5 C 265/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 17.420 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky ve výši 1.515,36 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení na zákonném úroku z prodlení z částky 1.597,28 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6.980 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.980 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části o zaplacení částky 10.440 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15.011,28 Kč zákonného úroku z prodlení z částky 15.822,72 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, <b>zamítá.</b>

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 20. 8. 2021, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 17.420 Kč spolu s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení ve výši 2.252 Kč.

2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 14. 9. 2007 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, tuto skutečnost žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem částku ve výši 25.440 Kč, a to jistinu ve výši 15.000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 10.440 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 9. 2008. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkově zaplatil právnímu předchůdci žalobce (původnímu věřiteli) částku ve výši 8.020 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobce a toto postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem ze dne 6. 1. 2021. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2021, zaslanou mu právním zástupcem žalobce dne 30. 7. 2021.

3. Podáním ze dne 25. 7. 2022 vzal žalobce návrh částečně zpět co do částky ve výši 1.515,36 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení k 18. 12. 2020 a na zákonném úroku z prodlení z částky 1.597,28 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, s tím, že nadále tak po žalovaném požaduje pouze úhradu částky 17.420 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 15.822,72 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15.011,28 Kč a náhradu nákladů řízení.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

5. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů.

6. Z předložené smlouvy o půjčce [číslo] datované dnem 14. 9. 2007, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] a žalovaný jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla v hotovosti žalovanému částku 15.000 Kč jako peněžitou půjčku, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10.440 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 480 Kč.

7. Ze smlouvy o půjčce shora a sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným činila 15.000 Kč a žalovaným uhrazené platby právnímu předchůdci žalobce činily celkem částku 8.020 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužných částek ze dne 6. 1. 2021, adresovaného žalovanému, a z poštovního podacího lístku ze dne 1. 2. 2021 soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena žalobci a žalovaný byl o této skutečnosti informován a současně vyzván k uhrazení dlužné částky.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 7. 2021, adresované žalovanému, a z poštovního podacího archu ze dne 30. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.

10. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle § 3028 odst. 3 citovaného zákona není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé včetně práv a povinností z porušených smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o půjčce, uzavřené podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 321/2001 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr. Je nepochybné, že tehdejší věřitel uzavřel smlouvu s žalovaným, který má postavení spotřebitele a vztahovalo se na něj tedy i ustanovení § 4 a § 6 z. s. ú., podle nichž smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze zákona, a ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou. Tyto informace se v předmětné smlouvě nenachází.

12. Podle ustanovení § 6 z. s. ú. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4 pokládá se spotřebitelský úvěr za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se spotřebitelský úvěr sjednává a ujednání o jiných platbách se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

13. Podle ustanovení § 657 o. z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 o. z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

14. Podle ustanovení § 39 o. z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Podle ustanovení § 451 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle § 451 odst. 2 o. z. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

16. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

19. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

20. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

21. Podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

22. Vzhledem k tomu, že žalobce využil svého dispozičního oprávnění a vzal žalobu částečně zpět, soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.

23. Při posuzování důvodnosti uplatněného nároku a platnosti předmětné smlouvy uzavřené mezi žalovaným a původním věřitelem soud kromě již zmíněných nedostatků (smlouva neobsahovala v části před podpisy smluvních stran ustanovení o roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze zákona ani ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou) zohlednil dále i skutečnost, že smlouva byla uzavřena na předtištěném formuláři, do kterého byly doplněny pouze osobní údaje žalovaného, výše poskytnuté částky, výše souhrnného poplatku a výše a počet splátek. Tento (z výše uvedených okolností jediný možný vyplývající) způsob vzniku smlouvy dle názoru soudu jednoznačně dokládá, že žalovanému nebyl umožněn jakýkoli aktivní projev vůle při tvorbě (až na výše zmíněné doplňované údaje), resp. modifikaci předtištěných smluvních podmínek a smluvní ujednání mu tak v podstatě bylo vnuceno. Takový postup při uzavření smlouvy mezi původním věřitelem a žalovaným je v rozporu s ustanovením § 39 o. z. a proto soud shledal předmětnou smlouvu za absolutně neplatnou. Přihlížel rovněž i k tomu, že veskrze celý formulář smlouvy je předtištěn drobným písmem a odkazuje na smluvní podmínky, které však žalovaným nebyly podepsány a není tedy jisté, zda se s nimi vůbec seznámil. Dále soud zohlednil i skutečnost, že výše částky tvořící tzv. souhrnný poplatek dosahuje 69,6 % z půjčené částky, což dle názoru soudu nelze považovat za ujednání v souladu s dobrými mravy.

24. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku 15.000 Kč. Žalovaný na poskytnutou částku zaplatil 8.020 Kč, proto je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši 6.980 Kč žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky 6.980 Kč za dobu od 16. 2. 2021 do zaplacení ve výši sazby 8,25 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný dostal právě až dnem 16. 2. 2021, což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě ze dne 6. 1. 2021 jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle podacího lístku byla žalovanému výzva odeslána dne 1. 2. 2021, tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tedy dnem 4. 2. 2021 se považuje zásilka za doručenou; žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do 10 dní od doručení výzvy, splatnost proto nastala dne 15. 2. 2021 a žalovaný je tak v prodlení od 16. 2. 2021. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvního pololetí roku 2021, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 0,25 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky a za období, jak je uvedeno a zdůvodněno výše.

25. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o půjčce za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.