5 C 212/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 59.200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18.520 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.961,75 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 18.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, částku 9.000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.117,10 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a částku 1.680 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 255,08 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1.680 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 10.800 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 27,25 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.325,14 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 18.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, částky 9.000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 627,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.932,14 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.862,1 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 13.862,1 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a částky 10.200 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.153,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.972,53 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7.468,92 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 9.148,92 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 22. 7. 2020 v doplněném znění, domáhal po žalované zaplatit: a) částku 29.320 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.989 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5.325,14 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 9 %, úrok 23,72 % ročně z částky 18.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení (nárok č. 1), dále b) částku 18.000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.744,51 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4.932,14 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13.862,1 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,5 %, úrok 23,72 % ročně z částky 13.862,1 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení (nárok č. 2), a c) částku 11.880 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.408,43 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3.972,53 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9.148,92 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,5 %, úrok 23,72 % ročně z částky 9.148,92 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

2. K nároku č. 1 uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 27. 7. 2017 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 18.000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem a zavázala se zaplatit právnímu předchůdci žalobce kromě jistiny i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.520 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smlouvy, odměnu za administrativní činnost ve výši 3.600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 7.200 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 540 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 9. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 24. 8. 2017, kdy celkově na nárok č. 1 žalovaná uhradila částku 2.000 Kč. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky až do úplného zaplacení dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 5.325,14 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 18.000 Kč od 7. 9. 2018, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 29. 11. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.989 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 18.000 Kč od 14. 9. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 29. 11. 2019.

3. K nároku č. 2 uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 27. 4. 2017 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem a zavázala se zaplatit právnímu předchůdci žalobce kromě jistiny i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smlouvy, odměnu za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 6. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 24. 8. 2017, kdy celkově na nárok č. 2 žalovaná uhradila částku 8.100 Kč. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky až do úplného zaplacení dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 4.932,14 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 13.862,10 Kč od 8. 6. 2018, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 29. 11. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.744,51 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 13.862,10 Kč od 15. 6. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 29. 11. 2019.

4. K nároku č. 3 uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 29. 12. 2016 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 17.000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem a zavázala se zaplatit právnímu předchůdci žalobce kromě jistiny i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.380 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smlouvy, odměnu za administrativní činnost ve výši 3.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.800 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 510 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 2. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 24. 8. 2017, kdy celkově na nárok č. 3 žalovaná uhradila částku 17.700 Kč. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky až do úplného zaplacení dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 3.972,53 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 9.148,92 Kč od 9. 2. 2018, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 29. 11. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.408,43 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 9.148,92 Kč od 16. 2. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 29. 11. 2019.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

6. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

7. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] datované dnem 27. 7. 2017, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba], jako věřitel a žalovaná jako zákazník, což obě smluvní strany stvrdily svými podpisy. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 18.000 Kč jako úvěr, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku uvedené společnosti společně s úrokem ve výši 2.520 Kč, poplatkem ve výši 7.200 Kč za hotovostní inkaso splátek a blíže neurčeným poplatkem ve výši 3.600 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 540 Kč. Dále je ve smlouvě uvedeno, že žalovaná se zavazuje, že bude celkovou dlužnou částku věřiteli splácet formou hotovostního splácení. Pro případ hotovostního čerpání je uvedeno, že peněžní prostředky jsou zákazníkovi předány při podpisu smlouvy. Pro případ čerpání bezhotovostním převodem na svůj účet je uvedeno, že zákazník peněžní prostředky obdrží na bankovní účet do 7 kalendářních dnů od uzavření smlouvy. První strana smlouvy je sepsána formulářovou formou, kde je ručně, velkým písmem vepsán fixní úrok ve výši 2.520 Kč, přičemž na téže straně je současně malým předtištěným písmem uvedena informace k zápůjční úrokové sazbě, že zákazník uhradí za poskytnutí spotřebitelského úvěru úrok stanovený fixní úrokovou sazbou platnou po celou dobu trvání smlouvy, kdy v případě smlouvy uzavřené na 43 týdnů (43 splátek) tato činí 20,98 % p.a. a v případě smlouvy uzavřené na 58 týdnů (58 splátek) tato činí 23,72 % p.a.

8. Z tabulky přehledu plateb vyhotovené ke dni 29. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalobcem evidovaná dlužná jistina z titulu uvedené smlouvy ze dne 27. 7. 2017 činila 18.000 Kč, souhrnný poplatek dosahoval celkové výše 11.320 Kč, a poslední platba od žalované byla ze dne 24. 8. 2017, přičemž celkem tato zaplatila částku 2.000 Kč.

9. Soudu je z úřední činnosti známo, že předmětem podnikání právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, avšak tento není bankovním subjektem.

10. Z výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum], přičemž do předmětu jeho podnikání náleží taktéž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne, které bylo žalované dle podacího lístku odesláno dne 13. 12. 2019, soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 7. 2017, byla postoupena na žalobce a o této skutečnosti byla žalovaná informována.

12. Z výzvy datované dnem 30. 4. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 1. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky.

13. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] datované dnem 27. 4. 2017, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba], jako věřitel a žalovaná jako zákazník, což obě smluvní strany stvrdily svými podpisy. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 15.000 Kč jako úvěr, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku uvedené společnosti společně úrokem ve výši 2.100 Kč, poplatkem ve výši 6.000 Kč za hotovostní inkaso splátek, a blíže neurčeným poplatkem ve výši 3.000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Dále je ve smlouvě uvedeno, že žalovaná se zavazuje, že bude celkovou dlužnou částku věřiteli splácet formou hotovostního splácení. Pro případ hotovostního čerpání je uvedeno, že peněžní prostředky jsou zákazníkovi předány při podpisu smlouvy. Pro případ čerpání bezhotovostním převodem na svůj účet je uvedeno, že zákazník peněžní prostředky obdrží na bankovní účet do 7 kalendářních dnů od uzavření smlouvy. První strana smlouvy je sepsána formulářovou formou, kde je ručně, velkým písmem vepsán fixní úrok ve výši 2.100 Kč, přičemž na téže straně je současně malým předtištěným písmem uvedena informace k zápůjční úrokové sazbě, že zákazník uhradí za poskytnutí spotřebitelského úvěru úrok stanovený fixní úrokovou sazbou platnou po celou dobu trvání smlouvy, kdy v případě smlouvy uzavřené na 43 týdnů (43 splátek) tato činí 20,98 % p.a. a v případě smlouvy uzavřené na 58 týdnů (58 splátek) tato činí 23,72 % p.a.

14. Z tabulky přehledu plateb vyhotovené ke dni 29. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalobcem evidovaná dlužná jistina z titulu uvedené smlouvy ze dne 27. 4. 2017 činila 13.862,10 Kč, souhrnný poplatek dosahoval celkové výše 4.137,90 Kč, a poslední platba od žalované byla ze dne 24. 8. 2017, přičemž celkem tato zaplatila částku 8.100 Kč.

15. Soudu je z úřední činnosti známo, že předmětem podnikání právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, avšak tento není bankovním subjektem.

16. Z výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum], přičemž do předmětu jeho podnikání náleží taktéž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

17. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne, které bylo žalované dle podacího lístku odesláno dne 13. 12. 2019, soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 7. 2017, byla postoupena na žalobce a o této skutečnosti byla žalovaná informována.

18. Z výzvy datované dnem 30. 4. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 1. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky.

19. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] datované dnem 29. 12. 2016, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba], jako věřitel a žalovaná jako zákazník, což obě smluvní strany stvrdily svými podpisy. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 17.000 Kč jako úvěr, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku uvedené společnosti společně úrokem ve výši 2.380 Kč, poplatkem ve výši 6.800 Kč za hotovostní inkaso splátek, a blíže neurčeným poplatkem ve výši 6.800 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 510 Kč. Dále je ve smlouvě uvedeno, že žalovaná se zavazuje, že bude celkovou dlužnou částku věřiteli splácet formou hotovostního splácení. Pro případ hotovostního čerpání je uvedeno, že peněžní prostředky jsou zákazníkovi předány při podpisu smlouvy. Pro případ čerpání bezhotovostním převodem na svůj účet je uvedeno, že zákazník peněžní prostředky obdrží na bankovní účet do 7 kalendářních dnů od uzavření smlouvy. První strana smlouvy je sepsána formulářovou formou, kde je ručně, velkým písmem vepsán fixní úrok ve výši 2.380 Kč, přičemž na téže straně je současně malým předtištěným písmem uvedena informace k zápůjční úrokové sazbě, že zákazník uhradí za poskytnutí spotřebitelského úvěru úrok stanovený fixní úrokovou sazbou platnou po celou dobu trvání smlouvy, kdy v případě smlouvy uzavřené na 43 týdnů (43 splátek) tato činí 20,98 % p.a. a v případě smlouvy uzavřené na 58 týdnů (58 splátek) tato činí 23,72 % p.a.

20. Z tabulky přehledu plateb vyhotovené ke dni 29. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalobcem evidovaná dlužná jistina z titulu uvedené smlouvy ze dne 29. 12. 2016 činila 9.148,92 Kč, souhrnný poplatek dosahoval celkové výše 2.731,08 Kč, a poslední platba od žalované byla ze dne 24. 8. 2017, přičemž celkem tato zaplatila částku 17.700 Kč.

21. Soudu je z úřední činnosti známo, že předmětem podnikání právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, avšak tento není bankovním subjektem.

22. Z výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum], přičemž do předmětu jeho podnikání náleží taktéž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

23. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne, které bylo žalované dle podacího lístku odesláno dne 13. 12. 2019, soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 7. 2017, byla postoupena na žalobce a o této skutečnosti byla žalovaná informována.

24. Z výzvy datované dnem 30. 4. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 1. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky.

25. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou v případě nároků [číslo] [číslo] i [číslo] žalobci postoupené pohledávky věřitele vyplývající ze smluv o spotřebitelském úvěru, uzavřených ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále„ z. s. ú.“), které soud s ohledem k uvedenému kvalifikoval jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z.

26. Dle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Dále dle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

28. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

29. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

30. V souladu s § 1880 odst. 1 o. z., s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená.

31. Podle § 104 z. č., 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

32. Podle § 551 až §554 o. z., právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

33. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

34. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

35. Ve vztahu k nároku č. 1 má soud na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů za prokázané, že původní věřitel společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] poskytl žalované při podpisu této smlouvy dne 27. 7. 2017 částku 18.000 Kč v hotovosti za úrok 2.520 Kč, a žalovaná měla úvěr i s uvedeným úrokem, celkem tedy 20.520 Kč, úvěrujícímu ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaná zaplatila na poskytnutý úvěr pouze částku 2.000 Kč, je s nesplacenou částkou 18.520 Kč v prodlení, a je jí tak povinna žalobci zaplatit včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částky 1.961,75 Kč vypočteného z požadované výše jistiny 18.000 Kč od požadovaného data 14. 9. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019, a včetně úroku z prodlení z požadované částky 18.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši sazby 9 % ročně, neboť tento je v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soudu je současně z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení činila repo sazba České národní banky výši 1 %. Soud tak nároku č. 1 žaloby v uvedeném rozsahu vyhověl.

36. Ve vztahu k nároku č. 2 má soud na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů za prokázané, že původní věřitel společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] poskytl žalované při podpisu této smlouvy dne 27. 4. 2017 částku 15.000 Kč v hotovosti za úrok 2.100 Kč, a žalovaná měla úvěr i s uvedeným úrokem, celkem tedy 17.100 Kč, úvěrujícímu ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaná zaplatila na poskytnutý úvěr pouze částku 8.100 Kč, je s nesplacenou částkou 9.000 Kč v prodlení, a je jí tak povinna žalobci zaplatit včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částky 1.117,10 Kč vypočteného z částky 9.000 Kč od požadovaného data 15. 6. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019, a včetně úroku z prodlení z částky 9.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši sazby 8,5 % ročně, neboť tento je v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soudu je současně z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení činila repo sazba České národní banky výši 0,5 %. Soud tak nároku č. 2 žaloby v uvedeném rozsahu vyhověl.

37. Ve vztahu k nároku č. 3 má soud na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů za prokázané, že původní věřitel společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] poskytl žalované při podpisu této smlouvy dne 29. 12. 2016 částku 17.000 Kč v hotovosti za úrok 2.380 Kč, a žalovaná měla úvěr i s uvedeným úrokem, celkem tedy 19.380 Kč, úvěrujícímu ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaná zaplatila na poskytnutý úvěr pouze částku 17.700 Kč, je s nesplacenou částkou 1.680 Kč v prodlení, a je jí tak povinna žalobci zaplatit včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částky 255,08 Kč vypočteného z částky 1.680 Kč od požadovaného data 16. 2. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019, a včetně úroku z prodlení z částky 1.680 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši sazby 8,5 % ročně, neboť tento je v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soudu je současně z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení činila repo sazba České národní banky výši 0,5 %. Soud tak nároku č. 3 žaloby v uvedeném rozsahu vyhověl.

38. Ve zbývající části soud uplatněné nároky č. 1, č. 2, a č. 3 zamítl z následujících důvodů:

39. Pokud se jedná o sjednané„ poplatky“ za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek, pak tuto povinnost žalované zaplatit soud považuje za sjednanou v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2395 o. z., při smlouvě o úvěru lze sjednat pouze úroky a s ohledem na výši těchto částek, která v případě nároku č. 1 a č. 2 činí 60 % z poskytnuté částky, a v případě nároku č. 3 dokonce 80 % z poskytnuté částky (byť žalobce žalobou uplatnil poplatek za administrativní činnost v poloviční výši, než byla sjednána), kdy ani není jasné, za co konkrétně mají být hrazeny, má soud za to, že tímto úvěrující pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutý úvěr, kterou by měl být toliko úrok, a to jak v rozporu s dobrými mravy dle § 588 o. z., tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Co se konkrétně týče požadovaného poplatku za inkaso splátek v hotovosti, pak soud má za to, že tento se příčí základnímu principu dobrých mravů taktéž z důvodu nemožnosti volby jiné varianty splátek, pokud žalovaná chtěla obdržet zapůjčovanou částku ihned. Soud dodává, že právě okamžité poskytnutí úvěru je primárním důvodem uzavírání podobných smluv spotřebitelů s nebankovními subjekty, což je evidentní i z těchto smluv, kdy žalovaná zvolila variantu, kdy jí byly zapůjčované částky poskytnuty ihned při podpisu smlouvy. Jak vyplývá z textu uvedených smluv, pokud by žalovaná chtěla splácet úvěr formou bezhotovostní, pak by požadovanou částku obdržela do 7 dnů od podepsání smlouvy (tedy s určitou časovou prodlevou) na svůj bankovní účet, přičemž neexistuje žádný racionální důvod, proč by žalované nemohla být zapůjčovaná částka poskytnuta v hotovosti ihned i v takovém případě. Soud má proto za to, že tímto způsobem věřitel pouze navyšuje svou odměnu (úrok) za poskytnutí úvěru, ačkoli to tak neoznačuje. Soud proto ujednání o povinnosti žalované platit tyto částky považuje za neplatné. S ohledem na požadovaný roční úrok ve výši 23,72 % z poskytnutých částek, soud tento považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že ve všech uvedených smlouvách je tento a jeho různé výše zmíněny v kontextu počtu splátek, přičemž z těchto smluv nikterak nevyplývá, že bude úvěr a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, navíc je uveden písmem drobným a formulářově předtištěným, kdy je oproti tomu ve smlouvách jasně, velkým a ručně vepsaným písmem sjednán úrok pevnou částkou. Uvedené tak činí smlouvy a ujednání o úrokové sazbě nepřehlednými a matoucími, což je v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutý úvěr, základním ujednáním smlouvy o úvěru, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo ve smlouvě zcela jasně, určitě a srozumitelně. Pokud tomu tak není a ve smlouvách ve formulářové podobě, které celé připravil právě poskytovatel úvěru, je jako úrok jasně, zřetelně, velkým, ručně vepsaným písmem uvedena pevná částka, a další úrok uvádějící různé druhy sazeb a různé způsoby splácení je v této obsažen pouze okrajově, malým písmem v rámci předtištěného formuláře, kdy navíc není zřejmé, že by se jednalo o následný úrok pro případ nikoli včasného a řádného splacení dluhu ze smlouvy, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy zdánlivě, proto soud k tomuto ujednání nepřihlíží.

40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.