5 C 224/2023
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 4 § 6
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1879 § 1970 § 3028
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 15.000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcičástku 11.900 Kčse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11.900 Kč od 14. 8. 2015 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplaceníčástky 3.100 Kč,zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05 %,zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05 %,zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05 %,zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 %,zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %,zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50 %,zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,00 %,zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %,zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9,00 %,zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9,00 %,zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %,zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %,zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50 %,zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %,zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 14,00 %,zákonného úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, kapitalizovaného úroku ve výši 6.860 Kč od 18. 7. 2006 do 17. 7. 2007,zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.321,02 Kč k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta v , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 26. 5. 2023, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 15.000 Kč spolu s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení ve výši 2.252 Kč. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , a žalovaným došlo dne 18. 7. 2006 k uzavření smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, tuto skutečnost žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem částku ve výši 24.960 Kč, a to jistinu ve výši 15.000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 9.960 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 7. 2007. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkově zaplatil právnímu předchůdci žalobce (původnímu věřiteli) částku ve výši 3.100 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 přechodnému věřiteli společnosti , Anonymizováno, s účinností ke dni 1. 7. 2015 a toto postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015. Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem společností , Anonymizováno, . a žalobcem s účinností k témuž dni došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobce a toto postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem ze dne 14. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 26. 4. 2023.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.
3. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů.
4. Z předložené smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, , datované dnem 18. 7. 2006, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , právnická osoba, a žalovaný jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla v hotovosti žalovanému částku 15.000 Kč jako peněžitou půjčku, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9.960 Kč, tedy celkem částku ve výši 24.960 Kč, a to v 52týdenních splátkách po 480 Kč.
5. Ze smlouvy o půjčce shora a sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným činila 15.000 Kč a žalovaným uhrazené platby činily celkem částku 3.100 Kč.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, z přílohy č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužných částek ze dne 25. 6. 2015, adresovaného žalovanému, a z poštovního podacího lístku ze dne 29. 7. 2015 soud zjistil, že pohledávka věřitele , právnická osoba, z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena společnosti , Anonymizováno, a žalovaný byl o této skutečnosti informován a současně vyzván k uhrazení dlužné částky.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, z přílohy č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužných částek ze dne 14. 9. 2018, adresovaného žalovanému, a z poštovního podacího archu ze dne 19. 9. 2018 soud zjistil, že pohledávka přechodného věřitele , Anonymizováno, z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena společnosti , Anonymizováno, , tj. žalobci a žalovaný byl o této skutečnosti informován.
8. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 4. 2023, adresované žalovanému, a z poštovního podacího archu ze dne 27. 4. 2023 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.
9. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle § 3028 odst. 3 citovaného zákona není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé včetně práv a povinností z porušených smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
10. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o půjčce, uzavřené podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 321/2001 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr. Je nepochybné, že tehdejší věřitel uzavřel smlouvu se žalovaným, který má postavení spotřebitele a vztahovalo se na něj tedy i ustanovení § 4 a § 6 z. s. ú., podle nichž smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze zákona, a ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou. Tyto informace se v předmětné smlouvě nenachází.
11. Podle ustanovení § 6 z. s. ú. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se spotřebitelský úvěr sjednává a ujednání o jiných platbách se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.
12. Podle ustanovení § 657 o. z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 o. z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
13. Podle ustanovení § 39 o. z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
14. Podle ustanovení § 451 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle § 451 odst. 2 o. z. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
15. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.
16. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
18. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.
19. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
20. Při posuzování důvodnosti uplatněného nároku a platnosti předmětné smlouvy uzavřené mezi žalovaným a původním věřitelem soud kromě již zmíněných nedostatků (smlouva neobsahovala v části před podpisy smluvních stran ustanovení o roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze zákona ani ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou) zohlednil dále i skutečnost, že smlouva byla uzavřena na předtištěném formuláři, do kterého byly doplněny pouze osobní údaje žalovaného, výše poskytnuté částky, výše souhrnného poplatku a výše a počet splátek. Tento (z výše uvedených okolností jediný možný vyplývající) způsob vzniku smlouvy dle názoru soudu jednoznačně dokládá, že žalovanému nebyl umožněn jakýkoli aktivní projev vůle při tvorbě (až na výše zmíněné doplňované údaje), resp. modifikaci předtištěných smluvních podmínek a smluvní ujednání mu tak v podstatě bylo vnuceno. Takový postup při uzavření smlouvy mezi původním věřitelem a žalovaným je v rozporu s ustanovením § 39 o. z. a proto soud shledal předmětnou smlouvu za absolutně neplatnou. Přihlížel rovněž i k tomu, že veskrze celý formulář smlouvy je předtištěn drobným písmem a odkazuje na smluvní podmínky, které však žalovaným nebyly podepsány a není tedy jisté, zda se s nimi vůbec seznámil. Dále soud zohlednil skutečnost, že výše částky tvořící tzv. souhrnný poplatek dosahuje 66,4 % z půjčené částky, což dle názoru soudu nelze považovat za ujednání v souladu s dobrými mravy.
21. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku 15.000 Kč. Žalovaný na poskytnutou částku zaplatil 3.100 Kč, proto je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši 11.900 Kč žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky 11.900 Kč za dobu od 14. 8. 2015 do zaplacení ve výši sazby 8,05 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný dostal právě až dnem 14. 8. 2015, což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě ze dne 25. 6. 2015 jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle potvrzení o odeslání byla žalovanému výzva odeslána dne 29. 7. 2015, tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tedy dnem 3. 8. 2015 se považuje zásilka za doručenou; žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do 10 dní po obdržení výzvy, splatnost proto nastala dne 13. 8. 2015 a žalovaný je tak v prodlení od 14. 8. 2015. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2015, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 0,05 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky a za období, jak je uvedeno a zdůvodněno výše.
22. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o půjčce za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.
23. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva představovaly náklady jeho právního zastoupení, dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod. 2 a. t. sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., částku celkem 1.200 Kč. K tomu náleží advokátovi daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady žalobce za právní zastoupení advokátem tak činí celkem částku 1.452 Kč. K tomuto žalobci náleží částka ve výši 800 Kč, kterou vynaložil na úhradu soudního poplatku dle položky 2 bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Celkem tak náklady řízení žalobce činily částku 2.252 Kč. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 58,66 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci, činí částku 1.321,02 Kč. Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.