5 C 70/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 81.942 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 27.539 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3.700,41 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 27.539 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, částku 12.972 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.743,04 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12.972 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 24.361 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 274,16 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 13.912,83 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1.635,16 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 29.174,16 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a částky 17.070 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 596,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8.963,58 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.199,6 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 17.171,6 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 28. 11. 2020, domáhal po žalovaném zaplacení dvou nároků: částky 51.900 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3.974,57 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13.912,83 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 29.174,16 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 %, a úroku 29 % ročně z částky 29.174,16 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení (nárok č. 1), a částky 30.042 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.339,39 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8.963,58 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 17.171,6 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 %, a úroku 29 % ročně z částky 17.171,6 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení (nárok č. 2).

2. K nároku č. 1 uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 13. 4. 2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 36.000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy a zavázal se zaplatit právnímu předchůdci žalobce kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6.439 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, odměny za zpracování a doručení ve výši 8.492 Kč, a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 15.869 Kč, a to zároveň s poskytnutou částkou v 60 týdenních splátkách po 1.114 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 6. 2018 Poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne 15. 6. 2018 a celkově žalovaný uhradil částku 14.900 Kč. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 16 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 13.912,83 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 29.174,16 Kč od 8. 6. 2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení 20. 1. 2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 3.974,57 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 29.174,16 Kč od 23. 6. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení 20. 1. 2020.

3. K nároku č. 2 uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 16. 2. 2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 25.000, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy a zavázal se zaplatit právnímu předchůdci žalobce kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4.472 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, odměny za zpracování a doručení ve výši 6.050 Kč, a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 11.020 Kč, a to zároveň s poskytnutou částkou v 60 týdenních splátkách po 776 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 4. 2018 Poslední splátka byla uhrazena dne 15. 6. 2018 a celkově žalovaný uhradil částku 16.500 Kč. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 16 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 8.963,58 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 17.171,60 Kč od 13. 4. 2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení 20. 1. 2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.339,39 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 17.171,60 Kč od 23. 6. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení 20. 1. 2020.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

5. Žalovaný se nevyjádřil na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

6. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 13. 4. 2017 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaný jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému částku 36.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku, úrok ve výši 6.439 Kč, částku 8.492 Kč za zpracování, doručení a flexibilní splácení, a částku 15.869 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení, a to v 60 týdenních splátkách po 1.114 Kč a jednou splátkou ve výši 1.074 Kč. Až na druhé straně smlouvy je malým písmem a nepřehledným způsobem uvedena úroková sazba pro různé způsoby splácení zápůjčky.

7. Z tabulky umoření bylo ke dni vyhotovení 27. 1. 2020 mimo jiné zjištěno, že částka čerpaná žalovaným dne 13. 4. 2017 činila výši 36.000 Kč.

8. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum].

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne adresovaného žalovanému, a z podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 soud zjistil, že pohledávka věřitele [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] z uvedené smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobci.

11. Z výzvy datované dnem 23. 4. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 24. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky.

12. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 16. 2. 2017 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaný jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému částku 25.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku, úrok ve výši 4.472 Kč, částku 6.050 Kč za zpracování, doručení a flexibilní splácení, a částku 11.020 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení, a to v 60 týdenních splátkách po 776 Kč a jednou splátkou ve výši 758 Kč. Až na druhé straně smlouvy je malým písmem a nepřehledným způsobem uvedena úroková sazba pro různé způsoby splácení zápůjčky.

13. Z tabulky umoření bylo ke dni vyhotovení 27. 1. 2020 mimo jiné zjištěno, že částka čerpaná žalovaným dne 16. 2. 2017 činila výši 25.000 Kč.

14. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou.

15. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum].

16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne adresovaného žalovanému, a z podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 soud zjistil, že pohledávka věřitele [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] z uvedené smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobci.

17. Z výzvy datované dnem 23. 4. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 24. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky.

18. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je žalobci postoupený nárok věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr.

19. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

20. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

21. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

22. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

23. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

25. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 z. č. 257/2016 Sb.).

26. Podle § 551 až §554 o. z., právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

27. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

28. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud v případě nároku č. 1 za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 4. 2017 poskytl žalovanému částku 36.000 Kč za úrok 6.439 Kč a žalovaný měl zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 42.439 Kč, zapůjčiteli ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaný na poskytnutou zápůjčku uhradil pouze 14.900 Kč, je s nesplacenou částkou 27.539 Kč v prodlení, proto soud žalobci kromě dlužné částky 27.539 Kč přiznal rovněž kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně od požadovaného dne 23. 6. 2018 do data postoupení pohledávky 20. 1. 2020 z částky 27.539 Kč ve výši celkem 3.700,41 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 27.539 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Soud proto žalobě v této části nároku č. 1 vyhověl.

30. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud v případě nároku č. 2 za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 2. 2017 poskytl žalovanému částku 25.000 Kč za úrok 4.472 Kč a žalovaný měl zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 29.472 Kč, zapůjčiteli ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaný na poskytnutou zápůjčku uhradil pouze 16.500 Kč, je s nesplacenou částkou 12.972 Kč v prodlení, proto soud žalobci kromě dlužné částky 12.972 Kč přiznal rovněž kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně od požadovaného dne 23. 6. 2018 do data postoupení pohledávky 20. 1. 2020 z částky 12.972 Kč ve výši celkem 1.743,04 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12.972 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Soud proto žalobě v této části nároku č. 2 vyhověl.

31. Ve zbývající části nároku č. 1 a č. 2, soud žalobu zamítl z následujících důvodů:

32. Pokud se jedná o sjednané částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnost a komfortní splácení, pak tuto povinnost žalovaného zaplatit soud považuje za sjednanou v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze sjednat pouze úroky a s ohledem na výši těchto částek, která činí 67,66 % z poskytnuté částky v případě nároku č. 1 a 68,28 % z poskytnuté částky v případě nároku č. 2, kdy není jasné, za co konkrétně mají být hrazeny, má soud za to, že tímto zapůjčitel pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutou zápůjčku, kterou by měl být úrok, a to jak v rozporu s dobrými mravy, tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Soud proto ujednání o povinnosti žalované platit tyto částky považuje za neplatné. Požadovaný roční úrok ve výši 29 % ze zapůjčené částky, který žalobce požadoval s odkazem na stranu druhou smlouvy v obou případech, soud považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že v obou smlouvách je jasně na první straně sjednán úrok pevnou částkou a nic dalšího o tom, že tento úrok je vypočten sazbou výše uvedenou a že se týká pouze období, ve kterém má být zápůjčka splacena, a že poté bude zapůjčená a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, u tohoto ujednání uvedeno není. Ujednání o různých úrokových sazbách při různých způsobech splácení zápůjčky, je uvedeno až dále ve smlouvách, což daná ujednání smluv obecně činí nepřehlednými a matoucími, a což je v rozporu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou zápůjčku, základním ujednáním smlouvy o zápůjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo ve smlouvě jasně a srozumitelně. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel zápůjčky, je velkým, ručně vepsaným písmem uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok týkající se různých způsobů splácení je uveden drobným, předtištěným písmem až na druhé straně smlouvy, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy zdánlivě, proto soud k tomuto ujednání nepřihlíží.

33. Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř).

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.