5 C 57/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 14.084,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1.035 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 91,87 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.035 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 13.049,2 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.307,12 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.944,98 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8.635,45 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9.670,45 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 28. 11. 2020, ve znění dle doplnění, domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 14.084,2 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.398,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.944,98 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9.670,45 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 9 %, a úrok 29 % ročně z částky 9.670,45 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

2. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 1. 12. 2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 22.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku celkem 19.017 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.935 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, odměny za zpracování a doručení ve výši 5.824 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 9.258 Kč, a to zároveň s poskytnutou částkou v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 1. 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 20. 4. 2018 a žalovaná celkově zaplatila částku 24.900 Kč. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 16 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení částek uvedených v prvém odstavci odůvodnění, přičemž ke kapitalizovanému úroku ve výši 2.944,98 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok z prodlení ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 9.670,45 Kč od 26. 1. 2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení 20. 1. 2020, a ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.398,99 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 9.670,45 Kč od 11. 9. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do data postoupení 20. 1. 2020.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

4. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřila ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a žalobcem předložených důkazů.

5. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 1. 12. 2017 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaná jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 22.000 Kč jako zápůjčku, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku, úrok ve výši 3.935 Kč, částku 5.824 Kč za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku 9.258 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení, a to v 60 týdenních splátkách po 684 Kč a jednou splátkou ve výši 661 Kč (první strana smlouvy). Až na druhé straně smlouvy je malým předtištěným písmem a nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení zápůjčky.

6. Z tabulky umoření bylo ke dni vyhotovení výpisu 27. 1. 2020 zjištěno, že částka čerpaná žalovanou dne 1. 12. 2017 činila výši 22.000 Kč, a žalobcem evidovaná dlužná jistina z titulu uvedené smlouvy činila částku celkem 9.670,45 Kč.

7. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou.

8. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum].

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne adresovaného žalované, a z podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 soud zjistil, že pohledávka věřitele [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] z uvedené smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobci a žalovaná byla o této skutečnosti informována.

10. Z výzvy datované dnem 11. 5. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 12. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky.

11. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je žalobci postoupený nárok věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr.

12. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

15. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

16. Podle § 1879 o. z., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

17. Podle § 1880 odst. 1 o. z., s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

18. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 z. č. 257/2016 Sb.).

19. Podle § 551 až §554 o. z., právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

20. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

21. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 1. 12. 2017 poskytl žalované téhož dne částku 22.000 Kč za úrok 3.935 Kč a žalovaná měla zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 25.935 Kč, zapůjčiteli ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaná zaplatila na poskytnutou zápůjčku pouze částku 24.900 Kč, je s nesplacenou částkou 1.035 Kč Kč v prodlení, a je jí tak povinna žalobci zaplatit včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částky 91,87 Kč vypočteného z částky 1.035 Kč v požadované výši sazby 9 % ročně, od data následujícího po splatnosti poslední stanovené splátky, tj. od 26. 1. 2019 do data postoupení 20. 1. 2020, a včetně úroku z prodlení z částky 1.035 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení v požadované výši sazby 9 % ročně, přičemž žalobce uplatnil sazbu ve výši nižší, než mu přiznává § 1970 o. z., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., proto soud v této části žaloby vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

23. Ve zbývající části, soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Pokud se jedná o sjednané částky ve výši 5.824 Kč za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky ve výši 9.258 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení, pak tuto povinnost žalované zaplatit soud považuje za sjednanou v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze sjednat pouze úroky a s ohledem na výši těchto částek, která činí 68,55 % z poskytnuté částky, kdy není jasné, za co konkrétně mají být hrazeny, má soud za to, že tímto zapůjčitel pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutou zápůjčku, kterou by měl být úrok, a to jak v rozporu s dobrými mravy, tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Soud proto ujednání o povinnosti žalované platit tyto částky považuje za neplatné. Požadovaný roční úrok ve výši 29 % ze zapůjčené částky, který žalobce požadoval s odkazem na ujednání ve smlouvě, soud považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že ve smlouvě je na první straně jasně sjednán úrok pevnou částkou 3.935 Kč a nic dalšího o tom, že tento úrok je vypočten sazbou výše uvedenou a že se týká pouze období, ve kterém má být zápůjčka splacena, a že poté bude zapůjčená a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, u tohoto ujednání uvedeno není. Ujednání o různých úrokových sazbách při různých způsobech splácení zápůjčky, je uvedeno až na druhé strany smlouvy, navíc písmem drobným a předtištěným v rámci formuláře, což dané ujednání obecně činí nepřehledným a matoucím, a je v rozporu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou zápůjčku, základním ujednáním smlouvy o zápůjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo ve smlouvě jasně a srozumitelně. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel zápůjčky, je v základních ujednáních na první straně smlouvy uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok týkající se různých sazeb a různých způsobů splácení je uveden až na druhé straně smlouvy drobným písmem v rámci předtištěného formuláře, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy zdánlivě, proto soud k tomuto ujednání nepřihlíží.

24. Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř).

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.