5 C 239/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr Simonou Hájkovou ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně, Jiné reg.č. anonymizováno číslo, anonymizováno 6 slov číslo, příjmení jméno, země zastoupená advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3.000 Kč s 10 % úrokem z prodlení p. a. od 24. 1. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.368 Kč k rukám titul. jméno příjmení, advokáta, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí 1. Žalobou ze dne 29. 1. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 3 000Kč s 10 % úrokem z prodlení od 24. 1. 2020 do zaplacení. Dle tvrzení žalobce dne 12. 9. 2019 uzavřel žalobce s žalovanou prostřednictvím svého zmocněnce, právnická osoba ulice a právnická osoba, dohodu o uznání dluhu, v níž žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše 3 000 Kč, který se zavázala uhradit v 6 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalobce tvrdil, že žalovaná se dostala do prodlení s plněním dvou splátek, a to splátky č. 1 a č.

2. Žalobce se proto rozhodl využít svého oprávnění a odeslal žalované dne 15. 1. 2020 oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou. Žalovaná na svůj dluh do data podání žaloby neuhradila ničeho.

2. Vydaný elektronický platební rozkaz Okresního soudu Brno venkov v Brně ze dne 12. 2. 2020 byl zrušen usnesením ze dne 3. 9. 2020, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.

3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. Usnesení soudu ze dne 23. 11. 2020, č. j. 5 C 239/2020 – 12, bylo doručeno žalobci, žalované vložením do poštovní schránky adresátem písemnosti užívané. Veškeré písemnosti byly žalované doručovány na evidovanou adresu trvalého pobytu v Centrální evidenci obyvatel, jiná adresa doručovací z lustrace Centrální evidence obyvatel nevyplývá.

4. Z listin předložených žalobcem, které strana žalovaná nezpochybnila, byl zjištěn tento skutkový stav: z plné moci ze dne 3. 10. 2016 podepsané osobami oprávněnými jednat za žalobce jako zmocnitele soud zjistil, že zmocněnec - právnická osoba ulice a právnická osoba - je oprávněn k zastupování žalobce při všech právních úkonech a jednáních týkajících se plnění všech práv a povinností zmocnitele, práv a povinností vyplývajících z Rámcové smlouvy o správě pohledávek uzavřené dne 22. 3. 2016 mezi zmocnitelem a zmocněncem, zejména je oprávněn jednat s dlužníky zmocnitele, přijímat od nich platby, uzavírat s nimi mimosoudní a jiné dohody, uzavírat s dlužníky soudní smír, dohodu s exekutorskou doložkou přímé vykonatelnosti, podávat žaloby, exekuční návrhy a účastnit se soudních jednání jménem zmocnitele, dále přijímat platby od třetích osob, vést dokumentaci ve vztahu k pohledávkám, vyjednávat a uzavírat platební dohody s dlužníky.

5. Z dohody uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, prostřednictvím zmocněnce na základě plné moci soud vzal za prokázané, že věřitel nabyl od společnosti právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 19. 6. 2015 peněžitou pohledávku vůči žalované vyplývající ze smlouvy číslo uzavřené dne 28. 7. 2008 mezi žalovanou a společností právnická osoba, jejíž výše činila k uvedenému dni 3 000 Kč. Žalovaná ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i co do výše, vyslovila souhlas s kapitalizací dluhu. Žalovaná se zavázala uhradit pohledávku věřitele v 6 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč, splatných od 20. 9. 2019 do 20. 2. 2020 na bankovní účet specifikovaný pod variabilním symbolem číslo. Pro případ, že se žalovaná ocitne v prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, má zmocněnec žalobce právo dluh zesplatnit, a odeslat klientovi oznámení o zesplatnění dluhu s výzvou k neprodlené úhradě celé dosud nesplacené části pohledávky a práv s ní spojených. V případě prodlení s uhrazením splátky má žalobce právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši zákonné. Žalovaná měla dle dohody právo na odstoupení od této dohody ve lhůtě 14 kalendářních dnů ode dne jejího uzavření, a to i bez uvedení důvodu. Taktéž bylo sjednáno oprávnění žalované uhradit dluh před datem splatnosti kdykoli po dobu trvání dohody bez dalších nákladů. Pod dohodou se nacházejí podpisy ředitele oddělení správy pohledávek zmocněnce a žalované. Dohoda je datována dne 12. 9. 2019.

6. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky v Oznámení o zesplatnění dluhu přípisem ze dne 15. 1. 2020 zaslaným žalované doporučeně. Taktéž byla vyzvána k úhradě dlužné částky před žalobní výzvou právního zástupce ze dne 15. 1. 2020 v termínu do 23. 1. 2020. Předžalobní výzva byla žalované zaslána jako doporučená (anonymizováno), což bylo prokázáno podacím archem potvrzenými Českou poštou s. p.

7. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

8. Uznání dluhu je způsobem utvrzení dluhu, není právním titulem vzniku dalšího závazku vedle závazku původního. Uznáním se nemění právní důvod dluhu, je však nástrojem preventivním, který vede k posílení procesní pozice věřitele v případném sporu.

9. Uznání dluhu podle § 2053 občanského zákoníku je uznáním explicitním, jedná se o právní jednání dlužníka adresované věřiteli, jímž činí písemnou formou výslovné uznávací prohlášení směřující k potvrzení existence dluhu, včetně jeho důvodu a výše. Nová úprava zákona č. 89/2012 Sb. tak převzala úpravu obsaženou v § 558 zákona č. 40/1964 Sb.

10. Z uznání strany žalované bylo zřejmé, kdo je činí, vůči komu směřuje, jaký peněžitý dluh dlužník uznává, jaká je jeho výše a důvod. Tyto skutečnosti byly objektivně zjistitelné, přitom nutno vzít do úvahy, že způsob určení důvodu a výši uznaného závazku zákon nespecifikuje. Mohou být tudíž určeny přímo v uznávacím prohlášení. Výši závazku lze považovat za dostatečně určenou, odkazuje-li uznávací prohlášení na smlouvu či na výzvu věřitele k zaplacení, v níž je důvod dluhu specifikován. Podmínkou platného uznání je, aby bylo učiněno bez výhrad. Doba splatnosti dluhu není povinnou součástí uznávacího prohlášení.

11. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto hmotněprávní ustanovení § 2053 občanského zákoníku má vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že pokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je stanovena domněnka. Dle judikatury Nejvyššího soudu pak„ pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou“ (viz NS ČR sp. zn. 32 Cdo 170/2010). Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu (argumentovat smlouvou či jinou právní skutečností zakládající závazek), ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh nevznikl, že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. Žalovaná strana byla nicméně v tomto řízení zcela pasivní.

12. Nutno dodat, že písemným prohlášením lze uznat i promlčený dluh, nikoliv však prekludované právo. Dluh lze uznat s účinky běhu nové promlčecí lhůty.

13. Vzhledem k uznání uplatněného nároku písemným prohlášením dlužníka ze dne 12. 9. 2019 soud posoudil nárok žalobce uplatněný touto žalobou jako nárok uplatněný důvodně a zavázal žalovanou k úhradě částky 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 24. 1. 2020 do zaplacení, a to dle požadavku žalobce – od prvního dne po uplynutí lhůty, která byla žalované poskytnuta k úhradě zesplatněné pohledávky (§ 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), když požadovaná výše příslušenství odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení žalované.

14. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, tedy na úhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů právního zastoupení dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, na odměnu za 3 úkony právní služby, 2 úkony každý á 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a ve výši 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění. Ke každému úkonu právní služby byl právnímu zástupci žalobce přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Jelikož zástupce žalobce je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení navýšeny o 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř.. Žalobci tak byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit taktéž ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10.000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, lze se splnění této povinnosti domáhat návrhem na výkon rozhodnutí či návrhem na exekuci.