5 C 59/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 21.470,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4.408,65 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 672,47 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.408,65 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 5.439,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 368,56 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.225,8 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1.269,81 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5.678,46 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a částky 11.622,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.603,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.429,87 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7.853,44 Kč od 21. 1. 2022 do zaplacení, a s úrokem ve výši 27 % ročně z částky 7.853,44 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 27. 11. 2020, ve znění dle doplnění, domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 9.848,15 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.041,03 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3.225,8 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5.678,46 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 %, a úrok 29 % ročně z částky 5.678,46 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení (nárok 1), a dále částku 11.622,35 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.603,38 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5.429,87 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7.853,44 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 %, a úrok 27 % ročně z částky 7.853,44 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení (nárok 2).

2. K nároku 1 uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] x [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 9. 2. 2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku celkem 7.233 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.431 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, odměny za zpracování a doručení ve výši 2.276 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 3.526 Kč, a to zároveň s poskytnutou částkou v 60 týdenních splátkách po 254 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 4. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 23. 4. 2017 a žalovaná celkově zaplatila částku 5.022,35 Kč. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 16 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení částek vztahujících se k nároku 1, uvedených v prvém odstavci odůvodnění, přičemž ke kapitalizovanému úroku ve výši 3.225,80 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok z prodlení ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 5.678,46 Kč od 6. 4. 2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení 20. 1. 2020, a ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.041,03 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 5.678,46 Kč od 13. 2. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do data postoupení 20. 1. 2020.

3. K nároku 2 uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 29. 7. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 18.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku celkem 15.410 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.186 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně sjednanou v čl. 4 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 4.484 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 7.740 Kč, a to zároveň s poskytnutou částkou v 60 týdenních splátkách po 557 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 9. 2017. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 8. 10. 2017 a žalovaná celkově zaplatila částku 21.787,65 Kč. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 18 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany [právnická osoba] x [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení částek vztahujících se k nároku 2, uvedených v prvém odstavci odůvodnění, přičemž ke kapitalizovanému úroku ve výši 5.429,87 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 27 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 7.853,44 Kč od 23. 9. 2017, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení 20. 1. 2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.603,38 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 7.583,44 Kč od 30. 9. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení 20. 1. 2020.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

5. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřila ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a žalobcem předložených důkazů.

6. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 9. 2. 2017 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaná jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 8.000 Kč jako zápůjčku, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku, úrok ve výši 1.431 Kč, částku 2.276 Kč za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku 3.526 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení, a to v 60 týdenních splátkách po 254 Kč a jednou splátkou ve výši 247 Kč (první strana smlouvy).

7. Až na druhé straně smlouvy je malým předtištěným písmem a nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení zápůjčky.

8. Z tabulky umoření bylo ke dni vyhotovení výpisu 27. 1. 2020 zjištěno, že částka čerpaná žalovanou dne 9. 2. 2017 činila výši 8.000 Kč.

9. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou.

10. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum].

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne adresovaného žalované, a z podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 soud zjistil, že pohledávka věřitele [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] z uvedené smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobci a žalovaná byla o této skutečnosti informována.

12. Z výzvy datované dnem 23. 4. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 24. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky.

13. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je v případě nároku 1 žalobci postoupený nárok věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr.

14. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 29. 7. 2016 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaná jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 18.000 Kč jako zápůjčku, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku, úrok ve výši 3.186 Kč, částku 4.484 Kč za administrativní činnost, a částku 7.740 Kč za hotovostní režim splátek, a to v 60 týdenních splátkách po 557 Kč a jednou splátkou ve výši 547 Kč (první strana smlouvy).

15. Až v nikým nepodepsaných smluvních podmínkách je malým předtištěným písmem a nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení zápůjčky.

16. Z tabulky umoření bylo ke dni vyhotovení výpisu 27. 1. 2020 zjištěno, že částka čerpaná žalovanou dne 29. 7. 2016 činila výši 18.000 Kč.

17. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou.

18. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum].

19. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne adresovaného žalované, a z podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 soud zjistil, že pohledávka věřitele [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] z uvedené smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobci a žalovaná byla o této skutečnosti informována.

20. Z výzvy datované dnem 23. 4. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 24. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky.

21. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je v případě nároku 2 žalobci postoupený nárok věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 145/2010 Sb. jako spotřebitelský úvěr.

22. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

23. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

24. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

25. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

26. Podle § 1879 o. z., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

27. Podle § 1880 odst. 1 o. z., s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

28. Podle § 104 z. č. 257/2016 Sb., smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

29. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze [číslo] k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě 30. Podle § 551 až §554 o. z., právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

31. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

32. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

33. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud v případě nároku 1 za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 9. 2. 2017 poskytl žalované téhož dne částku 8.000 Kč za úrok 1.431 Kč a žalovaná měla zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 9.431 Kč, zapůjčiteli ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaná zaplatila na poskytnutou zápůjčku pouze částku 5.022,35 Kč, je s nesplacenou částkou 4.408,65 Kč Kč v prodlení, a je jí tak povinna žalobci zaplatit včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částky 672,47 Kč vypočteného z částky 4.408,65 Kč v požadované výši sazby 8,5 % ročně, od data následujícího po splatnosti poslední stanovené splátky, tj. od 6. 4. 2018 do data postoupení 20. 1. 2020, a včetně úroku z prodlení z částky 4.408,65 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení v požadované výši sazby 8,5 % ročně, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení 6. 4. 2018 činila repo sazba České národní banky výši 0,5 %. Proto soud v této části nároku 1 žaloby vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

34. V případě nároku 2 pak vzal soud za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 7. 2016 poskytl žalované téhož dne částku 18.000 Kč za úrok 3.186 Kč a žalovaná měla zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 21.186 Kč, zapůjčiteli ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaná zaplatila na poskytnutou zápůjčku částku 21.787,65 Kč, přičemž do okamžiku splatnosti poslední stanovené splátky 22. 9. 2017 uhradila částku 18.210 Kč, dostala se s částkou 2.976 Kč do prodlení, přičemž žalobce požadoval úrok z prodlení od data 30. 9. 2017. Za období od 30. 9. 2017 do okamžiku, kdy žalovaná uhradila celou oprávněnou částku dle tabulky umoření, tj. do 17. 9. 2018, vznikl úrok z prodlení ve výši 231,6 Kč. Jelikož však žalovaná žalobci uhradila na uvedený nárok částku celkem 21.787,65 Kč, která pokrývá jak zapůjčenou jistinu s jasně stanoveným fixním úrokem (21.186 Kč), tak uvedený úrok z prodlení ve výši 231,6 Kč, rozhodl soud tak, že žalobu v celé části nároku 2 zamítl, neboť žalovaná z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 7. 2016 splatila veškeré oprávněné nároky.

35. Ve zbývající části nároku 1 a v celém nároku 2 soud žalobu zamítl rovněž z následujících důvodů. Pokud se jedná o sjednané částky za zpracování a doručení ve výši 2.276 Kč (v případě nároku 1) a za administrativní činnost částky ve výši 3.526 Kč (v případě nároku 1) a ve výši 4.484 Kč (v případě nároku 2), a za hotovostní režim splátek ve výši 7.740 Kč (v případě nároku 2), pak tuto povinnost žalované zaplatit soud považuje za sjednanou v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze sjednat pouze úroky a s ohledem na výši těchto částek, která činí 72,5 % z poskytnuté částky (v případě nároku 1) a 67,9 % z poskytnuté částky (v případě nároku 2), kdy není jasné, za co konkrétně mají být hrazeny, má soud za to, že tímto zapůjčitel pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutou zápůjčku, kterou by měl být úrok, a to jak v rozporu s dobrými mravy, tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Soud proto ujednání o povinnosti žalované platit tyto částky považuje za neplatné. Požadovaný roční úrok ve výši 29 % (v případě nároku 1) či 27 % % (v případě nároku 2) ze zapůjčené částky, který žalobce požadoval s odkazem na ujednání ve smlouvě či smluvních podmínkách, soud považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že (v případě nároku1) je ve smlouvě na první straně jasně sjednán úrok pevnou částkou 1.431 Kč a nic dalšího o tom, že tento úrok je vypočten sazbou výše uvedenou a že se týká pouze období, ve kterém má být zápůjčka splacena, a že poté bude zapůjčená a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, u tohoto ujednání uvedeno není. Ujednání o různých úrokových sazbách při různých způsobech splácení zápůjčky, je uvedeno až na druhé straně smlouvy, navíc písmem drobným a předtištěným v rámci formuláře, což dané ujednání obecně činí nepřehledným a matoucím, a je v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru. V případě nároku 2 je procentní úrok dokonce sjednán až v nikým nepodepsaných smluvních podmínkách. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou zápůjčku, základním ujednáním smlouvy o zápůjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo ve smlouvě jasně a srozumitelně. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel zápůjčky, je v základních ujednáních na první straně smlouvy uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok týkající se různých sazeb a různých způsobů splácení je uveden až na druhé straně smlouvy drobným písmem v rámci předtištěného formuláře či dokonce až ve smluvních podmínkách, které nejsou nikým podepsány, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy zdánlivě, proto soud k tomuto ujednání nepřihlíží. S ohledem k zamítnutí části kapitalizovaného úroku z prodlení v případě nároku 1 soud doplňuje, že tento soud nepřiznal za období do splatnosti poslední stanovené splátky, tj. 5. 4. 2018, neboť k prodlení ohledně celé dlužné částky mohlo dojít nejdříve ode dne následujícího po dni uvedené splatnosti, proto sodu žalobci nepřiznal úrok z prodlení za požadované období od 13. 2. 2018 do 5. 4. 2018.

36. Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř).

37. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.