5 C 281/2017

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně , bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky , se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO: IČO žalovaného , se sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta , se sídlem Adresa advokáta o zaplacení 120.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyničástku 120.000 Kčs úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 120.000 Kč od 11. 8. 2017 do zaplacení,se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 62.000 Kč k rukám , Jméno advokáta, , advokáta v , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, , podanou zdejšímu soudu dne , datum, , domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 120.000 Kč s úrokem z prodlení, který odpovídá zákonnému úroku z prodlení od 11. 8. 2017 do zaplacení. Uvedla, že je mimo jiné vlastnicí pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, (dále také „předmětný pozemek“). Již v minulosti vedla u zdejšího soudu s žalovaným spor o výši nájemného pod sp. zn. , spisová značka, , který byl ukončen uzavřením smlouvy o zemědělském pachtu č. , Anonymizováno, (dále také předmětná smlouva“) a součástí pachtovní smlouvy je i předmětný pozemek o výměře 537 m2. Nad pozemkem žalobkyně se nachází přístavba lisovny a skladu vína žalovaného (dále také „předmětná přístavba“), kolaudovaná dne , datum, (právní moc kolaudačního rozhodnutí dne , datum, ). Smlouva o zemědělském pachtu je od samého počátku neplatná pro rozpor s dobrými mravy, neboť ze strany žalovaného jde o zjevné zneužití práva. Pachtovné za zastavěnou část předmětné parcely činí z celkové částky , částka, ročně, ačkoliv je část parcely zastavěna, v pachtovní smlouvě je větší část 0,0427 m2 vedena jako orná, což je v rozporu se skutečným stavem. Stavba na pozemku žalobkyně slouží částečně k výrobě vína a částečně jako sklad, kdy z celkové výměry pozemků ve vlastnictví žalobkyně 5.287 m2 je výměra v areálu sklepa žalovaného 530 m2. Z webových stránek žalovaného vyplývá, že ročně vyrobí přibližně milion litrů vína, při průměrné ceně jednoho litru vína za 200 Kč je obrat žalovaného až , částka, . Proto je postavení účastníků pachtovní smlouvy nerovnoprávné, smlouva odporuje dobrým mravům a tato skutečnost je jediným důvodem neplatnosti smlouvy. V průběhu řízení doplnila, že před uzavřením pachtovní smlouvy na ni žalovaný nevyvíjel žádný tlak, smlouvu uzavřela na základě své svobodné vůle. Žalovanému tak za užívání předmětného pozemku vzniklo bezdůvodné obohacení, kdy s ohledem na obrovský obrat žalovaného činí jeho roční částka minimálně 60.000 Kč. Vůči žalovanému žádá vydání bezdůvodného obohacení za dva roky zpětně, tedy od 27. 11. 2015 do 27. 11. 2017 ve výši 120.000 Kč (dále také „rozhodné období“). Podotkla, že podle obecných znalostí občanů , adresa, mají vlastníci pozemku v téže lokalitě každý jiné nájemné. Přestože žalobkyně považuje celou pachtovní smlouvu za neplatnou, rozporuje pouze pachtovné, které bylo určeno za předmětný pozemek parc. č. , hodnota, , který slouží k podnikatelské činnosti žalovaného. Ostatní pozemky jsou využívány k jinému účelu, jsou obdělávány jako vinice a u nich žalobkyně proti výši pachtovného nic nenamítá. Po celou dobu trvání smlouvy se žalobkyně podle této smlouvy chovala, žalovanému umožňovala obdělávání všech ostatních nemovitostí a pobírala pachtovné, které jí bylo řádně placeno. Pachtovné obdržela rovněž za předmětný pozemek v rozhodné době od , datum, do , datum, , toto pachtovné od žalovaného přijala a nevrátila ho zpět. Smlouva o pachtu byla ukončena výpovědí žalobkyně žalovanému a skončila uplynutím výpovědní doby dne , datum, . Bezdůvodné obohacení vůči žalovanému požaduje pouze za rozhodnout dobu v této věci, přestože žalovaný užíval pozemek až do , datum, , za toto další období bezdůvodné obohacení neuplatňuje. K zaplacení dlužné částky vyzvala žalovaného výzvou ze dne , datum, , která mu byla doručena dne , datum, , přičemž lhůta k plnění byla stanovena do , datum, . Po marném uplynutí lhůty, tedy od , datum, je žalovaný se zaplacením dlužné částky v prodlení.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že ve věci vedené u zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, žalobkyně smlouvu uzavřela svobodně a vážně, nikoliv v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Zdůraznil, že žalobkyni v tomto sporu zastupoval advokát , tituly před jménem, , jméno FO, . Písemný návrh pachtovní smlouvy byla žalobkyni předložena v dostatečném předstihu, jednání s žalobkyní byla zdlouhavá a konečná podoba pachtovní smlouvy byla uzavřena za účasti a aktivního přispění právních zástupců účastníků sporu. Smlouva o zemědělském pachtu byla uzavřena na žádost právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, , který žádal o dohodu ve stejných intencích a dohodnutých částkách za užívání zemědělských pozemků, jak tomu bylo u jiné fyzické osoby, a to pana , Anonymizováno, , který rovněž vedl s žalovaným spor, jenž byl ukončen dohodou. Nemůže být pochyb o tom, že tyto částky si žalobkyně ověřila. Odmítl tvrzení žalobkyně, že byly uzavírány různé pachtovní smlouvy na různé výše pachtovného. Uvedl, že žalobkyně mistrně pracuje s čísly, poukazuje na obrat žalovaného, přičemž však z obratu se nedá vyčíst rentabilita, náklady, zisk a další ekonomické veličiny, ekonomiku společnosti žalovaného lze vyhledat v obchodním rejstříku. Žalovaný rozhodně odmítl, že by předmětný pozemek ve vlastnictví žalobkyně byl zastavěným pozemkem, na kterém se nachází stavba ve vlastnictví žalovaného, neboť je v katastru nemovitostí veden jako ostatní plocha. Sklepní prostory ve vlastnictví žalovaného se nacházejí pod tímto pozemkem, a to pod jeho částí, proto je také tento pozemek ve smlouvě o pachtu rozdělen na ornou půdu, která tvoří asi třetinu pozemku a na zastavěnou plochu. Předmětná parcela ve vlastnictví žalobkyně vznikla během komplexních pozemkových úprav v k. ú. , adresa, které nabyly právní moci v roce 2015, na základě kterých zanikly všechny dosavadní nájemní smlouvy a se zájemci byly uzavírání nájemní smlouvy nové. Pravděpodobně i žalobkyně uzavírala pachtovní smlouvu po provedené pozemkové úpravě ukončené rozhodnutím pozemkového úřadu o výměně vlastnických práv ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , neboť označení nemovitosti uvedené v této smlouvě odpovídá tehdejšímu platnému označení v katastru nemovitostí. Podle žalovaného byla předmětná pachtovní smlouva uzavřena platně, na jejím základě bylo žalobkyní zasíláno dohodnuté pachtovné, které za dobu trvání smlouvy přebírala. Před podáním žaloby žalobkyně nesdělila, že požaduje vyšší pachtovné, v tomto směru nebyla vedena žádná jednání a skutečnost, že žalobkyně požaduje vyšší pachtovné se žalovaný dozvěděl až z výzvy žalobkyně, která mu byla doručena. Předmětný pozemek žalobkyně se nenachází v uzavřeném a oploceném areálu žalovaného, nýbrž je volně přístupný. Tento pozemek žalovaný žádným způsobem neužívá, pouze v rámci údržby je na něm sečena tráva. Užívá pouze prostor pod zemským povrchem pod tímto pozemkem v hloubce 2,5 – 3 metry v maximální výměře 150 m2. Po ukončení pachtovního vztahu ke dni 30. 9. 2020 žalovaný inicioval ohledně předmětného pozemku uzavření nového vztahu, a žalobkyni za užívá podzemních prostor pod povrchem zemským, kde je vybudován krecht žalovaného, žalobkyni nabídl částku až 12.000 Kč a to od 1. 10. 2020 do budoucna s tím, že při neužívání plochy nad povrchem zemským, bude o tuto pečovat na své náklady. Tento návrh však nebyl žalobkyní akceptován, žalovaný tedy o nadzemní část pozemku nepečuje.

3. Co se týká pozemních prostor, jedná se o viniční hospodářství, které vybudoval právní předchůdce žalovaného, a to je ZD , adresa, , na základě tehdy platných zákonů, zejména zákona o zemědělském družstevnictví v letech 1969 – 1970, a byl veden v jeho majetku pod inventárním číslem , hodnota, s názvem „sklep , adresa, “. Při ukončení činnosti družstva byl tento majetek vložen do nově vzniklé akciové společnosti , Jméno žalovaného, ., a tyto skutečnosti jsou dokladovány mj. notářským zápisem ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, V této společnosti byl sklep standartně zařazen do majetku taktéž pod inventárním číslem , hodnota, , kdy původní účetní zůstatková cena z družstva , částka, se stala novou účetní pořizovací cenou. Vzhledem k provedeným technickým zhodnocením od roku 1998 činí současná účetní pořizovací cena celé budovy sklepa , částka, , současná účetní zůstatková cena činí , částka, , to je dokladováno kartou majetku ze dne , datum, . Areál viničního hospodářství tvoří nadzemní část budovy bez č. p./č. e. ve vlastnictví žalovaného, přičemž stavbu realizoval žalovaný v letech 2004 a následujících. Nadzemní část budovy, a to lisovna, sklad vína a manipulační plocha, je realizována na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví jiného vlastníka a na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalovaného. Nadzemní část viničního hospodářství je dále tvořena pozemky parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalovaného a parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, podílovém spoluvlastnictví jiných vlastníků, a na těchto pozemcích, jakož i v budově hospodaří žalovaný a celý areál je oplocen. Nadzemní část viničního hospodářství ve vlastnictví žalovaného se nenachází na pozemku ve vlastnictví žalobkyně. Do podzemní části sklepního hospodářství se vstupuje pouze z budovy vybudované a vlastněné žalovaným a je realizována jak pod pozemkem ve vlastnictví žalovaného, tak pod pozemky jiných vlastníků, rovněž pod pozemkem parc. č. , hodnota, ve vlastnictví žalobkyně. Vlastnické právo žalovaného k této stavbě nelze zpochybnit. Za účinnosti nového občanského zákoníku od 1. 1. 2014 nedošlo ke sloučení vlastnictví k předmětnému pozemku ve vlastnictví žalobkyně a podzemní části pod tímto pozemkem, jsou tedy v rozdílném vlastnictví. Nejedná se o stavbu neoprávněnou, byla řádně schválena stavebním úřadem a uvedena do užívání v roce 1969, kdy platil zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování a zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, prováděcí vyhláška č. 144959ÚL a platná vyhláška č. 709/1950 ÚL; v tomto období nebyl používán název „stavební povolení“, ale „rozhodnutí o přípustnosti stavby“ a tento stav trval až do roku 1976, přičemž stavebník podzemních staveb v dané době nemusel prokazovat vlastnické nebo jiné právo k pozemku, jednalo-li se o stavbu, která funkčně ani svou konstrukcí nesouvisela se stavbami na pozemku ani s provozem na něm a která ani jinak nemohla mít vliv na použití pozemku, ke kterému je určen, což je v daném případě trvalý travní porost. Podzemní stavbu vinného sklepa, který má své samostatné technickoekonomické určení nelze spojovat s nadzemní stavbou výrobny a lisovny, jež stojí na jiných pozemcích, jedná se o dvě stavby, každá s jiným samostatným určením a jinou právní pozicí.

4. Dále žalovaný uvedl, že podle něj je pachtovní smlouva uzavřená mezi účastníky platná, výše pachtovného byla komunikována při jednání soudu v jiné věci a zejména pak při uzavření pachtovní smlouvy v sídle žalovaného a byla uzavřena za shodných podmínek jako s ostatními vlastníky okolních pozemků, které si v dané době mohla žalobkyně ověřit. Před uzavřením pachtovní smlouvy nevyvíjel žádný nátlak na žalobkyni, která tuto smlouvu uzavřela na základě své svobodné vůle. Pachtovné bylo řádně placeno, za dobu trvání smlouvy žalobkyně pachtovné od žalovaného přijímala a nevrátila ho zpět. V souladu s vůlí žalobkyně byl pachtovní vztah ukončen k 30. 9. 2020, od této doby o předmětný pozemek nikdo nepečuje. Zdůraznil, že žalovaný hospodaří více jak na tisících hektarech zemědělské půdy, kterou vlastní více jak 1.200 vlastníků či spoluvlastníků na základě smluv uzavřených za podobných podmínek, kdy rozdíly ve výši pachtu jsou minimální a mají své odůvodnění. Určitý rozdíl ve výši pachtovného je dáno v individuálních případech, kdy např. je předmětem smlouvy větší výměra zemědělské půdy, pachtovní smlouva je uzavřena na delší dobu pachtu, pozemky jsou výhodně situovány a např. jsou ve větší míře osázeny trvalými porosty. Zdůraznil, že obvyklé nájemné se stanovuje na základě zjištění, za jaké ceny se obvykle obdobné pozemky v daném místě a čase pronajímají a nelze to odvozovat od ekonomické situace nájemce.

5. Na základě skutkových tvrzení žalovaného a jím předložených důkazů žalobkyně v průběhu řízení změnila skutková tvrzení tak, že přístavba lisovny a skladu vína ve vlastnictví žalovaného se nacházejí pod předmětným pozemkem žalobkyně, nikoliv nad ním, a tato změna byla soudem připuštěna. Po změně rozhodných skutkových tvrzení na výzvu soudu, v jakém rozsahu a jakým způsobem žalovaný užívá nadzemní část předmětného pozemku, žalobkyně neuvedla žádná rozhodná skutková tvrzní, pouze uvedla, že je v důkazní nouzi. Tvrdila však, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, proto i prostor pod povrchem předmětného pozemku je ve vlastnictví žalobkyně, neboť je součástí pozemku, žalobkyně v tomto směru není omezena žádnou normou a její vlastnictví sahá až k zemskému jádru. Ve vlastnictví žalobkyně se proto nachází i stavba charakterizována jako vinný sklep, který žalovaný užívá neoprávněně, neboť s jeho užíváním nesouhlasila. Znovu uvedla, že prostor pod povrchem předmětného pozemku žalovaný užívá k podnikatelské činnosti, ze které má mimořádné zisky, a odkázala na webové stránky žalovaného.

6. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutková zjištění:

7. Z výpisu , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že k tomuto datu je na LV č. , hodnota, , pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, , pro žalobkyni zapsáno vlastnické právo mimo jiné k pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 537 m2, ostatní plocha, jiná plocha. Jako nabývací listina je zaspáno rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně vlastnických práv po pozemkové úpravě č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , právní moc ke dni , datum, .

8. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně ze dne , datum, a z úplné výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně ze dne , datum, soud zjistil, že v oddíle B vložce , Anonymizováno, je společnost žalovaného zapsána dnem vzniku , datum, . Předmětem podnikání je mj. zemědělská výroba.

9. Ze smlouvy o zemědělském pachtu č. , Anonymizováno, soud zjistil, že byla uzavřena dne , datum, mezi žalobkyní jako propachtovatelkou a žalovaným jako pachtýřem. V článku I. – předmět pachtu, žalobkyně prohlásila, že je výlučnou vlastnicí zde uvedených pozemků, přičemž mj. je zde uveden předmětný pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , zapsaný na LV č. , hodnota, , kultura parcely zastavěná plocha, výměra v hektarech 0,0110, sazba pachtu , částka, /ha, kdy pachtovné za rok konkrétně u tohoto pozemku činí 77 Kč. Předmětem pachtu jsou i jiné pozemky ve vlastnictví žalobkyně, kdy dohodnuté pachtovné za celkovou výměru činí celkem částku 4.075 Kč za rok. Smlouva byla sjednána na dobu určitou do , datum, , po uplynutí této doby se sjednaný pachtovní vztah na dobu určitou mění na pachtovní vztah na dobu neurčitou, který je možné zrušit písemnou výpovědí s výpovědní lhůtou v trvání jednoho roku.

10. Z dodatku č. , Anonymizováno, ke smlouvě o nájmu pozemku č. , Anonymizováno, uzavřeného dne , datum, , soud zjistil, že v článku I. je uvedeno, že pronajímatel (žalobkyně) je vlastníkem pozemků zapsaných na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, celkové výměře 1,5368 hektaru, výše nájemného se na základě dohody zvyšuje na 3.000 Kč za hektar za rok, u pozemku se zastavěnou plochou zůstává sjednané nájemné beze změny. Od , datum, bude nájemné za tyto pozemky činit 4.687 Kč za rok. V článku II. je dohoda o tom, že pronajímatel přenechává nájemci pozemky i nadále do pronájmu s tím, že nájem se sjednává na dobu určitou do , datum, , po uplynutí tohoto data se mění na nájemní vztah na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou jeden rok. Tento dodatek obsahuje vlastnoruční podpis žalobkyně.

11. Dopisem ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že považuje smlouvy o zemědělském pachtu ze dne , datum, č. , Anonymizováno, za neplatnou, neboť se příčí dobrým mravům z toho důvodu, že výše pachtu je zcela směšná a postavení stran ve smlouvě je nerovnoprávné. Současně žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení z titulu užívání pozemku bez právního důvodu za období od , datum, do , datum, ve výši 150.000 Kč nejpozději do , datum, , přičemž za přiměřené bezdůvodné obohacení za jeden rok považuje částku ve výši minimálně 60.000 Kč.

12. Ze zprávy společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že k telefonickému dotazu žalobkyně na nové umístění parcely , Anonymizováno, bylo sděleno, že v lokalitě kolem sklepa společnosti , Jméno žalovaného, . má žalobkyně pozemek , Anonymizováno, o výměře 5287 m2, výměra v areálu sklepa je cca 530 m2. Z tohoto pozemku byly v návrhu pozemkové úpravy vytvořeny tři nové, a to 340/1 o výměře 537 m2, ostatní plocha (zastavitelné území, původně část pozemku , Anonymizováno, v areálu sklepa), 340/5 o výměře 633 m2, orná půda (zastavitelné území, původně část pozemku , Anonymizováno, za areálem sklepa) a 340/3 o výměře 5547 m2, orná půda (pokračování pozemku nad záchytným příkopem za sklepem), celkem je výměra 6717 m2, výměra v areálu sklepa 535 m2. K pozemku 340/3 byla přisloučena výměra části pozemku , Anonymizováno, výměře 3.040 m2, kterou zasahoval do orné půdy, pozemek , Anonymizováno, přímo navazuje na pozemek , Anonymizováno, V pozemkové úpravě se nebilancuje každý jednotlivý pozemek zvlášť, ale porovnává se vždy suma za celý list vlastnictví. Vzhledem k tomu, že je velmi obtížné jednoduše a srozumitelně popsat a vyčíslit tyto přesuny, je přiložen i zákres stávajících (čárkovanou čarou) a nově navržených (plnou čarou) hranic pozemku na podkladě ortofota v měřítku 1:2500. Navržené parcely jsou označeny pouze dočasnými pracovními čísly ve formátu „číslo LV/pořadové číslo pozemku“. Po definitivním uzavření návrhu budou všechny pozemky v pozemkové úpravě přečíslovány souvislou číselnou řadou a nová čísla pozemků budou žalobkyni zaslány spolu s rozhodnutím o schválení pozemkové úpravy.

13. Z notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil, že ho sepsala , tituly před jménem, , jméno FO, k žádosti , právnická osoba, , sídlo , adresa, , o osvědčení o průběhu části členské schůze , právnická osoba, . Dostavila se na místo samé, kde od 12:00 hodin probíhala členská schůze shora uvedeného družstva, aby osvědčila průběh jeho části. , tituly před jménem, , jméno FO, oznamoval členům, že akciová společnost , právnická osoba, ., od , datum, převezme podstatnou část výroby. Navrhl, aby členská schůze rozhodla o dalším vkladu majetku , právnická osoba, do základního jmění dceřiné společnosti , právnická osoba, ., a aby tento vklad byl tvořen majetkem družstva, jehož seznam přečetl a jenž byl zveřejněn na nástěnce ve vstupní hale. Seznam majetku určeného ke vkladu je nedílnou součástí tohoto notářského zápisu. Poté probíhala členská schůze podle programu, která vzala na vědomí informaci o založení dceřiné společnosti , právnická osoba, ., informace o vývoji hospodaření družstva v roce 1998 a zprávu kontrolní komise. Členská schůze rozhodla o dalším vkladu majetku , právnická osoba, do základního jmění dceřiné společnosti , právnická osoba, ., a schválila, aby vklad byl tvořen majetkem družstva, jehož seznam přednesl , tituly před jménem, , jméno FO, a je nedílnou součástí usnesení. Stejnopis notářského zápisu obsahuje otisk razítka notářsky , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky v , adresa, .

14. Z notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , soud zjišťuje, že byl sepsán notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, k žádosti , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , zastoupeného předsedou představenstva , tituly před jménem, , jméno FO, a místopředsedou představenstva , tituly před jménem, , jméno FO, , kteří požádali, aby osvědčila prohlášení jediného akcionáře společnosti , právnická osoba, ., kterým je , právnická osoba, , sídlem , adresa, , jehož zástupce rozhodl o zvýšení základního jmění společnosti z dosavadní výše , částka, na nejméně , částka, , tj. nejméně o , částka, , a to upisováním nových akcií. Důvodem navrhovaného zvýšení je záměr získat další prostředky potřebné pro rozšíření činnosti společnosti a z toho vyplývající posílení konkurenceschopnosti na trhu. Součástí tohoto notářského zápisu je seznam hmotného majetku. Notářský zápis obsahuje otisk razítka notářky , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky v , adresa, .

15. Z dokladu o zařazení sklepa do majetku žalovaného a z karty majetku žalovaného soud zjistil, že pod inventárním číslem , hodnota, je uveden „Sklep , adresa, vinný“ ve vlastnictví žalovaného s datem zařazením , datum, ; v kolonce vnitrohlediska je uvedena výroba vína, středisko: , Anonymizováno, výroba vína.

16. Z notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, soud zjistil, že notář , tituly před jménem, , jméno FO, na žádost společnosti žalovaného za přítomnosti osob , adresa, , jméno FO, , jejichž totožnost byla ověřena, bylo osvědčeno prohlášení statutárních zástupců společnosti žalovaného, že je výlučným vlastníkem podzemní stavby – vinného sklepa, nacházejícího se pod pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Statutární zástupci shodně prohlásili, že uvedená stavba byla budována v letech 1969 – 1970 tehdejším Jednotným zemědělským družstvem se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , v majetku tohoto družstva byl veden pod inventárním číslem , hodnota, s názvem „sklep , adresa, “. Právním nástupce tohoto družstva na základě usnesení členské schůze ze dne , datum, se stalo , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlo , adresa, Tato pozemní stavba byla vložena , právnická osoba, do nově vzniklé akciové společnosti , právnická osoba, ., a tato skutečnost je dokladována v notářském zápise ze dne , datum, , , Anonymizováno, Statutární zástupci shodně prohlásili, že ve společnosti , Jméno žalovaného, . byla tato stavba zařazena do majetku taktéž pod inventárním číslem , hodnota, (resp. , Anonymizováno, ), jak vyplývá ze sestavy tehdejšího účetního programu ze dne , datum, jako doklad č. , hodnota, . V aktuálně používaném účetním programu je stavba nadále vedena pod inventárním číslem , hodnota, pod názvem „Sklep , adresa, vinný“. Osvědčuje se prohlášení statutárních zástupců, že se jedná o podzemní stavbu s tím, že tato stavba nesplňuje podmínku evidence v katastru nemovitostí. V článku II. tohoto notářského zápisu bylo osvědčeno prohlášení pana , adresa, , který prohlásil, že ve shora uvedených letech byl členem Jednotného zemědělského družstva a pracoval jako vedoucí stavební skupiny a měl na starosti uvedenou stavbu. Dále bylo osvědčeno prohlášení pana , jméno FO, , že ve shora uvedených letech byl členem Jednotného zemědělského družstva a v uvedené době pracoval na uvedené stavbě jako zedník. Oba shodně prohlásili, že se fyzicky podíleli na shora uvedené podzemní stavbě – sklepa, které stavělo tehdejší Jednotné zemědělské družstvo jako svoji stavbu pro své potřeby. Stejnopis notářského zápisu obsahuje otisk razítka , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře v , adresa, .

17. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně ze dne , datum, soud zjistil, že v oddíle Dr, vložce , Anonymizováno, je dnem vzniku , datum, zapsána obchodní firma , právnická osoba, se sídlem , adresa, IČO , IČO, , vše vymazáno , datum, . Ze zápisu ostatních skutečností soud zjistil, že dne , datum, se konala členská schůze, na které bylo rozhodnuto o vstupu společnosti do likvidace a jmenován likvidátor. Společnost se vymazává v obchodním rejstříku celým zápisem ke dni nabytí právní moci usnesení. Likvidace byla skončena – zapsáno a vymazáno dne , datum, .

18. Ze snímku oplocení areálu ve vlastnictví žalovaného soud zjistil, že předmětný pozemek ve vlastnictví žalobkyně je na tomto snímku zvýrazněn žlutou barvou a ze snímku je zcela zřetelné, že tento předmětný pozemek se nachází vpravo mimo areál žalovaného, jehož oplocení je zde vyznačeno silnou černou čarou.

19. Ze snímku pozemkové mapy, na kterém je předmětný pozemek ve vlastnictví žalobkyně ohraničen růžovou barvou soud zjistil, že tento pozemek se nenachází v oploceném areálu společnosti žalovaného.

20. Ze smlouvy o nájmu zemědělských pozemků č. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že ji uzavřela , jméno FO, jako pronajímatel a žalovaným jako nájemce, jejímž předmětem jsou pozemky ve smlouvě specifikované, mj. se jednalo zastavěnou plochu, u které je určena sazba nájmu ve výši , částka, za hektar, nájemné za rok 2010 je dle výměry stanovena v částkách , částka, za rok, , částka, za rok a , částka, za rok, nájemné od , datum, je pak u zastavěné plochy stanoveno stejnou částkou. Z dodatku č. , Anonymizováno, k této smlouvě o nájmu pozemků soud zjistil, že v článku I. je dohodnuto, že výše nájemného zemědělských pozemků se na základě dohody zvyšuje na , částka, za hektar za rok. U pozemků zastavěná plocha zůstává nájemné beze změny; od , datum, bude nájemné za pozemky činit , částka, za rok.

21. Ze smlouvy o nájmu zemědělských pozemků č. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi pronajímatelem , jméno FO, a žalovaným jako nájemcem o nájmu pozemků zde specifikovaných, mj. se jedná o zastavěnou plochu v sazbě nájmu , částka, za hektar, nájemné za rok 2010 u této plochy činí , částka, za rok a nájemné od , datum, u této plochy činí za rok stejnou částku. Z dodatku č. , Anonymizováno, této smlouvě soud zjistil, že v článku I. bylo dohodnuto, že výše nájemného se na základě dohody zvyšuje na , částka, za hektar za rok, u pozemku parc. č. , hodnota, , způsob využití zastavěná plocha, zůstává nájemné beze změny.

22. Ze smlouvy o nájmu zemědělských pozemků ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi , jméno FO, jako pronajímatelkou a žalovaným jako nájemcem o nájmu pozemků v této smlouvě specifikovaných, mj. se jedná o druh pozemku zastavěná plocha, u které je sazba nájmu ve výši , částka, za hektar, nájemné od , datum, činí v Kč za rok u těchto pozemků podle výměry výši 934, 550, 155 a 118 Kč. Z dodatku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, k této smlouvě soud zjistil, že se strany smlouvy dohodly na zvýšení nájemného u zemědělských pozemků na , částka, za hektar za rok, u pozemku zastavěná plocha však zůstává sjednané nájemné beze změny.

23. Ze smlouvy o zemědělském pachtu ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , soud zjistil, že byla uzavřena mezi propachtovatelkou , jméno FO, a žalovaným jako pachtýřem o pachtu pozemků v této smlouvě specifikovaných, mj. se jedná o druh pozemku zastavěná plocha, u kterého je sazba pachtu stanovena částkou , částka, za hektar, přičemž u těchto pozemků je pak pachtovné stanoveno v Kč za rok podle výměry ve výši 25 a 1.008 Kč.

24. Z listiny – vyjádření do výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný potvrdil, že mu byla dne , datum, doručena výzva žalobkyně ze dne , datum, , kterou žádá o vydání bezdůvodného obohacení. Je sděleno, že žalobkyně vedla s žalovaným již v minulosti spor, ve kterém se domáhala razantního zvýšení nájemného a věc byla vedena u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , spisová značka, . Tento spor vyústil v uzavření pachtovní smlouvy ze dne , datum, , po které následoval dodatek č. , hodnota, ze dne , datum, . Dále je sděleno, že žalovaný nesouhlasí s názorem, že smlouva o pachtu je v rozporu s dobrými mravy, neboť se jedná o tzv. standartní pachtovní smlouvu, kterou si právní zástupce žalované před podpisem důkladně prostudoval a u jejího podpisu byl osobně přítomen. Pokud by tato smlouvy byla v rozporu s dobrými mravy, nebo by se jednalo o nerovnoprávné postavení smluvních stran, zcela jistě by tuto smlouvu žalobkyni k podpisu nedoporučil. Výše sjednaného pachtovného je v místě a v čase obvyklá. S ohledem na rozdílné názory na pachtovné, které budou přetrvávat, žalovaný žalobkyni navrhl odkoupení předmětného pozemku k , datum, za cenu v místě a čase obvyklou stanovenou znalcem s tím, že k , datum, ukončí pachtovní vztah a pozemek bude předán k užívání žalobkyni.

25. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný potvrdil, že mu byla doručena listina obsahující sdělení žalobkyně, že nechce pokračovat v pachtovním vztahu, a to od , datum, . Žalovaný tuto vůli žalobkyně respektuje a všechny pozemky ve vlastnictví žalobkyně, a to parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, budou připraveny k předání do , datum, . Na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně, a to parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , oba v k. ú. , adresa, je vysázena slunečnice, předpokládaná doba sklizně je od 5. do 10. 10. 2020 a žalovaný navrhuje předání dne , datum, . Pozemek parc. č. , hodnota, je osázen porostem vinné révy, sklizeň je předpokládána do , datum, a je na zvážení, zda tuto vinice vyklučit či nikoliv. Ohledně předmětného pozemku parc. č. , hodnota, je sděleno, že žalovaný se neztotožňuje s právním názorem žalobkyně a je připraven hledat cesty ke smírnému vyřešení věci a žádá o sdělení kdy se žalobkyně dne , datum, dostaví do sídla žalovaného za účelem předání pozemků a sdělení svého stanoviska.

26. V podání ze dne , datum, žalovaný uvedl, že k předání předmětu pachtu nedošlo, nejprve pro nemocnost žalobkyně, poté bez důvodu. Nastala patová situace a žalovaný nechal pozemky volné.

27. Z mailového podání , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, ze dne , datum, , soud zjistil, že se obrátil na právního zástupce žalovaného ve věci jeho klientek , Jméno žalobkyně, a , jméno FO, v postavení žalobkyň se zdvořilou žádostí o sdělení možnosti případné mimosoudní dohody. Navazuje tak na obdobnou věc se shodným skutkovým základem jeho jiného klienta pana , Anonymizováno, , kdy byli schopni uzavřít soudní smír. Jeho klientky by zajisté přivítaly dohodu ve stejných intencích dohodnutých částek za užívání zemědělských pozemků, jak tomu bylo u pana , Anonymizováno, s tím, že jeho klientky mají o takovouto dohodu zájem a očekávají, že takovou nabídku na smírné vyřešení žalovaný učiní i v jejich případě. Z mailového podání právního zástupce žalovaného ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaného informoval o obsahu mailového podání , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že i v tomto případě by bylo možné zvolit kompromis a ukončit řízení vhodnou dohodou.

28. Z dohody o ukončení soudního sporu ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a , jméno FO, , oběma zastoupenými , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátem, a žalovaným zastoupeným stejným právním zástupcem a týká sporu vedeného u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , spisová značka, , jejímž předmětem byla v případě žalobkyně , Jméno žalobkyně, částka , částka, . Právní zástupce žalobkyně navrhl uskutečnit osobní setkání s cílem pokusit se vyřešit věc smírně, žalovaný návrh akceptoval a jednání se uskutečnilo dne , datum, v sídle žalovaného. Strany sporu shodně prohlásily, že dnešního dne uzavřely pachtovní smlouvu, která řeší jejich předchozí rozdílné názory na věc a jejím uzavřením se stalo další vedení soudního sporu ve věci sp. zn. , spisová značka, bezpředmětné. Strany sporu prohlásily, že uzavřením pachtovní smlouvy jsou jejich nároky zcela vyrovnány a žalobkyně již nebudou nic dalšího po žalované straně v této věci požadovat. Dohoda je vlastnoručně podepsána žalobkyní , Jméno žalobkyně, , žalobkyní , jméno FO, , jejich právním zástupcem , tituly před jménem, , jméno FO, , zástupcem žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho právním zástupce , Jméno advokáta, .

29. Ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že k žádosti žalovaného sdělují výši pachtovného vypláceného v období 2015 – 2020, a to orná půda, vinice, ovocný sad, ve výši 2.600 – 5.500 Kč za hektar, u zastavěné plochy s budovami 1.000 – 5.000 Kč za hektar. Ze sdělení společní , právnická osoba, soud zjistil, že k žádosti žalovaného sdělují, že v letech 2015 – 2020 hradili pachtovné u orné půdy ve výši 2.500 – 3.800 Kč, u vinice 3.000 – 4.000 Kč, zastavěnou plochu pouze vlastní, neužívají. Ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že k žádosti žalovaného sdělili, že v letech 2015 – 2020 vyplácí pachtovné ve výši 4.500 Kč za hektar, a to ve stejné výši za ornou půdu i za pozemky osázené vinicí, zastavěná plocha je všechna v jejich vlastnictví. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že k dotazu žalovaného sdělili, že jimi vyplácené pachtovné se pohybuje v rozmezí 3.800 – 5.000 Kč za ornou půdu a vinice, zastavěná plocha je vlastní. Ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že k žádosti žalovaného ze dne , datum, , jaké vyplácejí pachtovné v období 2015 – 2020 na pozemcích, kde je orná půda, vinice a zastavěná plocha budovami, sdělili, že výši ročního pachtovného za hektar u orné půdy a vinice je ve výši 3.650 Kč, u TTP 1.400 Kč.

30. Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci (§ 2332 odst. 1 občanského zákoníku v platném znění, dále „o. z.“).

31. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodné se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1, 2 o. z.).

32. Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva která za nemovité věci prohlásí zákon (§ 498 odst. 1 věta první o. z.)

33. Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech (§ 506 odst. 1 o. z.).

34. Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek (§ 506 odst. 2 o. z.)

35. Na základě výše uvedeného dospěl soud k následujícím závěrům:

36. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala vydání bezdůvodného obohacení, kdy nejprve tvrdila, že nad předmětným pozemkem v jejím vlastnictví se nachází přístavba lisovny a skladu vína žalovaného s tím, že pachtovní smlouva uzavřená mezi nimi dne , datum, je neplatná, neboť dohodnuté pachtovné je směšně nízké s ohledem na skutečnost, že žalovaný přístavbu používá k podnikatelským účelům a jeho obrat činí při výrobě přibližně jednoho milionu litrů vína ročně až dvě stě milionů ročně. Protože tato skutečnost se neodráží ve výši pachtovného, a i když předmětný pozemek je pouze částí nemovitostí pronajatých žalovanému předmětnou pachtovní smlouvou, je tato smlouva neplatná jako celek. Žalobkyně přitom požaduje vydání bezdůvodného obohacení pouze v části týkající se předmětného pozemku za rozhodné období, tedy od 27. 11. 2015 do 27. 11. 2017, za které od žalovaného pobírala řádně placené pachtovné. Za další období žalobkyně bezdůvodné obohacení nepožaduje, přestože žalovaný předmětný pozemek užíval až do 30. 9. 2020, nerozporuje ani výši pachtovného za ostatní nemovitosti. Žádný jiný důvod, byť částečné neplatnosti předmětné smlouvy žalobkyně netvrdila.

37. V průběhu řízení pak žalobkyně změnila rozhodná skutková tvrzení tak, že předmětná přístavba se nachází pod jejím pozemkem s tím, že žalovaný užívá jak nadzemní, tak podzemní část předmětného pozemku. K rozsahu a způsobu užívání nadzemní části předmětného pozemku žalobkyně ani na výzvu soudu neuvedla žádná rozhodná skutková tvrzní, pouze uvedla, že je v důkazní nouzi. Tvrdila však, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, proto i prostor pod povrchem předmětného pozemku je v jejím vlastnictví, neboť je součástí pozemku, v tomto směru není omezena žádnou normou a její vlastnictví sahá až k zemskému jádru. Proto se ve vlastnictví žalobkyně nachází i stavba charakterizována jako vinný sklep, který žalovaný užívá neoprávněně, neboť s jeho užíváním nesouhlasila.

38. Žalovaný požadovaný nárok odmítl s tím, že předmětná pachtovní smlouva je platná, na jejím základě bylo pachtovné řádně placeno a žalobkyně ho přebírala. Nadzemní část předmětného pozemku neužívá, užívá pouze část pod povrchem předmětného pozemku, kde se nachází stavba v jeho vlastnictví, kterou užívá oprávněně.

39. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o zemědělském pachtu č. , Anonymizováno, , jejímž předmětem jsou v ní specifikované pozemky ve vlastnictví žalobkyně, a to i předmětný pozemek, kdy pachtovné za rok konkrétně u tohoto pozemku činí 77 Kč, dohodnuté pachtovné za celkovou výměru pak činí celkem částku 4.075 Kč za rok. Smlouva byla sjednána na dobu určitou do , datum, s tím, že po uplynutí této doby se sjednaný pachtovní vztah na dobu určitou mění na pachtovní vztah na dobu neurčitou, který je možné zrušit písemnou výpovědí s výpovědní lhůtou v trvání jednoho roku. Následně byl k této smlouvě dne , datum, uzavřen dodatek č. , Anonymizováno, a pacht byl dle shodných tvrzení účastníků ukončen ke dni , datum, . Ohledně předmětné smlouvy soud neshledal žádný důvod její neplatnosti a tato smlouva je proto platná. Důvodem její neplatnosti jako celku není skutečnost tvrzená žalobkyní, že dohodnuté pachtovné týkající se pouze předmětného pozemku je směšně nízké, neboť neodráží výši ročního obratu žalovaného, který se měl pohybovat v řádech stovek milionů ročně. Hlavním a podstatným měřítkem pro určení výše pachtovného je výše, za kterou lze propachtovat pozemky srovnatelné kvality v dané lokalitě a čase. Výše citovanými důkazy, a to smlouvami o pachtu, příp. nájmu a sdělením jiných právnických osob zabývajících se v daném místě zemědělskou výrobou o výši pachtovného, příp. nájemného, bylo prokázáno, že pachtovné stanovené smlouvou účastníků ohledně předmětného pozemku tomuto hledisku odpovídá a nijak se neliší. Současně těmito důkazy bylo prokázáno, že i jiné smlouvy žalovaného s dalšími vlastníky nemovitostí v daném místě jsou uzavřeny za podobných podmínek, kdy rozdíly ve výši pachtu jsou minimální a mají své odůvodnění v individuálních případech, např. u větší výměry zemědělské půdy, delší doby pachtu, nebo u výhodně situovaných pozemků. V žádném případě nelze výši pachtovného odvíjet od ekonomické situace žalovaného (a už vůbec ne od jeho obratu, který není ukazatelem toho, jaký má žalovaný zisk), jak se žalobkyně mylně domnívá. Ve věci bylo prokázáno, že předmětná pachtovní smlouva byla uzavřena v rámci dohody o skončení jiného soudního sporu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn , spisová značka, , ve kterém byla žalobkyně zastoupena advokátem a iniciativa k vyřešení sporu uzavřením předmětné pachtovní smlouvy vzešla právě od právního zástupce žalobkyně, která žádala tuto smlouvu uzavřít ve stejných intencích dohodnutých částek za užívání zemědělských pozemků jak tomu bylo u jiné fyzické osoby, konktrétně pana Kováříka, s tím, že žalobkyně má o takovouto dohodu zájem a očekává takovou nabídku. Strany sporu pak shodně prohlásily, že uzavřená pachtovní smlouva, řeší jejich předchozí rozdílné názory na věc a jejím uzavřením se stalo další vedení jiného soudního sporu bezpředmětné, smlouvou jsou jejich nároky zcela vyrovnány a žalobkyně již nebude nic dalšího po žalovaném v té věci požadovat. Je tedy zřejmé, že žalobkyně byla s celou situací obeznámena, a to i s výší pachtovného, a byla jí poskytnuta odborná pomoc, neboť byla právně zastoupena advokátem. Navíc sama žalobkyně v této věci uvedla, že k podpisu smlouvy ji nikdo nenutil, ani nevyvíjel nátlak a smlouvu podepsala na základě svobodné vůle. Soud zdůrazňuje, že po celou dobu trvání smlouvy se účastníci dle této smlouvy chovali, žalobkyně umožnila žalovanému předmětné nemovitosti užívat, žalovaný řádně platil pachtovné, které žalobkyně přijímala, přičemž pachtovné bylo zaplaceno i za rozhodnou dobu. Jiný důvod neplatnosti předmětné pachtovní smlouvy nebyl soudem shledán, nebyl ani tvrzen, ani prokazován.

40. Dále bylo prokázáno, že žalovaný žádným způsobem neužíval nadzemní část předmětného pozemku, v tomto směru žalobkyně ani nic netvrdila, ani neprokazovala, neunesla tedy břemeno tvrzení a důkazní. Citovaným výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že předmětný pozemek ve vlastnictví žalobkyně není zastavěným pozemkem, na kterém by se nacházela stavba ve vlastnictví žalovaného, neboť je v katastru nemovitostí veden jako ostatní plocha, způsob využití jiná plocha. Snímkem pozemkové mapy a oplocením areálu ve vlastnictví žalovaného bylo prokázáno, že předmětný pozemek žalobkyně se v tomto areálu nenachází, je situován mimo tento areál a je přístupný. Žalovaný užívá prostor pod povrchem předmětného pozemku v hloubce asi 2,5 – 3 m, ve kterém se nachází jeho viniční hospodářství, které vybudoval jeho právní předchůdce ZD , adresa, , na základě tehdy platných zákonů, zejména zákona o zemědělském družstevnictví v letech 1969 – 1970 a byl veden v jeho majetku pod inventárním číslem , hodnota, s názvem „Sklep , adresa, “. Po ukončení činnosti družstva byl tento majetek vložen do nově vzniklé akciové společnosti , Jméno žalovaného, ., což je dokladováno i notářským zápisem ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, I v zde byl sklep zařazen do majetku pod stejným inventárním číslem , hodnota, . Celý areál viničního hospodářství je tvořen nadzemní částí, a to budovou bez č. p./č. e. ve vlastnictví žalovaného, jejíž stavbu realizoval v letech 2004 a následujících, jedná se o lisovnu, sklad vína a manipulační plochu, a nachází se na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví jiného vlastníka a na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalovaného. Nadzemní část viničního hospodářství je dále tvořena pozemky parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalovaného a parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, v podílovém spoluvlastnictví jiných vlastníků, a na těchto pozemcích, jakož i v budově hospodaří žalovaný a celý areál je oplocen. Nadzemní část viničního hospodářství ve vlastnictví žalovaného se nenachází na pozemku ve vlastnictví žalobkyně. Dále je viniční hospodářství tvořeno podzemní části sklepního hospodářství, do kterého se vstupuje pouze z budovy vybudované a vlastněné žalovaným a je realizována jak pod pozemkem ve vlastnictví žalovaného, tak pod pozemky jiných vlastníků, rovněž pod předmětným pozemkem ve vlastnictví žalobkyně. V případě podzemní stavby pod předmětným pozemkem se tedy jedná se o nemovitou věc, která není ve smyslu cit. § 506 odst. 2 o. z. součástí předmětného pozemku, kdy vlastnické právo žalovaného k této stavbě nebylo zpochybněno. Nejedná se o stavbu neoprávněnou, neboť stavba byla řádně schválena stavebním úřadem a uvedena do užívání v roce 1969, kdy platil zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování a zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, prováděcí vyhláška č. 144959ÚL a platná vyhláška č. 709/1950 ÚL; v tomto období nebyl používán název „stavební povolení“, ale „rozhodnutí o přípustnosti stavby“ a tento stav trval až do roku 1976, přičemž stavebník podzemních staveb v dané době nemusel prokazovat vlastnické nebo jiné právo k pozemku, jednalo-li se o stavbu, která funkčně ani svou konstrukcí nesouvisela se stavbami na pozemku ani s provozem na něm a která ani jinak nemohla mít vliv na použití pozemku, což je v případě předmětného pozemku trvalý travní porost. Podzemní stavbu vinného sklepa, který má své samostatné technickoekonomické určení nelze spojovat s nadzemní stavbou výrobny a lisovny, jež stojí na jiných pozemcích, jedná se o dvě stavby, každá s jiným samostatným určením a jinou právní pozicí. V této souvislosti soud poukazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. un. 3 Cdo 45/92, ze kterého vyplývá, že pokud zemědělské družstvo na základě oprávnění (vyplývajícího ze zákonů č. 49/1959 Sb., č. 122/1975 Sb., popř. č. 162/1990 Sb.) vybudovalo na pozemku, k němuž mu svědčilo právo družstevního užívání trvalou stavbu sloužící zemědělské výrobě, nejde o stavbu neoprávněnou. Předmětná podzemní stavba se za účinnosti občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, nestala součástí pozemku, je ve vlastnictví žalovaného jako právního nástupce družstva, které ji vybudovalo podle tehdy platných zákonů a žalovaný ji jako vlastník užívá. Žalobkyně nemá k této stavbě žádné vlastnické ani jiné právo.

41. Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že nadzemní část předmětného pozemku žalovaný žádným způsobem neužívá, v tomto směru žalobkyně ani neunesla břemeno tvrzení a důkazní, přičemž předmětný pozemek se nenachází v oploceném areálu žalovaného a je pro žalobkyni přístupný. Stavbu nacházející se z části pod předmětným pozemkem žalovaný užívá po právu jako právní nástupce toho, kdo stavbu v souladu s tehdy platnými zákony zřídil a je jejím vlastníkem. Pachtovní smlouva uzavřená mezi účastníky dne , datum, je platná, po celou dobu jejího trvání (do , datum, ) se podle ní účastníci chovali a žalovaný řádně platil žalobkyni pachtovné, které přijímala. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je zcela nedůvodná, a proto ji v celém rozsahu zamítl.

42. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění soud nevzal již z ostatních provedených důkazů nic podstatného ani významného pro posouzení tohoto sporu. Event. ani obsah některých předložených důkazů nesděloval jako důkazů nadbytečných, nemajících relevantní souvislost s předmětem tohoto sporu. Soud dále nepřipustil doplnění dokazování důkazy navrženými žalobkyní jako důkazy nadbytečnými. Co se týká účastnického výslechu žalobkyně, která tímto chtěla prokazovat, že dohodnuté pachtovné ohledně předmětného pozemku je směšně nízké, soud odkazuje na § 131 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého může soud nařídit důkaz výslechem účastníků, jestliže nelze dokazovanou skutečnost prokázat jinak, v tomto případě by výslechem žalobkyně nebylo možné prokázat skutečnosti, ke kterým je třeba odborných znalostí. Rovněž návrh na doplnění dokazování vypracováním znaleckého posudku ke stanovení výše bezdůvodného obohacení byl nedůvodný, neboť předmětná pachtovní smlouva, na jejímž základě bylo žalovaným plněno, byla soudem shledána platnou. Soud má za to, že rozhodl na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu.

43. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení. Náklady žalovaného potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva představují náklady za zastoupení advokátem a jsou dle spisového materiálu tvořeny odměnou za deset úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení na základě plné moci ze dne , datum, , podání ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , účast na jednání soudu ve dnech , datum, , , datum, , a , datum, za jeden úkon právní služby - § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění - advokátního tarifu) ve výši 5.900 Kč za jeden úkon (§ 7 bod 5, § 8 odstavec 1 advokátního tarifu), celkem za úkony 59.000 Kč, k tomu náleží deset paušálních částek náhrady hotových výdajů zástupce ve výši 300 Kč - celkem 3.000 Kč, Anonymizováno, (§ 13 odstavec 4 advokátního tarifu), celkem náklady žalovaného za řízení činí částku 62.000 Kč. Soud nepřiznal jako účelně vynaložené náklady žalovaného náklady za další požadovaný úkon právní služby, a to za účast právního zástupce žalovaného na mediaci, neboť plná moc byla udělena až dne 4. 3. 2019. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právního zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).