5 C 362/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 43.045,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcičástku 30.508,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30.508,33 Kč od 10. 9. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplaceníčástky 12.536,91 Kč,kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.408,73 Kč,kapitalizovaného úroku ve výši 2.120,36 Kč,zákonného úroku z prodlení z částky 43.045,24 Kč od 25. 5. 2025 do 9. 9. 2025 ve výši 12,75 % ročně,zákonného úroku z prodlení z částky 12.536,91 Kč od 10. 9. 2025 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně,zákonného úroku z prodlení z částky 30.508,33 Kč od 10. 9. 2025 do zaplacení ve výši 1,25 % ročně,úroku 12,75 % ročně z částky 41.545,24 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení,zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.111,80 Kč k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , advokáta , Anonymizováno, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou, doručenou dne , datum, Okresnímu soudu Brno-venkov, dne , datum, postoupenou Okresnímu soudu v Břeclavi jako soudu místně příslušnému, doplněnou podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 43.045,24 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.408,73 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2.120,36 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 43.045,24 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 41.545,24 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , Anonymizováno, a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru (Smlouvy o úvěru– , Anonymizováno, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému neúčelově, jednorázově převodem na běžný účet uvedený ve smlouvě dne , datum, úvěr ve výši , částka, , s úročením poskytnutých peněžních prostředků úrokovou sazbou ve výši 12,75 % p. a. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet formou pravidelných sjednaných měsíčních splátek, počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Splátky úvěru spolu se sjednanými poplatky se žalovaný zavázal hradit formou zápočtu peněžních prostředků z běžného účtu, v jehož prospěch byl úvěr čerpán. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných splátek, právní předchůdce žalobce tedy poskytnutý úvěr zesplatnil ke dni , datum, . O tomto byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne , datum, . Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany , právnická osoba, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, postoupena žalobci. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil právnímu předchůdci žalobce celkem částku ve výši , částka, , ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na pohledávku ničeho. Žalovaný svůj dluh žalobci neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy dle § 142a o. s. ř.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

3. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , právnická osoba, . jako banka a žalovaný jako klient. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému částku , částka, jako neúčelový úvěr se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 14,70 % p. a., přičemž žalovaný se zavázal vrátit celkem částku ve výši , částka, , a to v 72 pravidelných měsíčních anuitních splátkách, od první po předposlední ve výši , částka, , poslední ve výši , částka, , splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje první splátkou dne , datum, .

6. Z výpisu z běžného účtu vedeného na jméno žalovaného u , právnická osoba, ., uvedeného ve smlouvě o úvěru shora jako účet určený k čerpání i splácení úvěru, soud zjistil, že na tento účet byla dne , datum, připsána platba ve výši , částka, , označená jako čerpání úvěru č. , hodnota, , což odpovídá číslu úvěrového účtu uvedeného ve smlouvě o úvěru shora jako účet určený k poskytnutí i splácení úvěru.

7. Z platební historie ke smlouvě č. , hodnota, na jméno žalovaného ze dne , datum, a z přehledu jednotlivých splátek obsaženého v doplnění žaloby ze dne , datum, shora soud zjistil, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku ve výši , částka, .

8. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěru ke dni , datum, a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do , datum, .

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, – seznamu postupovaných pohledávek, z dohody o úplatě za postoupení pohledávek ze dne , datum, , z potvrzení o úhradě úplaty za postoupené pohledávky ze dne , datum, , z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , adresovaného žalovanému, a z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka věřitele , právnická osoba, . z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci a že tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena.

10. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, , adresované žalovanému, a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání v případě jejího neuhrazení ve stanovené lhůtě.

11. V odpovědi na výzvu soudu, aby uvedl, jakým způsobem byla před uzavřením předmětné smlouvy ověřena úvěruschopnost žalovaného, jakým způsobem byla zkoumána výdajová stránka žalovaného a na základě čeho byly ověřeny či zjištěny údaje týkající se výdajové stránky žalovaného, a aby k doplněným skutkovým tvrzením označil a doložil veškeré důkazy, žalobce ve svém podání ze dne , datum, soudu sdělil, že právní předchůdce žalobce při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o předmětný úvěr ze dne , datum, , kde žalovaný žádal o úvěr ve výši , částka, , a z informací zjištěných z interních a externích zdrojů, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, databázi SOLUS, insolvenčním rejstříku, a další. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl čistý měsíční příjem ve výši , částka, s tím, že je od , datum, zaměstnán na dobu neurčitou jako dělník ve společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, . Žalovaný v žádosti o úvěr zároveň uvedl, že má vlastní bydlení, je ženatý, má vyživovací povinnost vůči další osobě a že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí , částka, . Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdce žalobce porovnával jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem získal částku disponibilních zdrojů žalovaného. Z interních zdrojů právní předchůdce žalobce zjistil, že vůči němu měl žalovaný v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek , částka, , a z externích zdrojů zjistil, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr další závazky s celkovou výší měsíčních splátek , částka, . Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 67,67 %. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného právní předchůdce žalobce žádosti žalovaného vyhověl a schválil žalovanému úvěr ve výši , částka, . Do výdajů žalovaného byly započteny výdaje žalovaného doložené v žádosti o úvěr, dále pak částka životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb./výdaje na bydlení vydané , právnická osoba, a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěné z veřejných databází. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Na základě zjištěné dostatečné disponibilní částky bylo žádosti o úvěru vyhověno a byl poskytnut předmětný úvěr.

12. Z listiny Žádost o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaný je státní příslušník České republiky, ženatý, počet vyživovaných osob 1, druh bydlení vlastní dům/byt, pracovní poměr na dobu neurčitou od , datum, , zaměstnán jako dělník/řemeslník ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , není ve výpovědní ani zkušební lhůtě, jeho průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činil , částka, , celkový čistý měsíční příjem domácnosti , částka, , jiné nezbytné náklady na žalovaného , částka, , náklady na bydlení , částka, .

13. Z listiny Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, od , právnická osoba, ., soud zjistil stejné informace, jako z vyjádření žalobce ze dne , datum, shora, a dále že banka hodnotila úvěruschopnost žalovaného individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti provedl aktivní přezkum příjmů a výdajů žalovaného. Byla provedena kontrola veřejných databází - insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registr klientských informací, databáze MVČR, příjem byl ověřený z doložených dokladů žalovaného a dále případně subsidiárně z běžného účtu klienta u právního předchůdce žalobce za období delší než tři měsíce předcházející měsíci, kdy žalovaný požádal o úvěr. Při výpočtu disponibilní částky byly do výdajů žalovaného započítány výdaje doložené v žádosti o úvěr a dále bylo počítáno s částkou životního minima klienta dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěné z veřejných databází. Při výpočtu maximální měsíční splátky (, částka, ) byly od příjmů (, částka, ) odečteny interní splátky (, částka, ), externí splátky hrazené na spotřebitelské závazky (, částka, ) a životní náklady (, částka, ). Dále je zde uvedeno, že deklarovaný i zjištěný čistý měsíční příjem žalovaného činí , částka, , toto bylo ověřeno z dokladu o příjmu doloženého k jiné žádosti o úvěr, počet zdrojů příjmu 1, rodinný stav žalovaného ženatý, druh bydlení vlastní dům/byt, podíl žalovaného na nákladech na bydlení činí 67,67 %, žalovaný má 1 vyživovanou osobu. Čistý měsíční příjem domácnosti , částka, , dosavadní interní splátky , částka, , dosavadní externí splátky , částka, , ostatní výdaje žalovaného , částka, , požadovaná výše úvěru , částka, , schválená výše úvěru , částka, , výsledná měsíční splátka , částka, . Dále je v příloze uvedeno, že žalovaný měl závazky ze smlouvy č. , Anonymizováno, v celkové výši , částka, , s výší splátky , částka, , ze smlouvy č. , Anonymizováno, s výší splátky , částka, a ze smlouvy č. , Anonymizováno, s výší splátky , částka, .

14. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, , vedeného na jméno žalovaného u , právnická osoba, ., za období , datum, až , datum, soud zjistil, že v tomto období činil počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek činil , částka, , obrat kredit činil , částka, , obrat debet činil , částka, . Dne , datum, kreditní obrat , částka, s popisem transakce čerpání úvěru č. , hodnota, , téhož dne debetní obrat -, částka, s popisem transakce Kl: SB: , datum, /, Anonymizováno, , dne , datum, kreditní obrat , částka, s popisem , Jméno žalovaného, , dne , datum, debetní obrat -, částka, s popisem Spl. úv. , Anonymizováno, .

15. Z dalších žalobcem předložených listinných důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti mající vliv na posouzení žalobního návrhu.

16. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

17. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

20. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

21. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

22. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

23. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Dle ustanovení § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

27. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

28. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

29. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce, resp. jeho právní předchůdce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by jeho právní předchůdce při uzavírání smlouvy o úvěru řádně tuto úvěruschopnost žalovaného ověřoval, neboť buďto vycházel z údajů, jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je nicotná (lustrace v databázi , právnická osoba, – ověření totožnosti, resp. platnosti předložených dokladů žalovaného nevypovídá nic o jeho schopnosti splácet úvěr), nebo velmi omezená (lustrum v insolvenčním rejstříku, bankovním a nebankovním registru klientských informací – schopnost splácet úvěr nevyvrací, ale ani nepotvrzují, navíc výsledky tohoto šetření nebyly soudu ani sděleny, ani doloženy), anebo částečná a neúplná (údaje o příjmech a výdajích žalovaného obsažené v žádosti o úvěr a vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti shora), a z tohoto důvodu v souhrnu naprosto nedostatečná. Rovněž dle názoru soudu i ty skutečnosti, které vyplývají z žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem předložených dokumentů, nebyly řádně zohledněny. Co se příjmů žalovaného týče, soud z žádosti o úvěr a vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti shora zjistil, že tyto měly plynout jednak z pracovního poměru žalovaného, a jako takové měly být ověřeny z dokumentů doložených žalovaným a případně z běžného účtu žalovaného vedeného právním předchůdcem žalobce za období tří měsíců, předcházejících měsíci, v němž bylo žalovaným požádáno o úvěr. Tyto výpisy z běžného účtu žalovaného shora nebyly soudu předloženy a stejně tak ani listiny údajně předložené žalovaným, které nebyly ani tvrzeny (resp. blíže specifikovány, konkretizovány). Dále byl ve výše zmíněných listinách uveden příjem ve výši , částka, , označený jako celkový čistý měsíční příjem domácnosti. Tento další příjem nebyl v žádné listině shora ani v žádném z podání žalobce nijak doložen, ani blíže konkretizován, specifikován, nebylo např. vůbec uvedeno, kdo měl tuto domácnost tvořit, a je tak naprosto nepřezkoumatelný, dle názoru soudu zjevně účelově tvrzený. Ohledně výdajů žalovaného nebyly v žádosti o úvěr uvedeny jako jeho měsíční výdaje žádné údaje, resp. byly uvedeny pouze náklady na bydlení , částka, a jako jiné nezbytné náklady na klienta náklady ve výši , částka, . Ve vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti a jeho přílohách shora jsou jako výdaje žalovaného uvedeny pouze dosavadní interní splátky ve výši , částka, měsíčně, dosavadní externí splátky ve výši , částka, měsíčně a životní náklady ve výši , částka, , ostatní výdaje žalovaného jsou zde uvedeny ve výši , částka, (přičemž už tato skutečnost se soudu sama o sobě jeví jako dostatečně vypovídající o přístupu právního předchůdce žalobce k ověřování úvěruschopnosti žalovaného). Ve vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti shora jsou jako další zdroj tohoto posuzování uvedeny částky životního minima a normativních nákladů na bydlení dle příslušných právních předpisů, aniž by byla právním předchůdcem žalobce zjišťována skutečná výše těchto výdajů, resp. reflektována konkrétní výše nákladů žalovaného na bydlení uvedená v žádosti o úvěr ve výši , částka, . Žalobcem ani jeho právním předchůdcem též nebyl nijak doložen ani zdůvodněn údaj o výši podílu žalovaného (67,67 %) na nákladech na bydlení, uvedený ve vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti shora. Rovněž další skutečnost, vyplývající z předloženého výpisu z běžného účtu žalovaného za období leden 2023 shora (tedy za měsíc, v němž byl úvěr poskytnut), a to marginální výše počátečního zůstatku na tomto účtu ve výši , částka, , nebyla žalobcem ani jeho právním předchůdcem nijak reflektována. Z předložených listin nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce vůbec ověřoval výdaje žalovaného (kromě údaje o splátkách stávajících interních a externích úvěrů žalovaného, dle vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti shora s celkovou měsíční výší , částka, , nejsou jím zmíněny žádné doklady (kromě soudu nepředložených výpisů z běžného účtu shora) předložené k ověření výdajové stránky žalovaného. Soud dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalovaného se tak právní předchůdce žalobce dostatečně nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalovaného, kdy tato byla dle názoru soudu zmíněna, resp. prověřena jen velmi zběžně a pro forma, a tedy naprosto nedostatečně. Tyto údaje o výdajích žalovaného (dle listin shora) jsou dle názoru soudu očividně neúplné a z tohoto důvodu faktický stav nepopisující, a soudu se tak jeví ve vztahu k finanční realitě žalovaného (v její předpokládané pestrosti) jako očividně sporné až postrádající elementární výpovědní hodnotu, když dle názoru soudu si lze jen stěží představit (či přesněji si vůbec nelze představit), že by žalovaný (a obecně i jakákoli jiná osoba v jeho situaci – vyživovaná osoba) neměl v rámci i jen běžného ekonomického provozu žádné další výdaje, resp. (při pominutí výše citovaných splátek stávajících úvěrů) měl výdaje (označené jako ostatní měsíční výdaje) v uváděné výši , částka, měsíčně. Dále rovněž skutečnost, že žalovaný v době žádosti o předmětný úvěr u právního předchůdce žalobce stále čerpal dřívější dosud nesplacené úvěry, jak vyplývá z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti a jeho příloh shora, a to se značnou celkovou výší měsíčních splátek, resp. i celkovou výší dosud nesplacených částek, dle názoru soudu rozhodně nepřisvědčuje tomu, že by právní předchůdce žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného nově poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. V této situaci učiněný závěr, že je žalovaný schopný splácet tento úvěr na základě zjištěné dostatečné disponibilní částky, se soudu jeví jako naprosto neodůvodněný a účelový. Lze tak uzavřít, že právní předchůdce žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

30. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku , částka, . Žalovaný na poskytnutou částku zaplatil , částka, , proto je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši , částka, žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení ve výši sazby 11,5 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný prokazatelně dostal právě až dnem , datum, , což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě, obsažené ve výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, , jako nejzazší den k úhradě dluhu. Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, , dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání byla doručena žalovanému dne , datum, , žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do , datum, , splatnost proto nastala dne , datum, a žalovaný je tak v prodlení od , datum, . Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2025, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 3,5 %, proto měl žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně.

31. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o zápůjčce, resp. o spotřebitelském úvěru za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

32. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva představovaly náklady jeho právního zastoupení, dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 3. a. t. sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., částku celkem , částka, . K tomu náleží advokátovi daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Náklady žalobce za právní zastoupení advokátem tak činí celkem částku , částka, . K tomuto žalobci náleží částka ve výši , částka, , kterou vynaložil na úhradu soudního poplatku dle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Celkem tak náklady řízení žalobce činily částku 5.057 Kč. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 41,76 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci, činí částku 2.111,80 Kč. Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).