5 C 368/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 10.345 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 1.955 Kč,zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1.955 Kč od 12. 5. 2024 do zaplacení,částky 545 Kč,zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.500 Kčse zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4.500 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části o zaplacení částky 3.345 Kč,zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7.845 Kč od 12. 5. 2024 do 31. 7. 2025,zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3.345 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení,zákonného úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 4.500 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení,zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , domáhal zaplacení částky 9.800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9.800 Kč od 12. 5. 2024 do zaplacení (nárok č. 1) a dále částky ve výši 545 Kč (nárok č. 2). Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne , datum, byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 7.000 Kč, a to převodem z bankovního účtu právního předchůdce žalobce na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Tento úvěr byl sjednán se splatností na dobu neurčitou. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak dostal se do prodlení s vrácením úvěru, ohledně čehož byl opakovaně upomínán. V důsledku nesplacení byl úvěr zesplatněn upomínkou ze dne , datum, . Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany původního věřitele , právnická osoba, . postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, . a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ze společnosti , právnická osoba, . na žalobce. Výše uplatněné pohledávky činí 9.800 Kč, z toho nesplacená jistina úvěru 7.000 Kč a smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru, kapitalizovaný ve výši 2.800 Kč, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 9.800 Kč ode dne následujícího po datu splatnosti úvěru. Dále žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, kterou žalobce uplatňuje za období od 12. 5. 2024 do 20. 7. 2025 v kapitalizované výši 545 Kč.

2. Žalovaný ve svém nedatovaném vyjádření k žalobě, soudu doručeném dne , datum, , uvedl, že má výhradu k výši dlužné částky, od žalobce obdržel částku 7.000 Kč, zaplatil dosud částku 2.400 Kč, jak dokládá v příloze, zbývající částku uhradí do konce března, nejpozději v dubnu.

3. Podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , žalobce soudu sdělil, že kontrolou spisového materiálu zjistil, že žalovaný v době před podáním žalobního návrhu zaplatil žalobci částku v celkové výši 2.500 Kč. Současně tímto podáním vzal žalobce návrh částečně zpět co do částky 545 Kč v nároku 2. a v částce 1.955 Kč představující jistinu nároku č. 1 spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky 1.955 Kč, s tím, že nadále tak trvá na zaplacení částky 7.845 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 14,75 % p. a. z částky 7.845 Kč od 12. 5. 2024 do zaplacení.

4. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , Anonymizováno, a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli , právnická osoba, . jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému neúčelový, nezajištěný bezhotovostní úvěr s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr) s úvěrovým limitem ve výši 30.000 Kč, na dobu neurčitou, s dohodnutou úrokovou sazbou 40 % měsíčně, a to převodem na bankovní účet č. , č. účtu, .

7. Ze smlouvy o úvěru shora, z potvrzení o příchozí úhradě od , právnická osoba, . ze dne , datum, , ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, a z žalobního návrhu a jeho doplnění bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným výplatou na jeho bankovní účet shora činila celkem 7.000 Kč a byla na jeho účet shora připsána dne , datum, .

8. Ze smlouvy o úvěru shora, z potvrzení o příchozí úhradě od , právnická osoba, . ze dne , datum, , ze sdělení žalovaného shora, doručeného soudu dne , datum, , a z doplnění žalobního návrhu ze dne , datum, shora soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh uhradil žalobci dne , datum, částku ve výši 2.500 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a společností , právnická osoba, . jako postupníkem, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem, ze seznamů postoupených pohledávek, z vyčíslení kupní ceny ze dne , datum, , z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , adresovaného žalovanému, a z potvrzení o odeslání zásilky ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka věřitele , právnická osoba, . z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci a že žalovaný byl o této skutečnosti informován.

10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , adresované žalovanému, a z potvrzení o odeslání zásilky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.

11. V odpovědi na výzvu soudu, aby uvedl, zda a jakým způsobem před uzavřením předmětné smlouvy ověřil úvěruschopnost žalovaného, zejména aby uvedl, jakým způsobem byla zkoumána výdajová stránka žalovaného a na základě čeho byly ověřeny či zjištěny údaje týkající se výdajové stránky žalovaného, a aby k takto doplněným skutkovým tvrzením označil a soudu doložil veškeré důkazy, žalobce soudu podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , sdělil, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě údajů sdělených žalovaným, lustrací v databázích CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit a že řádně zvážil své možnosti. V případě, že měl pochybnosti o svých možnostech úvěr splatit, byl povinen kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili jeho schopnost zápůjčku splatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalovaného původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalovaného zápůjčku splatit. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Úvěry jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaný prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidována v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, , a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností.

12. Žádné doklady o ověření úvěruschopnosti žalovaného nebyly soudu předloženy.

13. Z dalších žalobcem předložených listinných důkazů, jimiž byly souhlas se zpracováním osobních údajů, kopie občanského průkazu žalovaného, všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . a zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , soud nezjistil žádné pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti.

14. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

19. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (, právnická osoba, , je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

24. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

25. Podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

26. Vzhledem k tomu, že žalobce využil svého dispozičního oprávnění a vzal žalobu svým podáním ze dne , datum, částečně zpět, soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

27. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce, resp. jeho právní předchůdce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by jeho právní předchůdce při uzavírání smlouvy o úvěru řádně, či spíše vůbec tuto úvěruschopnost žalovaného ověřoval, neboť (tvrzeně) vycházel z údajů, jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je velmi omezená, neboť částečná a neúplná (lustrace z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI), přičemž výsledek těchto lustrací navíc nebyl soudu doložen ani sdělen. Rovněž tak nebylo soudu doloženo tvrzené prohlášení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, které navíc nebylo žalobcem ani blíže upřesněno co se týče uvedení zdrojů, výše či jiné specifikace a konkretizace těchto příjmů a výdajů, takže je naprosto nepřezkoumatelné, a z toho důvodu zjevně nedostatečné. Soud dospěl k závěru, že se tak žalobce, resp. jeho právní předchůdce dostatečně, resp. vůbec nevypořádal ani s příjmovou, ani s výdajovou stránkou finančních poměrů žalovaného, kdy tato nebyla právním předchůdcem žalobce kromě výše uvedeného nijak zmíněna ani doložena, a tedy dle názoru soudu zjevně ani prověřena. Validita výsledku vyhodnocení úvěruschopnosti, resp. schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, provedeného právním předchůdcem žalobce, se tak soudu jeví jako velmi sporná až postrádající, ve vztahu k finanční realitě žalovaného, elementární výpovědní hodnotu, když se soudu jeví jako pouze účelově tvrzená. Lze tak uzavřít, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o ochraně spotřebitele a úvěruschopnost žalovaného řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

28. Vzhledem k tomu, že soud posoudil smlouvu o úvěru shora jako absolutně neplatnou, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinen žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč a že žalovaný doposud na dlužnou částku uhradil 2.500 Kč. Soud proto shledal žalobu důvodnou v částce dlužné jistiny ve výši 4.500 Kč. Soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacené částky jistiny ve výši 4.500 Kč za dobu od 1. 8. 2025 do zaplacení ve výši sazby 11,5 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný prokazatelně dostal právě až dnem , datum, , což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě, obsažené ve výzvě k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , jako nejzazší den k úhradě dluhu. Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, , dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání byla doručena žalovanému dne , datum, , žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do tří dnů, splatnost proto nastala v souladu s ustanovením § 607 o. z. dne , datum, a žalovaný je tak v prodlení od , datum, . Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2025, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 3,5 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně. Soud zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť žalovaný netvrdil ani neprokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, naopak ve svém vyjádření k žalobě shora uvedl, že zbývající dlužnou částku uhradí do konce března, nejpozději v dubnu.

29. Ve zbývajícím rozsahu požadovaných nároků soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky. Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení, který žalobce požadoval za období předcházející dni, kdy se žalovaný dle názoru soudu dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, resp. z nepřiznané části požadované sazby, jak bylo blíže rozebráno shora.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch účastníků byl v tomto řízení jen částečný.