5 C 257/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 117.059 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 74.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 91.000 Kč od [datum] do [datum], z částky 84.000 Kč od [datum] do [datum], a z částky 74.000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 15.157 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 106.157 Kč od [datum] do [datum], a z částky 15.157 Kč od [datum] do zaplacení částky 27.902,40 Kč úroku ve výši 19,19 % ročně z částky 95.729,71 Kč od [datum] do [datum], z částky 93.251,27 Kč od [datum] do [datum], a z částky 83.251,27 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 172.800 Kč, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne [datum], domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 89.157 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 106.157 Kč ve výši 8,25% ročně od [datum] do [datum] ve výši 2.651,71 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 99.157 Kč ve výši 8,25% ročně od [datum] do [datum] ve výši 1.454,30 Kč, a zákonným úrokem z prodlení z částky 89.157 Kč ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení, dále částky ve výši 27.902,40 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 19,19 % p. a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úroku za poskytnutí úvěru ve výši 19,19 % p. a. z částky 95.729,71 Kč od [datum] do [datum] ve výši 5.493,40 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 19,19 % p. a. z částky 93.251,27 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3.113,60 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 19,19 % p.a. z částky 83.251,27 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 172.800 Kč. Uvedl, že žalobce se žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobce poskytl převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě dne [datum] částku ve výši 100.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobci uhradit poskytnutý úvěr a sjednaný úrok ve výši 19,19 % p. a., a to ve 48 měsíčních splátkách po 3.000 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky řádně a včas nesplácel, byl celý úvěr žalobcem zesplatněn ke dni [datum], přičemž před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu k tomu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina celkem 104.559,09 Kč. Do data zesplatnění úvěru byly žalobci uhrazeny pouze tři splátky po 3.000 Kč (dne [datum], dne [datum] a dne [datum]), tedy celkem částka ve výši 9.000 Kč. Po zesplatnění úvěru byly žalobci uhrazeny pouze dne [datum] částka ve výši 7.000 Kč a dne [datum] částka ve výši 10.000 Kč. Žalovaný dále nereagoval na upomínky a výzvy k úhradě ani na předžalobní výzvu žalobce a zbývající dlužnou částku žalobci nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. Neuvedl žádná skutková tvrzení, neoznačil, ani nedoložil žádné důkazy.

3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ([anonymizována dvě slova]) má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet, spolu s úrokem ve výši 19,19 % ročně, a to v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 3.000 Kč. Uvedenou výši splátek soud zjistil rovněž ze splátkového kalendáře k předmětné smlouvě.

4. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce tohoto dne převedl částku 100.000 Kč na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, přičemž jako variabilní symbol platby uvedl číslo uzavřené smlouvy.

5. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný zaplatil na předmětnou smlouvu žalobci částku celkem 26.000 Kč, a to dne [datum] částku ve výši 3.000 Kč, dne [datum] částku ve výši 3.000 Kč, dne [datum] částku ve výši 3.000 Kč, dne [datum] částku ve výši 7.000 Kč a dne [datum] částku ve výši 10.000 Kč.

6. Z výzev k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce žalovaného vyzval k okamžité úhradě dluhu.

7. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobce prohlásil dlužné dosud neuhrazené částky za splatné ke dni [datum] a že žalobce žalovaného vyzval k okamžité úhradě dluhu.

8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z podacího archu pak vzal soud za prokázané, že předžalobní výzvu žalobce dne [datum] žalovanému odeslal.

9. Z vyjádření žalobce, uvedeného v žalobě a v jejím doplnění ze dne [datum], doručeném soudu dne [datum], soud zjistil, že žalobce posuzoval schopnost žalovaného splácet úvěr na základě informací získaných od žalovaného, nahlédnutím do databází umožňujících toto posouzení, jakož i z jiných zdrojů. V případě databází se jednalo o nahlédnutí do insolvenčního rejstříku ohledně osoby žalovaného a jeho zaměstnavatele, a do databáze SOLUS ohledně žalovaného, které prokázalo, že v nich žádný z nich, resp. žalovaný není veden, dále do databáze NRKI a do databáze vedené společností Nikita Engine s.r.o., které na základě vyhodnocení jimi zvažovaných faktorů přidělilo žalovanému skóre, indikující míru rizika nesplácení úvěru, resp. pravděpodobnost jeho splácení ze strany žalovaného. Lustrací dokladů předložených žalovaným (občanského průkazu, řidičského průkazu) v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky bylo zjištěno, že doklad totožnosti (zřejmě myšleno občanský průkaz) žalovaného není evidován jako neplatný. Žalobce dále vycházel z informací, získaných od žalovaného, a to z jím předložených výpisů z účtu vedeného na jeho jméno u [právnická osoba], za období předcházející uzavření smlouvy o úvěru (měsíce září až prosinec [rok]).

10. Z výpisů z účtu vedeného na jméno žalovaného u [právnická osoba] shora soud zjistil, že za období 1. 9. – [datum] činil na tomto účtu počáteční zůstatek 16,06 Kč, konečný zůstatek 9,06 Kč, připsaná mzda žalovaného činila 26.353 Kč. Výběry hotovosti v bankomatu v tomto období nebyly žádné uskutečněny, provedeny byly dvě odchozí úhrady k témuž neidentifikovanému příjemci v celkové výši 13.000 Kč a dvě platby kartou příjemci [webová adresa] v celkové výši 13.360 Kč. Za období 1. 10. – [datum] činil na tomto účtu počáteční zůstatek 9,06 Kč, konečný zůstatek 12,06 Kč, připsaná mzda žalovaného činila 26.253 Kč. Výběry hotovosti v bankomatu v tomto období činily celkem částku ve výši 3.000 Kč, provedeny byly dvě odchozí úhrady k témuž neidentifikovanému příjemci jako v minulém měsíci v celkové výši 3.200 Kč a čtyři platby kartou příjemci [webová adresa] v celkové výši 20.000 Kč. Za období 1. 11. – [datum] činil na tomto účtu počáteční zůstatek 12,06 Kč, konečný zůstatek 100.146,56 Kč, připsaná mzda žalovaného činila 28.502 Kč. Výběry hotovosti v bankomatu v tomto období nebyly žádné uskutečněny, provedena byla jedna odchozí úhrada ke stále témuž neidentifikovanému příjemci jako v minulém měsíci ve výši 3.000 Kč a jedna příchozí platba od téhož subjektu, resp. z téhož účtu ve výši 100.000 Kč (zaúčtovaná [datum]), dále byly provedeny tři platby kartou příjemci [webová adresa] v celkové výši 24.500 Kč a tři platby kartou různým označeným příjemcům v celkové výši 867,50 Kč. Za období 1. 12. – [datum] činil na tomto účtu počáteční zůstatek 100.146,56 Kč, konečný zůstatek 4,21 Kč, připsaná mzda žalovaného činila 26.071 Kč. Výběry hotovosti v bankomatu v tomto období nebyly žádné uskutečněny, provedeny byly chronologicky dvě platby kartou příjemci [anonymizováno] ve výši 28.775 Kč a [anonymizováno] [webová adresa] ve výši 70.000 Kč, příchozí úhrada z účtu s názvem žalovaného u [právnická osoba] ve výši 50.000 Kč, platba kartou příjemci [webová adresa] ve výši 50.000 Kč, jedna odchozí úhrada ke stále témuž neidentifikovanému příjemci jako v minulých měsících ve výši 6.000 Kč, jedna odchozí úhrada na účet s názvem žalovaného u [právnická osoba] ve výši 6.000 Kč, čtyři platby kartou různým označeným příjemcům v celkové výši 2.838,70 Kč a jedna platba kartou příjemci [webová adresa] ve výši 12.600 Kč.

11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 o. z.).

13. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém (§ 2048 o. z.).

14. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (§ 1968 věta první o. z.).

15. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).

16. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Podle § 104 z. č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále jen z. s. ú.) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

18. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

21. Podle § 551 až § 554 o. z., právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

22. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

23. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.).

26. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

27. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

28. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to dle dikce zákona ve znění platném ku dni uzavření smlouvy neplatností relativní. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 3/20, však konstatoval, že takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

29. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o úvěru řádně tuto úvěruschopnost žalovaného ověřoval, neboť jednak vycházel z údajů, které tuto skutečnost vůbec neosvědčují (platnost dokladů předložených žalovaným), nebo jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je velmi omezená (lustra v insolvenčním rejstříku, registru SOLUS). Dále soud dospěl k závěru, že v případě posouzení předložených výpisů z účtu žalovaného žalobce ve svém vyjádření ke způsobu jím provedeného ověření úvěryschopnosti žalovaného uvádí závěry, které jsou s údaji v těchto listinách obsaženými v přímém až zarážejícím rozporu (viz tvrzení žalobce o jeho obezřetnosti při plnění požadavků zákona o spotřebitelském úvěru ve srovnání se skutečnostmi vyplývajícími z výpisů z účtu shora, zejména s pravidelně nicotným počátečním a konečným zůstatkem na účtu a se skutečností, že drtivá většina výdajů žalovaného na těchto účtech je tvořena platbami na sázkové portály). Rovněž skutečnost, že na výpisech z účtu jsou evidované pravidelné platby na účet, z něhož následně byla zaslána žalovanému vyšší částka (v žalobcově popisu jím prováděného prověřování nijak nekomentovaná a ani nereflektovaná, a přitom nasvědčující například existenci dalších půjček žalovaného), je dle názoru soudu skutečností, která rovněž nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného další poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Validita výsledků vyhodnocení bonity žalovaného skóringovým systémem (výstupy z NRKI a Nikita risk engin) se tak soudu rovněž jeví jako velmi sporná až účelově tvrzená, neboť v důsledku své nekomplexnosti a schematičnosti o individuální realitě poměrů žalovaného, v její předpokládané pestrosti a různorodosti (viz např. platby na sázkové portály), mnoho nevypovídající, resp. tuto neuvažující a nezohledňující. Na důsledcích této skutečnosti ve vztahu k úvěryschopnosti žalovaného pak nic nemění ani výpisy z účtu shora prokázané pravidelné příjmy žalovaného v podobě mzdy od zaměstnavatele. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o zápůjčce dle citovaného zákona o ochraně spotřebitele a úvěruschopnost žalovaného řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., považuje uvedenou smlouvu o zápůjčce za sjednanou absolutně neplatně.

30. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku 100.000 Kč. Žalovaný na poskytnutou částku zaplatil 26.000 Kč, proto je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši 74.000 Kč žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky 91.000 Kč za dobu od [datum] do [datum], a dále v důsledku plateb žalovaného provedených po splatnosti úvěru z částky 84.000 Kč od [datum] do [datum], a z částky 74.000 Kč od [datum] do zaplacení, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný dostal právě až dnem [datum], což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě ze dne [datum] (žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění okamžitě), ve spojení se zákonnou domněnkou doby dojití třetí pracovní den po odeslání (tedy dnem [datum] se považuje výzva za doručenou), jako nejzazší den k úhradě dluhu. Splatnost proto nastala dne [datum], v prodlení je žalovaný od [datum]. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni [anonymizováno] pololetí roku [rok], ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 0,25 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částek a za období uvedených a zdůvodněných výše.

31. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.