5 C 240/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 43.900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17.740 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.257,97 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, částku 9.360 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.495,29 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9.360 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 9.600 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 31,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.462,38 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 16.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, částky 7.200 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 448,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.479,32 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.640 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 12.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 23. 7. 2020 v doplněném znění, domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku: a) 27.340 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.289,33 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6.462,38 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 16.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,5 %, úrok 23,72 % ročně z částky 16.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení (nárok č. 1), a dále b) částku 16.560 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.943,67 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5.479,32 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,5 %, úrok 23,72 % ročně z částky 12.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení (nárok č. 2).

2. K nároku č. 1 žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou došlo dne 13. 2. 2017 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále také„ smlouva č. 1201028400“), na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 16.000 Kč v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem a zavázala se zaplatit právnímu předchůdci žalobce kromě jistiny i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.240 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smlouvy, odměnu za administrativní činnost ve výši 3.200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.400 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 3. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla dne 16. 2. 2017, kdy celkově žalovaná na nárok č. 1 zaplatila částku 500 Kč. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky až do úplného zaplacení dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 6.462,38 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 16.000 Kč od 27. 3. 2018, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení 29. 11. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.289,33 Kč uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 16.000 Kč od 3. 4. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 29. 11. 2019.

3. K nároku č. 2 žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou došlo dne 25. 11. 2016 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo], (dále také„ smlouva [číslo]“), na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem a zavázala se zaplatit právnímu předchůdci žalobce kromě jistiny rovněž úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.680 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 podmínek, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč, vše v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 1. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 20. 1. 2017, kdy celkově žalovaná na nárok č. 2 zaplatila částku 4.320 Kč. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky až do úplného zaplacení dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019.

4. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 5.479,32 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč od 6. 1. 2018, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení 29. 11. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.943,67 Kč uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč od 13. 1. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data 29. 11. 2019.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

6. Žalovaná nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

7. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] datované dnem 13. 12. 2017, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaná jako zákazník, což obě smluvní strany stvrdily svými podpisy. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 16.000 Kč jako úvěr, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku uvedené společnosti společně s úrokem ve výši 2.240 Kč, částkou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.400 Kč, a poplatkem ve výši 3.200, a to v 58 týdenních splátkách po 480 Kč. Dále je ve smlouvě uvedeno, že žalovaná se zavazuje, že bude celkovou dlužnou částku úvěrujícímu splácet formou hotovostního splácení. Pro případ hotovostního režimu je uvedeno, že peněžní prostředky jsou zákazníkovi coby žalované vyplaceny při podpisu smlouvy. Pro případ bezhotovostního režimu je uvedeno, že úvěrující poskytne zákazníkovi coby žalované peněžní prostředky na její bankovní účet, a to do 7 kalendářních dnů od podpisu smlouvy. Smlouva je sepsána formulářovou formou. Na první straně smlouvy je drobným písmem a nepřehledným způsobem uvedeno také několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení úvěru.

8. Z tabulky přehledu plateb vyhotovené ke smlouvě [číslo] ze dne 13. 2. 2017 bylo mimo jiné zjištěno, že poslední platba od žalované byla ze dne 16. 2. 2017 a celkově tato zaplatila z titulu uvedené smlouvy [číslo] částku 500 Kč.

9. Soudu je z úřední činnosti známo, že předmětem podnikání právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, avšak tento není bankovním subjektem.

10. Z výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum], přičemž do předmětu jeho podnikání náleží taktéž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne, a z podacího lístku ze dne 13. 12. 2019 soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobce a o této skutečnosti byla žalovaná informována.

12. Z výzvy datované dnem 30. 4. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 1. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky.

13. Z předložené smlouvy o půjčce [číslo] datované dnem 25. 11. 2016, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaná jako zákazník, což obě smluvní strany stvrdily svými podpisy. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 12.000 Kč jako půjčku, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku uvedené společnosti společně s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč, úrokem ve výši 1.680 Kč, a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 360 Kč. Dále je ve smlouvě uvedeno, že žalovaná se zavazuje, že bude celkovou dlužnou částku úvěrujícímu splácet formou hotovostního režimu splácení. Pro případ hotovostního režimu je uvedeno, že peněžní prostředky jsou zákazníkovi coby žalované vyplaceny při podpisu smlouvy. Pro případ bezhotovostního režimu je uvedeno, že úvěrující coby žalobce poskytne zákazníkovi coby žalované peněžní prostředky na osobní bankovní účet zákazníka, a to do 13 kalendářních dnů od uzavření smlouvy. Smlouva je sepsána formulářovou formou. Ke smlouvě jsou připojeny smluvní podmínky. Ve smluvních podmínkách je přitom drobným písmem a nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení půjčky.

14. Z tabulky přehledu plateb vyhotovené ke smlouvě [číslo] ze dne 25. 11. 2016 bylo zjištěno, že poslední platba od žalované byla ze dne 20. 1. 2017 a žalovaná zaplatila z titulu uvedené smlouvy částku celkem 4.320 Kč.

15. Soudu je z úřední činnosti známo, že předmětem podnikání právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, avšak tento není bankovním subjektem.

16. Z výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum], přičemž do předmětu jeho podnikání náleží taktéž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

17. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne azaz podacího lístku ze dne 13. 12. 2019 soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobce a o této skutečnosti byla žalovaná informována.

18. Z výzvy datované dnem 30. 4. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 1. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky.

19. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smluv nazvaných jako smlouva o půjčce a smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále také „o. z.“), a z. č. 145/2010 Sb. a z. č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru, ve kterých je žalovaná označena jako„ zákazník“, a které soud kvalifikoval jako smlouvy o úvěru dle níže citovaných ustanovení o. z.

20. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 o. z).

21. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky (§ 2396 o. z).

22. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).

23. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

24. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), (§ 1879 o. z).

25. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 o. z.).

26. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě (§ 6 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb.).

27. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 z. č. 257/2016 Sb.).

28. Právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží (§ 551 až §554 o. z.).

29. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (§ 576 o. z.).

30. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.).

31. Na základě zjištěného skutkového stavu v návaznosti na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že původní věřitel společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 13. 2. 2017 poskytl žalované při podpisu této smlouvy částku 16.000 Kč v hotovosti za úrok 2.240 Kč, a žalovaná měla úvěr i s uvedeným úrokem, celkem tedy 18.240 Kč, úvěrujícímu ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaná zaplatila na poskytnutý úvěr pouze částku 500 Kč, je s nesplacenou částkou 17.740 Kč v prodlení, a je jí tak povinna žalobci zaplatit včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částky 2.257,97 Kč vypočteného z požadované částky ve výši 16.000 Kč od požadovaného data 3. 4. 2018, (po uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29. 11. 2019, a včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z požadované částky 16.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení činila repo sazba České národní banky 0,5 %, a proto má žalobce od tohoto data až do zaplacení nárok na úrok z prodlení ve výši 8,5 % z uvedené částky. Proto soud v této části nároku č. 1 žaloby vyhověl.

32. V případě nároku č. 2 pak vzal soud za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 25. 11. 2016 poskytl žalované téhož dne částku 12.000 Kč za úrok 1.680 Kč a žalovaná měla zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 13.680 Kč, úvěrujícímu ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaná zaplatila na poskytnutou půjčku částku 4.320 Kč, je s nesplacenou částkou 9.360 Kč v prodlení, a je jí tak povinna žalobci zaplatit včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částky 1.495,29 Kč vypočteného z částky ve výši 9.360 Kč od požadovaného data 13. 1. 2018, (po uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29. 11. 2019, a včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9.360 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení činila repo sazba České národní banky 0,5 %, a proto má žalobce od tohoto data až do zaplacení nárok na úrok z prodlení ve výši 8,5 % z uvedené částky. Proto soud v této části nároku č. 2 žaloby vyhověl.

33. Ve zbývající části uplatněné nároky č 1, č. 2 soud zamítl z následujících důvodů:

34. Pokud se jedná o sjednané„ poplatky“ za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek, pak tuto povinnost žalované zaplatit soud považuje za sjednanou v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2395 o. z., při smlouvě o úvěru lze sjednat pouze úroky a s ohledem na výši těchto částek, která činí 60 % z poskytnuté částky v případě nároku 1 i nároku 2, kdy není jasné, za co konkrétně mají být hrazeny, má soud za to, že tímto úvěrující pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutý úvěr, kterou by měl být toliko úrok, a to jak v rozporu s dobrými mravy dle § 588 o. z., tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Co se konkrétně týče požadovaného poplatku za inkaso splátek v hotovosti, pak soud má za to, že tento se příčí základnímu principu dobrých mravů taktéž z důvodu nemožnosti volby jiné varianty splátek, pokud žalovaná chtěla obdržet zapůjčovanou částku ihned. Soud dodává, že právě okamžité poskytnutí úvěru je primárním důvodem uzavírání podobných smluv spotřebitelů s nebankovními subjekty, což je evidentní i z těchto smluv, kdy žalovaná zvolila variantu, kdy mu byly zapůjčované částky poskytnuty ihned při podpisu smlouvy. Jak vyplývá z textu uvedených smluv, pokud by žalovaná chtěla splácet úvěr formou bezhotovostní, pak by požadovanou částku obdržela do 7 či 13 dnů od podepsání smlouvy (tedy s určitou časovou prodlevou) na svůj účet, přičemž neexistuje žádný racionální důvod, proč by žalované nemohla být zapůjčovaná částka poskytnuta v hotovosti ihned i v takovém případě. Soud má proto za to, že tímto způsobem věřitel pouze navyšuje svou odměnu (úrok) za poskytnutí úvěru, ačkoli to tak neoznačuje. Soud proto ujednání o povinnosti žalované platit tyto částky považuje za neplatné. Soud tak má za to, že se jedná o ujednání neurčité, do smlouvy implementované s cílem účelově a netransparentně navýšit odměnu za poskytnutí úvěru, a tedy o ujednání, k němuž soud pro jeho neurčitost nepřihlíží v souladu s § 551 až 554 o. z. S ohledem na požadovaný roční úrok ve výši 23,72 % z poskytnutých částek, který žalobce požadoval s odkazem na ujednání ve smlouvě (v případě nároku 1) a ve smluvních podmínkách (v případě nároku 2), soud považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že na první straně předmětných smluv je jasně sjednán úrok pevnou částkou (2.240 Kč v případě nároku 1 a 1.680 Kč v případě nároku 2), přičemž nic dalšího o tom, že tento úrok je vypočten sazbou výše uvedenou a že se týká pouze období, ve kterém má být úvěr splacen, a že poté bude úvěr a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, u tohoto ujednání uvedeno není. Následné ujednání o různých úrokových sazbách při různých způsobech splácení úvěru tak činí smlouvy a ujednání o úrokové sazbě nepřehlednými a matoucími, což je v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutý úvěr, základním ujednáním smlouvy o úvěru, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo ve smlouvě zcela jasně, určitě a srozumitelně. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel úvěru, je v základních ujednáních uvedena jako úrok pevná částka, vepsaná ručně, velkým písmem, bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok uvádějící různé druhy sazeb a různé způsoby splácení je, byť na téže straně, uveden písmem drobným a předtištěným písmem, či je dokonce obsažen až ve smluvních podmínkách, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy zdánlivě, proto soud k tomuto ujednání nepřihlíží. K zamítnutí části kapitalizovaného úroku z prodlení v případě nároku 1 soud doplňuje, že tento žalobce sice požadoval z oprávněné částky, za oprávněné období v oprávněné sazbě, avšak požadovaná částka na tomto byla vyšší, než k jaké dospěl výpočtem soud, a proto žalobci požadovaný úrok nad rámec uvedeného výpočtu této částky zamítl.

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.