5 C 283/2018

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 137.360 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 137.360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 137.360 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 2.400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky 137.360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení. Uvedla, že žalovaná jako advokátka převzala na základě plné moci z [datum] právní zastoupení žalobkyně proti [jméno] [příjmení], [datum narození], mj. ve věci vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví včetně vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání společné věci nad rámec spoluvlastnického podílu. Žalobkyně a [jméno] [příjmení] byli do [datum] podílovými spoluvlastníky budovy [adresa] na ulici [ulice a číslo] na pozemku parc. č. St. [číslo] v obci a k. ú. [okres], zapsané na [list vlastnictví] (dále také„ nemovitost“). Dne [datum] podala žalovaná v zastoupení žalobkyně u Okresního soudu v Břeclavi žalobu na zrušení a vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví. Soud rozsudkem ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], podílové spoluvlastnictví zrušil, nemovitost přikázal do vlastnictví žalobkyně a uložil jí vyplatit [jméno] [příjmení] na náhradu jeho podílu částku 1.180.000 Kč tak, že částka 600.000 Kč bude uhrazena do patnácti dnů od právní moci rozsudku a částka 580.000 Kč do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

2. Dále žalovaná v zastoupení žalobkyně podala dne [datum] žalobu na zaplacení částky 77.000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání předmětné nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu [jméno] [příjmení], a to dle podání ze dne [datum] pouze za období od [datum] do [datum]. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žaloba zamítnuta s tím, že žalovaný není ve věci pasivně legitimován. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně rozsudek soudu 1. stupně zrušil a věc vrátil soudu, který dne [datum rozhodnutí] rozhodl rozsudkem č. j. [číslo jednací], jímž byla žalovanému [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 34.067 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od [datum] do zaplacení a ohledně částky 42.933 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od [datum] byla žaloba zamítnuta. Při převzetí právního zastoupení dne [datum] byla žalovaná žalobkyní informována, že [jméno] [příjmení] užívá nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu od ledna [rok] a žalovaná měla dle pokynu žalobkyně vymáhat toto bezdůvodné obohacení za období od ledna [rok] do budoucna, tedy do faktického ukončení nadužívání. Žalovaná však proti pokynu žalobkyně žalovala za období od [datum] do [datum], a to pro nadužívání v podobě nájemního vztahu s manželi [příjmení], žádná žaloba ve vztahu k užívání nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu [jméno] [příjmení] podána nebyla. K ukončení faktického nadužívání došlo ke dni [datum]. V důsledku této nesprávné a proti pokynu žalobkyně podané žaloby je právo na vydání bezdůvodného obohacení spočívající v nadužívání nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu [jméno] [příjmení] za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] promlčeno.

3. Žalobkyni vznikla v příčinné souvislosti s profesním pochybením žalované škoda, která spočívá právě v promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení v užívání nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu [jméno] [příjmení], která by nevznikla, pokud by se žalovaná řídila pokyny žalobkyně. Znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení] byla stanovena obvyklá cena nájmu předmětné nemovitosti v období od [datum] do [datum] ve výši 119.000 Kč, tedy nájem činil 9.900 Kč měsíčně, tj. přibližně 5.000 Kč měsíčně, kdy jedna polovina připadala na žalobkyni. Škoda, která žalobkyni vznikla spočívá v promlčeném bezdůvodném obohacení za období od [datum] do [datum] ve výši 35.000 Kč (nezažalované nadužívání [jméno] [příjmení]), v promlčeném bezdůvodném obohacení za období od [datum] do [datum] ve výši 20.000 Kč (nezažalovaný nájemní vztah manželů [příjmení] než začali hradit nájemné žalobkyni) a v promlčeném bezdůvodném obohacení od [datum] do [datum] [anonymizováno] ve výši 80.000 Kč.

4. V souvislosti se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví podala žalovaná žalobkyni nesprávnou právní radu, kdy ji ve spojitosti se zrušením podílového spoluvlastnictví a přikázáním nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně sdělila, že tato nebude povinna zaplatit daň z nabytých nemovitých věcí. Žalobkyně se touto radou v dobré víře řídila a v zákonné lhůtě nepodala daňové přiznání. To podala až na výzvu finančního úřadu dne [datum], tedy 442 dnů po stanovené lhůtě pro podání daňového tvrzení, resp. 435 dnů prodlení následujících po pěti pracovních dnech stanovené lhůty. Za opožděné tvrzení daně byla žalobkyni vyměřena pokuta ve výši 2.360 Kč.

5. Žalobkyně odkázala na ust. § 5 a § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a dále na ust. § 16 odst. 1 a § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o advokacii“) s tím, že z rozhodovací praxe vyplývá, že odpovědnost za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody, jde o objektivní odpovědnost a v této souvislosti odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu ČR. Příčinná souvislost mezi porušením povinnosti advokátem při výkonu advokacie a vznikem škody je dána tehdy, jestliže nebýt pochybení advokáta, byl by jeho klient (poškozený) v soudním řízení (zcela nebo z části) úspěšný, důkazní břemeno v tomto směru leží na poškozeném, který musí prokázat, že jeho subjektivní právo existovalo a že při řádném výkonu advokacie by se svého práva u soudu domohl. V řízení o náhradě škody způsobené advokátem soud jako předběžnou otázku řeší, zda by poškozený při řádném postupu advokáta svůj nárok prosadil. Žalobkyni v příčinné souvislosti s profesními pochybeními žalované vznikla škoda, která by ji jinak nevznikla, ke vzniku škody došlo vzhledem ke konkrétním okolnostem případu, které byly žalované známy, při nevynaložení dostatečné odborné péče, žalovaná nechránila řádně a svědomitě práva a oprávněné zájmy žalobkyně, když postupovala v rozporu s pokyny klientky.

6. Splatnost pohledávky celkem ve výši 137.360 Kč nastala v návaznosti na zaslání předžalobní upomínky, která byla žalované doručena dne [datum] s výzvou k náhradě škody do sedmi dnů od doručení, tedy nejpozději do [datum], od [datum] se žalovaná ocitla se zaplacením dlužné částky v prodlení; na předžalobní výzvu z [datum] žalovaná nijak nereagovala.

7. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že ve všech věcech postupovala zcela v souladu s pokyny žalobkyně, která se účastnila všech jednání u soudu, nikdy nevznesla vůči žalované jakékoliv námitky, o všech jednáních byla informována a všechna rozhodnutí obdržela. Žalobkyně nikdy nedokázala doložit podklady pro podání žalob, žalovaná si proto musela stovky listin kopírovat sama. Žalobkyně byla dostatečně informována o běhu promlčecích lhůt. Žalovaná nároky žalobkyně uplatnila u soudu, žaloby byly vyřízeny v její prospěch, což nesvědčí o jakémkoli pochybení žalované. Tvrzení žalobkyně, že nebyla poučena o své daňové povinnosti je obrovskou nehorázností, neboť předmětem poskytování právní pomoci v případě vypořádání podílového spoluvlastnictví nebylo zastupování v daňovém řízení a žalobkyně byla o povinnosti přiznat daň a zaplatit ji informována ještě před vypořádáním podílového spoluvlastnictví za přítomnosti [celé jméno svědkyně], která zprostředkovávala prodej nemovitostí, jichž se žalobkyně stala výlučnou vlastnicí. Namítla promlčení uplatněných nároků, kdy se jedná o nárok na náhradu škody vyplývající z nároků a právních vztahů vzniklých před účinností nového občanského zákoníku, a to dle zákona č. 40/1964 Sb.

8. V podrobnostech žalovaná uvedla, že za žalované období od [datum] do [datum], za které je uplatněna částka ve výši 35.000 Kč, ji žalobkyně zplnomocnila k zastupování v celém komplexu otázek, a to nejen za úhradu za nadužívání nemovitostí ve vlastnictví a spoluvlastnictví žalobkyně, ale i vyřešení otázky půjčky, placení výživného a vypořádání podílového spoluvlastnictví, přičemž tyto otázky na sebe navazovaly. Oba podíloví spoluvlastníci se spor rozhodli řešit tak, že bude uzavřena kupní smlouva za účelem prodeje nemovitostí ve výlučném a podílovém spoluvlastnictví žalobkyně, která měla být podepsána dne [datum] a v kupní ceně měla být v podílu žalobkyně již zahrnuta částka za nadužívání nemovitostí [jméno] [příjmení]. Ten se však k podpisu budoucí kupní smlouvy nedostavil a prodej odmítl. Žalovaná mu v zastoupení žalobkyně dne [datum] zaslala pokus o smír týkající se všech uvedených otázek, který nepřevzal, proto byl vyzván dalšími dopisy, převzal ale až dopis z [datum]. Teprve když [jméno] [příjmení] nereagoval na podání prostřednictvím žalované, požadovala žalobkyně podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení a ta byla podána teprve poté, kdy k tomu byl žalované, jako advokátce žalobkyně, udělen pokyn, přestože byla žalobkyně srozuměna o délce promlčecí doby v případě nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Namítla, že žalobkyně požaduje vydání bezdůvodného obohacení za celý měsíc leden [rok], ačkoliv plnou moc k zastupování žalované udělila až dne [datum], tedy již v době udělení plné moci byl její nárok za leden [rok] promlčen. Žalobkyně požaduje uhradit bezdůvodné obohacení také i za celý měsíc červenec, avšak za dobu od [datum] byl nárok žalobkyně zažalován a v této žalobě byla úspěšná. Za měsíc červenec byla souběžně podána žaloba proti manželům [příjmení] (sp. zn. [spisová značka]), a za toto období požadovala částku 5.000 Kč, žalobkyně tedy požaduje náhradu škody ve výši 5.000 Kč za celý měsíc červenec [rok], když za část tohoto měsíce byla částka zažalována a obě žaloby byly úspěšné. Ohledně nároku ve výši 20.000 Kč za období od [datum] do [datum] (nežalovaný nájemní vztah manželů [příjmení]) žalovaná jménem žalobkyně podala žalobu proti manželům [příjmení] u zdejšího soudu, která byla vedena pod sp. zn. [spisová značka] a skončila na základě rozhodnutí žalobkyně smírem. Předmětem žaloby bylo vydání bezdůvodného obohacení na straně jmenovaných za období od července [rok] do listopadu [rok], které bylo na základě smíru uhrazeno. Navíc manželé [příjmení] platili od prosince [rok] a dále do budoucna žalobkyni měsíčně částku 11.000 Kč za užívání nemovitostí v jejím vlastnictví a podílovém spoluvlastnictví, což bylo více než znalcem stanovené nájemné. Ohledně nároku za období od [datum] do [datum] ve výši 80.000 Kč, nebyla žalovaná žalobkyní vyrozuměna o tom, že by jmenovaní přestali platit částku ve výši 11.000 Kč měsíčně, kterou hradili od měsíce prosince [rok]. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení pokuty za nepřiznanou daň z nabytí nemovitých věci ve výši 2.360 Kč, žalobkyně žalovanou nezplnomocnila v zastupování v daňovém přiznání, a navíc byla žalobkyně před svědkyní [celé jméno svědkyně] upozorněna na povinnost tuto daň uhradit. Dále uvedla, že nárok na náhradu škody se nemůže rovnat částkám požadovaným v žalobě, neboť není postaveno na jisto, zda vůbec žalobkyni škoda vznikla, to žalobkyně navíc netvrdí, ani neprokazuje. Poukázala na skutečnost, že manželi [příjmení] byla žalobkyni měsíčně hrazena částka o 6.000 Kč vyšší než hodnota nájmu stanovená znaleckým posudkem.

9. K námitce promlčení žalovaná doplnila, že ohledně nároku na náhradu škody za období od [datum] do [datum] se tento nárok promlčel nejpozději [datum], neboť nebylo prokázáno, že by žalovaná škodu způsobila úmyslně. Nárok na náhradu škody za období od [datum] do [datum] se promlčel [datum], neboť rovněž nebylo prokázáno, že žalovaná by škodu způsobila úmyslně. Nárok na náhradu škody za období od [datum] do [datum] se promlčel nejpozději k [datum], neboť ani ohledně tohoto nároku nebylo prokázáno, že by ho žalovaná způsobila úmyslně. Délka promlčecí doby je posuzována podle ust. § 106 zákona č. 140/1964 Sb., občanského zákoníku. Protože žaloba byla podána až v roce [rok], byla podána po uplynutí zákonem stanovené promlčecí doby.

10. K námitkám žalované žalobkyně uvedla, že náhrada škody jí vznikla nesprávným postupem žalované ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], které bylo skončeno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a žaloba v nyní projednávané věci byla podána dne [datum]. Nesprávný postup žalované se promítl do majetkové sféry žalobkyně jako majetková ztráta tím, že v důsledku procesního pochybení žalované ve věci sp. zn. [spisová značka] byla nucena zaplatit panu [příjmení] více, než kolik by mu musela zaplatit, pokud by žalovaná postupovala s odbornou péčí a v souladu s pokyny žalobkyně, neboť by mohla pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení započíst proti pohledávkám pana [příjmení] [jméno] svém nároku vůči žalované se žalobkyně dozvěděla v říjnu [rok], kdy také vypověděla žalované plnou moc. Je nesporné, že žalovaná měla řešit zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, že podíl žalobkyně bude navýšen o faktické užívání nemovitosti panem [příjmení]. Pokud nebyl spor vyřešen smírnou cestou, byla povinna hájit zájmy žalobkyně v souladu s jejími pokyny a měla vymáhat vydání bezdůvodného obohacení za celou dobu, co nadužívání trvá, tuto částku pak měla započíst proti pohledávce pana [příjmení] na zaplacení vypořádacího podíl z titulu podílového spoluvlastnictví. Učinila nesporným, že žalovanou zplnomocnila k řešení celého komplexu otázek, ta si byla vědoma všech skutečností a souvislostí právního zastoupení, které převzala. Žalobkyně je přesvědčena, že v příčinné souvislosti s profesním pochybením během právního zastoupení žalované, jí vznikla škoda spočívající v zesplatnění dluhu a jeho následném nevymáhání, kdy u půjčky, kterou uzavřela dne [datum] se [jméno] [příjmení] a na základě které mu půjčila celkem částku 1.020.000 Kč, v části ohledně částky 582.683 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení došlo k promlčení. Věc je předmětem řízení vedeného u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém jsou založeny také listinné důkazy. Bilanci žalované v rámci právního zastoupení ohledně komplexu právních otázek představuje ztrátu žalobkyně ve výši 134.860 Kč, což je předmětem tohoto řízení a dále částku 920.267,19 Kč, která je předmětem řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a dále zisk žalobkyně ve výši 91.750 Kč (řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]) a 34.067 Kč (řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]). Nebýt nesprávného postupu žalované ve věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka], kdy žalovaná postupovala v rozporu s pokyny, oprávněnými zájmy žalobkyně a logikou, byla by škoda žalobkyně nižší o částku, která je předmětem tohoto řízení.

11. Žalobkyně ve věci doplnila, že žalovanou zmocnila k uplatnění dvou nároků, a to zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitosti se spoluvlastníkem [jméno] [příjmení] a dále k vypořádání v širším smyslu neboli k tzv. nadužívání nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu. Způsob, jakým žalovaná situaci řešila bylo jejím profesním rozhodnutím. Žalobkyně po celou dobu požadovala a očekávala vypořádání v širším smyslu od okamžiku jeho vzniku na straně [jméno] [příjmení], tedy od prosince [rok]. Pokud se spor nepodařilo vyřešit zápočtem v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou, tak jediný způsob bylo toto vypořádání řešit soudním rozhodnutím, zápočet v rámci soudního rozhodnutí není možný a už vůbec není možný v exekučním řízení. Bylo její profesní povinností domáhat se vydání bezdůvodného obohacení za celé rozhodné období, kdy v měsíci lednu [rok] předchozí období od prosince [rok] promlčeno nebylo a v tomto smyslu byla povinna postupovat za celé období do okamžiku zrušení spoluvlastnictví, což však neučinila, svévolně měnila období, která žalovala a v tom spočívá její pochybení.

12. K tomu žalovaná uvedla, že žalobkyně při udělení plné moci ze dne [datum] požadovala primárně vyřešit vypořádání podílového spoluvlastnictví. Až na druhém místě požadovala řešení případného bezdůvodného obohacení za užívání její ideální poloviny nemovitosti druhým podílovým spoluvlastníkem [jméno] [příjmení], tedy v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví požadovala od případného vyplacení podílníka odečíst právě nárok na vydání bezdůvodného obohacení vzniklý užíváním nemovitosti, v tomto smyslu byl [jméno] [příjmení] vyzván. Před těmito výzvami však měli oba podíloví spoluvlastníci zájem věc řešit prodejem předmětných nemovitostí s tím, že každý z nich obdrží výtěžek z tohoto prodeje podle jejich dohody, přičemž opět ve výtěžku z prodeje žalobkyně bylo obsaženo bezdůvodné obohacení za užívání nemovitostí. V tomto smyslu žalovaná připravila návrh smlouvy o smlouvě budoucí, která měla být podepsána dnem [datum]. Už z toho vyplývá, že žalobkyně nemohla pokynem požadovat, aby žalovala bezdůvodné obohacení již v měsíci lednu [rok]. Teprve poté, když druhý podílový spoluvlastník [jméno] [příjmení] v den podpisu smlouvy o smlouvě budoucí, sdělil, že nemovitosti nechce prodat, byl následně výzvou ze dne [datum], tj. 2 dny poté, vyzván k vypořádání podílového spoluvlastnictví, přičemž na podíl žalobkyně bylo připočteno bezdůvodné obohacení. Výzvy následovaly ještě [datum] a [datum] a jeden den po poslední výzvě byla podána žaloba na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná tedy nejednala v rozporu s pokyny žalobkyně.

13. Doplnila, že jí skutečně nebylo známo, do kdy manželé [příjmení] platili žalobkyni nájemné ve výši 11.000 Kč měsíčně, o tom neobdržela žádnou informaci. Předpokládala, že vše bylo řešeno ke spokojenosti žalobkyně. Odkázala na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], které skončilo smírem, s poukazem, že právní zastoupení žalobkyně bylo ze strany žalované vždycky ukončeno právní mocí rozsudku v řízení, ve kterém žalobkyni zastupovala. Žalovaná následně neměla žádné poznatky o tom, že by žalobkyni nebylo nájemné placeno, ani se na ni žalobkyně neobrátila s tím, že za delší dobu požaduje uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení, žádnou další plnou moc jí neudělila. Žalobkyně byla takovou klientkou, která byla v její advokátní kanceláři přítomna minimálně dvakrát za týden po dobu dvou až tří hodin, žalovaná jí kopírovala stovky listin.

14. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

15. Z oznámení o převzetí právního zastoupení a žádosti o schůzku ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] oznámila žalované převzetí právní zastoupení žalobkyně a vytkla jí pochybení při zastupování žalobkyně ve sporech, ve kterých ji žalobkyně udělila plnou moc s tím, že v příčinné souvislosti s těmito pochybeními žalobkyni vznikla majetková škoda, která by při vynaložení dostatečné odborné péče nevznikla. Konkrétně pak uvedla, že kromě částky odpovídající vypořádacímu podílu, byla žalobkyně nucena uhradit náklady exekučního řízení, které by v případě lépe vedeného právního zastoupení hradit nemusela, protistrana, a to [jméno] [příjmení], naproti tomu uhradil pouze část dluhu ze smlouvy o půjčce ze dne [datum]. Dále v důsledku pochybení v rámci právního zastoupení došlo k promlčení podstatné části dluhu ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] a podstatné části bezdůvodného obohacení [jméno] [příjmení] a o tyto částky se navýšila škoda žalobkyně. Závěrem byla žalovaná požádána o schůzku. Z dodejky datové zprávy soud zjistil, že oznámení bylo žalované dodáno do datové schránky [datum] v 16:47 hod.

16. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictví své právní zástupkyně vyzvala žalovanou dle § 142a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k uhrazení dlužné částky ve výši 1.169.574,17 Kč ve lhůtě do 7 dnů od obdržení výzvy. Z doručenky datové zprávy soud zjistil, že tato výzva byla žalované doručena dne [datum] v 17:06 hod.

17. Z výpisu katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, ze dne [datum], soud zjistil, že k tomuto datu je na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [okres], okres [okres], žalobkyně zapsána jako vlastnice pozemku parc. č. St. [číslo] o výměře 203 m2, zastavěná plocha a nádvoří, u které je zapsána stavba na LV [číslo] dále pozemku parc. [číslo] o výměře 853 m2, trvalý travní porost. V oddíle C je na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva k témuž dni zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 6.750.000 Kč s příslušenstvím pro [právnická osoba]

18. Z výpisu katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, ze dne [datum], soud zjistil, že k tomuto datu je na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [okres], okres [okres], zapsáno vlastnické právo formou podílového spoluvlastnictví pro žalobkyni a [jméno] [příjmení], u každého podíl ve výši ½, a to k rodinnému domu [adresa] v [obec] na pozemku parc. č. St. [číslo] zapsanému na [list vlastnictví]. V oddíle C je zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 6.750.000 Kč s příslušenstvím pro [právnická osoba] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva k témuž dni.

19. Z návrhu smlouvy o smlouvě budoucí ze dne [datum] soud zjistil, že jako budoucí prodávající jsou zde označeni žalobkyně a [jméno] [příjmení], jako budoucí kupující [jméno] [příjmení], předmětem smlouvy je budova rodinný dům v [adresa] na parcele č. St. [číslo] [okres], zapsaná na [list vlastnictví] pro okres, obec a k. ú. [okres], kdy podíly budoucích prodávajících na uvedené nemovitosti činí u každého ideální ½. Dále je předmětem této smlouvy výlučné vlastnictví žalobkyně, a to pozemek parc. č. St. [číslo] a parc. [číslo] oba v k. ú. [okres], zapsané na [list vlastnictví] pro okres, obec a k. ú. [okres]. V § 4 odst. 1 smlouvy je uvedena dohodnutá kupní cena ve výši 3.900.000 Kč, z toho podíl [jméno] [příjmení] představuje 1.400.000 Kč a podíl žalobkyně 2.500.000 Kč; smlouva neobsahuje podpis ani jedné smluvní strany.

20. Z listiny – pokus o smír ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zastoupená žalovanou vyzvala [jméno] [příjmení] k vypořádání podílového spoluvlastnictví včetně úhrady za užívání s tím, že nemovitost v podílovém spoluvlastnictví by byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, která by na sebe převedla povinnost ke splacení úvěru zajištěného zástavním právem a v hotovosti mu vyplatí částku 250.000 Kč, která je o 45.000 Kč vyšší, než polovina z možného výtěžku z prodeje, který byl jeho vinou zmařen. Dále je zde uvedeno, že mu vzniklo bezdůvodné obohacení za užívání nemovitosti, aniž by za to žalobkyně hradil, navíc uzavřel smlouvu s manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] a výše bezdůvodného obohacení za užívání pozemků a za podíl z nemovitosti představuje za dobu od [datum] do [datum] částku 253.000 Kč, proto navrhla započtení těchto částek. Dále je v listině konstatováno, že mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] byla dne [datum] uzavřena půjčka, na základě které mu žalobkyně poskytla částku 1.020.000 Kč a k dnešnímu dni ji dluží částku 48.783 Kč, navíc byla ujednána majetková sankce v podobě úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně; pokud tedy do [datum] uhradí částku 48.783 Kč, nebude žalobkyně požadovat smluvený úrok z prodlení, v opačném případě bude podána žaloba. Dále je v pokusu o smír uvedeno, že rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], mu byla stanovena povinnost platit výživné na nezletilého [jméno] [příjmení] ve výši 2.000 Kč měsíčně a ke dni tohoto podání je v prodlení s úhradou výživného ve výši 4.000 Kč, proto je vyzván, aby dlužné výživné uhradil do [datum].

21. Z návrhu datovaného dnem [datum] soud zjistil, že se jedná o návrh na vydání platebního rozkazu žalobkyně v zastoupení žalované proti žalovanému [jméno] [příjmení] o zaplacení částky 77.000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum]. V návrhu je uvedeno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti specifikované v článku I. návrhu, každý k podílu o velikosti 1/2, a dále, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí nemovitostí rovněž specifikovaných v článku I. návrhu. Žalovaný tyto nemovitosti užívá od roku [rok] výlučně, aniž za to žalované hradí jakoukoli částku. Na základě nájemní smlouvy uzavřené s manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] žalovaný přenechal předmětné nemovitosti do užívání těchto manželů od měsíce července [rok] do současnosti a tito hradí nájem žalovanému, nikoliv žalobkyni. V období od [datum] do data podání žaloby je nepochybné, že žalovaný byl podílovým spoluvlastníkem rodinného domu, navíc užíval a umožnil užívání tohoto domu včetně pozemků ve výlučném vlastnictví žalobkyně druhému. Výše bezdůvodného obohacení představuje částku 11.000 Kč měsíčně, což za rozhodné období činí 77.000 Kč, o jehož vydání byl požádán dopisem ze dne [datum]. Tento návrh není opatřen podacím razítkem soudu.

22. Z návrhu datovaného dnem [datum] soud zjistil, že žalobkyně zastoupená žalovanou se domáhá vůči žalovanému zaplacení částky 77.000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum], přičemž text tohoto návrhu je shodný s návrhem datovaným dnem [datum]. Rovněž tento návrh neobsahuje podací razítko soudu.

23. Z listiny – oznámení o převzetí právního zastoupení – pokus o smír, soud zjistil, že je datována [anonymizována dvě slova] [rok] a žalobkyně v zastoupení žalované ji adresuje [jméno] [příjmení], text této listiny je shodný jako u listiny – pokusu o smír ze dne [datum].

24. Z listiny – oznámení o převzetí právního zastoupení – pokus o smír, ze dne [datum], soud zjistil, že ji žalobkyně zastoupená žalovanou zasílá [jméno] [příjmení] s tím, že text této listiny je shodný jako u předchozích listin – pokusů o smír ze dne [datum] a [datum].

25. Z doručenky, na které je jako adresát označen [jméno] [příjmení] a jako odesílatel žalovaná, soud zjistil, že adresát si doručovanou zásilku převzal dne [datum].

26. Z listiny – vypořádání vzájemných majetkových práv ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] sdělil právní zástupkyni žalobkyně (žalované), že reaguje na přípis ze dne [datum] ohledně požadovaného bezdůvodného obohacení nemovitosti za období od [datum] do [datum], uvedl, že žalobkyni žádný nárok nevznikl. V době od [datum] do [datum] nemovitost užíval pouze občas a pouze v rozsahu odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu. Zdůraznil, že žalobkyně se sama odstěhovala na základě svobodného rozhodnutí. Ohledně období od [datum] do [datum] nemovitost užívali manželé [příjmení] s tím, že na nemovitosti prováděli vlastními náklady opravy a údržbu, aby se předešlo vzniku případných škod a poklesu její hodnoty pro účel jejího budoucího prodeje, proto mu za toto období žádné bezdůvodné obohacení nevzniklo. Co se týká závazku ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] je otázkou, zda tato smlouva je vůbec platným právním úkonem, neboť mu defacto byly půjčeny finanční prostředky poskytnuté ze strany [právnická osoba] a v případě její neplatnosti nelze požadovat uvedený smluvní úrok z prodlení. Předložil protinávrh smírného řešení situace, kdy by z jeho strany došlo k odkoupení spoluvlastnického podílu ve výši ½ na nemovitosti žalobkyně a současně i k pozemku ve výlučném vlastnictví žalobkyně, vše za cenu 2.500.000 Kč, tato částka by byla ponížena o závazek žalobkyně vůči němu ve výši 50.000 Kč za movité věci, které žalobkyně odvezla ze společné domácnosti a které on pořídil a dále o závazek ve výši 150.000 Kč jako úplatu za zajištění úvěru, tedy žalobkyni by byla vyplacena částka ve výši 2.300.000 Kč a byla by uzavřena nová dohoda o způsobu vrácení půjčky.

27. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně zastoupená žalovanou na základě plné moci ze dne [datum], která je součástí spisu, podala ke zdejšímu soudu dne [datum] návrh datovaný dnem [datum] o vypořádání podílového spoluvlastnictví proti žalovanému [jméno] [příjmení]. Předmětem vypořádání byly nemovitosti – budova [adresa] v [obec], rodinný dům na pozemku parc. č. St. [číslo] v k. ú. [okres], zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [okres]. Žalobkyně žádala přikázat tuto nemovitost do jejího výlučného vlastnictví s tím, že bude povinna převzít práva a povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy, na jejíž zajištění vázne na nemovitosti omezení vlastnického práva, a to zástavní právo smluvní ve prospěch zástavního věřitele – [právnická osoba], ze dne [datum]; nedoplatek na úvěru činí 6.464.336 Kč. Žalobkyně by byla dále povinna vyplatit žalovanému částku 150.000 Kč. V návrhu je uvedeno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, každý k podílu o velikosti ideální ½. Žalobkyně od ledna [rok] nemovitosti neužívá a užívá je žalovaný. Účastníci měli zájem vyřešit věc prodejem nemovitosti, to se však neuskutečnilo kvůli postoji žalovaného, který prodej odmítl, což se stalo v měsíci dubna [rok]. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nesouhlasí s navrhovaným způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví. Uvedl, že předmětnou nemovitost neužívá žalobkyně od roku [rok] zcela dobrovolně, neboť se na základě vlastního svobodného rozhodnutí trvale odstěhovala. Žalovaný nemovitost užíval, průběžně se o ni staral, zajišťoval veškeré opravy a údržbové práce nebo je sám prováděl, nehledě na to, že žalovaný předmětnou nemovitost defacto sám postavil, převážně z vlastních prostředků. Odmítl, že by mařil prodej předmětné nemovitosti, který od začátku prosazovala žalobkyně, neboť o nemovitost neměl dlouhou dobu nikdo zájem a když se v roce [rok] objevil zájemce o koupi za podmínek, se kterými žalobkyně souhlasila, nabídl žalovaný splnění stejných podmínek s tím, že její spoluvlastnický podíl odkoupí i s pozemkem, na kterém stavba stojí, včetně přilehlé zahrady. Byla to však právě žalobkyně, která bez bližšího odůvodnění tento návrh žalovaného odmítla, s žalovaným nekomunikovala a bez dalšího přistoupila k podání žaloby. Domnívá se, že žalobkyně má zájem na přikázání nemovitosti do svého vlastnictví pouze za tím účelem, aby ji posléze mohla prodat. Částka navrhovaná žalobkyní k vyplacení jeho podílu ve výši 150.000 Kč je zjevně nepřiměřená, až směšná. Ve věci bylo jednání nařízeno na [datum] a bylo odročeno na [datum] za účelem pokusu účastníků o mimosoudní dohodu. Žalovaný při jednání uvedl, že v roce [rok] byla připravena kupní smlouva, podle které měl být dům s pozemkem prodán za 3.900.000 Kč, z toho měla žalobkyně dostat za podíl na domě a za pozemek částku 2.500.000 Kč. Tři dny před podpisem smlouvy dospěl k závěru, že nemovitosti koupí sám za stejných podmínek, a proto kupní smlouvu se zájemkyní nepodepsal a nabídl žalobkyni splnění stejných podmínek jako kupec. V současné době by již s prodejem nemovitosti souhlasil, ačkoliv o ni má sám zájem, ovšem vázne na ní zástavní právo na úvěr, který čerpala žalobkyně. Právní zástupkyně žalobkyně uvedla, že je ochotna pokusit se o mimosoudní řešení, ať už společným prodejem, nebo prodejem podílu na domě a pozemků žalovanému za předpokladu, že prokáže, že je schopen uhradit kupní cenu. S žalovaným se pokoušela dohodnout již dříve, kladl však nesplnitelné podmínky. Na nemovitosti vázne nejen zástavní právo, ale i exekuce. z kupní ceny by žalobkyně chtěla uhradit mimořádnou splátku bance na úvěr a zajistit výmaz zástavního práva. U tohoto jednání nebyla žalobkyně osobně přítomna, zastupovala ji žalovaná. Podáním ze dne [datum] žalobkyně soudu sdělila, že spor nebyl vyřešen mimosoudním jednáním účastníků a je třeba podílové spoluvlastnictví vypořádat soudem. Jednání ze dne [datum] bylo opětovně odročeno na [datum] za účelem dalšího pokusu o mimosoudní dohodu; u tohoto jednání byla žalobkyně osobně přítomna. Podáním žalobkyně ze dne [datum] bylo soudu sděleno, že věc nebyla mimosoudním jednáním účastníků vyřešena. Jednání dne [datum] bylo odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku ve věci. Ze sdělení žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že v této věci bude na úhradu podílového spoluvlastnictví poskytnuta žalobkyni půjčka ze strany právní zástupkyně, max. do výše 600.000 Kč s tím, že zástupkyně současně dokládá výpis běžného účtu, na němž je aktuální použitelný zůstatek ke dni [datum] ve výší 616.843,31 Kč. Součástí spisu je výpis z běžného účtu vedeného u [právnická osoba], majitel účtu [celé jméno žalované], aktuální použitelný zůstatek ve výši 616.843,31 Kč. Ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], kterým bylo podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného [jméno] [příjmení] zrušeno, předmětná nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, které byla stanovena povinnost vyplatit žalovanému na náhradu jeho podílu částku 1.180.000 Kč tak, že částka 600.000 Kč mu bude uhrazena do 15 dnů od právní moci rozsudku a částka 580.000 Kč do dvou měsíců od právní moci rozsudku. Žaloba byla v části o uložení povinnosti žalobkyni převzít práva a povinnosti z úvěrové smlouvy zamítnuta. Žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum] ohledně výroků I., II, III. a IV., kterými bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků, nemovitost byla přikázána do výlučného spoluvlastnictví žalobkyně a žalobkyni byla stanovena povinnost vyplatit žalovanému odpovídající podíl.

28. Součástí spisu sp. zn. [spisová značka] jsou dále připojené listiny ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], a to podání žalobkyně zastoupené žalovanou ze dne [datum], doručené soudu téhož dne, ze kterého soud zjistil, že vůči žalovanému [jméno] [příjmení] navrhuje vydání platebního rozkazu na zaplacení částky 65.924 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení do zaplacení. Součástí spisu je i ručně sepsaná smlouva o půjčce datovaná dnem [datum], kterou věřitelka – žalobkyně, půjčuje dlužníkovi – [jméno] [příjmení], částku 1.020.000 Kč a ten se zavazuje vrátit půjčku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.000 Kč vždy na účet věřitele. Dále protokol o jednání soudu ve věci sp. zn. [spisová značka], u kterého byli přítomni oba účastníci i jejich právní zástupci, na kterém právní zástupce žalovaného uvedl, že skutečnosti tvrzené žalobkyní neodpovídají, neboť žalovaný převzal jen část částky, kdy mu na účet byla převedena částka 437.317 Kč, nejde o smlouvu o půjčce, jde o úvěrovou smlouvu, vůči bance jsou oba účastníci řízení spoludlužníky. V podstatě jde o dohodu, že část závazku převezme jeden z nich, jde o jejich ujednání, kdo a jak bude bance dluh splácet, tedy žalobkyně v této věci nemá aktivní legitimaci. Ohledně splátek a příslušenství vznesl námitku promlčení a poukázal na nepřiměřenost dohodnutého úroku ve výši 0,1 %, neboť neodpovídá výši úroků, které připouští zákon, proto je toto ujednání neplatné. Právní zástupkyně žalobkyně tvrdila, že se jedná o půjčku, žalovanému byla na jeho úvěr poskytnuta částka 437.317 Kč a zbytek dostal v hotovosti, smlouvu o půjčce sepsal sám žalovaný a navrhl i výši úroku z prodlení. Poskytnutý hypoteční úvěr mohla čerpat jen žalobkyně. Při tomto jednání byla žalobkyně vyslechnuta jako účastnice řízení, která uvedla, že chtěla zakoupit penzion ve [obec]. S žalovaným žili jako druh a družka, asi v roce [rok] měli zkolaudovaný dům, který stavěli společně. Na koupi penzionu si vzala úvěr od [právnická osoba] ve výši 5.500.000 Kč a mohla ho čerpat pouze ona. Peníze na penzion nestačily, musel by být dán do zástavy ještě dům. Žalovaný investoval na burze, jejich vztahy v té době nebyly dobré, půjčoval si peníze. Při vyřízení úvěru se zjistilo, že na domě je zapsána exekuce kvůli dluhu žalovaného a chvíli trvalo, než se to vyčistilo. Poskytnuté peníze se zaplatily za penzion a něco realitní kanceláři. Vztahy mezi účastníky se vyhrotily a ona vztah ukončila. Žalobkyni poslali z banky na účet peníze, vybrala v hotovosti částku 580.000 Kč a předala ji žalovanému. Ohledně toho byl sepsán doklad nazvaný smlouva o půjčce datovaný 27. 6., písemné potvrzení sepsáno nebylo, peníze však vyplácela žalovanému v domě na [příjmení], výše úroku z prodlení se přepsala z jiné písemnosti. Částka 437.317 Kč byla na základě jejího pokynu převedena na vyrovnání stavebního spoření na úhradu půjčky žalované ze stavebního spoření. Předané peníze měl žalovaný použít na úhradu dluhu, který měl u svého bratra. Při jednání soudu dne [datum] ve věci sp. zn. [spisová značka] byl vyslechnut žalovaný jako účastník řízení, který uvedl, že v [právnická osoba] byl úvěr ve výši 6.000.000 Kč, z toho byla převedena částka 472.000 Kč na jeho úvěr u [právnická osoba], zbytek do 1.020.000 Kč mu měl být zaplacen žalobkyní v hotovosti, zbývající částku od žalobkyně neobdržel. Potom už smlouvu neviděl, ta už se neupravovala, vycházel z toho, že částku přes 500.000 Kč dostane později. Možná na spořitelnu nepřišla částku 472.000 Kč, ale jen 430.000 Kč, ani později částku přes 500.000 Kč v hotovosti od žalobkyně neobdržel. Žalobkyni podle jeho názoru dluží něco přes 100.000 Kč. Při jednání byla připuštěna změna žaloby a jednání bylo odročeno na neurčito.

29. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně byla původně zastoupena žalovanou na základě plné moci udělené jí dne [datum], a to k úhradě částky za užívání nemovitosti – domu v [obec], [adresa] a souvisejícího pozemku bez uvedení specifikace doby. Následně v průběhu řízení udělila žalobkyně dne [datum] plnou moc k zastupování Mgr. [jméno] [příjmení]. Návrhem ze dne [datum], podaným u soudu dne [datum], se žalobkyně vůči žalovanému [jméno] [příjmení] domáhala zaplacení částky 77.000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] v zákonné výši a náhrady nákladů řízení. V návrhu je uvedeno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky rodinného domu [adresa] v [obec] na pozemku parc. č. St. [číslo] v k. ú. [okres], každý k ideální ½, zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [okres], a žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. St. [číslo] a pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [okres]. Žalovaný od ledna [rok] tyto nemovitosti užíval výlučně, aniž by žalované za to hradil jakoukoli částku, proto mu vzniklo bezdůvodné obohacení. Dále předmětné nemovitosti na základě nájemní smlouvy přenechal do užívání manželům [jméno] a [jméno] [příjmení], a to od měsíce července [rok] do současnosti, kteří hradili nájem za období do [datum] žalovanému a od [datum] platí nájem žalobkyni, které nebyla za užívání nemovitostí žalovaným a manželi [příjmení] poskytována žádná náhrada za období od [datum] do [datum]. Výše bezdůvodného obohacení představuje částku 11.000 Kč měsíčně, což za období od [datum] do [datum] představuje částku 77.000 Kč. Ze spisu soud dále zjistil, že žalobkyně zastoupená žalovanou vzala podáním ze dne [datum] žalobu zpět ohledně úroku z prodlení z částky 77.000 Kč od [datum] do [datum] a v souvislosti s tím požádala o připuštění změny žaloby. Dále požádala o změnu žaloby ohledně doby, za kterou žádá vydání bezdůvodného obohacení, které žádá od [datum] do [datum] pouze za užívání ideální ½ budovy v [adresa], toto bezdůvodné obohacení představuje částku 6.000 Kč měsíčně, nikoliv 11.000 Kč měsíčně a rovněž požádala o změnu žaloby; vůči žalovanému se pak domáhala zaplacení částky 77.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Na základě zpětvzetí soud usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], řízení zatavil ohledně úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 77.000 Kč od [datum] do [datum]. Ve věci byl soudem dne [datum] vydán platební rozkaz, proti kterému podal v zákonné lhůtě žalovaný odpor. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že ohledně užívání rodinného domu, tento užíval pouze v rozsahu svého spoluvlastnického podílu. Doplnil, že účastníci vedli společnou domácnost jako druh a družka, předmětný rodinný dům defacto sám postavil, převážně z vlastních prostředků. Žalobkyně se z tohoto domu zcela dobrovolně a na základě vlastního svobodného rozhodnutí trvale odstěhovala, neznamená to, že by jí automaticky vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný nemovitost v rozsahu svého spoluvlastnického podílu sice užíval, avšak průběžně se o ni staral, platil a zajišťoval veškeré opravy rodinného domu a údržbové práce, nebo je sám prováděl. Žalobkyni nikdy nebránil v užívání rodinného domu. Vznesl námitku promlčení části žalovaného nároku, kterým je žádáno vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum], přičemž žaloba byla soudu doručena až dne [datum]. Pokud jde o užívání rodinného domu manželi [příjmení], tvrzení žalobkyně nejsou důkazně podložena. Pokud se domáhá bezdůvodného obohacení za užívání pozemku ve výši 5.000 Kč měsíčně, není žalovaný k tomuto nároku pasivně legitimován, neboť žalovaný nikdy nebyl podílovým spoluvlastníkem pozemku. Ze smlouvy o nájmu rodinného domu soud zjistil, že byla uzavřena dne 15. 7. (rok není čitelný), mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a [jméno] a [jméno] [příjmení] jako nájemci, jejím předmětem byl rodinný dům na adrese [adresa žalobkyně], přičemž nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že nájemné za užívání domu bylo s ohledem na povinnosti nájemce spočívající v zajišťování veškerých drobných oprav, údržby a péče o nemovitost sjednána dohodou ve výši 1 Kč za jeden kalendářní měsíc. Součástí spisu je znalecký posudek [číslo] o obvyklé ceně nemovitosti, a to rodinného domu v [obec] bez pozemku na adrese [adresa žalobkyně] [titul] [jméno] [příjmení], který obecnou cenu stanovil ve výši 2.360.000 Kč. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], kterým žalobu v celém rozsahu zamítl. K odvolání žalobkyně Krajský soud usnesením z dne [datum] rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení se závazným názorem, že žalobkyně má právo na vydání bezdůvodného obohacení proti žalovanému ve výši odpovídající újmě vzniklé jí jako opomenutému spoluvlastníkovi, a to ve výši obvyklé tržní ceny nájmu předmětných nemovitostí v daném období, odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu, který má být stanoven odborných znaleckým posudkem za dané období. Součástí spisu je znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], vypracovaný znalcem [titul] [jméno] [příjmení], který stanovil obvyklou cenu nájmu rodinného domu [adresa] na pozemku par. č. st. [číslo] v k. ú. [okres] v období od [datum] do [datum] částkou ve výši 119.000 Kč. Rozsudkem ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], soud v části o zaplacení částky 34.067 Kč s úrokem z prodlení od [datum] ve výši 7,75 % vyhověl a žalobu ohledně částky 42.933 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,75 % od [datum] do zaplacení zamítl. V odůvodnění uvedl, že v rozhodném období od [datum] do [datum] dům, který byl v podílovém spoluvlastnictví účastníků užívali manželé [příjmení] bez souhlasu žalobkyně na základě dohody s žalovaným a žalovaný žalobkyni za užívání nad rámec podílu nic neuhradil. Znalec určil obvyklou cenu nájmu předmětného rodinného domu v rozhodném období částkou 119.000 Kč, polovinu této částky ve výši 59.500 Kč by měl žalovaný žalobkyni zaplatit. Ten účetními doklady a výpověďmi svědků prokázal, že na nutné opravy vynaložit částky dle svých tvrzení, která činila celkem 50.866 Kč a k započtení proti pohledávce žalobkyně je způsobilá částka 25.433 Kč. Žalovaný pak byl povinen zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku 34.067 Kč se zákonným úrokem z prodlení ke dni vzniku prodlení od [datum] do zaplacení, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve lhůtě do [datum]. Vzhledem k výši nájmu stanovené znalcem a k započtení pohledávky žalovaného, byla žaloba v části 42.933 Kč s příslušenstvím zamítnuta. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba účastníci. V průběhu odvolacího řízení dříve, než bylo o odvolání rozhodnuto, vzali oba účastníci svá odvolání zpět, a to žalobkyně písemným podáním ze dne [datum] a žalovaný písemným podáním rovněž ze dne [datum], přičemž oba ve zpětvzetí odvolání uvedli, že po vyřešení svých sporů mimosoudní dohodou se vzdávají práva na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud proto usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum], ve spojení s opravným rozhodnutím, odvolací řízení zastavil. Rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], nabyl právní moci dne [datum].

30. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že návrhem ze dne [datum], podaným u soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala proti žalovaným [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] zaplacení částky 107.000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení jako bezdůvodného obohacení. Žalobkyně byla zastoupena žalovanou na základě plné moci ze dne [datum] k úhradě částky za užívání nemovitosti – domu v [obec], [adresa] a souvisejícího pozemku bez uvedení specifikace doby. Bezdůvodné obohacení žalobkyně požadovala za užívání pozemků v jejím výlučném vlastnictví specifikovaných v článku I. žaloby za období od července [rok] do listopadu [rok] ve výši 5.000 Kč měsíčně, celkem 85.000 Kč, za užívání poloviny domu v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a [jméno] [příjmení], [adresa] v [obec] za měsíce červenec a srpen [rok], 2 x 6.000 Kč, a za užívání pozemku za tyto dva měsíce, 2 x 5.000 Kč, celkem bezdůvodné obohacení ve výši 107.000 Kč. Písemným podáním ze dne [datum], doručeným zdejšímu soudu dne [datum], vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 22.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a požádala o změnu žaloby ohledně požadovaného úroku z prodlení z částky 85.000 Kč, který požadovala od [datum] do zaplacení. Uvedla, že za užívání poloviny domu za měsíce červenec a srpen [rok] a za užívání pozemku za tyto dva měsíce byla oběma žalovanými částka uhrazena [datum], a to po podání žaloby. Žalobkyně se tedy domáhala zaplacení částky 85.000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Řízení bylo ohledně částky, která byla vzata zpět, zastaveno usnesením soudu ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz, proti kterému podali žalovaní odpor s tím, že částku neuznávají ani z části. Ve vyjádření ze dne [datum] uvedli, že uzavřeli se [jméno] [příjmení] jako tehdejším spoluvlastníkem rodinného domu [adresa] v [obec] smlouvu o nájmu, na základě které jim vzniklo právo užívat předmětný dům. Měli za to, že si pronajali nejen rodinný dům, ale i pozemek, na kterém dům stojí a přilehlý pozemek parc. [číslo] užívali ve svůj prospěch pouze coby k přístupu k pronajatému domu. Tím, že nemovitost udržovali v dobrém stavu její hodnotu zvýšili. Od počátku vzniku nájmu v červenci [rok] do listopadu [rok] byli v domnění, že všechny nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a [jméno] [příjmení], že [jméno] [příjmení] je oprávněným pronajímatelem a že nájemné, které hradili si s žalobkyní vypořádá. Poté, co se dozvěděli, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemků, jsou ochotni nadále hradit nájemné přímo jí. Ze smlouvy o nájmu rodinného domu, která je součástí tohoto spisu, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] jako nájemci, o nájmu domu na adrese [adresa žalobkyně], ze dne [datum], ze kterého soud zjistil, že k tomu datu je na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [okres], okres [okres], zapsáno vlastnické právo k pozemku parc. č. St. [číslo] a parc. [číslo] pro [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. V oddíle C je zapsáno omezení vlastnického práva na základě smlouvy o věcném břemeni a zástavní právo smluvní na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum]. Při jednání soudu dne [datum] účastníci uvedli, že v mezidobí jednali a uzavřeli smír, kterým se žalovaní zavázali zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 50.000 Kč a s tím, že každý z účastníků si ponese náklady řízení ze svého. Smír uzavřený mezi účastníky byl schválen usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum].

31. Z výpovědi žalobkyně jako účastnice řízení soud zjistil, že [jméno] [příjmení] jí neplatil výživné určené soudem a dále chtěla vyřešit bezdůvodné obohacení za užívání předmětných nemovitostí [jméno] [příjmení]. Další věcí k řešení byla skutečnost že [jméno] [příjmení] půjčila v červnu [rok] částku 1.000.000 Kč, kterou nesplácel. Všechny tyto oblasti problémů řešila její předchozí právní zástupkyně JUDr. [jméno] [příjmení], bylo vyřešeno pouze to, že jí manželé [příjmení] začali platit za užívání nemovitostí, nic jiného se nevyřešilo. Proto se následně na právním zastoupení domluvila s žalovanou, které udělila plnou moc k řešení všech problémů v lednu [rok]. Žalované sdělila, že z předmětné nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví se odstěhovala v září [rok] z důvodů neshod se [jméno] [příjmení], který odstěhování z nemovitosti odmítl a zůstal v ní bydlet. Současně se řešilo opatrovnictví jejich syna a dále s ním řešila podílové spoluvlastnictví, které odmítl řešit prodejem domu. Neplacení výživného žalovaná řešila prostřednictvím exekuce a stanovenou částku žalobkyni posílal exekutor. Dále po žalované požadovala, aby podala žalobu, kdy chtěla odkoupit polovinu domu od [jméno] [příjmení]. Současně měla řešit půjčku, kterou mu poskytla a na kterou měl splácet měsíčně částku 9.000 Kč, tuto následně splácel, ale pak ji splácet přestal. Žádný konkrétní pokyn k tomu, jak má být řešeno podílové spoluvlastnictví, žalované nedala, bylo už na ní, jak věc bude řešit. Žalované dále sdělila, že v předmětném domě bydlí jako nájemci manželé [příjmení] na základě nájemní smlouvy uzavřené se [jméno] [příjmení], kteří jí do konce listopadu [rok] za užívání nic neplatili, a platit začali až [datum] (což bylo řešeno už její předchozí právní zástupkyní JUDr. [příjmení]). Postup s žalovanou řešila, v prvé řadě se řešila exekuce výživného, následoval větší počet schůzek, které se uskutečnily v kanceláři žalované. Má vědomost o tom, že žalovaná podala žalobu ohledně domu, který žalobkyně chtěla získat do svého výlučného vlastnictví, předtím komunikovala se [jméno] [příjmení], ale k dohodě nedošlo. Ohledně nadužívání předmětné nemovitosti [jméno] [příjmení] sdělila žalované představu o tom, že by to mělo být žalováno, její předchozí právní zástupkyně to nezvládala. Žádná konkrétní data ani částky ohledně nadužívání nemovitosti žalované neuváděla, pouze jí řekla, co si představuje, co by mělo být předmětem řešení. Při schůzkách s ní žalovaná záležitosti řešila, neuváděla jí však žádné konkrétní skutečnosti, jak bude vypadat žaloba, co bude žalovat, ani před podáním žaloby ohledně zaplacení bezdůvodného obohacení za nadužívání nebyla s žalobou podrobně seznámena. Až po podání žaloby zjistila, že např. žalovaná v rámci bezdůvodného obohacení vůči [jméno] [příjmení] nezažalovala období od ledna [rok] do června [rok], případně již měla žalovat od doby, kdy tam žalobkyně nebydlela, od října [rok]. K chování žalované sdělila, že se na její dotazy často vymlouvala, dlouhou dobu jí věřila, ale pak zjistila, že výživné zažalovala až rok poté, co to po ní chtěla, nadužívání nezažalovala za období již od září [rok]. Žalované sdělila, že manželé [příjmení] se z nemovitosti vystěhovali a zpět se nastěhoval [jméno] [příjmení], to bylo v roce [rok] a chtěla, aby to zažalovala. Žalovaná jí říkala, že je to předmětem žaloby, raději si to šla ověřit a zjistila, že to žalováno nebylo. Ohledně řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se [jméno] [příjmení] byla žalobkyně ochotna se s ním dohodnout, určitá jednání mezi nimi probíhala, v podstatě to bylo jedno jednání, kdy mu bylo navrženo, že by jeho ideální ½ odkoupila. Žalovaná v rámci této schůzky navrhovala řešení, že by proti částce, kterou by měla [jméno] [příjmení] zaplatit, započítala částku cca 750.000 Kč a určitou částku za nadužívání nemovitosti s tím, že by v podstatě [jméno] [příjmení] nemusela na jeho podíl nakonec nic vyplatit, event. by se jednalo o nějakou malou částkou. S takovým řešením by žalobkyně souhlasila, měla zájem se dohodnout. K dohodě nakonec nedošlo, protože tuto dohodu [jméno] [příjmení] odmítl. V rámci probíhajícího řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se žalobkyně nebránila vyřešení věci dohodou s tím, že v rámci této dohody by se vyřešily i další jejich sporné záležitosti, konkrétně dlužná částka z půjčky, kterou [jméno] [příjmení] poskytla v původní výši 1.000.000 Kč a také odpovídající částka za nadužívání nemovitosti. Pokud by vše bylo vyřešeno dohodou, tuto dohodu by ve svém zájmu uvítala. Dále žalobkyně uvedla, že na schůzce v kanceláři žalované se jí dotazovala, zda bude po zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy svou polovinu odkupovala od [jméno] [příjmení], platit daň a bylo jí řečeno, že daň zaplatí [jméno] [příjmení]. Až po nějaké době byla vyzvána finančním úřadem ke splnění své daňové povinnosti a bylo jí vyměřeno penále. Žalované důvěřovala, proto si informaci od ní již nikde neověřovala.

32. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že žalobkyni zná velmi dobře od svých šestnácti let, přátelili se spolu. Veškeré kontakty s žalobkyní ukončila po incidentu s nemovitostí. Svědkyně je majitelkou realitní kanceláře a žalobkyně se na ni obrátila ohledně prodeje domu, který měla v podílovém spoluvlastnictví se [jméno] [příjmení], bývalým přítelem žalobkyně. Prodej se nakonec nerealizoval, protože [jméno] [příjmení] nemovitost nechtěl prodat za podmínek, které mu navrhovala žalobkyně. Měli se vypořádat z toho důvodu, že [jméno] [příjmení] ještě před tím, než se seznámil s žalobkyní, pracoval delší dobu v USA, a vydělané peníze investoval do předmětné nemovitosti. Poté, co se prodej neuskutečnil, se žalobkyně rozhodla, že se věc bude řešit soudní cestou. Řízení trvalo asi 2-3 roky a soud rozhodl, že nemovitost připadne žalobkyni, která vyplatí [jméno] [příjmení] jeho podíl ve výši 1.000.000 Kč. Následně se na ni žalobkyně už jako výlučná vlastnice nemovitosti obrátila s tím, že si přeje realizovat prodej nemovitosti. Svědkyně žalobkyni půjčila částku ve výši 1.000.000 Kč z toho důvodu, aby byla žalobkyně v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví schopna prokázat, že má finanční prostředky na vyplacení podílu [jméno] [příjmení]. Tuto částku jí žalobkyně poté vrátila. Žalobkyně nezaplatila [jméno] [příjmení] první splátku ve výši 200.000 Kč, [jméno] [příjmení] se obrátil na právníka a byl nařízen exekuční prodej nemovitosti, což ji žalobkyně neřekla a svědkyně to zjistila až nahlédnutím do katastru nemovitostí. Nemovitost byla zarezervována pro [anonymizováno] [jméno], prodej se nakonec neuskutečnil, protože si to žalobkyně rozmyslela, přestože bylo vše připraveno k podpisu. Za jejími zády se totiž žalobkyně domluvila s jinou realitní kanceláří a nemovitost prodala, což svědkyně cítila jako podraz vůči své osobě a také vůči vážnému zájemci o koupi nemovitosti [anonymizováno] [příjmení], s kterým proběhlo několik jednání. K žalobkyni proto ztratila důvěru a přerušila s ní veškeré kontakty. Ona jí sice následně několikrát volala, že se s ní chce přátelit, to už svědkyně nechtěla. Žalobkyně je dle svědkyně velmi zdatný obchodník s nemovitostmi, protože to nebyla první nemovitost, kterou kupovala nebo prodávala. Věděla, že se platí daň z nabytí nebo z převodu nemovitosti. Svědkyně byla osobně přítomna situaci, kdy přímo žalovaná upozorňovala žalobkyni na to, že je její povinností platit daň z převodu nemovitostí. Žalobkyně je velmi opatrná na peníze, všechno si kontrolovala a nikomu nevěřila. Dokonce kontrolovala práci žalované, kdy si zašla za jinou právničkou a ptala se jí na to, zda žalovaná postupuje správně. Žalobkyně určitě věděla, že je její povinností zaplatit daň z nabytí nemovitosti, poté, co bylo vypořádáno podílové spoluvlastnictví. Dále z výpovědi svědkyně soud zjistil, že měla vědomost o tom, že v době vypořádání podílového spoluvlastnictví měla žalobkyně hodně dluhů, svědkyně jí upozorňovala na to, aby všechno neutratila, protože bude ještě platit daň. Dluh měla žalobkyně u [právnická osoba], [anonymizováno], vzala si úvěr ze stavebního spoření, dlužila peníze své matce i svému bratrovi.

33. Z dohody o narovnání soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení]. V preambuli této dohody je uvedeno, že účastníci řeší u Okresního soudu v Břeclavi spor o vydání bezdůvodného obohacení související s užíváním nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví účastníků nad rámec spoluvlastnického podílu, kdy se žalobkyně domáhá zaplacení částky 47.000 Kč a věc je vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Dále se řeší u Krajského soudu v Brně spor o vydání bezdůvodného obohacení související s užíváním nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví účastníků nad rámec spoluvlastnického podílu, kdy se žalobkyně domáhá zaplacení částky 77.000 Kč a věc je vedena u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka]. Mezi účastníky probíhaly v minulosti i další spory, kdy žalobkyně tvrdila, že zapůjčila [jméno] [příjmení] částku 1.020.000 Kč a v rámci soudního řízení je žalobkyní na tuto půjčku vymáhána částka 95.000 Kč. V článku I. je konstatováno, že je mezi účastníky sporné, zda má žalobkyně nárok na zaplacení částek 77.000 Kč a 47.000 Kč tak, jak jsou v řízení vymáhány. Účastníci shodně konstatují, že z tvrzené půjčky ve výši 1.020.000 Kč je mezi nimi nesporné, že [jméno] [příjmení] potvrdil pouze přijetí částky 437.317 Kč zaslanou na jeho bankovní účet a skutečnost, že [jméno] [příjmení] převzal od žalobkyně dne [datum] v hotovosti částku 582.683 Kč byla do dnešního dne sporná. V článku II. strany uzavírají dohodu o narovnání, jejímž cílem je narovnání a úprava veškerých vzájemných vztahů, a to nejen těch, u nichž mezi stranami vznikla spornost a pochybnost, ale i vzájemných vztahů, které nejsou v této dohodě výslovně vyjádřeny. V článku III. se účastníci dohodli na urovnání sporných nároků uplatněných v soudním řízení. V bodu A článku III. je dohodnuto, že žalobkyně i [jméno] [příjmení] vezmou po podpisu této dohody zpět svá odvolání ve věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka] a žalobkyně se vzdá práva na úhradu zákonného úroku z prodlení z přiznané částky 34.067 Kč, přičemž [jméno] [příjmení] se zavazuje tuto částku zaplatit k jejím rukám ve lhůtě do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí, kterým bude skončeno řízení o zaplacení nároku na náhradu škody žalobkyně proti žalované [celé jméno žalované] (OS Břeclav [spisová značka]) za předpokladu, že žalobkyně nebude v rámci řízení úspěšná ani v rozsahu 30 % uplatněného nároku vůči žalované [celé jméno žalované]. Jestliže žalobkyně bude v tomto řízení úspěšná nejméně v rozsahu 30 % uplatněného nároku, dohodly se strany na tom, že v takovém případě dojde okamžikem právní moc rozhodnutí, kterým bude řízení skončeno, k zániku zbývající části nároků přiznaných žalobkyni rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] (z částky 34.067 Kč) a žalobkyně se pro takový případ veškerých těchto nároků výslovně vzdává a [jméno] [příjmení] ji nebude nic placeno. V bodu B článku III. se žalobkyně zavázala po podpisu této dohody vzít zpět žalobu vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka], kterou se domáhá zaplacení částky 47.000 Kč s příslušenstvím a vzdá se práva na náhradu nákladů řízení, [jméno] [příjmení] bude se zpětvzetím souhlasit a na nákladech řízení bude požadovat pouze částku 4.000 Kč, kterou mu žalobkyně zaplatí do jednoho měsíce od právní moci usnesení o zastavení řízení. V bodu C článku III. [jméno] [příjmení] prohlásil, že si od žalobkyně půjčil částku 1.020.000 Kč tak, že částka 437.317 Kč byla uhrazena převodem na jeho účet a částka 582.683 Kč mu byla žalobkyní předána v hotovosti dne [datum]. [jméno] [příjmení] dále prohlásil, že částka 582.683 Kč nebyla žalobkyni vrácena. Žalobkyně prohlásila, že si je vědoma, že ke dni podpisu této dohody je její nárok na vrácení jakýchkoliv částek z celkové půjčky v celkové výši 1.020.000 Kč promlčen a nároku na vrácení půjčené částky se vůči [jméno] [příjmení] výslovně vzdává a nebude je vymáhat soudní cestou ani jiným způsobem, včetně toho, že se vzdává práva zápočtu jakéhokoli svého závazku vůči [jméno] [příjmení] na tuto půjčku. Současně se žalobkyně vzdává a strany zrušují veškeré další případné nároky související či odvozené od nároku na vrácení půjčky, jakož i nároky postavené na skutkovém základě popsaném v tomto odstavci bez ohledu na to, zda již byly uplatněny. V článku IV. se smluvní strany dohodly, že okamžikem splnění povinností specifikovaných v článku III. jsou jejich veškerá vzájemná práva a povinnosti, která byla a mohla být uplatněna, včetně těch práv a povinností, která vzniknou či mohou vzniknout v budoucnu, vypořádána a vůči sobě nebudou činit jakékoliv další nároky. Kromě plnění a dohod specifikovaných v článku III. nebude ani jedna ze smluvních stran vůči druhé smluvní straně ve sporné věci uplatňovat dalšího plnění souvisejícího se vzájemnými majetkovými vztahy. Pokud před tímto narovnáním vznikla v souvislosti se spornými nároky označenými v této dohodě kterékoliv smluvní straně této dohody jakákoliv újma, škoda, či jiná pohledávka než uvedená v této dohodě, zaniká tímto narovnáním bez náhrady a touto dohodou se po splnění povinností uvedených zakládá stav, že si strany mezi sebou ničeho nedluží, lhostejno z jakého důvodu. Dále si smluvní strany pro vyloučení jakýchkoliv budoucích sporů výslovně stanoví, že touto dohodou zcela narovnávají a upravují veškeré své závazky a pohledávky, ať již vznikly, nebo by mohly vzniknout z občanskoprávních vztahů, z deliktního jednání či bez právního důvodu, a to včetně příslušenství. Splněním povinností dohodnutých v článku III. této dohody se mezi smluvními stranami zakládá stav, kdy si mezi sebou ničeho nedluží, lhostejno z jakého důvodu. Tato dohoda nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami, přičemž dohoda obsahuje úředně ověřený podpis [jméno] [příjmení] a úředně ověřený podpis žalobkyně.

34. Ze sdělení Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště [okres], ze dne [datum], soud zjistil, že finanční úřad při správě daní postupuje v souladu s daňovým řádem a dalšími správními předpisy z oblasti správy daní. V případě, že daňovému subjektu vznikne povinnost podat daňové tvrzení, a toto není podáno v zákonné lhůtě, správce daně vyzve daňový subjekt, aby svou povinnost dodatečně splnil. Lhůta pro vydání výzvy k podání daňového přiznání je dána lhůtou obsaženou v § 148 daňového řádu. Podle ust. § 148 daňového řádu nelze daň stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení.

35. Z platebního výměru ze dne [datum], ID spisu: V [číslo], č. j. daňového přiznání: [číslo], vydaného Finančním úřadem pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště v [obec], v němž je jako daňový subjekt označena žalobkyně, soud zjistil, že správce daně rozhodl podle § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, o uložení pokuty daňovému subjektu za opožděné podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věci ve výši 2.360 Kč. V odůvodnění tohoto výměru je uvedeno, že lhůta pro podání daňového přiznání uplynula dne [datum], daňové přiznání bylo podáno dne [datum], tj. 442 dnů po stanové lhůtě pro podání tohoto daňové tvrzení, resp. 435 dny (dnů) prodlení následujících po 5 pracovních dnech od stanovené lhůty. Na jeho základě byla vyměřena daň z nabytí nemovitých věci ve výši 47.200Kč, která je základem pro výpočet pokuty ve výši 2.360 Kč.

36. Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži (§ 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“).

37. Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti, jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě (§ 2950 o. z.).

38. Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit (§ 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii ve znění účinném ke dni 18. 1. 2011, dále jen„ zákon o advokacii“).

39. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky, a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné (§ 16 odst. 2 zákona o advokacii).

40. Advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie (§ 24 odst. 1 zákona o advokacii).

41. Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti (§ 420 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „ obč. zák.“).

42. Právo na náhradu škody se promlčí z dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá (§ 106 odst. 1 obč. zák.).

43. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům:

44. Žalobkyně se vůči žalované domáhala náhrady škody, která jí dle jejího tvrzení měla vzniknout v příčinné souvislosti se specifikovanými profesními pochybeními žalované při výkonu advokacie, a to během právního zastoupení žalobkyně vedeného žalovanou tím, že žalovaná nevynaložila dostatečnou odbornou péči, řádně a svědomitě nechránila práva a oprávněné zájmy žalobkyně, neboť při vedení právního zastoupení postupovala v rozporu s pokyny klientky.

45. Náhrada škody jí měla vzniknout nesprávným postupem žalované ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy se nesprávný postup žalované promítl do majetkové sféry žalobkyně jako majetková ztráta. Pokud by žalovaná nepostupovala v rozporu s pokyny, oprávněnými zájmy žalobkyně a logikou, byla by škoda žalobkyně nižší o částku, která je předmětem tohoto řízení.

46. Při posuzování celé věci je třeba si uvědomit, a sama žalobkyně to učinila nesporným, že žalobkyně žalovanou zplnomocnila k řešení celého komplexu otázek, které byly kromě tohoto řízení předmětem dalších řízení vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka].

47. Po provedeném dokazování při zhodnocení všech důkazů v jejich vzájemné souvislosti, má soud za to, že ve věci nelze dospět k závěru, že žalovaná při právním zastoupení žalobkyně porušila povinnosti uložené jí výše citovaným ustanovením § 16 zákona o advokacii.

48. Ustanovení § 16 zákona o advokacii platí jako zvláštní právní norma (lex specialis) vůči občanskému zákoníku. Porušení těchto povinností je jednou z podmínek odpovědnosti advokáta za škodu ve smyslu § 24 zákona o advokacii, pokud jde o škodu způsobenou klientovi. Odpovědnost za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody, přičemž jde o odpovědnost objektivní.

49. Bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] udělila žalované plnou moc a požadovala, aby řešila celý komplex problémů. Konkrétně v této věci pak žalobkyně tvrdila, že pokud by se jejími pokyny žalovaná řídila řádně a svědomitě, objektivně by nedošlo k promlčení podstatné části bezdůvodného obohacení [jméno] [příjmení] z titulu nadužívání specifikovaných nemovitostí nad rámec spoluvlastnického podílu celkem ve výši 135.000 Kč a v důsledku nesprávné rady žalované jako odborníka by žalobkyně nemusela zaplatit penále finančnímu úřadu ve výši 2.360 Kč.

50. Co se týká předmětu této věci, tedy promlčení podstatné části bezdůvodného obohacení [jméno] [příjmení] z titulu nadužívání specifikovaných nemovitostí nad rámec spoluvlastnického podílu, žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, že by v tomto směru žalované udělila konkrétní pokyny. Plná moc ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] byla žalované udělena dne [datum], a to k úhradě částky za užívání nemovitostí – domu v [obec] [adresa] a souvisejícího pozemku bez dalšího a žaloba ve věci byla podána dne [datum] Současně bylo u zdejšího soudu dne [datum] zahájeno řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyně a [jméno] [příjmení], a to na základě plné moci udělené žalované dne [datum] ve stejném znění. Z tohoto spisu soud zjistil, že účastníci měli zájem věc vyřešit dohodou, kterou by bylo vyřešeno i bezdůvodné obohacení, jednání ve věci byla odročována s tím, že účastníkům byla opakovaně poskytnuta lhůta k případnému mimosoudnímu vyřízení věci. Teprve až podáním žalobkyně ze dne [datum], doručeným soudu téhož dne, bylo sděleno, že věc nebyla vyřešena mimosoudně a podílové spoluvlastnictví je třeba vyřešit rozhodnutím soudu. Dále bylo prokázáno, že před podáním této žaloby účastníci vypořádání podílového spoluvlastnictví řešili, přičemž v rámci tohoto vypořádání se snažili vyřešit i otázku nadužívání nemovitostí [jméno] [příjmení], ale také vyřešit další spory mezi těmito účastníky, ať už se jednalo o výživné na syna účastníků nebo vyřešení půjčky poskytnuté žalobkyní [jméno] [příjmení], příp. další spory, přičemž v rámci tohoto bylo řešeno i započítání vzájemných nároků účastníků. V rámci řešení celého tohoto komplexu právních vztahů účastníků zasílala žalovaná jako právní zástupkyně žalobkyně protistraně návrhy řešení, dokonce ohledně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti již byla k podpisu připravena kupní smlouva o prodeji datovaná dnem [datum], jejíž součástí byl i prodej nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalobkyně a vypořádání vzájemných pohledávek žalobkyně a [jméno] [příjmení], a to i z titulu bezdůvodného obohacení, avšak k uzavření této smlouvy nakonec nedošlo. Následně, tedy teprve na základě výše uvedeného sdělení žalobkyně ze dne [datum], bylo pokračováno ve sporu a bylo rozhodnuto rozsudkem soudu. Sama žalobkyně jako účastnice řízení v předmětné věci uvedla, že při řešení otázky podílového spoluvlastnictví se [jméno] [příjmení] preferovala věc vyřešit uzavřením dohody, kterou by bylo současně vyřešeno také bezdůvodného obohacení za nadužívání nemovitostí jeho osobou, s tím, že tuto dohodu by ve svém zájmu uvítala. Za této situace dospěl soud k závěru, že žalovaná jako právní zástupkyně žalobkyně při výkonu své profese nijak nepochybila, když bezdůvodné obohacení požadovala až poté, co mezi účastníky nebylo dosaženo dohody. V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že věc nebyla vyřešena dohodou i z toho důvodu, že žalobkyně nebyla ochotna nemovitosti prodat [jméno] [příjmení] za stejných podmínek jako v připravené kupní smlouvě ze dne [datum], a to bez udání důvodu, a podílela se tedy sama na prodloužení vyřešení této věci. Ve věci nemá soud za prokázané, že by žalované skutečně vznikla tvrzená škoda, i s ohledem na to, zda by žalobkyně v jiných řízeních vedených u zdejšího soudu skutečně prokázala, že má tvrzené právo. Soud poukazuje na rozhodnutí soudu ve věci sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], kdy část jejího nároku byla zamítnuta s odůvodněním, že [jméno] [příjmení] účetními doklady a výpověďmi svědků prokázal, že na nutné opravy vynaložit nutné částky, je proto nutné zdůraznit, že žalobkyně jako podílová spoluvlastnice má nejen právo nemovitosti užívat, ale i povinnosti tyto nemovitosti řádně udržovat a na tuto údržbu vynakládat určité prostředky. Relevantní otázkou je i námitka promlčení nároku žalobkyně ohledně bezdůvodného obohacení vznesená [jméno] [příjmení] uplatněná v rámci vedených řízení. Soud rovněž poukazuje na skutečnost, že bezdůvodné obohacení za užívání předmětných nemovitostí bylo žalobkyni za určité období hrazeno jinými fyzickými osobami, a to ve výše dvojnásobku, než jaká by jí náležela dle výše citovaného znaleckého posudku, i tato skutečnost je věci významná. Pokud tyto fyzické osoby za užívání nemovitostí přestaly žalobkyni platit odpovídající úhradu, o této skutečnosti neměla žalovaná jako právní zástupkyně žalobkyně vědomost a žalobkyně ji ani neudělila žádnou další plnou moc k vymáhání takového nároku.

51. Po provedeném dokazování má soud za to, že ve věci nelze dospět k závěru, že žalovaná při právním zastoupení žalobkyně porušila povinnosti uložené jí výše citovaným ustanovením § 16 zákona o advokacii a tím není splněna základní podmínka odpovědnosti žalované. Žalovaná jako právní zástupkyně žalobkyně postupovala při výkonu advokacie čestně a svědomitě s úmyslem co nejlepším způsobem vyřešit celý komplex problémů, k jejichž vyřešení byla žalobkyní zmocněna a na straně žalované soud neshledal žádné pochybení. Zcela jistě nebylo pochybením žalované, že se věc snažila vyřešit uzavřením dohody, neboť toto řešení je výhodné pro zúčastněné strany, a je třeba se o takové řešení vždy pokusit. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaná měla, přestože probíhalo mimosoudní jednání účastníků, nárok žalobkyně uplatnit u soudu, s tímto soud nesouhlasí, neboť pokud by skutečně došlo k uzavření dohody, a žaloba by byla vzata zpět, mohla by protistrana zastoupená advokátem po právu uplatnit náklady řízení. Soud znovu zdůrazňuje, že žalovaná netvrdila ani neprokázala udělení konkrétních pokynů žalované, soudních jednání se účastnila a některá řízení byla na základě vůle žalobkyně vyřešena uzavřením smíru schváleného soudem. Soud pak zejména poukazuje na dohodu o narovnání ze dne [datum], kterou byly vypořádány všechny sporné záležitosti žalobkyně a [jméno] [příjmení] a v rámci které se žalobkyně některých svých zde uvedených nároků vzdala. Je stále nutné mít na zřeteli, že byl řešen celý komplex vzájemných vztahů žalobkyně a [jméno] [příjmení], které nebyly zcela přehledné a některé z nich byly po celou dobu sporné, např. tvrzená půjčka poskytnutá žalobkyní [jméno] [příjmení] ve výši 1.020.000 Kč, kdy tato otázka byla bez pochybností vyřešena právě až uzavřením této dohody o narovnání. Pokud se žalobkyně svých, a to i sporných nároků vzdala, nemůže toto jít k tíži žalované.

52. Důvodná je ve věci dle názoru soudu i námitka promlčení vznesená žalovanou, kdy soud přisvědčuje jejímu názoru, že nárok na náhradu škody za období od [datum] do [datum] se promlčel nejpozději [datum], nárok na náhradu škody za období od [datum] do [datum] se promlčel [datum] a nárok na náhradu škody za období od [datum] do [datum] se promlčel nejpozději k [datum], neboť ohledně žádného nároku nebylo prokázáno, že by ho žalovaná způsobila úmyslně. Délka promlčecí doby je posuzována dle výše cit. ust. § 106 zákona č. 140/1964 Sb., občanského zákoníku. Protože žaloba byla podána až v roce [rok], byla podána po uplynutí zákonem stanovené promlčecí doby.

53. Co se týká uplatněného nároku na zaplacení částky ve výši 2.360 Kč jako penále za pozdě podané přiznání k dani z nabyté nemovité věci, tento nárok soud shledal zcela nedůvodným. Žalovaná nebyla v rámci udělené plné moci zmocněna k zastupování žalobkyně v daňovém řízení. Navíc bylo svědeckou výpovědí [celé jméno svědkyně] prokázáno, že žalovaná nad rámec svých povinností žalobkyni ve smyslu její daňové povinnosti řádně poučila a žalobkyně si musela být své povinnosti vědoma.

54. Na závěr soud uvádí, že jednání žalované považuje za jednání v rozporu s dobrými mravy. Bylo totiž prokázáno, že žalobkyně si od žalované jako své právní zástupkyně nechala zaslat částku ve výši 600.000 Kč, aby ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] prokázala, že má finanční prostředky k vyplacení odpovídajícího podílu [jméno] [příjmení] poté, co usilovala, aby předmětná nemovitost byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví a tuto částku následně žalované vrátila. Další částku ve výši 1.000.000 Kč, a to rovněž pouze za účelem prokázání dostatku finančních prostředků, si nechala zaslat od svědkyně [celé jméno svědkyně]. Takové jednání shledává soud v rozporu s dobrými mravy, kdy takové chování nemůže požívat právní ochrany.

55. Na základě výše uvedeného soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

56. Z ostatních provedených důkazů již soud ve věci nevzal nic podstatného ani významného pro posouzení tohoto sporu a má za to, že rozhodl na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu.

57. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení. Náklady žalované potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva sestávají z paušálních nákladů účastníka nezastoupeného advokátem, vyúčtované žalovanou, a to za čtyři úkony žalované v souladu s ustanovením § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. (vyjádření k žalobě ze dne [datum], doplnění vyjádření k žalobě ze dne [datum], doplnění skutkových tvrzení a doložení listin ze dne [datum] a doplnění skutkových tvrzení ze dne [datum]) a čtyři úkony žalované v souladu s ustanovením § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky shora (účast na jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]). Žalovaná vyúčtovala i účast na jednání konaném dne [datum], u tohoto však nebyla přítomna, proto jí tento úkon nebyl přiznán. Celkem tedy žalované přísluší náhrada za osm úkonů po 300 Kč dle § 2 odst. 3 téže vyhlášky ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. Celková částka nákladů řízení účelně vynaložená žalovanou tak činí částku 2.400 Kč, kterou je žalobkyně povinna nahradit žalované ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).