5 C 45/2022

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 7.518,21 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve 2.235 výši s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.235 od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky ve výši 5.283,21 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.277,97 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.746,89 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7.518,21 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.283,21 Kč od [datum] do zaplacení, a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7.518,21 Kč od [datum] do zaplacení, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum], domáhal vůči žalované zaplacení částky 7.518,21 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.277,97 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6.746,89 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7.518,21 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, a úrok 23,72 % ročně z částky 7.518,21 Kč od [datum] do zaplacení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané jako smlouva o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky obsažené na další straně předmětné smlouvy (dále„ smlouva“), na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce kromě jistiny také úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 podmínek, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč Součástí smlouvy byla taktéž doplňková služba životního pojištění, za kterou si právní předchůdce žalobce účtoval poplatek ve výši 290 Kč. Vše uvedené se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Celkově žalovaná zaplatila částku 7.765 Kč. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky až do úplného zaplacení dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.277,97 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 7.518,21 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

3. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřila ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených důkazů, kterými byly smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum], výzva k plnění ze dne [datum] s podacím archem ze dne [datum], výpis z obchodního rejstříku, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] s podacím lístkem ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] s přílohou postoupených pohledávek, tabulka přehledu plateb, a karta zákazníka.

4. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalované poskytl v hotovosti při podpisu smlouvy částku 10.000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku uvedené společnosti společně s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč, úrokem ve výši 1.400 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč a částkou 290 Kč za zařazení do pojišťovacího programu. Žalovaná se uvedené nároky zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, a to formou hotovostního režimu. Pro případ hotovostního režimu je uvedeno, že peněžní prostředky jsou zákazníkovi coby žalované vyplaceny při podpisu smlouvy. Pro případ bezhotovostního režimu je uvedeno, že úvěrující poskytne zákazníkovi coby žalované peněžní prostředky na osobní účet zákazníka, a to do 13. kalendářních dnů od uzavření smlouvy. Smlouva je sepsána formulářovou formou. Ke smlouvě jsou připojeny smluvní podmínky. Ve smluvních podmínkách je přitom drobným písmem a nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení půjčky.

5. Z tabulky přehledu plateb soud zjistil, že poslední platba od žalované byla ze dne [datum] a celkem zaplatila na uvedenou smlouvu částku 7.765 Kč.

6. Soudu je z úřední činnosti známo, že předmětem podnikání právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, avšak tento není bankovním subjektem.

7. Z výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že žalobce je právnická osoba zapsaná v tomto rejstříku ode dne [datum], přičemž do předmětu jeho podnikání náleží taktéž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne, které bylo žalované dle podacího lístku odesláno dne [datum], soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobce a o této skutečnosti byla žalovaná informována.

9. Z výzvy datované dnem [datum] a z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky.

10. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že příjmy žalované měly činit k uvedenému dni výši výši 35.000 Kč měsíčně a výdaje výši 16.300 Kč měsíčně, tedy použitelný příjem byl vypočten ve výši 18.700 Kč, V této kartě byly jako dokumenty užité k ověření uvedeny občanský průkaz, živnostenský list, a SIPO.

11. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

12. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).

13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.).

14. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.).

15. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).

16. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

17. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru).

18. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

19. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

20. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalované při uzavírání smlouvy o půjčce. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobce řádně ověřoval úvěruschopnost žalované, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento soudu nepředložil žádné konkrétní dokumenty, ze kterých právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel, tedy soudu není vůbec zřejmé, jak dospěl ke skutečnosti, že příjmy a výdaje žalované představují skutečně právě a pouze uvedených výší. Soud proto podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., považuje uvedenou smlouvu půjčce za sjednanou absolutně neplatně. Z důvodu shledání absolutní neplatnosti smlouvy tak již žalobce nemá právo na úhradu žádných jiných nároků než z titulu bezdůvodného obohacení, kterými jsou pouze jistina a úrok z prodlení.

21. Soud má za prokázané, že na základě uvedené neplatné smlouvy byla ve prospěch žalované poskytnuta částka 10.000 Kč, kdy v řízení vyplynulo, že na tuto žalovaná uhradila celkem částku 7.765 Kč, a je tak povinna rozdíl uvedených částek žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení ve výši 2.235 Kč; a to v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení, soud tento žalobci přiznal z částky 2.235 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaná dostala právě až dnem [datum], což je den následující po dni určeném ve výzvě ze dne [datum] jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle potvrzení o odeslání byla žalované dne [datum] výzva odeslána, tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum] se považuje zásilka za doručenou, a žalobce žalované ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do [datum] (splatnost). Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvního pololetí roku 2021, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 0,25 %, avšak jelikož žalobce uplatnil sazbu nižší 8,05 %, přiznal mu soud úrok z prodlení v požadované výši sazby 8,05 % ročně.

22. Z důvodu shledání absolutní neplatnosti smlouvy tak žalobce nemá právo na úhradu žádných jiných nároků než nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Proto soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

23. Soud s ohledem ke smluveným poplatkům nad rámec uvádí, že povinnost žalované zaplatit tyto poplatky (za administrativní činnost či za hotovostní inkaso) soud považuje za sjednanou v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2395 o. z. při smlouvě o úvěru bylo možné sjednat pouze úroky a s ohledem na výši těchto částek, která činí 60 % z poskytnuté částky, kdy není jasné, za co konkrétně mají být hrazeny, má soud za to, že tímto úvěrující pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutý úvěr, kterou by měl být toliko úrok, a to jak v rozporu s dobrými mravy dle § 588 o. z., tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Co se konkrétně týče požadovaného poplatku za inkaso splátek v hotovosti, pak soud má za to, že tento se příčí základnímu principu dobrých mravů taktéž z důvodu nemožnosti volby jiné varianty splátek, pokud žalovaná chtěla obdržet půjčovanou částku ihned. Soud dodává, že právě okamžité poskytnutí úvěru je primárním důvodem uzavírání podobných smluv spotřebitelů s nebankovními subjekty, což je evidentní i z těchto smluv, kdy žalovaná zvolila variantu, kdy jí byly půjčované částky poskytnuty ihned při podpisu smlouvy. Pokud by totiž žalovaná chtěla splácet úvěr formou bezhotovostní, pak by požadovanou částku obdržela do 13 dnů od podepsání smlouvy (tedy s určitou časovou prodlevou) na svůj účet, přičemž neexistuje žádný racionální důvod, proč by žalované nemohla být zapůjčovaná částka poskytnuta v hotovosti ihned i v takovém případě. Soud má proto za to, že tímto způsobem věřitel pouze navyšuje svou odměnu (úrok) za poskytnutí úvěru, ačkoli to tak neoznačuje. Soud proto ujednání o povinnosti žalované platit tyto částky považuje za neplatné. Pokud se týká sjednaného poplatku za zařazení žalované do pojišťovacího programu životního pojištění, pak ze smlouvy není zřejmé, jaké benefity žalované takové zařazení do uvedeného programu přinese, a ani ve smlouvě není uveden závazek úvěrujícího žalovanou do uvedeného programu zařadit a do kdy, a ani případná sankce, pokud toto úvěrující neučiní. Soud tak má za to, že se jedná o ujednání neurčité, do smlouvy implementované s cílem účelově a netransparentně navýšit odměnu za poskytnutí úvěru, a tedy o ujednání, k němuž soud pro jeho neurčitost nepřihlíží v souladu s § 551 až 554 o. z. S ohledem na požadovaný roční úrok ve výši 23,72 % z poskytnuté částky, který žalobce požadoval s odkazem na ujednání ve smluvních podmínkách, soud považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že na první straně smlouvy je sjednán úrok pevnou částkou 1.400 Kč, přičemž nic dalšího o tom, že tento úrok je vypočten sazbou výše uvedenou a že se týká pouze období, ve kterém má být úvěr splacen, a že poté bude úvěr a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, u tohoto ujednání uvedeno není. Ujednání o různých úrokových sazbách při různých způsobech splácení úvěru, je uvedeno až ve smluvních podmínkách, což činí smlouvu a ujednání o úrokové sazbě nepřehlednými a matoucími, což je v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutý úvěr, základním ujednáním smlouvy o úvěru, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo ve smlouvě zcela jasně, určitě a srozumitelně. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel úvěru, je nejprve na první straně v základních ujednáních uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok je obsažen až ve smluvních podmínkách uvádějící různé druhy sazeb a různé způsoby splácení, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy zdánlivě, proto by soud k tomuto ujednání nepřihlížel.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.