5 C 299/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Simonou Hájkovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Zrušuje se vlastnické právo žalobce [celé jméno žalobce], RČ [číslo], bytem [adresa], [PSČ] [obec] a žalované [celé jméno žalované], RČ [číslo], bytem [adresa žalované], zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov na [list vlastnictví] pro obec Ledce, katastrální území Ledce u Židlochovic, u každého z vlastníků v rozsahu id. 1/2 k pozemku parcele [číslo] o výměře [výměra], zahrada, a tato nemovitost se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], RČ [číslo].

II. Žalobce je povinen zaplatit na vypořádání podílového spoluvlastnictví žalované částku 6 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Brno-venkov na náhradě nákladů státu částku 3 913,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Brno-venkov na náhradě nákladů státu částku 3 913,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 23. 11. 2021 žalobce požádal o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci označené ve výroku tohoto rozsudku. Uvedl, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovité věci každý z jedné ideální poloviny, a to pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada. Navrhl, aby toto spoluvlastnictví bylo vypořádáno přikázáním nemovité věci do jeho vlastnictví, když žalovaná se o společnou parcelu nikterak nestará, nepodílí se na její údržbě, nemá zájem věc řešit a nadto ideální polovina nemovité věci ve vlastnictví žalované je zatížena zástavním právem exekutorským. Za účelem uspokojení věřitelů žalované proběhla 27. 2. 2020 elektronická dražba ideální poloviny souboru pozemků ve vlastnictví žalované, nařízená soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha, na základě pověření k vedení exekuce Okresního soudu Brno-venkov, č. j. [číslo jednací], dle pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 21. 5. 2013, č. j. 4 EC 8/2011-69, který nabyl právní moci 4. 7. 2013, k uspokojení pohledávky oprávněné – [právnická osoba], [IČO]. Předmětná parcela však nebyla součástí dražby, neboť jí uvedený exekutorský úřad, dle názoru žalobce z nedbalosti, opomněl uvést v exekučním příkazu k prodeji nemovitostí. Z původního celku 22 parcel bylo vydraženo 21 parcel, úspěšným vydražitelem se stal žalobce. Po provedeném rozvrhovém jednání byla rozdělovaná podstata vyčerpána. V ideálním spoluvlastnictví s žalovanou tak zůstala jediná, opomenutá parcela uprostřed ostatních 21 vydražených parcel. Byť žalobce komunikoval s exekutorským úřadem, o další dražbu nejevil exekutorský úřad zájem s ohledem na velikost a hodnotu předmětné nemovitosti. Žalovaná je nekomunikativní, o mimosoudní vyřešení věci nemá zájem. Uvedl, že pro potřebu dražby byla obvyklá cena nemovitosti stanovena znaleckým posudkem ve výši 9 Kč/m2. Pokud by předmětná parcela, která je obklopena parcelami ve vlastnictví žalobce, měla být rozdělena, navrhl, aby bylo zachováno spojení mezi vrchní a spodní části pozemku v jeho výlučném vlastnictví.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, byť osobně převzala žalobu a byla předvolána k nařízenému jednání, a taktéž jí byl zaslán vypracovaný znalecký posudek s likvidací znalečného. Se svým stanoviskem k žalobě soud neseznámila, zůstala zcela pasivní.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec Ledce a k. ú. [obec] u [obec], vedeným Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno - venkov soud zjistil, že účastníci jsou spoluvlastníky uvedené nemovitosti, a to každý jednou ideální polovinou. Jedná se o pozemek - parcelu [číslo] [anonymizováno] o výměře [anonymizována dvě slova], druh pozemku - zahrada. Nabývacím titulem žalobce zapsaným na [list vlastnictví] pro obec Ledce a k. ú. [obec] u [obec] je usnesení soudního exekutora o udělení příklepu Exekutorského úřadu Jihlava 35 EX [číslo] ze dne 6. 12. 2017 s právní mocí ke dni 12. 1. 2018, s právními účinky zápisu k 28. 2. 2018. Zapsaným nabývacím titulem pro žalovanou jsou pak rozhodnutí o dědictví ve věcech spisových značek [spisová značka], a to usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 20. 9. 1995, které nabylo právní moci 1. 12. 1995 a ve věci sp. zn. [spisová značka], usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 20. 9. 1995, které nabylo taktéž právní moci 1. 12. 1995.

4. Z usnesení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního exekutora Exekutorského úřadu Jihlava, ze dne 20. 9. 2017, č.j. [číslo jednací], pověřeného provedením exekuce, soud zjistil, že exekutorem byla vydána dražební vyhláška o elektronické dražbě, jejímž předmětem byl spoluvlastnický podíl povinného v rozsahu ideální jedné poloviny k nemovitost pozemkům parc. [číslo] to vše zapsáno v katastru nemovitosti u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov, na [list vlastnictví] pro katastrální území Ledce u Židlochovic a obec Ledce. Výsledná cena nemovitostí byla určena ve výši 53 000 Kč, nejnižší podání bylo stanoveno ve výši dvou třetin výsledné ceny, částkou 35 334 Kč (usnesení z 20. 9. 2017, č. j. [číslo jednací]).

5. Z usnesení o příklepu ze dne 6. 12. 2017, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že vydražiteli [celé jméno žalobce], bytem [adresa žalobce], byl udělen příklep na spoluvlastnický podíl povinného v rozsahu id. 1/2 k nemovitostem, pozemkům uvedeným v dražební vyhlášce, neboť na dražebním jednání dne 6. 12. 2017 učinil vydražitel nejvyšší podání a ve stanovené lhůtě nebyly uplatněny žádné námitky proti udělení příklepu tomuto vydražiteli.

6. Ke zjištění ceny obvyklé soud zadal zpracování znaleckého posudku, neboť posudek [číslo] či posudek [číslo] předložený žalobcem, byť stanovil cenu obvyklou, nesplňoval náležitosti znaleckého posudku pro řízení civilní, když zcela absentovaly podklady, z nichž znalec vycházel.

7. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] soud zjistil výši obvyklé ceny pozemku p. [číslo] zahrada o výměře [výměra] spoluvlastnictví účastníků v daném místě v době zpracování posudku, kterou znalkyně zstanovila částkou 12 000 Kč, obvyklou cenu spoluvlastnického podílu pak částkou 6 000 K. Při stanovení obvyklé ceny znalkyně použila komparativní metodu. Konstatovala, že pozemek parc. [číslo] je zatravněný, mírně svažitý, polohou ležící uprostřed okolních pozemků užívaných jako zahrada či sad. Na pozemku nejsou trvalé porosty, v blízkosti pozemků nejsou zavedeny inženýrské sítě, pozemek leží mimo zastavěné území obce. Na pozemek není přístup z veřejných komunikací, není zde zajištěn právně přístup přes sousední pozemky pro spoluvlastníka, tedy pro žalovanou. Pozemek sousedí s pozemky, které se jeví jako cesta přístupová, avšak vyústění pozemků na komunikace ve vlastnictví obce Ledce je oploceno a uzavřeno plotovou bránou, tedy ani fyzicky není možné tyto nezpevněné cesty využít. Pro stanovení srovnávací hodnoty byly zjišťovány ceny uskutečněných obdobných převodů nemovitých věcí v lokalitě a v lokalitách obdobných, byla použita databáze znalkyně a cenové údaje katastru nemovitostí z let 2020 [číslo]. Po zvážení kladů pozemku s dobrou orientací, mírně svažitého a záporu, tedy umístění ve středu lokality, i vzhledem k celkovému vývoji v tomto segmentu realitních pozemků v lokalitě k. ú. [obec] u [obec], odhadla srovnávací hodnotu ve výši 200 Kč/m2. Znalkyně vysvětlila, z jakého důvodu je potenciál lokality omezen k využití coby zahrady, bez zajištění přístupu k provádění údržby. Bez zajištění přístupu k provádění údržby pozemku může být pozemek znehodnocen nálety. Omezení přístupu na pozemek hodnotila jako velmi významné, vyčíslila jej dle odborného odhadu srážkou ve výši 70 %, která se pro obdobné pozemky jeví přiměřená. Snížená hodnota pozemku se tak blíží jednotkové ceně pozemků sadů. Posudek obsahoval přílohy specifikované znalkyní, včetně kopie katastrální mapy pozemku a pozemků okolních, taktéž doložku ve smyslu § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

8. Z provedeného dokazování soud vzal za prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětné nemovitosti, každý v rozsahu jedné ideální poloviny, cena tohoto pozemku byla jako cena obvyklá stanovena ve výši 12 000 Kč s přihlédnutím k odůvodněné srážce v rozsahu 70 %. Žalobce nadále nehodlá setrvat ve spoluvlastnickém vztahu s žalovanou, která o údržbu nemovité věci nejeví zájem, ani o řešení daného stavu, sám má zájem získat nemovitost do svého výlučného vlastnictví, disponuje finančními prostředky k výplatě podílu žalované. Má za to, že nemovitost není reálně dělitelná za situace, kdy pozemek leží uprostřed okolních pozemků užívaných jako zahrada či sad ve vlastnictví žalobce. K pozemku není přístup z veřejné komunikace ve vlastnictví obce či České republiky, v důsledku čehož byla znalkyní snížena významně jeho hodnota. Žalobce je vlastníkem okolních nemovitých věcí, které získal udělením příklepu ke spoluvlastnickému podílu specifikovaných nemovitostí, o nemovitosti se stará, je taktéž schopen žalované vyplatit náhradu za spoluvlastnický podíl v rozsahu jedné poloviny znalcem určené ceny nemovitosti.

9. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

10. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví.

11. Podle § 1142 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

12. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

13. Podle § 1144 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc, ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

14. Podle § 1147 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; a v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

15. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli ve spoluvlastnickém vztahu setrvávali, žalobce tak nemusí tvrdit ani prokazovat důvody, pro něž není další zachování spoluvlastnického vztahu opodstatněno. S ohledem na podanou žalobou a chování žalované je na místě spoluvlastnictví k nemovité věci zrušit a vypořádat.

16. Přednostním způsobem vypořádání je reálné rozdělení věci. V projednávané věci ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že rozdělení zahrady jako samostatné věci ve spoluvlastnictví účastníků by sice bylo technicky proveditelné, avšak se zřetelem k velikosti a uspořádání parcely, s přihlédnutím k uspořádání parcel sousedních ve vlastnictví žalobce a bez zajištění přístupu k pozemku z veřejné komunikace, to není možné, neboť ani v tomto případě by nebylo možno zajistit přímý přístup na nově vzniklou parcelu, a tento pozemek by byl vzhledem k velikosti stěží účelně využitelný, čímž by se podstatně rovněž snížila jeho hodnota.

17. Dalším v zákoně stanoveným způsobem vypořádání je přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Zákon nyní výslovně nestanoví hlediska, podle nichž má být výlučný vlastník určen. Není však důvod nadále nevyužít hledisek již dříve stanovených zákonem a dovozených četnou judikaturou. Vzhledem k tomu, že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné, nemohlo být při určení výlučného vlastníka nemovitostí uplatněno hledisko velikosti podílů. Zjištěna tak pouze byla pro pasivitu žalované schopnost vyplatit druhému spoluvlastníkovi (spoluvlastnici) náhradu za spoluvlastnický podíl pouze u žalobce. Při úvaze o tom, kterým ze spoluvlastníků bude nemovitost účelněji využita, přihlédl soud především k tomu, že okolní pozemky jsou ve vlastnictví žalobce. Soud vzal rovněž do úvahy okolnost, že žalobce se na rozdíl od žalované o parcelu pečuje, provádí její údržbu a s přikázáním věci do svého výlučného vlastnictví souhlasí oproti poskytnutí finanční náhrady (srov. např. ÚS III. 687/04, NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1346/2002, NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1604/2005). Na základě zhodnocení všech uvedených hledisek proto soud rozhodl o přikázání nemovité věci žalobci jako výlučnému vlastníku.

18. Výše náhrady za spoluvlastnický podíl byla stanovena podle výše spoluvlastnických podílů z ceny nemovité věci zjištěné znaleckým posudkem znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], přičemž za přiměřenou náhradu je nutno považovat polovinu obvyklé ceny nemovité věci, která je hodnotovým ekvivalentem ideálního spoluvlastnického podílu, o který žalovaná přichází.

19. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn skutečností, že byť žalobě bylo vyhověno, žalobce nežádal náhradu nákladů řízení.

20. Výroky o náhradě nákladů státu dle § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jsou dány vynaloženými náklady řízení, které stát hradí za vypracovaný znalecký posudek ve věci ve výši 8 027 Kč. Jelikož výsledkem řízení je úspěch, respektive neúspěch žalobce a žalované ve stejné míře, uložil soud výrokem III. a IV. tohoto rozsudku každému z nich povinnost nahradit státu náklady řízení na znalečné v poloviční výši, tedy ve výši 3 913,50 Kč.

21. Závěrem, pokud se jedná o náhradu nákladů řízení mezi účastníky v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, představovanou např. jeho nálezem ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I ÚS 262/2020, nutno zmínit, že dle tohoto nálezu procesní úspěch žalobce a odpovídající procesní neúspěch žalované spoluvlastnice nelze odvozovat od skutečnosti, že bylo vyhověno návrhu na zrušení spoluvlastnictví. Je tomu tak proto, že podání návrhu ve věci posuzované je projevem výkonu ústavně chráněného vlastnického práva, které může uskutečnit kterýkoliv ze spoluvlastníků, aniž by bylo spravedlivé jej za takový projev sankcionovat a také proto, že vyhověním návrhu na zrušení spoluvlastnictví řízení nekončí, nýbrž soud dále jedná o způsobu jeho vypořádání, přičemž návrhy účastníků není vázán, je vázán zákonnou posloupností. Procesní úspěch účastníka tedy nelze odvíjet od výsledného způsobu vypořádání spoluvlastnictví. Vyvolání řízení je svobodnou volbou žalobce, do jehož majetkové sféry nezasahoval nikdo, ani jej nikdo k podání žaloby nepřiměl. Stejně tak je svobodnou volbou spoluvlastníka neuzavřít navrženou dohodu a vyžadovat určitý způsob vypořádání, neboť i na jeho straně jde o výkon ústavně zaručeného vlastnického práva. Navíc žádná z procesních stran výsledkem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví po finanční stránce neztrácí, obě strany odcházejí od soudu s majetkovou hodnotou, se kterou do něj vstoupili, ať už dobrovolně či vynuceně. Soud i v případě, že by žalobce náhradu nákladů řízení nepožadoval, žádnému účastníku náhradu nákladů nepřiznal podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť nebyly zjištěny konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňující postup podle § 142 odstavec 3 o. s. ř.

22. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.