5 C 221/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr Simonou Hájkovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno jméno sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 7 534 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, v níž se žalovaný domáhal po žalované zaplacení částky 7 534 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení p. a. od 31. 10. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 16. 4. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 7 534 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení od 31. 10. 2019 do zaplacení, přiznání práva na náhradu nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce, původní věřitel - společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovanou 8. 2. 2019 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl žalované úvěr ve výši 8 000 Kč dne 8. 2. 2019 na účet č. [bankovní účet]. Úvěr měl být žalovanou splacen nejpozději dne 8. 5. 2019, a to ve třech měsíčních splátkách ve výši 3 733,34 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru. Žalovaná však úvěr ve výši 8 000 Kč, ani poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 200 Kč, věřiteli neuhradila. [právnická osoba] tuto pohledávku za žalovanou postoupila žalobci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 6. 2019. Dle tvrzení žalobce je původní věřitel českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání bylo mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je rovněž českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Pro případ, že by nebyl uznán nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, žádal žalobce o přiznání částky coby nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobce tvrdil, že ze strany žalované byly již poskytnuty dílčí platby ve výši 3 666 Kč, zbývající dlužnou částku však neuhradila ani přes zaslanou před žalobní upomínku.

2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz podepsaného soudu ze dne 26. 5. 2020, č. j. EPR 93522/2020-8 byl zrušen usnesením ze dne 3. 9. 2020, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Veškeré písemnosti byly žalované zasílány na adresu evidovaného trvalého pobytu v Centrální evidenci obyvatel, takto bylo žalované doručeno i předvolání k jednání na 27. 1. 2021 spolu s žalobou dne 28. 12. 2020.

4. Právní zástupce žalobce se z nařízeného jednání omluvil z důvodu procesní ekonomie. Pro případ, že by soud na jednání konaném v nepřítomnosti žalobce nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, například proto, že by žalovaný na nařízeném jednání tvrdil a prokázal zcela nová podstatná tvrzení, která dosud nebyla součástí jeho podání, požádal, aby byl vyzván k doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Žalovaná se z jednání omluvila z důvodu péče o nezletilé 2 měsíční dítě. Důvodnost omluvy byla ověřena v databázi centrální evidence obyvatel.

5. Soud dne 27. 1. 2021 jednal v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobce, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

6. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobcem, a to smlouvou [číslo] včetně přílohy [číslo] splátkového kalendáře, přílohy [číslo] obchodních podmínek pro poskytování spotřebitelského úvěru společnosti [právnická osoba] a přílohy [číslo] sazebníku právního předchůdce žalobce, včetně Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dále Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi původním věřitelem společností [právnická osoba], [IČO] a žalobcem dne 12. 6. 2019 včetně přílohy [číslo] se seznamem postupovaných pohledávek, včetně pohledávky za žalovanou, výzvou právního zástupce žalobce adresovanou žalované k úhradě dlužné částky před podáním žaloby z 3. 3. 2020, doplněnou podacím lístkem, zprávou [právnická osoba], [IČO], z 16. 12. 2020, žalobcem předloženým dokladem o odeslání částky 8 000 Kč na účet č. [bankovní účet].

7. Ač žalobce tvrdil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne 8. 2. 2019, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované 8. 2. 2019 zápůjčku ve výši 8 000 Kč na účet č. [bankovní účet], kterou se žalovaná zavázala dle splátkového kalendáře uhradit do 8. 5. 2019, toto tvrzení soud nemá za prokázané. K tvrzení žalobce byla předložena smlouva v písemné podobě, která nebyla podepsána ani poskytovatelem zápůjčky, tedy právním předchůdcem žalobce, ani žalovanou. Ve smlouvě absentoval zaručený či kvalifikovaný elektronický podpis či jiný typ elektronického podpisu dle zákona č. 297/2016 Sb., zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

8. I když dle § 1820 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku není vyloučeno uzavírat smlouvy prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, tedy tzv. distančním způsobem, je nutné, aby i v tomto případě žalobce unesl důkazní břemeno o tom, že smlouva byla řádně uzavřena, tj. že jedna smluvní strana učinila návrh na uzavření smlouvy, druhou smluvní stranou byl tento návrh přijat a strany si dohodly obsah smlouvy. Z žalobcem předložených listinných důkazů však uzavření smlouvy o zápůjčce distančním způsobem nelze dovodit. Přestože žalobce popsal v žalobě způsob uzavření smlouvy a tento způsob taktéž vyplývá z obchodních podmínek právního předchůdce žalobce, žalobce svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou žádným způsobem nedoložil.

9. Nadto ze zprávy [právnická osoba], ze dne 16. 12. 2020, která se vztahovala k běžnému účtu žalované, č. účtu [číslo] a příchozím platbám na tento účet v únoru 2019 nevyplývá, že by na účet žalované v průběhu měsíce února 2019 byla poskytnuta právním předchůdcem žalobce částka 8 000 Kč. Na tento účet, který byl založen 8. 1. 2013, jehož vlastníkem a jediným disponentem je žalovaná, v průběhu měsíce února 2019 byla připsaná částka ve shodné výši, tj. 8 000 Kč dne 1. 2. 2019 od [právnická osoba] s. r. o., pod VS - rodným číslem žalované se specifikací odlišné smlouvy. Jelikož připsání platby z účtu právního předchůdce žalobce na účet žalované nevyplývá ani z žalobcem předloženého screeningu internetového bankovnictví bez označení majitele účtu, nelze mít toto skutkové tvrzení žalobce za prokázané.

10. K jednání soudu se dne 27. 1. 2021 žalobce a ani jeho právní zástupce nedostavili. Za této situace soud nemohl žalobce poučit a vyzvat ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k označení důkazů k prokázání jeho skutkových tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovanou, ani o poskytnutí finančních prostředků právním předchůdcem žalobce žalované, neboť se jedná o poučení, které soud poskytuje pouze u jednání, přičemž není oprávněn a ani povinen toto poučení poskytovat účastníku řízení jiným způsobem, není ani povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Jelikož v řízení nebylo provedenými důkazy tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o zápůjčce mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou prokázáno, a nebyl ani prokázán majetkový prospěch žalované na úkor žalobce, který doložil aktivní legitimaci k podání žaloby v této věci, nese žalobce nepříznivé následky v podobě zamítavého rozhodnutí soudu.

11. Na základě výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že soud neučinil závěr o skutkovém stavu tvrzeném žalobcem. Vzhledem k tomu, že žalobce v řízení neprokázal, že by se žalovaná na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu jakkoliv obohatila, soud výrokem I. žalobu zamítl, neboť na žalobce, který se nezúčastnil nařízeného jednání, u něhož mohl být soudem poučen dle § 118a odst. 1,3 o. s. ř., je dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu České republiky nahlíženo jako na osobu řádně soudem poučenou. Nadto skončením prvého jednání ve věci nastává koncentrace řízení.

12. Výrokem II. rozhodl soud o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v tomto řízení zcela procesně neúspěšný, žalovaná naopak zcela procesně úspěšná. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalované v souvislosti s tímto řízením vznikly jakékoliv náklady, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší.