5 C 262/2022

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 6.148 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6.148 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5.848 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky v obec, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se návrhem, soudu doručeným dne datum, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 6.148 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 5.848 Kč od datum do zaplacení.

2. K nároku uvedl, že žalovaný, coby vlastník vozidla registrační značka, VIN kód, nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, evidovaný v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl v době ode dne datum do dne datum k tomuto uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; vozidlo tak bylo nepojištěno 68 dnů. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce právo na příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo zůstalo bez výše uvedeného pojištění. Výši příspěvku žalobce vyčíslil částkou denního poplatku 86 Kč dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V daném případě při nepojištěných 68 dnech tak výše poplatku činí 5.848 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. žalobce rovněž nárokoval zaplacení příspěvku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku a nákladů na jeho uplatnění ve lhůtě uvedené ve výzvě, která uplynula dne datum (splatnost). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, domáhal se žalobce rovněž zaplacení úroků z prodlení počínaje dnem datum do zaplacení. Žalobce žalovanému odeslal rovněž předžalobní upomínku ze dne datum prostřednictvím svého právního zástupce. Žalovaný žalobci neuhradil ničeho.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

4. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

5. K prokázání skutkových tvrzení žalobce soudu předložil výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne datum za období datum – datum, upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne datum a ze dne datum, předžalobní upomínku ze dne datum s potvrzením o odeslání ze dne datum, a údaje o vozidle a povinných osobách. V souladu s § 128 o. s. ř. podal soud rovněž žádost o sdělení skutečností k Městskému úřadu Mikulov, odbor organizační a vnitřních věcí, a to ohledně vlastnictví, provozování a objemu válců motoru předmětného vozidla ve shora uvedeném období.

6. Nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (§ 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb.).

7. Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.).

8. Denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně ve výši 86 Kč (§ 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb.).

9. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb.).

10. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit anonymizováno náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.).

11. Výše nákladů obec anonymizována dvě slova spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. činí 300 Kč (§ 2a uvedené vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb.).

12. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).

13. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

14. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem/provozovatelem vozidla, které nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Jelikož žalovaný v řízení ničeho netvrdil, ani neoznačil a nedoložil důkazy, kterými by nárok uplatněný žalobcem vyvrátil či prokázal jeho opak, shledal soud žalobu uplatněnou vůči žalovanému za zcela důvodnou, a to jak ve výši požadovaného příspěvku 5.848 Kč, tak nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., a rovněž přiznal žalobci požadovaný úrok z prodlení z částky 5.848 Kč ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k úhradě příspěvku (splatnost datum), tj. od datum do zaplacení ve výši 11,75 % ročně. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvního pololetí roku 2022 činila repo sazba České národní banky 3,75 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 11,75 % z výše uvedené částky. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dva úkony po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a návrh ve věci samé), celkem tedy v částce 600 Kč Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu. Dle citovaného ustanovení je totiž možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je třeba poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Neplatí přitom absolutně, že náklady na právní zastoupení jsou vždy v celém rozsahu účelné již jen proto, že účastník, jehož zastupuje advokát, tímto způsobem realizuje své právo na právní pomoc zajištěné článkem 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V daném případě je důvodné přihlédnout i k tomu, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem, kterému je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinen, a pro nějž jsou příspěvky podle § 24c zákona č. 168/1999 Sb. jedním z těchto zdrojů. Soudní vymáhání takového příspěvku je pak činností žalobce, kterou musí být žalobce schopen právě z těchto zdrojů zajistit, aniž by v soudních sporech, v nichž zaplacení příspěvku vymáhá, využíval odborné pomoci advokátů. Nelze ani pominout značnou jednoduchost těchto skutkově obdobných věcí nevyžadující vyjma sepisu tzv. vzorové žaloby zvlášť odborných znalostí, neboť v těchto věcech je rozhodováno většinou platebním rozkazem, případně bez jednání podle § 115a o. s. ř., nebo sice po jednání, u něhož však účast žalobce nebývá nutná, neboť jsou zpravidla dány podmínky pro to, aby soud rozhodl v jeho prospěch na základě předložených listinných důkazů. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto na jejich náhradu žalobce nemá právo. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je přiznaná náhrada nákladů řízení splatná na účet právní zástupkyně žalobce.

16. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

17. Při odůvodnění tohoto rozsudku soud postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li splněny dobrovolně povinnosti, které ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat výkonu rozhodnutí.