5 C 56/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 25 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku ve výši 5.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.000 Kč od 7. 10. 2020 do zaplacení, b) částku ve výši 20.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20.000 Kč od 2. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9.712 Kč k rukám advokátky [titul]. [jméno] [příjmení] v [obec], do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se žalobou, zdejšímu soudu doručenou dne 7. 10. 2020, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky celkem 25.000 Kč s příslušenstvím, z toho ve výši 5.000 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce (nárok 1) a ve výši 20.000 Kč z titulu odstoupení od smlouvy o dílo (nárok 2). K nároku 1 uvedl, že dne 24. 1. 2019 uzavřel žalobce jakožto zápůjčitel s žalovaným jakožto vydlužitelem smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovanému poskytl částku ve výši 5.000 Kč jakožto zápůjčku oproti účastníky vlastnoručně podepsanému výdajovému pokladnímu dokladu z téhož dne. Žalovaný však svým povinnostem vydlužitele nedostál, neboť žalobci zápůjčku nevrátil, a to ani na základě výzev žalobce. Předžalobní výzvou ze dne 18. 8. 2020 žalobce vypověděl uvedenou smlouvu o zápůjčce se žalovaným a vyzval jej k okamžitému vrácení peněžité zápůjčky. Tato výzva byla žalovanému doručena dne 25. 8. 2020 na adresu uvedenou ve jmenovaném výdajovém pokladním dokladu ze dne 24. 1. 2019, konec šestitýdenní výpovědní doby přitom připadl na den 6. 10. 2020. I přesto žalovaný ničeho neuhradil. K nároku 2 žalobce uvedl, že mezi ním jakožto objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byl závazek zhotovitele provést na své náklady a nebezpečí pro žalobce dílo spočívající v klempířských pracích na stavbě specifikované v žalobě, a závazek žalobce dílo převzít a zaplatit za něj cenu. Žalobce uvedl, že svým smluvním a zákonným povinnostem dostál, žalovanému řádně a včas dne 19. 12. 2018 uhradil zálohu na materiál ve výši 20.000 Kč oproti účastníky podepsanému výdajovému pokladnímu dokladu ze dne 19. 12. 2018, avšak žalovaný v rozporu s tímto dílo včas a řádně neprovedl, respektive neprovedl žádné práce, a to ani v části odpovídající zaplacené záloze na cenu díla. Ani přes urgence žalobce tak žalovaný nedostál svým zákonným a smluvním povinnostem, proto žalobce od uvedené smlouvy o dílo odstoupil předžalobní výzvou ze dne 18. 8. 2020, žalovanému doručenou dne 25. 8. 2020 na adresu uvedenou v živnostenském rejstříku žalovaného a současně ve výdajovém pokladním dokladu ze dne 24. 1. 2019 ([adresa žalovaného]). Důvodem odstoupení bylo podstatné porušení povinností zhotovitele. Lhůtu k plnění stanovil žalobce žalovanému do 7 dní ode dne doručení předžalobní výzvy, poslední den plnění tak připadl na den 1. 9. 2020. Žalovaný přesto nic neuhradil ani na tento druhý nárok žalobce. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. Neuvedl žádná skutková tvrzení, neoznačil, ani nedoložil žádné důkazy, na základě kterých by soud event. mohl dospět k závěru o neplatnosti předmětných smluv. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, kdy tento současně souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a žalovaný se na výzvu soudu, zda s tímto postupem souhlasí, nevyjádřil, a tedy jeho souhlas byl presumován, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. K prokázání svých tvrzení žalobce předložil výdajové pokladní doklady ze dne 19. 12. 2018 a ze dne 24. 1. 2019, předžalobní výzvu včetně dodejek [anonymizováno] a [anonymizováno] a výpis živnostenského rejstříku žalovaného. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Z výpisu živnostenského rejstříku žalovaného soud zjistil, že tento má sídlo na adrese [adresa žalovaného]. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 8. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě zápůjčky, kterou v předmětné výzvě současně vypověděl s výpovědní lhůtou končící dnem 6. 10. 2020. Současně ho vyzval k úhradě zálohy na materiál zaplacené ve prospěch žalovaného ve výši 20.000 Kč z důvodu odstoupení od shora uvedené smlouvy o dílo pro podstatné porušení povinností, přičemž lhůtu k plnění stanovil v délce 7 dní ode dne obdržení výzvy žalovaným, tedy do 1. 9. 2020. Z potvrzení o odeslání zásilky č. [anonymizováno] soud zjistil, že předmětnou výzvu k zaplacení obou nároků zaslal žalobce žalovanému dne 24. 8. 2020, přičemž tato byla doručována dne 14. 9. 2020 a dalších údajů o zásilce z tohoto důkazu nezjistil. Z potvrzení o odeslání zásilky č. [anonymizováno] soud zjistil, že předmětnou výzvu k zaplacení obou nároků zaslal žalobce dne 24. 8. 2020, přičemž tato byla žalovanému dodána dne 25. 8. 2020 na adresu uvedenou v živnostenském rejstříku žalovaného a současně ve výdajovém pokladním dokladu ze dne 24. 1. 2019 ([adresa žalovaného]). Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce (§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů (§ 2393 odst. 1 o. z.). Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (§ 2586 odst. 1 o.z.). Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno (§ 2604 o. z.). Poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla (§ 1977 o. z.). Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není (§ 2002 odst. 1 o. z.). Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (§ 2004 odst. 1 o. z.). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům: V řízení bylo prokázáno, že žalobce žalovanému poskytl a žalovaný přijal zápůjčku ve výši 5.000 Kč, což oba účastníci stvrdili vlastnoručními podpisy na výdajovém pokladním dokladu datovaným dne 24. 1. 2019 vystaveným právě na částku 5.000 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalobce žalovanému poskytl a žalovaný přijal částku ve výši 20.000 Kč jakožto zálohu na materiál, což žalobce i žalovaný stvrdili vlastnoručními podpisy na výdajovém pokladním dokladu datovaným dne 19. 12. 2018 vystaveným právě na částku 20.000 Kč. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobce unesl břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně svých nároků, oproti tomu žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, nic netvrdil, ani nedoložil, žádným způsobem nezpochybnil nároky žalobce. Soud proto žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl. Současně žalobci přiznal i požadované úroky z prodlení z dlužné částky 5.000 Kč od 7. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % a z dlužné částky 20.000 Kč od 2. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %, a to v souladu s výše citovaným vládním nařízením. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšným byl v tomto řízení žalobce, proto má tento právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudním poplatku ve výši 1.000 Kč a z nákladů na právní zastoupení advokátem ve výši 8.712 Kč, z čehož odměna advokáta činí 6.300 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení a příprava, předžalobní výzva, žaloba) po 2.100 Kč za úkon z tarifní hodnoty ve výši 25 000 Kč dle § 7 bod 5. ve spojením s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále„ advokátní tarif“). K tomu právnímu zástupci žalobce náleží hotové výdaje advokáta ve výši celkem 900 Kč za uvedené 3 úkony právní služby po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a rovněž 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta, tedy 21 % z částky 7.200 Kč, jež činí 1.512 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení představuje částku ve výši 9.712 Kč, která je splatná na účet právního zástupce žalobce (§149 odst. 1 o. s. ř.).