5 C 246/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 47.254 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13.299 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.354,31 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13.299 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 33.955 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.783,84 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 19.877,45 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17.094,66 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a s úrokem ve výši 27 % ročně z částky 30.393,66 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 15. 7. 2020, ve znění dle jejího doplnění domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 47.254 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3.138,15 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 19.877,45 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 30.393,66 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 9 % a úrok 27 % ročně z částky 30.393,66 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 7. 7. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 50.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku celkem 42.805 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8.850 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně sjednanou v čl. 4 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 12.455 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 21.500 Kč, a to zároveň s poskytnutou částkou v 60 týdenních splátkách po 1.547 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 31. 8. 2017. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 26. 11. 2018 a žalovaný celkově zaplatil částku 45.551 Kč. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 18 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobci s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalobce požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 47.254 Kč (z toho jistiny ve výši 30.393,66 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 16.860,34 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 19.877,45 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3.138,15 Kč, úroků ve výši 27 % ročně z dlužné jistiny ve výši 30.393,66 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 30.393,66 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 19.877,45 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 27 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 30.393,66 Kč od 1. 9. 2017, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení 20. 1. 2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 3.138,15 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 30.393,66 Kč od 4. 12. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení 20. 1. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřil ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 7. 7. 2016 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaný jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému částku 50.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku, úrok ve výši 8.850 Kč, částku 12.455 Kč za administrativní činnost, a částku 21.500 Kč za hotovostní režim splátek, a to v 60 týdenních splátkách po 1.547 Kč a jednou splátkou ve výši 1.532 Kč. Až ve smluvních podmínkách je malým písmem a nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení zápůjčky.

5. Z tabulky umoření bylo ke dni vyhotovení 27. 1. 2020 zjištěno, že částka čerpaná žalovaným dne 7. 7. 2016 činila výši 50.000 Kč.

6. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou.

7. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne 16. 5. 2005.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne adresovaného žalovanému, a z podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 soud zjistil, že pohledávka věřitele [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] z uvedené smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobci.

9. Z výzvy datované dnem 23. 4. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 24. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky.

10. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je žalobci postoupený nárok věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 145/2010 Sb. jako spotřebitelský úvěr.

11. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

14. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

15. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

17. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě (§ 6 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb.).

18. Podle § 551 až §554 o. z., právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

19. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

20. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 7. 7. 2016 poskytl žalovanému téhož dne částku 50.000 Kč za úrok 8.850 Kč a žalovaný měl zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 58.850 Kč, zapůjčiteli ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaný zaplatil na poskytnutou zápůjčku pouze částku 45.551 Kč, je s nesplacenou částkou 13.299 Kč v prodlení, proto soud žalobci vyjma dlužné částky 13.299 Kč přiznal rovněž kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně od požadovaného data 4. 12. 2018 do 20. 1. 2020 z dlužné částky 13.299 Kč ve výši 1.354,31 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné částky 13.299 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Soud proto žalobě v této části vyhověl.

22. Ve zbývající části soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Pokud se jedná o sjednané částky 12.455 Kč za administrativní činnost a 21.500 Kč hotovostní režim splátek, pak tuto povinnost žalovaného zaplatit soud považuje za sjednanou v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze sjednat pouze úroky a s ohledem na výši těchto částek, která činí 67,91 % z poskytnuté částky, kdy není jasné, za co konkrétně mají být hrazeny, má soud za to, že tímto zapůjčitel pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutou zápůjčku, kterou by měl být úrok, a to jak v rozporu s dobrými mravy, tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Soud proto ujednání o povinnosti žalované platit tyto částky považuje za neplatné. Požadovaný roční úrok ve výši 27 % ze zapůjčené částky, který žalobce požadoval s odkazem na ujednání ve smluvních podmínkách, soud považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že ve smlouvě je jasně sjednán úrok pevnou částkou 8.850 Kč a nic dalšího o tom, že tento úrok je vypočten sazbou výše uvedenou a že se týká pouze období, ve kterém má být zápůjčka splacena, a že poté bude zapůjčená a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, u tohoto ujednání uvedeno není. Ujednání o různých úrokových sazbách při různých způsobech splácení zápůjčky, je uvedeno až ve smluvních podmínkách, což daná ujednání smlouvy obecně činí nepřehlednými a matoucími, a což je v rozporu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou zápůjčku, základním ujednáním smlouvy o zápůjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo ve smlouvě jasně a srozumitelně. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel zápůjčky, je velkým, ručně vepsaným písmem uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok týkající se různých sazeb a různých způsobů splácení je uveden drobným, předtištěným písmem až ve smluvních podmínkách, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy zdánlivě, proto soud k tomuto ujednání nepřihlíží.

23. Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř).

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.