5 C 7/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované, narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce A bytem Adresa zmocněnce A 2. Jméno zmocněnce B, narozený Datum narození zmocněnce B bytem Adresa zmocněnce B zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce C bytem Adresa zmocněnce C o žalobě na vyklizení, I. Žalovaní jsou povinni vyklidit a vyklizené žalobkyni předat Anonymizováno v adresa, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem adresa.

1. Původní žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO IČO, se žalobou ze dne datum proti žalovaným domáhala vyklizení jednak bytové jednotky Anonymizováno (dále též jen „byt č. hodnota“), jednak Anonymizováno (dále jen „garáž“), vše situované v budově č.p Anonymizováno. adresa. Žalobu odůvodnila zejména tím, že uzavřela s žalovanými nájemní smlouvu ze dne datum, jejímž předmětem byly shora specifikované nemovitosti. Žalovaní nájemní smlouvu porušovali, a proto byli dne datum písemně upozorněni na jednotlivá porušení. Žalovaní však i nadále pokračovali v porušování nájemní smlouvy, a proto žalobkyně dne datum nájemní smlouvu vypověděla bez výpovědní doby a vyzvala žalované k odevzdání bytu č. hodnota a garáže ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu s odkazem na ustanovení § 2291 odst. 1 o.z. Žalovaní pak nenavrhli přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem do dvou měsíců ode dne, kdy jim výpověď došla. Žalovaní i přes skutečnost, že jim nesvědčí žádný právní titul k užívání bytu č. hodnota a garáže, tyto ke dni podání žaloby dosud nevyklidili a nadále je užívají.

2. Žalovaní prostřednictvím svého obecného zmocněnce vyjádřili s žalobou zásadní nesouhlas a navrhovali její zamítnutí. Ve svém vyjádření ze dne datum pak jen obecně upozornili na skutečnost, že uzavření smlouvy nájemní předcházelo uzavření kupní smlouvy mezi týmiž účastníky. Dále rovněž obecně zdůraznili, že nájemní smlouva je od počátku neplatná a stejně tak je nutné vyřešit předběžnou otázku o absolutní neplatnosti kupní smlouvy, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně nabyla nemovitost. Žalovaní dále ve svém vyjádření avizovali, že v následujícím týdnu bude podáno trestní oznámení. Podle tvrzení žalovaných z kupní smlouvy lze samo o sobě vyčíst, že byli neúměrně zkráceni, smlouva odporuje dobrým mravům, lze se rovněž důvodně domnívat, že je i je smlouvou lichevní a je tedy dán naléhavý právní zájem žalovaných na určení její neplatnosti. Žalovaní proto výslovně žádali soud o maximální prodloužení lhůty k dalšímu vyjádření.

3. V průběhu řízení na základě usnesení ze dne datum pod č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, soud rozhodl o procesním nástupnictví shora označené žalobkyně.

4. Žalovaní pak přes avizované právní postupy své vyjádření žádným způsobem nedoplnili a ani neprokázali, že by ve věci bylo podáno „nějaké“ trestní oznámení a na jeho základě pak probíhalo trestní řízení. právnická osoba jednání nařízenému na den datum se z vážných akutních zdravotních důvodů, které byly i řádně doloženy, omluvil obecný zmocněnec, který v té souvislosti požádal o odročení uvedeného jednání. Soud proto této žádosti vyhověl a jednání odročil. Přitom si nelze nepovšimnout, že naopak žalovaní, byť byli k jednání rovněž řádně předvoláni, se k jednání bez omluvy nedostavili.

6. K následně nařízenému jednání na den datum se žalovaní a jejich obecný zmocněnec však nedostavili, ačkoliv byli opět řádně předvoláni. Soudu byla jen dne datum v 17:24:03 hodin doručena omluva ze soudního jednání s žádostí o opětovné odročení z toho důvodu, že žalovaný č. hodnota, Jméno zmocněnce B, má respirační potíže. Soud této žádosti již nevyhověl, neboť ji neshledal důvodnou ani včasnou. V této souvislosti soud připomíná, že k tomu, aby žádost o odročení byla podložena "důležitým důvodem", je potřebné, aby účastník tvrdil takové skutečnosti, které jsou vzhledem ke své povaze způsobilé jeho účast u jednání soudu omluvit, tj. ty, jež mu znemožňují se jednání zúčastnit, a současně jsou vážné (důležité, omluvitelné) jak z hledisek objektivních tak subjektivních (zda mohla být překážka předvídána případně odvrácena) (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Přitom nebylo ani vysvětleno, z jakého důvodu se k jednání nemůže dostavit žalovaný č. hodnota a obecný zmocněnec, který má hájit zájmy obou žalovaných.

7. Z uvedeného postupu žalovaných ve shodě s postupem jejich obecného zmocněnce dospěl soud k závěru, že žalovaní se svými procesními postupy snaží uměle prodloužit řízení s cílem oddálit vydání konečného rozhodnutí. Žalovaní evidentně přes zásadní námitky, bohužel jen v rovině teoretické, zvolili obranu formou nečinnosti a tento jejich postup je tak zcela v rozporu se zásadou „nechť si každý střeží svá práva“.

8. S ohledem na výše uvedené proto soud ve věci jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaných, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

9. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota pro k. ú. adresa má soud prokázáno, že vlastníkem bytové jednotky Anonymizováno je žalobkyně.

10. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne datum má soud prokázáno, že byla uzavírána mezi společností právnická osoba, IČO IČO, jako pronajímatelkou na straně jedné a žalovanými č. hodnota a č. hodnota jako nájemci na straně druhé. Předmětem této nájemní smlouvy byl nájem bytu č. hodnota včetně všech jeho součástí a příslušenství a garáže. Podle čl. 2 bodu 2. 3. nájemci mají vedle práva užívat byt i právo užívat společné prostory a zařízení budovy (schodiště, chodba atd.), spolu s přístupem do budovy, ve které se byt nachází, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno včetně garáže. V ustanovení čl. 5 je sjednána doba nájmu a způsoby jeho skončení. Jak vyplývá z bodu 5. 1. strany se dohodly, že nájem je sjednán na dobu určitou, a to do datum. Nájem tak skončí uplynutím sjednané doby. V dalších bodech jsou sjednány další způsoby zániku nájemní smlouvy. Pod bodem 5.6. se strany dohodly, že pokud by nájemce užíval předmět nájmu i poté, co měl skončit nájem, neuplatní se ve vztahu mezi nimi ustanovení o obnově nájemního vztahu ve smyslu § 2285 o. z. Žalovaní své podpisy na smlouvu připojili formou úředně ověřených podpisů.

11. Z dalších listinných důkazů soud svá skutková zjištění nečinil, neboť pro právní posouzení věci nemají žádný význam.

12. Podle § 1040 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

13. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.

14. Dle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

15. V projednávané věci pak soud na základě shora provedeného dokazování uzavřel, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva ze dne datum, kterou soud shledal jako určitou a srozumitelnou. Žalovaní k ní svobodně a vážně připojili své úředně ověřené podpisy. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlíží i bez návrhu ke skutečnostem, které mají za následek absolutní neplatnost právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Ovšem děje se tak jen v případě, že takové skutečnosti vyjdou v řízení najevo (NS spisová značka). V předmětném řízení však žádné takové okolnosti soud nezjistil. Pro vyhlášení rozsudku je pak rozhodující stav v době jeho vyhlášení (§ 154 odst. 1 o.s.ř.).

16. Za rozhodující pro právní posouzení této věci proto soud považoval skutečnost, že nájem byl sjednán na dobu určitou do datum. Ustanovení § 2285 o.z. se ve vztahu mezi účastníky podle jejich ujednání neuplatní. Ostatně tomu by zabránilo i probíhající předmětné řízení. Po skončení nájmu však žalovaní předmětný byt nevyklidili a ani neprokázali, že by jim svědčil jakýkoliv právní titul, jenž by je opravňoval k oprávněnému užívání nemovitostí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud proto žalobě vyhověl.

17. Lhůta k vyklizení byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.).

19. Soud pak předesílá, že na rozdíl od právního zástupce žalobkyně, dospěl k závěru, že v daném případě nelze vycházet z toho, že tarifní hodnota má být určena podle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) a.t. a dokonce zdvojnásobena ve smyslu § 12 odst. 3 a.t. Z uplatněného vyčíslení odměny se nepodává, jakými úvahami se v tomto směru právní zástupce řídil, a proto se k nim soud nemohl ani konkrétně vyjádřit.

20. Každopádně o nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Soud pak vyšel z toho, že v daném případě nelze hodnotu předmětných nemovitostí, které mají být vyklizeny, určit, neboť v rámci tohoto řízení nebyla tato nijak zjišťována a ani z obsahu spisu se nepodává, jakým způsobem by bylo možno nemovitosti objektivně ocenit, tj. stanovit jejich cenu obvyklou. Soud se dále řídil úvahou, že se jednak jedná o nemovitosti zapsané na jednom listu vlastnictví – LV č. hodnota pro k. ú. adresa (§ 6a odst. 6 zákona o soudních poplatcích), jednak i z nájemní smlouvy se podává, že v případě garáže se sice jedná o samostatnou jednotku, ale s výlučným užíváním pro vlastníka bytu č. hodnota (viz článek 2 bod 2.3. citované nájemní smlouvy). V neposlední řadě nelze přehlédnout, že i soudní poplatek byl proto vybírán v částce částka, nikoliv tedy 2x částka jako za 2 nemovitosti (samostatné jednotky). Z toho důvodu soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 1 a.t. § 9 odst. 1 bod b) a. t. a vyšel tedy z tarifní hodnoty částka. Žalobkyni proto přiznal na nákladech právního zastoupení 2x úkon právní služby po částka (převzetí zastoupení, účast na jednání dne datum), 2x úkon ve výši ½ po částka (návrh na změnu žalobkyně, účast na jednání dne datum, které se však nekonalo), 4x režijní paušál po částka, 2x cestovné osobním automobilem Anonymizováno, při průměrné spotřebě 8,1 l/100 km, vyhláškové ceně benzínu částka, sazbě náhrady částka, při ujetí celkem hodnota km (adresa a zpět), ve výši á částka, náhradu za promeškaný čas ve výši 12x půl hodina po částka, DPH 21% ve výši částka. Odměna advokáta celkem ve výši částka. Náklady řízení tedy celkem částka.

21. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.