5 C 7/2026

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 16.289,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcičástku 7.100 Kčse zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7.100 Kč od 21. 10. 2025 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplaceníčástky 8.927,97 Kčzákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7.406,29 Kč od 26. 6. 2025 do 20. 10. 2025,zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 306,29 Kč od 21. 10. 2025 do zaplacení,zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 7.100 Kč od 21. 10. 2025 do zaplacení,částky 262,01 Kč,zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , soudu doručeným dne , datum, , vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 16.027,97 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7.406,29 Kč od 26. 6. 2025 do zaplacení, a částky ve výši 262,01 Kč (představující smluvní pokutu). Uvedl, že mezi ním a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky celkem ve výši 7.100 Kč, které byly žalovanému zaslány na jeho účet č. , č. účtu, dne , datum, v částce , částka, a dne , datum, v částce , částka, . V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit žalobci spolu s jistinou shora poplatek za poskytnutí tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, ke dni podání žaloby ve výši 141,29 Kč, smluvní úrok ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny, ku dni podání žaloby ve výši 8.621,68 Kč, a poplatek za službu , Anonymizováno, ve výši 165 Kč. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, žalobci neuhradil do podání žaloby ničeho. Žalobci tak dále vznikl nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, kterou uplatňuje pouze za prvních 90 dnů prodlení za období od 26. 3. 2025 do 24. 6. 2025 ve výši 262,01 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., zaslanou mu dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

3. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalobce jako věřitel a žalovaný jako klient. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr s postupným i opakovaným čerpáním na částku až do výše kreditního rámce 7.100 Kč, bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, a závazek žalovaného poskytnuté finanční prostředky žalobci vrátit spolu s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, smluvním úrokem ve výši 1,016 % denně a případnými poplatky za volitelné služby , Anonymizováno, , a to denními splátkami od 25. 3. 2025 do 17. 8. 2026.

6. Z listin, označených jako Autorizace ověření totožnosti ze dne , datum, a BankID výpis, soud zjistil, že je zde uvedeno, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím služby BankID od společnosti , právnická osoba, ., s číslem účtu totožným s účtem uvedeným v záhlaví smlouvy o úvěru shora, s názvem účtu totožným se jménem žalovaného.

7. Z nedatované listiny označené jako Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že na účet, uvedený v záhlaví smlouvy o úvěru shora č. , č. účtu, , byly pod VS , var. symbol, s poznámkou , Anonymizováno, , odeslány dne , datum, částka ve výši , částka, a dále téhož dne , datum, částka ve výši , částka, .

8. Z nedatované listiny označené jako Identifikované příjmy, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalobcem byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele, který byl žalovaným doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Případné další příjmy byly doloženy jiným způsobem. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: , částka, .

9. Z nedatovaného výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . na jméno žalovaného soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaný žije v domácnosti o počtu tří členů, z toho dva s příjmem, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činí , částka, , na bydlení , částka, , další nezbytné výdaje neuvedeny, ostatní zbytné výdaje , částka, . Výše jeho ověřeného čistého měsíčního příjmu činí , částka, , výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným činí , částka, . Regionální koeficient: 1.3, počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti: 1, rezerva pro výdaje: 780, vypočítané minimální výdaje , částka, , disponibilní příjem , částka, , posouzení úvěruschopnosti: úspěšné.

10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 17.108,70 Kč a upozornil ho na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z podacího lístku ze dne , datum, pak vzal soud za prokázané, že předžalobní výzvu žalobce dne , datum, žalovanému odeslal.

11. Z odpovědi , právnická osoba, . ze dne , datum, na dotaz soudu soud zjistil, že majitelem účtu a osobou oprávněnou nakládat s účtem č. , č. účtu, , uvedeným v záhlaví smlouvy o úvěru shora, je žalovaný a že na tento účet byly připsány dne , datum, platby s variabilním symbolem , var. symbol, od plátce , právnická osoba, . ve výši 5.000 Kč a ve výši 2.100 Kč.

12. Na výzvu soudu, aby uvedl, zda a jakým způsobem před uzavřením předmětné smlouvy ověřil úvěruschopnost žalovaného, zejména aby uvedl, jakým způsobem byla zkoumána výdajová stránka žalovaného a na základě čeho byly ověřeny či zjištěny údaje týkající se výdajové stránky žalovaného, dále aby uvedl, kdy a kolik celkem žalovaný na uplatněný nárok čerpal a uhradil, a k doplněným skutkovým tvrzením označil a soudu doložil veškeré důkazy, žalobce ve svém podání ze dne , datum, , soudu doručeném dne , datum, , sdělil, že při ověřování úvěruschopnosti žalovaného nejprve zjistil informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila , částka, , která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobce doložil výpisem o posouzení úvěruschopnosti. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobci výpis ze svého bankovního účtu prostřednictvím služby , Anonymizováno, , který žalobce předkládá soudu. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v registrech Centrální evidence exekucí, Insolvenční rejstřík, Registr neplatných dokladů MVČR, Registr TelcoScore, , právnická osoba, ., Registr hledaných osob PČR, Registr politicky aktivních osob (registr Starostové), Katastrální rejstřík – kontrola platnosti adresy, Registr „sankční seznamy“. Dále žalobce sdělil, že žalovaný na poskytnutý úvěr celkem čerpal částku ve výši 7.100 Kč, a to platbami ze dne , datum, ve výši , částka, a ze dne , datum, ve výši , částka, , obě zaslány žalobcem na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Dále žalobce sdělil, že žalovaný neuhradil žalobci do dne tohoto sdělení ničeho.

13. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, , vedeného na jméno žalovaného u , právnická osoba, ., za období od , datum, do , datum, , vyhotoveného službou , Anonymizováno, , soud zjistil, že za celou výše uvedenou dobu většinu transakcí na účtu tvořily platby ve prospěch různých sázkových a herních portálů, resp. platebních bran, popř. též platby od nebo ve prospěch různých poskytovatelů půjček. Za období bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru , datum, – , datum, byla na účet dne , datum, připsána příchozí úhrada od , Anonymizováno, ve výši , částka, . Dále bylo z účtu odepsáno 9 plateb v celkové výši , částka, (z toho osm označených jako pohledávky po splatnosti a jedna jako 1. výzva k zaplacení dlužné částky spotřebitelského úvěru), 30 plateb v celkové výši , částka, ve prospěch sázkových a herních portálů (, Anonymizováno, a 33 plateb v celkové výši , částka, ve prospěch platební brány PayU S.A., tj. celkem platby ve výši , částka, . Za celou dobu výpisu (, datum, – , datum, ) bylo na účet připsáno od plátce , Anonymizováno, celkem deset plateb v celkové výši , částka, a dále jedna platba od , Anonymizováno, ve výši , částka, označená jako Nemocenské.

14. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je pohledávka žalobce vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

15. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

17. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

18. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle ustanovení § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

22. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 , Jméno žalobce, je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

23. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

24. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání předmětné smlouvy řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Ohledně příjmů žalovaného soud z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z listiny Identifikované příjmy shora zjistil, že výše žalobcem ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného měla činit , částka, , přičemž žalobce uvedl, že tento ověřil na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, doložených prostřednictvím bankovního výpisu, obsahujícího příjmové transakce, přičemž případné další příjmy byly žalovaným údajně doloženy jiným způsobem, aniž by však bylo uvedeno, o jaké další příjmy a jaký jiný způsob se jednalo. Tento údaj o dalších příjmech je tak naprosto nepřezkoumatelný a z hlediska výpovědní hodnoty ohledně příjmové stránky žalovaného víceméně bezcenný. Výše ověřeného příjmu žalovaného shora přitom cca odpovídá výši příchozích úhrad připsaných na bankovní účet žalovaného od plátce , Anonymizováno, když za doložené období shora, včetně platby nemocenské shora, činí měsíční průměr těchto plateb částku , částka, . Dále žalovaný dle výpisu o posouzení úvěruschopnosti uvedl jako výši svého čistého měsíčního příjmu částku , částka, , bez bližšího upřesnění co do původu tohoto příjmu a možností verifikace tohoto údaje, tedy částku ve značně rozdílné výši než výše uvedený ověřený příjem, tento rozdíl, resp. rozpor ve výši těchto údajů však nebyl žalobcem nijak komentován, ani reflektován. Ohledně výdajů žalovaného pak žalobce vycházel z údajů uvedených ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného shora, dle nichž žalovaný žil v domácnosti o počtu tří členů, z toho dvou s příjmem, výše jím uvedených pravidelných měsíčních výdajů činí na půjčky , částka, a na bydlení , částka, , další nezbytné (bez jakéhokoli bližšího upřesnění) výdaje nebyly žádné uvedeny (tj. druhově označeny a kvantifikovány), ostatní zbytné (rovněž bez upřesnění) výdaje , částka, , vypočítané (zřejmě žalobcem) minimální (zřejmě měsíční) výdaje činily , částka, . Výše (žalovaným uvedených) pravidelných měsíčních výdajů celkem ve výši , částka, i výše (zřejmě žalobcem) vypočítaných minimálních výdajů žalovaného ve výši , částka, (bez uvedení způsobu, jímž žalobce k tomuto výpočtu došel, a opět bez jakékoli reflexe rozporu ohledně značně rozdílné výše těchto dvou údajů) se soudu jeví jako údaje účelově tvrzené, naprosto nepravděpodobné, neprokázané a nepřezkoumatelné, a tedy realitu nedokládající a neosvědčující, a soudu se tak jeví ve vztahu k finanční realitě žalovaného (v její předpokládané pestrosti) jako velmi sporné až postrádající elementární výpovědní hodnotu, jak dle názoru soudu vyplývá například z nevyplnění údaje o dalších nezbytných výdajích žalovaného (za něž se bezesporu dají označit namátkou výdaje na stravu, ošacení, dopravu, energie), což by domyšleno ad absurdum mělo znamenat, že žalovaný žádné takové výdaje neměl. Tato skutečnost nebyla žalobcem opět nijak komentována ani reflektována, což dle názoru soudu dostatečně výmluvně vypovídá o přístupu žalobce k ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti nevyplývá, že by žalobce vůbec ověřoval uváděné výdaje žalovaného, nejsou zde zmíněny žádné doklady předložené nebo i jen tvrzené k ověření výdajové stránky žalovaného (kromě výpisu z účtu shora, jehož obsah je však v rozporu s obsahem posouzení úvěruschopnosti výše). V doplnění žalobního návrhu žalobcem uvedené provedení ověření, zda se žalovaný nenachází v registrech Centrální evidence exekucí, Insolvenční rejstřík, Registr neplatných dokladů MVČR, Registr TelcoScore, , právnická osoba, ., Registr hledaných osob PČR, Registr politicky aktivních osob (registr Starostové), Katastrální rejstřík, Registr „sankční seznamy“, se soudu jeví jako úkon pro forma činěný, s bagatelní výpovědní hodnotou (z neexistence insolvenčního či exekučního řízení vůči osobě nevyplývá její solventnost, ani její nezadluženost, z evidence politicky aktivních osob nevyplývá ve vztahu ke schopnosti splácet poskytnutý úvěr nic). V této situaci učiněný závěr, že při tvrzených příjmech a výdajích má žalovaný dostatečný příjem k úhradě poskytovaného úvěru (jak vyplývá z vyhodnocení posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako úspěšné), se soudu jeví jako nedostatečně zdůvodněný a účelový. Údaj o disponibilním příjmu žalovaného ve výši , částka, , uvedený ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného shora, se pak soudu jeví jako nedoložený a o skutečné finanční situaci žalovaného nic nevypovídající, potažmo navíc sám o sobě generující opodstatněné pochyby o solventnosti žalovaného a jeho schopnosti splácet další úvěr, přičemž z údajů uvedených ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti lze prostým matematickým úkonem , částka, (ověřený čistý měsíční příjem) mínus , částka, (měsíční výdaje na půjčky) mínus , částka, (měsíční výdaje na bydlení) dospět k mnohem nižší disponibilní částce , částka, , to vše při výše zmíněné absenci uvedení dalších nezbytných výdajů žalovaného, resp. uvedených zbytných výdajů ve výši , částka, Nadto dále výše popsaná, v době žádosti o úvěr žalobci z výpisu z účtu žalovaného známá a ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti i uvedená skutečnost, že žalovaný již čerpá řadu jiných úvěrů a půjček, a to ve značné výši, resp. ve značné výši jejich splátek, přičemž je vesměs v prodlení s jejich splácením, a že žalovaný vydává značné částky za platby sázkovým a herním portálům, rovněž nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného jím poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Dle názoru soudu tak žalobce potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil.Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

25. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku 7.100 Kč. Žalovaný na poskytnutou částku neuhradil ničeho, proto je povinen nesplacenou jistinu ve výši 7.100 Kč žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky 7.100 Kč za dobu od 21. 10. 2025 do zaplacení, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný dostal prokazatelně právě až dnem 21. 10. 2025, což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě dlužné částky, obsažené v předžalobní výzvě ze dne , datum, , jako nejzazší den k úhradě dluhu (žalobce žalovanému výzvu odeslal dne , datum, , ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do tří dnů, ve spojení se zákonnou domněnkou doby dojití třetí pracovní den po odeslání se tedy dnem , datum, považuje výzva za doručenou, splatnost tedy nastala dne 20. 10. 2025 a v prodlení je tak žalovaný od 21. 10. 2025). Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2025, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 3,5 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný, nebylo možné zjistit jeho současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

26. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení shora. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný a žalovanému žádné náklady nevznikly.