal skutečnému stavu. Jak je výše uvedeno, ve správním řízení bylo pravomocně rozhodnuto tak, že postup katastrálního úřadu byl v souladu se zákonem.

32. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě není možné vyhovět. Žalobce tvrdí s odkazem na zásadu materiální publicity při nabývání předmětných nemovitostí dobrou víru o tom, že nemovitosti nabyl bez jakéhokoliv zatížení, tedy bez zástavního práva smluvního ve prospěch žalované a žalobou se domáhá určení, že omezení jeho vlastnického práva v podobě zástavního práva smluvního neexistuje. Přestože lze s ohledem na cit. ust. § 984 odst. 1 o. z., žalobci přisvědčit, že v době uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] byl v dobré víře, že nemovité věci jsou prosty jakýchkoliv práv třetích osob, zejména smluvních či zákonných věcných břemen a v důsledku toho nepřikládat žádný význam námitkám žalované, že žalobce při nabývání předmětných nemovitostí mohl mít pochybnosti ohledně jejich právního stavu, zejména když v době dražby, ve které vydražil ideální ½ těchto nemovitostí, bylo ze zápisu v katastru nemovitostí zřejmé, že zástavní právo vázne na celé nemovitosti a že vlastníci zástavy se potýkají s nemalými finančními problémy, což mělo u žalobce vzbudit pochybnosti ohledně zániku zástavního práva a bylo v jeho nejvlastnějším zájmu si pravý stav věci ověřit nahlédnutím do listin založených u katastrálního úřadu, případně dotazem u žalované, nemá tvrzená dobrá víra žalobce žádný vliv na skutečnost, že zástavní právo smluvní zřízené k předmětným nemovitostem smlouvu ze dne [datum] nezaniklo žádným zákonným způsobem. Jak je uvedeno výše dle ust. § 1376 o. z., zástavní právo zanikne, pokud zanikne i zajištěný dluh. Ve věci bylo prokázáno, že zajištěný úvěr v původní výši 3.500.000 Kč nezanikl a v současné době činí výše dluhu z úvěrové smlouvy již celkem částku ve výši 5.952.327,76 Kč. Předmětné zástavní právo bylo zřízeno zákonným způsobem na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne [datum], [číslo] jejím vkladem do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu tohoto práva ke dni [datum], nedošlo k jeho zániku a stále existuje. Skutečnost, že na přechodnou dobu nebylo toto zástavní právo zapsáno v katastru nemovitostí na základě omylu pracovníka katastrálního úřadu, nemělo za následek zánik tohoto práva a k jeho zániku nedošlo ani na základě žádní jiné skutečnosti. Pochybení pracovníka katastrálního úřadu nelze přičítat k tíži žalované. Pokud se žalobce tímto omylem cítí ohrožen na svých právech a tvrdí, že provedení této opravy mělo podstatné soukromoprávní dopady, kdy na původně provedený výmaz zástavního práva bylo z jeho strany navázáno dalším právním jednáním, a to koupí ideální ½ předmětných nemovitostí, je na něm, aby se domáhal náhrady, která mu mylným postupem pracovníka příslušného katastrálního úřadu vznikla, příp. aby podnikl soukromoprávní kroky s ohledem na možné porušení práv a povinností plynoucích z kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi ním jako kupujícím a [jméno] [příjmení] jako prodávající, pokud byl touto smlouvou ubezpečen v tom smyslu, že nemovité věci jsou prosty jakýchkoliv práv třetích osob, zejména smluvních či zákonných věcných břemen. V tomto řízení žalobce předmětnou kupní smlouvu k důkazu nepředložil, soud nebyl s jejím obsahem seznámen a nemohl z ní vyvodit žádné závěry ohledně práv a povinností účastníků smlouvy.

33. Protože ve věci nebylo prokázáno, že by zástavní právo k předmětným nemovitostem zřízené smlouvou [číslo] ze dne [datum] zaniklo zákonným způsobem, soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci měla žalovaná úspěch, proto by měla právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci. Protože náhradu nákladů řízení nepožadovala a této náhrady se vzdala, vyslovil soud, že se jí právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci nepřiznává.