5 C 239/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 14.935 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 7.444 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.444 Kč od 12. 11. 2020 do zaplacení, a částku ve výši 7.491 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.491 Kč od 20. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.000 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky v [obec], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se návrhem, soudu doručeným dne 28. 7. 2021, domáhal vůči žalované zaplacení dvou nároků: částky 7.444 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od 12. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně (nárok č. 1), a částky 7.491 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od 20. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně (nárok č. 2). K nároku č. 1 žalobce uvedl, že žalovaná, coby vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], objem nad 1350 cm3 do 1850 cm3, evidované v registru silničních vozidel jako provozované, neměla v době ode dne 1. 10. 2019 do dne 29. 2. 2020 k tomuto uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; vozidlo tak bylo nepojištěno 152 dnů. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce právo na příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo zůstalo bez výše uvedeného pojištění. Výši příspěvku žalobce vyčíslil částkou denního poplatku 47 Kč dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V daném případě při nepojištěných 152 dnech tak výše poplatku činí 7.144 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. žalobce rovněž nárokoval zaplacení příspěvku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalobce odeslal žalované výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho uplatnění dne 28. 8. 2020, tuto považoval za doručenou dne 12. 9. 2020, přičemž jí poskytl lhůtu k úhradě, která uplynula dne 11. 11. 2020 (splatnost). Žalovaná na základě této však ničeho neuhradila. Žalobce se tak domáhal rovněž zaplacení úroků z prodlení. Žalobce žalované rovněž odeslal předžalobní výzvu prostřednictvím svého právního zástupce, ani přesto však žalovaná ničeho neuhradila. a. K nároku č. 2 žalobce uvedl, že žalovaná, coby vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], objem nad 1350 cm3 do 1850 cm3, evidované v registru silničních vozidel jako provozované, neměla v době ode dne 1. 3. 2020 do dne 31. 7. 2020 k tomuto uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; vozidlo tak bylo nepojištěno 153 dnů. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce právo na příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo zůstalo bez výše uvedeného pojištění. Výši příspěvku žalobce vyčíslil částkou denního poplatku 47 Kč dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V daném případě při nepojištěných 153 dnech tak výše poplatku činí 7.191 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. žalobce rovněž nárokoval zaplacení příspěvku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalobce odeslal žalované výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho uplatnění dne 5. 11. 2020, tuto považoval za doručenou dne 20. 11. 2020, přičemž jí poskytl lhůtu k úhradě, která uplynula dne 19. 1. 2021 (splatnost). Žalovaná na základě této však ničeho neuhradila. Žalobce se tak domáhal rovněž zaplacení úroků z prodlení. Žalobce žalované rovněž odeslal předžalobní výzvu prostřednictvím svého právního zástupce, ani přesto však žalovaná ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstal nečinná.

3. S ohledem na to, že žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřila, a to i přes poučení soudu o presumpci jejího souhlasu za uvedené situace, a žalobce s uvedeným postupem souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez jednání na základě předložených důkazů.

4. K prokázání svých tvrzení žalobce předložil výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 5. 11. 2020 a ze dne 28. 8. 2020, upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 18. 2. 2021 a ze dne 9. 12. 2020, a předžalobní upomínku ze dne 26. 5. 2021 a ze dne 23. 6. 2021 s potvrzením o odeslání z týchž dní. K důkazu žalobce soudu navrhl taktéž výpis z centrálního registru vozidel, kdy soud za tímto účelem podal v souladu s § 128 o. s. ř. žádost o sdělení skutečností k [stát. instituce], registru vozidel, a to ohledně vlastnictví, provozování a objemu válců motoru předmětného vozidla ve shora uvedeném období.

5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

6. Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.).

7. Denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 včetně ve výši 47 Kč (§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb.).

8. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb.).

9. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.).

10. Podle § 2a uvedené vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., výše nákladů [anonymizována tři slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. činí 300 Kč.

11. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).

12. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

13. Na základě zjištěného skutkového stavu v návaznosti na citovaná ustanovení právních předpisů dospěl soud k závěru, že žalovaná byla v rozhodných obdobích evidována jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, přičemž neměla sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná v řízení ničeho netvrdila, ani neoznačila a nedoložila důkazy, které by jakkoli vyvracely skutková tvrzení či důkazy žalobce. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl v rozsahu požadovaného příspěvku ve výši 7.144 Kč (nárok č. 1) a požadovaného příspěvku ve výši 7.191 Kč (nárok č. 2), a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč v každém jednotlivém nároku dle § 4 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty od doručení výzvy k úhradě příspěvku (splatnost v případě nároku 1 nastala dne 11. 11. 2020 a v případě nároku 2 dne 19. 1. 2021). Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení 12. 11. 2020 v případě nároku 1, a ke dni prodlení 20. 1. 2021 v případě nároku 2, činila repo sazba České národní banky 0,25 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % z uplatněné částky 7.444 Kč ode dne 12. 11. 2020 do zaplacení (nárok 1) a na úrok z prodlení ve výši 8,25 % z uplatněné částky 7.491 Kč ode dne 20. 1. 2021 do zaplacení (nárok 2). Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 1.000 Kč za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a za požadované dva úkony (výzva k plnění a návrh ve věci samé) po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalované u soudu. Dle citovaného ustanovení je totiž možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je třeba poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Neplatí přitom absolutně, že náklady na právní zastoupení jsou vždy v celém rozsahu účelné již jen proto, že účastník, jehož zastupuje advokát, tímto způsobem realizuje své právo na právní pomoc zajištěné článkem 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V daném případě je důvodné přihlédnout i k tomu, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem, kterému je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinen, a pro nějž jsou příspěvky podle § 24c zákona č. 168/1999 Sb. jedním z těchto zdrojů. Soudní vymáhání takového příspěvku je pak činností žalobce, kterou musí být žalobce schopen právě z těchto zdrojů zajistit, aniž by v soudních sporech, v nichž zaplacení příspěvku vymáhá, využíval odborné pomoci advokátů. Nelze ani pominout značnou jednoduchost těchto skutkově obdobných věcí nevyžadující vyjma sepisu tzv. vzorové žaloby zvlášť odborných znalostí, neboť v těchto věcech je rozhodováno většinou platebním rozkazem, případně bez jednání podle § 115a o. s. ř., nebo sice po jednání, u něhož však účast žalobce nebývá nutná, neboť jsou zpravidla dány podmínky pro to, aby soud rozhodl v jeho prospěch na základě předložených listinných důkazů. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto na jejich náhradu žalobce nemá právo. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je přiznaná náhrada nákladů řízení splatná na účet právní zástupkyně žalobce.

15. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

16. Při odůvodňování tohoto rozsudku soud postupoval podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.