5 C 330/2019

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa původní účastnice o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí,

I. Z exekuce vedené oprávněným [anonymizováno] [právnická osoba] proti povinné [anonymizováno], pod sp. zn. [spisová značka] u [název soudu], prodejem nemovitých věcí na základě usnesení [exekutorský úřad] v [obec], sp. zn. [spisová značka], je vyloučen spoluvlastnický podíl žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo], o velikosti ½ na nemovitostech, a to pozemcích parc. [číslo] zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], okres [okres].

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem ze dne [datum], doručeným zdejšímu soudu dne [datum], domáhal vyloučení jeho spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na nemovitostech, a to pozemcích parc. [číslo] zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], pro obec a k. ú. [obec], okres [okres] (dále jen„ předmětný spoluvlastnický podíl“). Uvedl, že soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] vydal dne [datum] usnesení, kterým nařídil provedení dražby nemovitosti v majetku povinné [anonymizováno], narozené [datum], bytem [obec a číslo]. Ta je bývalou manželkou žalobce, a přestože je zapsána jako výlučná vlastnice předmětných nemovitostí, ve skutečnosti je žalobce podílovým spoluvlastníkem těchto nemovitostí s velikostí podílu ve výši ½. Nemovitosti byly nabyty v době trvání manželství žalobce s povinnou a staly se součástí jejich společného jmění manželů. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Protože do dne podání žaloby nedošlo k uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů a uplynula lhůta dle § 741 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniklo dle § 741 písm. b) občanského zákoníku podílové spoluvlastnictví obou se stejnou velikostí podílu.

2. Žalovaný uvedl, že v případě, že žalobce předloží důkazy o tom, že nemovitost byla součástí společného jmění manželů a byla pořízena ze společných prostředků, bude souhlasit s vyloučením ideální ½ nemovité věci z výkonu rozhodnutí.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že k tomuto dni je na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], okres [okres], jako vlastnice pozemků parc. [číslo] ostatní plocha, a parc. [číslo] [anonymizováno], zapsána [anonymizováno], [rodné číslo], bytem [anonymizováno].

5. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že u tohoto soudu podal dne [datum] oprávněný: [anonymizováno] [právnická osoba] (dříve [anonymizováno] [právnická osoba]), návrh na nařízení exekuce proti povinné [jméno] [příjmení], [rodné číslo], a to na základě pravomocného rozsudku [anonymizováno] soudu v [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], jež je součástí spisu, soud zjistil, že tímto rozsudkem byla povinné [jméno] [příjmení], [datum narození], uložena povinnost zaplatit žalobci [příjmení] [právnická osoba] částku 8.978 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 15.000 Kč, a to z titulu leasingové smlouvy, na základě které byl žalované do užívání předán automobila žalovaná se dostala do prodlení s placením splátek. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že ve věci oprávněného [příjmení] [právnická osoba], proti povinné [jméno] [příjmení], [rodné číslo], byla podle vykonatelného rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nařízena exekuce na majetek povinné a provedením této exekuce byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], exekutorský úřad [obec], se sídlem [adresa]. Z usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že na místo dosavadního oprávněného vstupuje do řízení jiný účastník, a to: [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa původní účastnice].

6. Z usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že byla vydána dražební vyhláška o provedení elektronické dražby nemovitých věcí, jejímž předmětem jsou nemovité věci, a to pozemek parc. [číslo] [anonymizována čtyři slova], pozemek parc. [číslo] [anonymizováno] , zapsané na LV [číslo] pro obec a k. ú. [obec], okres [okres].

7. Z usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že dražební rok předmětných nemovitých věcí nařízený na [datum] byl odročen na neurčito.

8. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byl připuštěn vstup [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalované], na místo dosavadního žalovaného – společnosti [právnická osoba], [IČO].

9. Z oddacího listu soud zjistil, že dne [datum] bylo v [obec] uzavřeno manželství mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], [rodné číslo].

10. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo rozvedeno manželství [celé jméno žalobce] a [celé jméno svědkyně], rozené [příjmení], uzavřené dne [datum] v [obec]. Návrh na rozvod podal manžel [celé jméno žalobce], který uvedl, že jeho manželka nezodpovědně nakládá s rodinnými financemi, které používá na úhradu svých dluhů a dluhů znějících na jméno její matky. Byla opakovaně odsouzena pro majetkovou trestnou činnost, užívá návykové látky, opakovaně lhala o své těžké nemoci a udržuje mimomanželský vztah. Manželka jako účastnice řízení potvrdila skutečnosti uvedení manželem. Doplnila, že se pokusila o sebevraždu a byla hospitalizována a prodělávala další léčbu. K prokázání chování manželky byl proveden důkaz předloženými listinami, a to dohodou o přistoupení k závazku, kterou [celé jméno svědkyně] přistoupila jako dlužník vůči věřiteli a zavázala se, že splní dluh za dlužníka [jméno] [příjmení] ve výši 30.838 Kč ze dne [datum], uznáním závazku a přistoupení k závazku, kterým [celé jméno svědkyně] přistoupila k závazku dlužníka [jméno] [příjmení] ve výši 97.000 Kč ze dne [datum], výzvou ze dne [datum] adresovanou [celé jméno svědkyně] k úhradě dluhu v celkové výši 43.946,18 Kč, výzvou soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ke splnění povinnosti adresovanou povinné [celé jméno svědkyně] k úhradě dlužné částky ve výši 6.913,50 Kč, exekučním příkazem soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č. j. [číslo jednací], proti povinné [celé jméno svědkyně] ve prospěch oprávněného [právnická osoba] k vymožené pohledávky celkem ve výši 77.302 Kč, exekučním příkazem soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] proti povinné [jméno] [příjmení] ve věci oprávněného [právnická osoba] k zaplacení pohledávky 4.664 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení, výzvou exekutorského úřadu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] proti povinné [celé jméno svědkyně], rozené [příjmení], ve věci oprávněného [právnická osoba] k úhradě dlužného plnění před provedeném exekuce k zaplacení částky celkem 42.781,87 Kč, exekučním příkazem soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], sp. zn. [číslo jednací], proti povinné [jméno] [příjmení], nyní [celé jméno svědkyně], ve věci [anonymizováno] [právnická osoba] pro pohledávku ve výši celkem 145.888,53 Kč. Součástí spisu je trestní příkaz vydaný [název soudu] dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze kterého soud zjistil, že obžalovaná [celé jméno svědkyně] byla uznána vinnou z trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1 trestního zákona a byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců s tím, že výkon uloženého trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Z trestního příkazu vydaného [název soudu] dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že obviněná [jméno] [příjmení] byla uznána vinnou ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 2 trestního zákona, trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 trestního zákona a trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178 odst. 2 trestního zákona a byla odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že nezletilé děti [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [celé jméno svědkyně] a [jméno] [celé jméno svědkyně], děti matky [celé jméno svědkyně] a otce [celé jméno žalobce], byly na dobu před rozvodem a na dobu po rozvodu svěřeny do výchovy otce a matce bylo stanovena výživné. Z trestního příkazu vydaného [název soudu] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že [celé jméno svědkyně], rozená [příjmení], byla uznána vinnou ze spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 trestního zákoníku a za to byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání šestnácti měsíců.

11. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla sepsána v advokátní kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení] mezi prodávající [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na straně jedné a [celé jméno svědkyně] jako kupující na straně druhé, jejím předmětem je u každé prodávající ideální ½ nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], okres [okres], zapsané na [list vlastnictví], za dohodnutou kupní cenu 4.110 Kč, která byla ze strany kupující oběma prodávajícím zaplacena tak, že každá z prodávajících obdržela částku 2.055 Kč při podpisu kupní smlouvy v hotovosti. Kupní smlouva obsahuje prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem s tím, že advokátka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] prohlásila, že listinu, kterou sepsala, před ní podepsaly strany kupní smlouvy, jejichž totožnost zjistila z občanských průkazů. Vklad práva z této kupní smlouvy byl povolen rozhodnutím [stát. instituce] se sídlem v [obec], [stát. instituce] a právní účinky vkladu práva nastaly dnem [datum].

12. Z listiny – potvrzení ze dne [datum] soud zjistil, že [příjmení] [příjmení] potvrdila, že dne [datum] převzala v hotovosti od [celé jméno svědkyně] částku ve výši 2.055 Kč jako vzájemně dohodnutou kupní cenu za převod nemovitostí a [celé jméno svědkyně] potvrdila, že tuto částku dne [datum] v hotovosti předala [příjmení] [příjmení].

13. Z listiny – potvrzení ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] potvrdila, že dne [datum] převzala v hotovosti od [celé jméno svědkyně] částku ve výši 2.055 Kč jako vzájemně dohodnutou kupní cenu za převod nemovitostí a [celé jméno svědkyně] potvrdila, že tuto částku dne [datum] v hotovosti předala [jméno] [příjmení].

14. Z výpovědi [celé jméno svědkyně], [datum narození], soud zjistil, že je bývalou manželkou žalobce. Potvrdila, že kupní smlouva sepsaná dne [datum], jejímž předmětem byly nemovitosti, a to pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] oba v [obec], byla psána pouze na její jméno, přestože byla uzavřena za trvání manželství. Kupní cena byla zaplacena ze společných prostředků, neboť tenkrát byla na mateřské dovolené, pobírala pouze sociální dávky a neměla žádné své výlučné prostředky. Jednalo se o [anonymizováno] a [anonymizována tři slova], kdy dům i tyto pozemky užívala s bývalým manželem po dobu trvání manželství. Skutečnost, že je v katastru nemovitostí zapsána jako výlučná vlastnice s manželem v průběhu manželství nijak neřešili a po rozvodu manželství si společný majetek nevypořádali. Za trvání manželství s bývalým manželem měli dluhy, jednalo se o společné dluhy, které spláceli společně. Narodily se jim [anonymizováno] děti, ona byla na mateřské dovolené a dluhy splácely z výdělku jejího bývalého manžela a z mateřské. Dům, za kterým se předmětné pozemky nacházejí, byl ve vlastnictví manžela, zdědil ho po svých rodičích. Pozemky za domem užívali, aniž by věděli, že někomu patří. Následně se ozvaly fyzické osoby, že tyto pozemky zdědily a proto byla uzavřena předmětná kupní smlouva.

15. Právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona (§ 267 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

16. Na základě výše uvedených skutkových zjištění v návaznosti na citované zákonné ustanovení soud dospěl k následujícím právním závěrům:

17. Žalobce a povinná [celé jméno svědkyně], rozená [příjmení], uzavřeli dne [datum] manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabyl právní moci dne [datum]. Za trvání manželství byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva o koupi předmětných nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], okres [okres], kdy dohodnutá kupní cena ve výši 4.110 Kč byla zaplacena ze společných prostředků manželů. Svědkyně [celé jméno svědkyně] potvrdila, že v té době byla na mateřské dovolené, pobírala pouze sociální dávky a neměla žádné své výlučné prostředky. Předmětné nemovitosti představoval [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] domem, který žalobce zdědil po svých rodičích a ve kterém v průběhu manželství žili se svými dětmi. Přestože byla jako kupující v kupní smlouvě označena pouze [celé jméno svědkyně] s ohledem na prokázanou skutečnost, že kupní smlouva byla uzavřena za trvání manželství a kupní cena za předmětné nemovitosti byla uhrazena ze společných prostředků manželů, staly se tyto pozemky součástí společného jmění manželů dle tehdejšího ust. § 143 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v tehdy platném znění, neboť rozsah společného jmění manželů nebyl žádným způsobem modifikován (§ 143a, § 148 odst. 1, 2 občanského zákoníku v tehdy platném znění), ani nebyly dány důvody pro uplatnění výluky dle ust. § 143 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku v tehdy platném znění. Protože od zániku společného jmění manželů, a to od právní mocí rozsudku o rozvodu manželství od [datum], ve lhůtě tří let nedošlo k vypořádání společného jmění žalobce a [celé jméno svědkyně] coby bývalých manželů ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutí soudu, nastala zákonná domněnka ohledně předmětných nemovitostí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví obou, přičemž jejich podíly jsou stejné (§ 741 občanského zákoníku, zák. č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014). Dále bylo ve věci prokázáno, že povinná [celé jméno svědkyně] měla za trvání manželství dluhy a bylo proti ní vedeno více exekucí, dokonce se dopustila trestné činnosti, za což byla pravomocně odsouzena. V této věci je rozhodné, že závazek, na základě kterého byla exekuce prodejem nemovitých věci nařízena, vznikl povinné [celé jméno svědkyně], tehdy [příjmení], ještě před uzavřením manželství, neboť leasingová smlouva, na jejímž základě bylo rozhodnuto [název soudu] dne [datum], byla uzavřena ještě před uzavření manželství, a to bez vědomí žalobce, který o jejím uzavření nevěděl a neuděloval k ní souhlas, a jedná se tedy o výlučný dluh povinné [celé jméno svědkyně]. Žalobce doložil, že po rozvodu manželství s povinnou [celé jméno svědkyně] prošel oddlužením, splnil své veškeré závazky a usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], byl po splnění podmínek oddlužení osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu v němž dosud nebyly uspokojeny a toto osvobození se vztahovalo také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, a na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.

18. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí o velikosti podílu ve výši ½. Závazek, na základě kterého byla exekuce prodejem předmětných nemovitých věci nařízena, vznikl povinné [celé jméno svědkyně], tehdy [příjmení], ještě před uzavřením manželství s žalobcem, a jedná se o výlučný dluh povinné [celé jméno svědkyně]. Žalobce má proto právo bránit se proti tomu, aby jeho spoluvlastnický podíl k předmětných nemovitým věcem byl postihnut výkonem rozhodnutí, který směřuje proti jiné osobě, neboť toto vlastnictví žalobce k jeho podílu předmětných nemovitostí nedopouští, aby na ně byl veden výkon rozhodnutí jejich prodejem. Soud proto žalobě jako zcela důvodné vyhověl.

19. Pravomocný rozsudek o tom, že výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuž má někdo právo, nepřipouštějící výkon rozhodnutí, je důvodem k tomu, aby výkon rozhodnutí byl zastaven (§ 268 odst. 1 písm. f) o.s.ř.).

20. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 143 o.s.ř., podle kterého žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení ve spojení s ust. § 150 o.s.ř., podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

21. Žalovaný svým chováním nezavdal příčinu k podání žaloby a měl by proto právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci. Právní předchůdce žalovaného podal návrh na provedení exekuce a na jeho návrh byl nařízením a vedením exekuce pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], exekutorský úřad [obec], který vydal dne [datum rozhodnutí] usnesení č. j. [číslo jednací], dražební vyhlášku o provedení elektronické dražby předmětných nemovitých věcí. Volbu způsobu provedení exekuce soudním exekutorem přitom oprávněný nemůže žádným způsobem ovlivnit. V tomto řízení žalovaný žádal, aby bylo vlastnictví žalobce prokázáno dostatečným způsobem. Na druhé straně by však vůči žalobci bylo nepřiměřenou tvrdostí, aby mu byla uložena povinnost hradit náklady řízení žalovanému, neboť neměl jinou možnost, jak se domoci vyloučení předmětného spoluvlastnického podílu k nemovitostem z výkonu rozhodnutí, než podat vylučovací žalobu. Proto bylo na místě žalobce zprostit od povinnosti hradit náklady řízení žalovanému podle výše citovaného ustanovení § 150 o.s.ř.