5 C 48/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 26.059,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17.194 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.821 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14.800 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 6.832,8 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.746,58 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.938,77 Kč, s úrokem ve výši 19,2 % ročně z částky 14.800 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení; a částky 2.033 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 267,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 994,55 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.441,37 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 27 % ročně z částky 1.441,37 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 27. 11. 2020, ve znění dle jejího doplnění domáhal po žalovaném zaplacení dvou nároků, kdy konkrétně požadoval: a) částku 24.026,8 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3.567,58 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3.938,77 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14.800 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrok 19,2 % ročně z částky 14.800 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení (nárok č. 1), a dále b) částku 2.033 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 267,19 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 994,55 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1.441,37 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrok 27 % ročně z částky 1.441,37 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení (nárok č. 2).

2. K nároku č. 1 uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 8. 9. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 16.000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy a zavázal se zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 12.793 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.394 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,20 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, odměny za zpracování a doručení ve výši 1.700 Kč, částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 7.699 Kč, a to zároveň s poskytnutou částkou v 24 měsíčních splátkách po 1.200 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 9. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 7. 1. 2017 a žalovaný celkově zaplatil částku 2.200 Kč. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 16 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 3.938,77 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 19,20 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14.800 Kč od 9. 9. 2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení 20. 1. 2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 3.567,58 Kč uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14.800 Kč od 7. 2. 2017, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení 20. 1. 2020.

3. K nároku č. 2 uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 20. 5. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy a zavázal se zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 5.137 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.062 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně sjednanou v čl. 4 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1.495 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.580 Kč, a to zároveň s poskytnutou částkou v 60 týdenních splátkách po 186 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 7. 2017. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 6. 10. 2017 a žalovaný celkově zaplatil částku 9.104 Kč. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 18 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 994,55 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 27 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 1.441,37 Kč od 15. 7. 2017, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení 20. 1. 2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 267,19 Kč uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 1.441,37 Kč od 14. 10. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení 20. 1. 2020.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

5. Žalovaný se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

6. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 8. 9. 2016 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaný jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému částku 16.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku, úrok ve výši 3.394 Kč, částku 1.700 Kč za zpracování a doručení, a částku 7.699 Kč za komfortní a flexibilní splácení, a to v 24 měsíčních splátkách po 1.200 Kč a jednou splátkou ve výši 1.193 Kč. Na druhé straně smlouvy je pak drobným předtištěným písmem a nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení zápůjčky.

7. Z tabulky umoření bylo ke dni vyhotovení 27. 1. 2020 mimo jiné zjištěno, že částka čerpaná žalovaným dne 8. 9. 2016 činila výši 16.000 Kč.

8. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 20. 5. 2016 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaný jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému částku 6.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku, úrok ve výši 1.062 Kč, částku 1.495 Kč za administrativní činnost, a částku 2.580 Kč za hotovostní režim splátek, a to v 60 týdenních splátkách po 186 Kč a jednou splátkou ve výši 163 Kč. Až ve smluvních podmínkách, které nejsou nikým podepsány, je malým písmem a nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení zápůjčky.

9. Z tabulky umoření bylo ke dni vyhotovení 27. 1. 2020 mimo jiné zjištěno, že částka čerpaná žalovaným dne 20. 5. 2016 činila výši 6.000 Kč.

10. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum].

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne adresovaného žalovanému, a z podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 soud zjistil, že pohledávky věřitele [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] z uvedených smluv o zápůjčce byly postoupeny žalobci, a žalovaný byl o této skutečnosti informován.

13. Z výzvy datované dnem 23. 4. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 24. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky.

14. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je žalobci postoupený nárok věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 145/2010 Sb. jako spotřebitelský úvěr.

15. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

18. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

19. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

21. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě (§ 6 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb.).

22. Podle § 551 až §554 o. z., právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

23. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

24. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 8. 9. 2016 poskytl žalovanému téhož dne částku 16.000 Kč za úrok 3.394 Kč a žalovaný měl zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 19.394 Kč, zapůjčiteli ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaný zaplatil na poskytnutou zápůjčku částku 2.200 Kč, je s nesplacenou částkou 17.194 Kč v prodlení, a je jí tak povinen žalobci zaplatit včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částky 1.821 Kč vypočteného z požadované výše jistiny 14.800 Kč od data následujícího po splatnosti poslední stanovené splátky, tj. od 9. 9. 2018 do data postoupení 20. 1. 2020, a včetně úroku z prodlení z požadované výše jistiny 14.800 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši požadované sazby 8,05 % ročně, přičemž žalobce uplatnil sazbu ve výši nižší, než mu přiznává § 1970 o. z., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., proto soud v této části žaloby vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

26. Dále vzal soud za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 20. 5. 2016 poskytl žalovanému téhož dne částku 6.000 Kč za úrok 1.062 Kč a žalovaný měl zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 7.062 Kč, zapůjčiteli ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaný zaplatil na poskytnutou zápůjčku částku 9.104 Kč, kdy dle tabulky umoření uhradil celý oprávněný nárok na jistině a fixním úroku ke dni 6. 4. 2017, tedy celou oprávněnou částku splatil do okamžiku splatnosti poslední stanovené splátky, soud žalobu ohledně nároku č. 2 zamítl.

27. S ohledem k ostatním uplatněným nárokům soud žalobu zamítl z následujících důvodů:

28. Pokud se jedná o sjednané částky za zpracování a doručení ve výši 1.700 Kč a za komfortní a flexibilní splácení ve výši 7.699 Kč v případě nároku 1, a částky za administrativní činnost ve výši 1.495 Kč a hotovostní režim splátek ve výši 2.580 Kč, pak tuto povinnost žalovaného zaplatit soud považuje za sjednanou v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze sjednat pouze úroky a s ohledem na výši těchto částek, která činí 58,74 % z poskytnuté částky v případě nároku 1 a 67,91 % v případě nároku 2, kdy není zcela jasné, za co konkrétně mají být hrazeny, má soud za to, že tímto zapůjčitel pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutou zápůjčku, kterou by měl být úrok, a to jak v rozporu s dobrými mravy, tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Soud proto ujednání o povinnosti žalované platit tyto částky považuje za neplatné. Požadovaný roční úrok ve výši 19,20 % v případě nároku 1 a 27 % v případě nároku 2, ze zapůjčené částky, který žalobce požadoval s odkazem na ujednání ve smlouvě a smluvních podmínkách, soud považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že v obou smlouvách byl jasně sjednán úrok pevnou částkou a nic dalšího o tom, že tento úrok je vypočten sazbou výše uvedenou a že se týká pouze období, ve kterém má být zápůjčka splacena, a že poté bude zapůjčená a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, u tohoto ujednání uvedeno není. Ujednání o různých úrokových sazbách při různých způsobech splácení zápůjčky, je uvedeno až na druhé straně smlouvy či dokonce ve smluvních podmínkách, což daná ujednání smlouvy obecně činí nepřehlednými a matoucími, a což je v rozporu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou zápůjčku, základním ujednáním smlouvy o zápůjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo ve smlouvě jasně a srozumitelně. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel zápůjčky, je velkým, ručně vepsaným písmem uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok týkající se různých sazeb a různých způsobů splácení je uveden drobným, předtištěným písmem až na druhé straně smlouvy či až ve smluvních podmínkách, navíc nikým nepodepsaných, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy zdánlivě, proto soud k tomuto ujednání nepřihlíží.

29. Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř).

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.