5 C 285/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 10.542 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcičástku , částkase zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplaceníčástky , částkazákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,částky , částkazamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám , Jméno advokátky, , advokátky v , Anonymizováno, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , vůči žalované domáhal zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a částky ve výši , částka, (představující smluvní pokutu). Uvedl, že mezi ním a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalobce žalované převodem z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalované č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, , které byly žalované zaslány na její účet dne , datum, pod variabilním symbolem , var. symbol, . V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit žalobci spolu s jistinou shora smluvní úrok ve výši 40 % ročně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, . Žalovaná nehradila své smluvní závazky řádně a včas, proto žalobce úvěr ke dni , datum, zesplatnil. Žalovaná na poskytnutý úvěr žalobci neuhradil do podání žaloby ničeho. Žalobce proto dále požaduje po žalované zákonný úrok z prodlení z dlužné částky , částka, shora od , datum, do zaplacení a smluvní pokutu ve výši , částka, . Před podáním žaloby byla žalovaná dne , datum, vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

3. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřené mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným, soud zjistil, že na základě této smlouvy žalobce poskytl žalované nezajištěný bezhotovostní úvěr s možností opakovaného čerpání s úvěrovým limitem ve výši , částka, , úročený úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně, a žalovaná se zavázala splácet vždy k 1. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru shora, z potvrzení o platbě od , právnická osoba, . z , datum, , z odpovědi , právnická osoba, . ze dne , datum, na dotaz soudu ohledně majitele účtu a připsaných plateb, a z žalobního návrhu soud zjistil, že žalovaná na poskytnutý úvěr čerpala celkem částku ve výši , částka, , a to dne , datum, převodem na její účet shora, a že žalovaná na tento úvěr neuhradila žalobci ničeho.

6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , adresované žalované, a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky a upozornil ji na možnost jejího soudního vymáhání v případě jejího neuhrazení.

7. Z výpisů z účtu č. ú. , č. účtu, , vedeného u , právnická osoba, . na jméno žalované, za období od , datum, do , datum, a za období , datum, do , datum, , soud zjistil, že za období , datum, – , datum, činil počáteční zůstatek na účtu -, částka, , konečný zůstatek , částka, , připsáno bylo , částka, , odepsáno bylo , částka, . Za období , datum, činil počáteční zůstatek na účtu , částka, , konečný zůstatek , částka, , připsáno bylo , částka, , odepsáno bylo , částka, . Za období , datum, – , datum, činil počáteční zůstatek na účtu , částka, , konečný zůstatek , částka, , připsáno bylo , částka, , odepsáno bylo , částka, . Ve výše uvedených obdobích byly od plátce , adresa, připsány na účet částky dne , datum, ve výši , částka, , s identifikací transakce , Anonymizováno, , a dne , datum, ve výši , částka, , s identifikací transakce , Anonymizováno, , a ve výši , částka, , s identifikací transakce , Anonymizováno, . V období od , datum, do , datum, bylo z účtu odepsáno 108 plateb ve prospěch sázkových portálů (, právnická osoba, ) v celkové výši , částka, , v tomtéž období byly na účet připsány celkem , hodnota, platby od plátce , právnická osoba, ., v celkové výši , částka, .

8. Z kopií občanského průkazu a evropského průkazu zdravotního pojištění žalované soud zjistil, že tyto byly oba v době uzavření úvěru platné a že osobní data žalované v nich uvedená souhlasí s daty uvedenými ve smlouvě o úvěru.

9. Na výzvu soudu, aby uvedl, zda a jakým způsobem byla před uzavřením předmětné smlouvy ověřena úvěruschopnost žalované a aby uvedl, jakým způsobem byla zkoumána výdajová stránka žalované a na základě čeho byly ověřeny či zjištěny údaje týkající se výdajové stránky žalované, a aby k takto doplněným skutkovým tvrzením označil a soudu doložil veškeré důkazy, žalobce soudu ve stanovené lhůtě neodpověděl. V žalobním návrhu žalobce uvedl, že k ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobci výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl dále žalobcem lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. V příloze žalobního návrhu žalobce soudu předložil výpisy z bankovního účtu žalované shora.

10. Žádné jiné doklady ohledně ověření úvěruschopnosti žalované nebyly soudu předloženy.

11. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

12. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

15. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od , datum, .

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.).

21. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

22. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

23. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

24. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalované při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání této smlouvy řádně ověřoval úvěruschopnost žalované, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Výpovědní hodnota skutečností zjištěných na základě předloženého občanského průkazu a evropského průkazu zdravotního pojištění žalované a údajně provedených luster v insolvenčním rejstříku, databázi CEE a úvěrových registrech (BRKI, NRKI) ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalované je dle názoru soudu velmi omezená (insolvenční rejstřík, databáze exekucí, úvěrové registry – schopnost splácet úvěr nevyvrací, ale ani nepotvrzují) až nicotná (průkaz totožnosti, resp. jeho platnost – o schopnosti žalované splácet úvěr nevypovídá nic). Navíc údaje zjištěné z registrů a databází shora nebyly soudu nijak doloženy ani sděleny. Ohledně příjmů žalované soud z výpisů z účtu žalované shora zjistil, že tyto zřejmě plynuly výhradně ze sociálních dávek pobíraných od úřadu práce, ve výpisech shora však není uveden žádný takový příjem v měsíci , Anonymizováno, . Ohledně výdajů žalované žalobce vycházel zřejmě (ani tuto skutečnost žalobce netvrdí), resp. měl možnost vycházet z výpisů z bankovního účtu žalované, předložených mu žalovanou. Z těchto výpisů vyplývá, že na tomto účtu uvedené výdaje žalované za měsíce , Anonymizováno, několikanásobně převyšovaly její příjmy od úřadu práce. Tato skutečnost nebyla žalobcem nijak komentována ani reflektována. Z žalobního návrhu nevyplývá, že by žalobce vůbec ověřoval výdaje žalované, nejsou zde zmíněny žádné doklady předložené k ověření výdajové stránky žalované. V této situaci učiněný závěr, že na základě uvedených skutečností nedošlo u žalobce k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr, se soudu jeví jako naprosto neodůvodněný a účelový, též ve spojení s absencí jakékoli reflexe skutečnosti, že žalovaná utrácela značné částky za hry a sázky, a že čerpala značný objem úvěrů u , právnická osoba, ., a to v období bezprostředně předcházejícím poskytnutí úvěru (úvěry v celkové výši , částka, , sázky v celkové výši , částka, ), jak vyplývá z výpisu z běžného účtu žalované za měsíc , Anonymizováno, shora, přičemž tato v době žádosti o úvěr žalobci známá skutečnost bezesporu nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalované poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Soud tak dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalované se tak žalobce dostatečně nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalované, kdy tato byla dle názoru soudu zmíněna, resp. prověřena jen velmi zběžně, a tedy naprosto nedostatečně.Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalované zejména po stránce výdajové řádně neověřil, resp. zjištěné skutečnosti adekvátně nevyhodnotil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

25. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy žalobce poskytl ve prospěch žalované částku , částka, . Žalovaná na poskytnutou částku nezaplatila ničeho a proto je povinna nesplacenou částku jistiny ve výši , částka, žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z., resp. § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení ve výši sazby 14,75 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaná dostala právě až dnem , datum, , což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle podacího lístku byla výzva žalované odeslána dne , datum, a dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání byla doručena žalované dne , datum, . Žalobce žalované ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do 3 dnů, splatnost proto nastala dne , datum, a žalovaná je tak v prodlení od , datum, . Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvého pololetí roku 2024, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 6,75 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně.

26. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

27. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalované žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva představovaly náklady jeho právního zastoupení, dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod. 2 a. t. (ve znění účinném do , datum, ) sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (ve znění účinném do , datum, ), a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod. 2 a. t. (ve znění účinném od , datum, ) sestávající z částky , částka, za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (návrh ve věci samé) včetně jedné paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. (ve znění účinném od , datum, ), částku celkem , částka, . K tomu náleží advokátovi daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Náklady žalobce za právní zastoupení advokátem tak činí celkem částku , částka, . K tomuto žalobci náleží částka ve výši , částka, , kterou vynaložil na úhradu soudního poplatku dle položky 1 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Celkem tak náklady řízení žalobce činily částku , částka, . Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 32,80 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaná povinna zaplatit žalobci, činí částku , částka, . Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).