5 C 34/2024

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 59 736,42 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ( společnost právnická osoba.) dne datum žalovanému poskytl částku částka, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu ve výši částka se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, úroku vyčísleného od datum do datum z dlužné jistiny ve výši částka, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do datum ve výši částka, úroků z úvěru ve výši 8% ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15% ročně z částky ve výši částka, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši částka, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka od datum do zaplacení. Dále žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (společnost právnická osoba.) dne datum žalovanému poskytl částku částka, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu ve výši částka se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, úroku vyčísleného od datum do datum z dlužné jistiny ve výši částka, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do datum ve výši částka, úroků z úvěru ve výši 15% ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15% ročně z částky ve výši částka, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši částka, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání dne datum se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, soud tedy jednal dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti.

3. Na základě provedených listinných důkazů, a to smlouvy o úvěru č. hodnota, č. hodnota, předpisu splátek k uvedeným smlouvám, transakční historie obou smluv, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, vč. přílohy č. hodnota, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní výzvy, vzal soud v daném případě za zjištěné, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. hodnota a č. hodnota, na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba. dne datum žalovanému poskytla částku částka a dne datum částku částka, které žalovaný v dohodnutých lhůtách splatnosti do dne datum a do dne datum nevrátil. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dluhů. Žalovaný se přitom smlouvou ze dne datum zavázal k vrácení jak jistiny ve výši částka, tak dále k úhradě úroku ve výši částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka. Smlouvou ze dne datum se pak žalovaný zavázal k úhradě jak jistiny ve výši částka, tak k úhradě úroku ve výši částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka. V obou smlouvách se dále zavázal hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky.

4. Soud žádné jiné důkazy neprováděl, neboť na základě shora zjištěného skutkového stavu věci byl skutkový stav rozhodný pro rozhodnutí soudu náležitě zjištěn, účastníci provedení důkazů dalších nenavrhovali.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byly ze strany právního předchůdce žalobkyně poskytnuty finanční prostředky ve výši 2x částka, nicméně s ohledem na vyjádřený právní názor soudu bez právního důvodu. Vzhledem k tomu pak, že z uvedených částek žalovaný uhradil toliko částka a částka, co do zbylé částky částka došlo na jeho straně ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z. k bezdůvodnému obohacení, přičemž je tedy povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat.

13. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvách o úvěru podle § 2395 o. z. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka). Pokud soud přepočte poplatek za uzavření smlouvy ve výši na roční procentní úrok, je uvedené ujednání pro rozpor s dobrými mravy neplatné, shodně soud shledal neplatným i ujednání o smluvním úroku a ujednání o smluvní pokutě, neboť z kontextu obou smluv je zřejmé, že uvedené částky představují skrytý úrok, který je ve svém souhrnu nepřiměřeně vysoký (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka). Soud proto vyhověl žalobě jen co do částky představující bezdůvodné obohacení žalovaného a co do zbytku žalobu zamítl.

14. Konečně žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, soud tento její nárok nicméně přiznal ode dne následujícího po prokazatelném doručení upomínky k úhradě dluhu žalovanému, tj. od datum v zákonné výši.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků nepřiznal nárok na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobkyně byla v řízení co do 72% svého nároku neúspěšná, bylo by tedy na místě s ohledem na úspěch a neúspěch účastníků ve věci přiznat náhradu nákladů žalovanému. Tomuto nicméně žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.