5 C 277/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 26.381 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6.825 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.923,69 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.825 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, částku 2.660 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 803,13 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.660 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 7.490 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.183,6 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9.206,04 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.048,2 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10.873,2 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a částky 9.406 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.997,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8.295,61 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.489,93 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 9.149,93 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 23. 7. 2020 v doplněném znění, domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku: a) 14.315 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3.107,29 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9.206,04 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10.873,2 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 23,72 % ročně z částky 10.873,2 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení (nárok č. 1), a dále b) částku 12.066 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.801,01 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8.295,61 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9.149,93 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, a úrok 23,72 % ročně z částky 9.149,93 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení (nárok č. 2).

2. K nároku č. 1 žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo 20. 4. 2015 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] (dále také„ smlouva [číslo]“), na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem a zavázala se zaplatit právnímu předchůdci žalobce kromě jistiny i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.680 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 podmínek, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč a poplatek ve výši 290 Kč za doplňkovou službu životního pojištění, vše v 58 týdenních splátkách po 365 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 5. 2016. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 22. 5. 2017, kdy celkově žalovaná na nárok [číslo] zaplatila částku 6.855 Kč. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky až do úplného zaplacení dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 9.206,04 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 10.873,20 Kč od 31. 5. 2016, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení 6. 12. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 3.107,29 Kč uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 10.873,20 Kč od 7. 6. 2016, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 6. 12. 2019.

3. K nároku č. 2 žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 19. 1. 2015 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo], (dále také„ smlouva [číslo]“), na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem a zavázala se zaplatit právnímu předchůdci žalobce kromě jistiny i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 podmínek, odměnu za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč a poplatek ve výši 406 Kč za doplňkovou službu životního pojištění, vše v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 2. 2016. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední platba byla uhrazena dne 22. 5. 2017, kdy celkově žalovaná na nárok [číslo] zaplatila částku 14.440 Kč. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky až do úplného zaplacení dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 8.295,61 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 9.149,93 Kč od 1. 3. 2016, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení 6. 12. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.801,01 Kč uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 9.149,93 Kč 8. 3. 2016, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data 6. 12. 2019.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

5. Žalovaná se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

6. Z předložené smlouvy o půjčce [číslo] datované dnem 20. 4. 2015, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaná jako zákazník, což obě smluvní strany stvrdily svými podpisy. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 12.000 Kč jako půjčku, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku uvedené společnosti společně s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč, úrokem ve výši 1.680 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč, a poplatkem za životní pojištění ve výši 290 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 365 Kč. Dále je ve smlouvě uvedeno, že žalovaná se zavazuje, že bude celkovou dlužnou částku úvěrujícímu splácet formou hotovostního splácení. Pro případ hotovostního režimu je uvedeno, že peněžní prostředky jsou zákazníkovi coby žalované vyplaceny při podpisu smlouvy. Pro případ bezhotovostního režimu je uvedeno, že úvěrující coby žalobce poskytne zákazníkovi coby žalované peněžní prostředky na osobní účet zákazníka, a to do 13. kalendářních dnů od uzavření smlouvy. Smlouva je sepsána formulářovou formou. Ve smluvních podmínkách, které nejsou nikým podepsány, je přitom drobným písmem a nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení půjčky.

7. Z tabulky přehledu plateb vyhotovené ke smlouvě [číslo] ze dne 20. 4. 2015 bylo mimo jiné zjištěno, že poslední platba od žalované byla ze dne 22. 5. 2017 a celkově tato zaplatila z titulu uvedené smlouvy částku 6.855 Kč.

8. Soudu je z úřední činnosti známo, že předmětem podnikání právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, avšak tento není bankovním subjektem.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum], přičemž do předmětu jeho podnikání náleží taktéž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne a z podacího lístku ze dne 7. 1. 2020, soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobce a o této skutečnosti byla žalovaná informována.

11. Z výzvy datované dnem 7. 5. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 10. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky.

12. Z předložené smlouvy o půjčce [číslo] datované dnem 19. 1. 2015, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaná jako zákazník, což obě smluvní strany stvrdily svými podpisy. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 15.000 Kč jako půjčku, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku uvedené společnosti společně s poplatkem za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč, úrokem ve výši 2.100 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč, a poplatkem za životní pojištění ve výši 406 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. Dále je ve smlouvě uvedeno, že žalovaná se zavazuje, že bude celkovou dlužnou částku úvěrujícímu splácet formou hotovostního splácení. Pro případ hotovostního režimu je uvedeno, že peněžní prostředky jsou zákazníkovi coby žalované vyplaceny při podpisu smlouvy. Pro případ bezhotovostního režimu je uvedeno, že úvěrující coby žalobce poskytne zákazníkovi coby žalované peněžní prostředky na osobní účet zákazníka, a to do 13 kalendářních dnů od uzavření smlouvy. Smlouva je sepsána formulářovou formou. Ke smlouvě jsou připojeny smluvní podmínky. Ve smluvních podmínkách, které nejsou nikým podepsány, je přitom drobným písmem a nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení půjčky.

13. Z tabulky přehledu plateb vyhotovené ke smlouvě ze dne 19. 1. 2015 bylo zjištěno, že poslední platba od žalované byla ze dne 22. 5. 2017 a žalovaná zaplatila z titulu uvedené smlouvy částku celkem 14.440 Kč.

14. Soudu je z úřední činnosti známo, že předmětem podnikání právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, avšak tento není bankovním subjektem.

15. Z výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum], přičemž do předmětu jeho podnikání náleží taktéž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne a z podacího lístku ze dne 7. 1. 2020, soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobce a o této skutečnosti byla žalovaná informována.

17. Z výzvy datované dnem 7. 5. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 10. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky.

18. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smluv nazvaných jako smlouva o půjčce ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále také „o. z.“), a z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve které je žalovaná označena jako„ zákazník“, a kterou soud kvalifikoval jako smlouvu o úvěru dle níže citovaných ustanovení o. z.

19. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 o. z).

20. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky (§ 2396 o. z).

21. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).

22. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

23. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), (§ 1879 o. z).

24. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 o. z.).

25. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě (§ 6 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb.).

26. Právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží (§ 551 až §554 o. z.).

27. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (§ 576 o. z.).

28. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.).

29. Na základě zjištěného skutkového stavu v návaznosti na citovaná ustanovení právních předpisů má soud v případě nároku č. 1 za prokázané, že původní věřitel společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o půjčce [číslo] poskytl žalované při podpisu této smlouvy dne 20. 4. 2015 částku 12.000 Kč v hotovosti za úrok 1.680 Kč, a žalovaná měla úvěr i s uvedeným úrokem, celkem tedy 13.680 Kč, úvěrujícímu ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaná zaplatila na poskytnutý úvěr pouze částku 6.855 Kč, je s nesplacenou částkou 6.825 Kč v prodlení, a je jí tak povinna žalobci zaplatit včetně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částky 1.923,69 Kč vypočteného z jistiny ve výši 6.825 Kč od požadovaného data 7. 6. 2016, (po uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky), do data postoupení 6. 12. 2019, a včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.825 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení činila repo sazba České národní banky 0,5 %, a proto má žalobce od tohoto data až do zaplacení nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05 % z uvedené částky. Proto soud v této části nároku č. 1 žaloby vyhověl.

30. V případě nároku č. 2 pak vzal soud za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o půjčce [číslo] poskytl žalované téhož dne částku 15.000 Kč za úrok 2.100 Kč a žalovaná měla zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 17.100 Kč, úvěrujícímu ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaná zaplatila na poskytnutou zápůjčku částku 14.440 Kč, je s nesplacenou částkou 2.660 Kč v prodlení, a je jí tak povinna žalobci zaplatit včetně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částky 803,13 Kč vypočteného z jistiny ve výši 2.660 Kč od požadovaného data 8. 3. 2016, (po uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky), do data postoupení 6. 12. 2019, a včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.660 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení činila repo sazba České národní banky 0,5 %, a proto má žalobce od tohoto data až do zaplacení nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05 % z uvedené částky. Proto soud v této části nároku č. 2 žaloby vyhověl.

31. Ve zbývající části uplatněné nároky č. 1, č. 2 soud zamítl z následujících důvodů:

32. Pokud se jedná o sjednané„ poplatky“ za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek, pak tuto povinnost žalované zaplatit soud považuje za sjednanou v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2395 o. z., při smlouvě o úvěru lze sjednat pouze úroky a s ohledem na výši těchto částek, která činí 60 % z poskytnuté částky v případě nároku 1 i nároku 2, kdy není jasné, za co konkrétně mají být hrazeny, má soud za to, že tímto úvěrující pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutý úvěr, kterou by měl být toliko úrok, a to jak v rozporu s dobrými mravy dle § 588 o. z., tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Co se konkrétně týče požadovaného poplatku za inkaso splátek v hotovosti, pak soud má za to, že tento se příčí základnímu principu dobrých mravů taktéž z důvodu nemožnosti volby jiné varianty splátek, pokud žalovaná chtěla obdržet zapůjčovanou částku ihned. Soud dodává, že právě okamžité poskytnutí úvěru je primárním důvodem uzavírání podobných smluv spotřebitelů s nebankovními subjekty, což je evidentní i z těchto smluv, kdy žalovaná zvolila variantu, kdy mu byly zapůjčované částky poskytnuty ihned při podpisu smlouvy. Jak vyplývá z textu uvedených smluv, pokud by žalovaná chtěla splácet úvěr formou bezhotovostní, pak by požadovanou částku obdržela do 13 dnů od podepsání smlouvy (tedy s určitou časovou prodlevou) na svůj účet, přičemž neexistuje žádný racionální důvod, proč by žalované nemohla být zapůjčovaná částka poskytnuta v hotovosti ihned i v takovém případě. Soud má proto za to, že tímto způsobem věřitel pouze navyšuje svou odměnu (úrok) za poskytnutí úvěru, ačkoli to tak neoznačuje. Soud proto ujednání o povinnosti žalované platit tyto částky považuje za neplatné. Pokud se týká sjednaného poplatku za zařazení žalované do pojišťovacího programu životního pojištění, pak ze smluv není zřejmé, jaké benefity žalované takové zařazení do uvedeného programu přinese, a ani ve smlouvách není uveden závazek úvěrujícího žalovanou do uvedeného programu zařadit a do kdy, a ani případná sankce, pokud toto úvěrující neučiní. Soud tak má za to, že se jedná o ujednání neurčité, do smluv implementované s cílem účelově a netransparentně navýšit odměnu za poskytnutí úvěru, a tedy o ujednání, k němuž soud pro jeho neurčitost nepřihlíží v souladu s § 551 až 554 o. z. S ohledem na požadovaný roční úrok ve výši 23,72 % z poskytnutých částek, který žalobce požadoval s odkazem na ujednání ve smluvních podmínkách, soud považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že na první straně předmětných smluv je jasně sjednán úrok pevnou částkou (1.680 Kč v případě nároku 1 a 2.100 Kč v případě nároku 2), přičemž nic dalšího o tom, že tento úrok je vypočten sazbou výše uvedenou a že se týká pouze období, ve kterém má být úvěr splacen, a že poté bude úvěr a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, u tohoto ujednání uvedeno není. Ujednání o různých úrokových sazbách při různých způsobech splácení úvěru, je uvedeno až ve smluvních podmínkách, což činí smlouvy a ujednání o úrokové sazbě nepřehlednými a matoucími, což je v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutý úvěr, základním ujednáním smlouvy o úvěru, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo ve smlouvě zcela jasně, určitě a srozumitelně. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel úvěru, je nejprve na první straně v základních ujednáních uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok je obsažen až ve smluvních podmínkách uvádějící různé druhy sazeb a různé způsoby splácení, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy zdánlivě, proto soud k tomuto ujednání nepřihlíží.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.