5 C 269/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 20.477,41 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.150 Kč od [datum] do zaplacení částku 2.460 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.460 Kč od [datum] do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 4.744,92 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.567,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4.659,31 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8.894,92 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.744,92 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 8.894,92 Kč od [datum] do zaplacení, částky 9.122,49 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.258,46 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6.708,15 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11.582,49 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9.122,49 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11.582,49 Kč od [datum] do zaplacení, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne [datum], vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 8.894,92 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.567,33 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4.659,31 Kč, zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 8.894,92 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem 23,72 % ročně z částky 8.894,92 Kč od [datum] do zaplacení (nárok č. 1), a dále částky 11.582,49 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.258,46 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6.708,15 Kč, zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 11.582,49 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem 23,72 % ročně z částky 11.582,49 Kč od [datum] do zaplacení (nárok č. 2), a náhrady nákladů řízení v celkové výši 2.272 Kč.

2. K nároku č. 1 žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.400 Kč, se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, a odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč, a to zároveň s poskytnutou jistinou v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Žalovaný celkově zaplatil částku 5.850 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 4.659,31 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 8.894,92 Kč od [datum] do data postoupení pohledávky [datum]. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.567,33 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 8.894,92 Kč od [datum] do data postoupení [datum].

3. K nároku č. 2 žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 17.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.380 Kč, se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, a odměnu za administrativní činnost ve výši 3.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.800 Kč, a to zároveň s poskytnutou jistinou v 58 týdenních splátkách po 510 Kč, počínaje [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Žalovaný celkově zaplatil částku 14.540 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 6.708,15 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok z prodlení ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 11.582,49 Kč od [datum] do data postoupení pohledávky [datum]. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.258,46 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 11.582,49 Kč od [datum] do data postoupení [datum].

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

5. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů.

6. Z předložené smlouvy o půjčce [číslo] datované dnem [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba], jako úvěrující, a žalovaný jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla v hotovosti žalovanému částku 10.000 Kč jako půjčku, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku, úrok ve výši 1.400 Kč, částku 2.000 Kč za administrativní činnost a částku 4.000 Kč za hotovostní inkaso splátek, a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč.

7. Z předložené smlouvy o půjčce [číslo] datované dnem [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba], jako úvěrující, a žalovaný jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla v hotovosti žalovanému částku 17.000 Kč jako půjčku, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku, úrok ve výši 2.380 Kč, částku 3.400 Kč za administrativní činnost a částku 6.800 Kč za hotovostní inkaso splátek, a to v 58 týdenních splátkách po 510 Kč.

8. Z přehledu plateb ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným činila 10.000 Kč a žalovaným uhrazené platby činily celkem částku 5.850 Kč.

9. Z přehledu plateb ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným činila 17.000 Kč a žalovaným uhrazené platby činily celkem částku 14.540 Kč.

10. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum] a že jejím předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum] a že jejím předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek s výzvou k úhradě dlužných částek ze dne [datum], adresovaného žalovanému, a z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávky věřitele [právnická osoba], z uvedených smluv o půjčce byly postoupeny žalobci a žalovaný byl o této skutečnosti informován.

13. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalovaných pohledávek.

14. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u zaměstnavatele [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], [IČO], přičemž jeho měsíční příjem měl tvořit částku 35.000 Kč, vše čistá mzda žalovaného, a měsíční výdaje žalovaného činily celkem 10.000 Kč, z toho 2.000 Kč nájem, 8.000 Kč výdaje domácnosti (bez dalšího upřesnění resp. konkretizace). Dále, zde bylo uvedeno, že žalovaný má úvěr u [příjmení] [jméno] v celkové výši 10.000 Kč s měsíční splátkou 1500 Kč. Mezi ověřenými dokumenty byla uvedena pracovní smlouva a SIPO (bez uvedení počtu a období).

15. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že žalovaný byl zaměstnán jako řidič (zaměstnavatel fa [celé jméno žalovaného], [anonymizována tři slova], [PSČ], [IČO], přičemž jeho měsíční příjem měl tvořit částku 30.000 Kč, vše čistá mzda žalovaného, a měsíční výdaje žalovaného činily celkem 12.295 Kč, z toho 3.000 Kč nájem, 7.000 Kč výdaje domácnosti (bez dalšího upřesnění, resp. konkretizace) a 2.295 Kč splátky úvěrů u [příjmení] [jméno]. Mezi ověřenými dokumenty byla uvedena pracovní smlouva a výplatní pásky (bez uvedení počtu a období).

16. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smluv o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 145/2010 Sb. jako spotřebitelský úvěr.

17. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

20. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

21. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

22. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

23. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této informační povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy (§ 6 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb., dále jen z. s. ú.).

24. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1 z. s. ú.).

25. Podle § 551 až §554 o. z. právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

26. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

27. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

29. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

30. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

31. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce, resp. jeho právní předchůdce řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smluv o půjčce. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smluv o půjčce právní předchůdce žalobce řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento soudu nepředložil žádné konkrétní dokumenty, ze kterých právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel, resp. jím uváděné dokumenty řádně nekonkretizoval. S ohledem k příjmům žalovaného soud ze zákaznických karet zjistil, že tyto měly plynout výhradě z pracovního poměru žalovaného, doloženého údajně pracovní smlouvou a výplatními páskami, tyto ovšem nebyly doloženy ani nikterak specifikovány. Navíc v zákaznických kartách žalovaný jako svého zaměstnavatele uvedl sebe sama jako osobu podnikající pod [IČO], a stěží tak mohl předložit k ověření pracovní smlouvu a výplatní pásky z tohoto„ pracovního poměru“. Ohledně výdajů žalovaného byly uvedeny (kromě interních splátek [příjmení] [jméno]) měsíční výdaje žalovaného za nájem a výdaje domácnosti, bez jakéhokoli bližšího upřesnění co do výše jednotlivých druhů těchto výdajů, a bez uvedení zdrojů a způsobu verifikace těchto údajů. Rovněž odlišnost ve výši těchto výdajů, jak jsou uvedeny ve výše citovaných zákaznických kartách, přičemž tyto pochází z časově blízkých období, nevzbuzuje důvěru ve validitu těchto údajů. Ze zákaznických karet nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce vůbec ověřoval uváděné výdaje žalovaného, nejsou zde zmíněny žádné doklady předložené k ověření výdajové stránky žalovaného. Nadto soud ze zákaznických karet zjistil, že žalovaný již čerpal jiné, dosud nesplacené úvěry u [příjmení] [jméno]. Uvedená skutečnost rovněž nepřisvědčuje tomu, že by právní předchůdce žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného další poskytnutou půjčku řádně a včas splácet. Lze uzavřít, že právní předchůdce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o zápůjčce dle citovaného zákona o ochraně spotřebitele a úvěruschopnost žalovaného řádně neověřil. Soud proto podle § 9 odst. 1 z. s. ú., považuje uvedené smlouvy o úvěru za sjednané neplatně.

32. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku č. 1 na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku 10.000 Kč. Žalovaný na poskytnutou částku zaplatil 5.850 Kč, proto je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši 4.150 Kč žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky 4.150 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši sazby 8,05 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný dostal právě až dnem [datum], což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě ze dne [datum], jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle potvrzení o odeslání byla žalovanému výzva odeslána dne [datum], tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tedy dnem [datum] se považuje zásilka za doručenou; žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění 10 dní od data doručení, splatnost proto nastala dne [datum] (§ 607 o. z.). Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2019, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba [obec] národní banky 2 %, avšak jelikož žalobce uplatnil pouze nižší sazbu 8,05 %, přiznal mu soud úrok z prodlení v požadované výši sazby 8,05 % ročně, a to z částky 4.150 Kč, od [datum] do zaplacení.

33. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku č. 2 na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku 17.000 Kč. Žalovaný na poskytnutou částku zaplatil 14.540 Kč, proto je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši 2.460 Kč žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky 2.460 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši sazby 8,05 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný dostal právě až dnem [datum], což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě ze dne [datum], jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle potvrzení o odeslání byla žalovanému výzva odeslána dne [datum], tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tedy dnem [datum] se považuje zásilka za doručenou; žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění 10 dní od data doručení, splatnost proto nastala dne [datum] (§ 607 o. z.). Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2019, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 2 %, avšak jelikož žalobce uplatnil pouze nižší sazbu 8,05 %, přiznal mu soud úrok z prodlení v požadované výši sazby 8,05 % ročně, a to z částky 2.460 Kč, od [datum] do zaplacení.

34. Protože soud shledal předmětné smlouvy o zápůjčce neplatnými, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.