5 C 41/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2 520 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2.520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2.520 Kč od 3. 6. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec], do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou, podanou u zdejšího soudu dne 10. 11. 2020, se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 2.520 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalobce je podle § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění (dále„ zákon o pozemních komunikacích“), vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území a dle § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále „zákon o provozu na pozemních komunikacích“), je oprávněn odstranit z pozemní komunikace překážku provozu na pozemních komunikacích, neodstranil-li ji neprodleně ten, kdo ji způsobil. Dále uvedl, že na základě pověření primátora [územní celek] č. j.: [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a Mandátní smlouvy [číslo] ze dne [datum], ve znění jejích změn a dodatků, je společnost [právnická osoba], [IČO], oprávněna v rámci výkonu mandátu - správy pozemních komunikací na území [anonymizováno] - rovněž provádět činnosti související s odtahy vozidel - překážek silničního provozu dle citovaného zákona č. 361/2000 Sb. Žalobce se dále odkázal na protokol o odtažení vozidla [číslo] kdy na základě pokynu strážníka [anonymizováno] policie [obec] bylo dne 2. 6. 2020 odtaženo z ulice [ulice] v [obec] osobní motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Na základě výpisu z centrální evidence nebo dalších přiložených listin vozidel byl žalovaný v době odtahu předmětného vozidla jeho provozovatelem. Cena za odtažení vozidla celkem činila částku 2.520 Kč (z toho 1.487,60 Kč jakožto úhrada za dokončený odtah a za uložení vozidla částku 595,02 Kč (99,17 Kč/den), ke kterým žalobce ještě nárokuje DPH. S ohledem ke stanovení ceny se žalobce odkázal na usnesení Rady [územní celek] č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky, avšak ten neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

3. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, kdy tento současně souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s tímto postupem, nevyjádřil, soud jeho souhlas presumoval a věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aniž nařizoval jednání.

4. Soud provedl dokazování na základě všech níže uvedených důkazů, ze kterých bylo zjištěno následující: Z protokolu o odtažení motorového vozidla ze dne 8. 6. 2020 soud zjistil, že dne 2. 6. 2020 byl na ulici [ulice] [obec] ze strany společnosti [právnická osoba] proveden dokončený odtah vozidla [značka automobilu], [registrační značka] z důvodu překážky provozu, přičemž za tento úkon byla stanovena úhrada ve výši 2.520 Kč. Z karty vozidla [registrační značka] soud zjistil, že od 25. 9. 2019 byl jeho vlastníkem a provozovatelem právě žalovaný. Z mandátní smlouvy [číslo] jejího dodatku [číslo] vzal soud za prokázané, že tuto mezi sebou uzavřeli žalobce jako mandant a společnost [právnická osoba] jako mandatář za účelem výkonu správních a ostatních činností souvisejících s výkonem vlastnických práv ke komunikačnímu majetku na území [územní celek], specifikovaných tamtéž. Na základě pověření společnosti [právnická osoba] k výkonu vlastnických práv k místním komunikacím na území [územní celek] ve stanoveném rozsahu ze dne 19. 2. 2001 soud zjistil, že žalobce pověřil společnost [právnická osoba] mimo jiné ke správní činnosti na komunikacích na daném území, a to v souladu s mandátní smlouvou [číslo]. Z výpisu usnesení schůze Rady [územní celek] č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že Rada [územní celek] schválila cenu za dokončený odtah vozidla ve výši 1.800 Kč včetně DPH a cenu za skladování odtaženého vozidla - parkovné za každý započatý den ve výši 120 Kč včetně DPH. Předžalobní výzvou ze dne 16. 7. 2020, adresovanou žalovanému, a doručenkou z téhož dne, má soud za prokázané, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky.

5. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku (§ 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). Kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace (§ 45 odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích). Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele (§ 45 odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích).

6. Po zhodnocení předložených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobce uplatnil nárok na základě výše citovaných ustanovení zákona o pozemních komunikacích a zákona o provozu na pozemních komunikacích, přičemž se konkrétně jedná o nárok žalobce, jakožto vlastníka místní komunikace, na úhradu nákladů za odstranění motorového vozidla vůči provozovateli vozidla z komunikace, které představovalo překážku provozu a jeho nárok je oprávněný. Oproti tomu žalovaný v řízení neučinil žádná skutková tvrzení, neoznačil a nedoložil žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že žalobce svůj nárok vůči žalovanému prokázal, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Současně žalobci přiznal úrok z prodlení, na který má žalobce právo podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, a má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalovanému. Náhradu přitom žalobce požadoval za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Jelikož je však žalobce statutárním městem, kdy u těchto měst a jejich městských částí bylo opakovaně judikováno, že lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů, přičemž předmětný spor tvořil relativně běžnou agendu žalobce, k jejímuž obstarávání a vyřizování byl tento dostatečně vybaven, a současně se v řízení nevyskytlo nic zásadního, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem, nelze náklady za zastoupení advokátem považovat za účelně vynaložené. Soud proto přiznal žalobci pouze náhradu za zaplacený uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce v třídenní zákonné lhůtě od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).

8. Při odůvodňování tohoto rozsudku soud postupoval podle ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu.